BACKGROUND: Immune checkpoint inhibitors (ICIs), including those targeting PD-1, are currently used in a wide range of tumors, but only 20-40% of patients achieve clinical benefit. The objective of our study was to find predictive peripheral blood-based biomarkers for ICI treatment. METHODS: In 41 patients with advanced malignant melanoma (MM) and NSCLC treated with PD-1 inhibitors, we analyzed peripheral blood-based immune subsets by flow cytometry before treatment initialization and the second therapy dose. Specifically, we assessed basic blood differential count, overall T cells and their subgroups, B cells, and myeloid-derived suppressor cells (MDSC). In detail, CD4 + and CD8 + T cells were assessed according to their subtypes, such as central memory T cells (TCM), effector memory T cells (TEM), and naïve T cells (TN). Furthermore, we also evaluated the predictive value of CD28 and ICOS/CD278 co-expression on T cells. RESULTS: Patients who achieved disease control on ICIs had a significantly lower baseline proportion of CD4 + TEM (p = 0.013) and tended to have a higher baseline proportion of CD4 + TCM (p = 0.059). ICI therapy-induced increase in Treg count (p = 0.012) and the proportion of CD4 + TN (p = 0.008) and CD28 + ICOS- T cells (p = 0.012) was associated with disease control. Patients with a high baseline proportion of CD4 + TCM and a low baseline proportion of CD4 + TEM showed significantly longer PFS (p = 0.011, HR 2.6 and p ˂ 0.001, HR 0.23, respectively) and longer OS (p = 0.002, HR 3.75 and p ˂ 0.001, HR 0.15, respectively). Before the second dose, the high proportion of CD28 + ICOS- T cells after ICI therapy initiation was significantly associated with prolonged PFS (p = 0.017, HR 2.51) and OS (p = 0.030, HR 2.69). Also, a high Treg count after 2 weeks of ICI treatment was associated with significantly prolonged PFS (p = 0.016, HR 2.33). CONCLUSION: In summary, our findings suggest that CD4 + TEM and TCM baselines and an early increase in the Treg count induced by PD-1 inhibitors and the proportion of CD28 + ICOS- T cells may be useful in predicting the response in NSCLC and MM patients.
- MeSH
- antigeny CD278 metabolismus MeSH
- antigeny CD279 antagonisté a inhibitory MeSH
- antigeny CD28 MeSH
- CD8-pozitivní T-lymfocyty imunologie účinky léků metabolismus MeSH
- dospělí MeSH
- inhibitory kontrolních bodů * terapeutické užití farmakologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- melanom * farmakoterapie imunologie krev patologie MeSH
- nádory plic * farmakoterapie imunologie krev patologie MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * farmakoterapie imunologie krev patologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Východiska: Imunoterapie je jedním ze základních léčebných modalit, zejména v léčbě metastazujícího nemalobuněčného plicního karcinomu, postupně pronikla ale i do neoadjuvantní a adjuvantní indikace. Určitým omezením nadále zůstává imunitně podmíněná toxicita a široké klinické spektrum jejích projevů. Její diferenciální diagnóza je často komplikovaná. Případ: Prezentujeme případ pacientky, která je od února 2023 léčena v našem ústavu pro metastatický skvamózní karcinom pravé plíce první linií systémové léčby pembrolizumabem v úvodní kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem. Přešetření po čtyřech cyklech léčby prokázalo výraznou regresi onkologického nálezu, ale také částečné fibrózní změny obou plic. Pacientka byla zcela asymptomatická a po domluvě s ní bylo rozhodnuto o pokračování v léčbě, již monoterapií pembrolizumabem. Několik dnů po podání dochází u pacientky k rozvoji klidové dušnosti, kašle a febrilií. Toto zhoršení stavu referovala až při další plánované ambulantní návštěvě. Pro přetrvávající dušnost bylo vysloveno podezření na imunitně podmíněnou pneumonitidu. CT hrudníku ukázalo výrazné postižení všech plicních laloků a byla nasazena léčba kortikoidy a antibiotiky. Cestou bronchoalveolární laváže byla zjištěna pozitivita rhinoviru a enteroviru. Virovou pneumonii jsme zhodnotili jako nejpravděpodobnější příčinu klinického nálezu. Zavedená léčba kortikoidy byla postupně snižována a po diskuzi s pacientkou jsme pokračovali v podávání pembrolizumabu. Kontrolní CT plic prokázalo jednak další výraznou regresi tumoru, jednak výraznou regresi zánětlivých infiltrací. Aktuálně je pacientka po celkem 14 cyklech chemo/imunoterapie (z toho 9 cyklů pembrolizumabu po opětovném nasazení) klinicky ve výborném stavu, přičemž nadále trvá výrazná léčebná odpověď. Závěr: Naše kazuistika zdůrazňuje nutnost širší diferenciální diagnostiky v případě, že se během podávání imunoterapie objeví plicní komplikace. Správná diagnóza těchto komplikací může kromě jiného zásadně ovlivnit další onkologickou léčbu.
Background: Immunotherapy is one of the fundamental treatment modalities, especially in the treatment of metastatic non-small cell lung carcinoma, but it is also applied in neoadjuvant, or adjuvant therapy. A certain limitation continues to be immune-mediated toxicity and the broad clinical spectrum of its manifestations, which can present considerable differential diagnostic challenges. Case: We present a case of a female patient who has been treated at our institute since February 2023 for metastatic squamous cell carcinoma of the right lung with first-line systemic therapy of pembrolizumab in initial combination with carboplatin and paclitaxel. Reassessment after four cycles of treatment showed a significant regression of the oncological finding, but also partial fibrotic changes in both lungs. The patient was completely asymptomatic and after consultation with her, it was decided to continue the treatment, now with pembrolizumab monotherapy. Several days after administration, the patient developed resting dyspnea, cough, and fevers. She consulted this deterioration of her condition only at the next scheduled appointment. Persistent dyspnea raised suspicion of immune-mediated pneumonitis. CT of the chest showed significant involvement of all lung lobes and treatment with corticosteroids and antibiotics was initiated. Through bronchoalveolar lavage, positivity for rhinovirus and enterovirus was detected. Viral pneumonia was assessed as the most likely cause of the clinical finding. The established corticosteroid treatment was gradually reduced and after discussion with the patient, we continued the administration of pembrolizumab. A follow-up CT of the lungs showed both further significant regression of the tumor and significant regression of inflammatory changes. Currently, the patient is after a total of 14 cycles of chemo/immunotherapy (of which 9 cycles of pembrolizumab after re-initiation), clinically in excellent condition, while a significant therapeutic response continues. Conclusion: Our case report emphasizes the need for a broader differential diagnosis in the event of pulmonary complications during the administration of immunotherapy. Correct diagnosis of these complications can, among other things, fundamentally affect oncological treatment.
- Klíčová slova
- pembrolizumab,
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- humanizované monoklonální protilátky * farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- imunoterapie metody škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- pneumonie chemicky indukované diagnóza farmakoterapie klasifikace MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- virová pneumonie * diagnóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- pembrolizumab, studie KEYNOTE, studie CheckMate, cemiplimab, studie EMPOWER, atezolizumab, studie OAK, studie IMPower, durvalumab, studie POSEIDON,
- MeSH
- imunoterapie * MeSH
- inhibitory kontrolních bodů farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- kombinovaná protilátková terapie MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * farmakoterapie imunologie MeSH
- nivolumab aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- progrese nemoci MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východiska: Rakovina plic je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na celosvětové úrovni, přičemž její incidence i mortalita jsou výrazně ovlivněny stárnutím populace a změnami v prevalenci rizikových faktorů. Plicní noduly, často detekované náhodně při zobrazovacích vyšetřeních, představují významnou diagnostickou výzvu, jelikož mohou signalizovat benigní i maligní procesy. Správná diagnostika a management těchto nodulů jsou proto zásadní pro optimalizaci klinických výsledků. Cíl: Tento článek poskytuje komplexní přehled diagnostických a terapeutických postupů u plicních nodulů se zaměřením na hodnocení maligního potenciálu na základě morfologie, velikosti a růstového potenciálu nodulů. Diskutovány jsou také rizikové faktory, které ovlivňují rozhodovací proces, jako je kouření, věk a expozice karcinogenům. Dále jsou detailně rozebrána klíčová doporučení Fleischnerovy společnosti a British Thoracic Society. Článek analyzuje přínosy moderních zobrazovacích metod, vč. využití umělé inteligence (AI) v diagnostice plicních nodulů. AI technologie, zejména techniky hlubokého učení, vykazují vysokou přesnost v detekci a hodnocení maligního rizika, přičemž jejich využití je stále doplňkem odborného klinického posouzení. Závěrem článek zdůrazňuje význam multidisciplinárního přístupu v diagnostice a léčbě plicních nodulů a také zmiňuje implementaci pilotního screeningového programu rakoviny plic v ČR, který je zaměřen na časný záchyt onemocnění. Tento program má potenciál významně snížit mortalitu spojenou s rakovinou plic a zlepšit prognózu pacientů.
Background: Lung cancer is one of the leading causes of death worldwide, with incidence and mortality significantly affected by population ageing and changes in the prevalence of risk factors. Lung nodules, which are often detected incidentally on imaging studies, pose a significant diagnostic challenge as they may indicate both benign and malignant processes. Correct diagnosis and management of these nodules is therefore essential to optimize clinical outcomes. Purpose: This article provides a comprehensive review of diagnostic and therapeutic approaches to pulmonary nodules, focusing on the assessment of malignant potential based on nodule morphology, size and growth potential. Risk factors influencing the decision-making process such as smoking, age and exposure to carcinogens are also discussed. In addition, key recommendations from the Fleischner Society and the British Thoracic Society are discussed in detail. The article analyses the benefits of modern imaging techniques, including the use of artificial intelligence (AI) in the diagnosis of lung nodules. AI technologies, particularly deep learning techniques, have shown high accuracy in detecting and assessing malignancy risk, and their use is increasingly complementary to expert clinical judgement. Finally, the article highlights the importance of a multidisciplinary approach to the diagnosis and management of lung nodules, and also mentions the implementation of a pilot lung cancer screening programme in the Czech Republic aimed at early detection of the disease. This programme has the potential to significantly reduce lung cancer mortality and improve patient prognosis.
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- karcinogeny MeSH
- kouření škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetné plicní uzly * diagnóza etiologie terapie MeSH
- nádory plic diagnóza terapie MeSH
- plošný screening metody MeSH
- rizikové faktory MeSH
- terciární prevence metody MeSH
- umělá inteligence trendy MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východiska: Karcinom plic představuje v ČR nejčastější příčinu úmrtí v souvislosti s nádorovým onemocněním. V posledních dekádách byl zaznamenám pozoruhodný pokrok v léčbě tohoto onemocnění, a to na základě kontrolovaných klinických studií. Pacienti zařazení do klinických studií však nemusí plně reprezentovat pestrost populace pacientů v reálné praxi. Pacienti a metody: Předkládáme data z observační retrospektivní studie vycházející z elektronických zdravotních záznamů dospělých s karcinomem plic registrovaných v Masarykově onkologickém ústavu v letech 2018–2022. Primárním cílem bylo vytvoření registru zahrnujícího základní informace o pacientech, klinické a patologické charakteristiky, léčbu, výsledky přežití a nežádoucí účinky léčby. Pacienti byli identifikováni na základě ICD-10 kódu C34. Studovaná populace byla dále omezena na pacienty s ověřenými histologickými typy – nemalobuněčný (non-small cell lung cancer – NSCLC) a malobuněčný (small cell lung cancer – SCLC) karcinom plic. Primární kohorta zahrnovala pacienty diagnostikované nebo léčené během sledovaného období. Kohortu nekurativní systémové léčby tvořili pacienti, kteří podstoupili jakoukoli systémovou protinádorovou terapii s nekurativním záměrem. Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 1 382 pacientů s MKN-10 kódem C34. Kohorta s histologicky potvrzeným karcinomem plic zahrnovala 1 172 pacientů, z nichž 877 (75 %) bylo diagnostikováno ve sledovaném období. Z 827 pacientů zahrnutých do primární kohorty bylo 723 (87 %) s diagnostikovaným NSCLC. V 56 % případů byl karcinom plic diagnostikován ve IV. klinickém stadiu. Střední doba sledování primární léčebné kohorty byla 40,4 měsíce, 5leté celkové přežití bylo 20 % u pacientů s NSCLC a 8,2 % u pacientů s SCLC. Celkem 495 pacientů s NSCLC a 79 pacientů s SCLC dostávalo systémovou protinádorovou terapii v jakékoli linii léčby. Řídící genová alterace byla zjištěna u 170 pacientů, u 61 (12 %) bylo provedeno testování pomocí sekvenování nové generace. Vysoká exprese PD-L1 ≥ 50 % byla zjištěna u 106 (30 %) pacientů. Na základě testování bylo léčeno 154 pacientů s NSCLC léčeno cílenou léčbou a 86 pacientů imunoterapií v 1. linii. Závěr: Prezentovaná deskriptivní studie pacientů s karcinomem plic z jednoho centra ukazuje potenciál pacientského registru. Výsledky mohou doplňovat data z klinických studií a nabízejí cenné poznatky odvozené z reálné praxe.
Background: Lung cancer (LC) represents the leading cause of cancer-related deaths in the Czech Republic. Over the past decade, there have been notable advancements in LC treatment based on findings from controlled clinical trials (CTs). However, patients enrolled in CTs may not fully represent the diversity of real-world patient populations from routine clinical practice. To address this gap, we designed an observational retrospective study to describe the real-world evidence of LC treatment from a single-center registry. Patients and methods: We present data from an observational, retrospective study based on electronic medical records of adults with LC registered at Masaryk Memorial Cancer Institute between 2018 and 2022. The primary objective was to set up a registry including patient attributes, clinical characteristics, pathological data, treatments, survival outcomes, and adverse events. The patients were identified based on ICD-10 code C34. The study population was further limited to those with verified histological subtypes – non-small cell LC (NSCLC) and small cell LC (SCLC). The primary treatment cohort included patients diagnosed or initiated on primary treatment during the study period. The non-curative systemic therapy cohort consisted of patients who received any systemic anti-cancer therapy with non-curative intent even if being diagnosed before 2018. Results: A total of 1,382 patients were identified with the ICD-10 code C34. The eligible cohort included 1,172 LC patients, of whom 877 (75%) were diagnosed during the study period. Out of 827 LC patients included in the primary treatment cohort, 723 (87%) were diagnosed with NSCLC. At LC diagnosis, 56% of patients had stage IV disease. The median follow-up of the primary treatment cohort was 40.4 months, and the five-year overall survival rate was 20% for NSCLC patients and 8.2% for SCLC patients. A total of 495 NSCLC and 79 SCLC patients received systemic anti-cancer therapy at any line of treatment. In NSCLC patients, 61 (12%) received next generation sequencing mutation testing, 106 (30%) were identified with PD-L1 ≥ 50%, and 170 patients had evidence of particular driver oncogene mutation. Based on the testing, a total of 154 NSCLC patients received target therapy, and 86 NSCLC patients received immunotherapy as monotherapy or in combination with chemotherapy in the first line. Conclusion: The presented descriptive study of a consecutive cohort of LC patients from one cancer center over a five-year period (2018–2022) indicates the potential of LC patient registry. The LC registry, with its prospective development including an entire-country extension, provides a tool for real-world evidence that complements data from the registration and post-registration CTs, offering invaluable insights derived from clinical practice.
Imunoterapie checkpoint inhibitory prokázala pozoruhodný přínos v léčbě řady onkologických diagnóz včetně nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC). Na základě dat z klinických studií se stala standardní součástí algoritmu léčby NSCLC. Standardně je indikována léčba inhibitory PD-1/PD-L1 v monoterapii, jako kombinovaná imunoterapie s inhibitory CTLA-4 nebo v kombinaci s jinými léčebnými modalitami (chemoterapií, antiangiogenní léčbou a radioterapií). Z klinického hlediska jsou nezbytné snahy o identifikaci a validaci prediktivních biomarkerů léčebné odpovědi. Imunoterapie přinesla nové spektrum nežádoucích účinků, které jsou imunitně podmíněné a je nutné jejich včasné odhalení a zahájení léčby.
Immunotherapy with checkpoint inhibitors has demonstrated remarkable therapeutic benefits in many oncological diagnoses, including non-small cell lung cancer (NSCLC). Based on data from clinical trials, it has become an important part of the NSCLC treatment algorithm. Treatment with PD-1/PD-L1 inhibitors can be indicated in various ways: as monotherapy, combination immunotherapy with CTLA-4 inhibitors or in combination with other treatment modalities (chemotherapy, antiangiogenic therapy and radiotherapy). Regarding new spectrum of immune-related side effects, which require quick diagnosis and treatment, there is great urge to identify immunotherapy predictive biomarkers.
- Klíčová slova
- atezolizumab, pembrolizumab, durvalumab,
- MeSH
- cílená molekulární terapie klasifikace metody MeSH
- humanizované monoklonální protilátky farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- imunoterapie * klasifikace metody MeSH
- inhibitory kontrolních bodů farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * diagnóza farmakoterapie imunologie MeSH
- nivolumab farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je vysoce heterogenní onemocnění s výskytem různých molekulárních aberací. Fúze ROS1 se vyskytuje u neskvamózních NSCLC s četností 1–2 %. Vede k trvalé aktivaci receptoru ROS1 s následnou zvýšenou proliferací a přežíváním buněk. Aktivovaný receptor ROS1 představuje cíl terčové léčby tyrosinkinázovými inhibitory (TKI). První pozitivní léčebná data přinesl krizotinib. Multikinázový inhibitor entrektinib vykazuje vyšší účinnost systémově i v CNS. Tento článek shrnuje dosavadní výsledky entrektinibu v léčbě ROS1+ NSCLC.
Non-small cell lung cancer (NSCLC) is a heterogeneous disease with the occurrence of a variety of molecular aberrations. Approximately 1–2 % of patients with non-squamous NSCLC harbor ROS1 fusion resulting in enhanced cell survival and proliferation. The activated ROS1 receptor represents a target of therapy with tyrosine kinase inhibitors (TKIs). The initial treatment strategy for ROS1 rearranged NSCLC has been crizotinib. The multikinase inhibitor entrectinib shows higher efficacy both systemically and in the CNS. The aim of this article is to sumarize the results of ROS1+ NSCLC treatment with entrectinib.
Aktivační mutace genu KRAS (Kirsten rat sarcoma viral oncogene homologue) lze detekovat u cca 25-30 % nemalobuněčných plicních karcinomů (non-small cell lung cancer, NSCLC), představuje nejčastější genetickou aberaci u těchto pacientů. Nejčastěji je detekována mutace KRAS p.G12Cs frekvencí cca 13 %. Sotorasib je specifický ireverzibilní inhibitor proteinu KRAS G12C. V rámci studie CodeBreaK 100 byl prokázán významný přínos léčby sotorasibem u pacientů s KRAS G12C NSCLC. Bezpečnostní profil sotorasibu je příznivý.
An activating mutation of the KRAS gene (Kirsten rat sarcoma viral oncogene homologue) is detected in approximately 25 to 30% of NSCLC and represents the most common genetic aberration in these patients. The most frequently detected mutation is KRAS p.G12C with a frequency of approximately 13%. Sotorasib is a specific irreversible inhibitor of the KRAS G12C protein. In the CodeBreaK 100 trial, there was a significant benefit of sotorasib treatment in patients with KRAS G12C NSCLC. The safety profile of sotorasib is favorable.
- Klíčová slova
- sotorasib, studie CodeBreaK 100,
- MeSH
- aktivační mutace účinky léků MeSH
- doba přežití bez progrese choroby MeSH
- geny ras * účinky léků MeSH
- inhibitory syntézy proteinů farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * farmakoterapie genetika MeSH
- protinádorové látky farmakologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory plic * epidemiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- úvodníky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH