Souhrn: Autoři prezentují případ pacienta s metastatickým uroteliálním karcinomem, disku tují výborný efekt imunoterapie pembrolizumabem v souvislosti s výsledky komplexního genomického profilování nádorové tkáně.
Summary: The authors present a case report of a patient suffered from metastatic urothelial carcinoma and discuss the role and efficacy of pembrolizumab in the context of comprehensive genomic profiling of tumor tissue.
Cíl studie: Instilace mitomycinu C (MMC) po transuretrální resekci nádoru močového měchýře (TURBT) snižuje riziko recidivy karcinomu močového měchýře. Cílem práce bylo zhodnocení využívání jednorázové pooperační instilace chemoterapeutika po TURBT na našem pracovišti a důvodů jejího nepodání. Pacienti a metody: Retrospektivní vyhodnocení souboru pacientů po TURBT v letech 2016–2022. Byl hodnocen celkový počet TURBT a celkový počet jednorázových instilací MMC (SS-MMC). Zvláště byla vyhodnocena skupina pacientů, u které nebyl zřejmý důvod k nepodání MMC. Dále byly hodnoceny důvody nepodání MMC. Výsledky: Ve sledovaném období bylo prove - deno 735 TURBT u 538 mužů a 197 žen (průměrný věk 71 let, medián 75 let) a podáno 211 SS-MMC (28,7 %). Po vyřazení pacientů s makroskopicky patrným reziduálním tumorem a paliativní endoresekcí (n = 102) a pacientů s endoresekcí pro jiné důvody než nádor močového měchýře (n = 24) bylo provedeno 609 TURBT, kdy bylo možné aplikovat MMC. V této skupině bylo zastoupení SS-MMC 34,7 %. Nejčastějším identifikovaným důvodem nepodání MMC (n = 398) byla hematurie (n = 83, 20,9 %), perforace stěny močového měchýře (n = 66, 16,6 %) a alergie (n = 4, 1 %). U 245 pacientů (61,6 %) nebylo možné důvod nepodání dohledat. Snížení počtu aplikací v letech 2019 a 2020 bylo dáno výpadkem dostupnosti MMC a epidemií COVID-19. Závěr: Údajů o reálné praxi jednorázové instilace chemoterapeutika po TURBT je málo a svědčí spíše pro její nízké využití. Dle našich dat je podaná přibližně u třetiny potenciálně vhodných pacientů. Interpretaci výsledků ztěžuje nedostatek informací o důvodech nepodání MMC při retrospektivní analýze dokumentace.
Aim of Study: Mitomycin C (MMC) instillation after transurethral resection of bladder tumour (TURBT) reduces the risk of bladder cancer recurrence. The aim of this study was to evaluate the use of single postoperative chemotherapy instillation after TURBT at our institution and the reasons for not administering it. Patients and Methods: A retrospective evaluation of a cohort of patients undergoing TURBT from 2016-2022. The total number of TURBTs and the total number of single-shot MMC instillations (SS-MMC) were evaluated. In particular, the group of patients with no obvious reason for not administering MMC was evaluated. Furthermore, the reasons for not administering MMC were evaluated. Results: During the follow-up period, 735 TURBTs were performed in 538 men and 197 women (mean age 71 years, median 75 years) and 211 SS-MMCs (28.7%) were administered. After excluding patients with macroscopically evident residual tumor and palliative endoresection (n = 102) and patients with endoresection for reasons other than bladder cancer (n = 24), 609 TURBTs were performed when MMCs could be instillated. In this group, the representation of SS-MMC was 34.7%. The most common identified reason for not administering SS-MMC (n = 398) was hematuria (n = 83, 20.9%), bladder wall perforation (n = 66, 16.6%), and allergy (n = 4, 1%). In 245 patients (61.6%), the reason for not administering could not be traced. The reduction in the number of applications in 2019 and 2020 was due to the lack of availability of MMC and the COVID-19 epidemic. Conclusion: Data on the actual practice of single instillation of chemotherapeutic agents after TURBT are scarce and suggest that its use is rather low. According to our data, it is administered in approximately one third of potentially suitable patients. Interpretation of the results is hampered by the lack of information on the reasons for not administering MMC in retrospective analysis of the documentation.
Renální karcinom se ve zvýšené míře vyskytuje v rozvinutých zemích Evropy a Severní Ameriky, pro které je typický vysoký finanční příjem a tzv. západní životní styl. S ním souvisí výskyt metabolického syndromu a jeho komponent, které mají vliv nejen na kardiovaskulární onemocnění a cukrovku, ale rovněž na vznik maligních nádorů. U renálního karcinomu jsou typickými rizikovými faktory obezita a hypertenze. Přehledový článek popisuje vztah mezi známými metabolickými rizikovými faktory a karcinogenezí zhoubných nádorů ledvin, současně diskutuje i možné preventivní strategie, jak zlepšit metabolickou dysfunkci a snížit tak riziko vzniku (nejen) renálního karcinomu.
Renal cell carcinoma is common in developed countries in Europe and North America. These regions are characterized by high income and the so-called "western" lifestyle which is associated with the occurrence of metabolic syndrome and its components. These have an impact not only on cardiovascular disease and diabetes, but also on the development of malignant tumours. Obesity and hypertension are typical risk factors for renal cell carcinoma. This review describes the relationship between known metabolic risk factors and renal cancer carcinogenesis, while also discussing possible preventive strategies to improve metabolic dysfunction and thus reduce the risk of (not only) renal cell carcinoma.
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu diagnóza farmakoterapie komplikace metabolismus MeSH
- karcinom z renálních buněk * diagnóza etiologie metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom * diagnóza komplikace MeSH
- obezita komplikace metabolismus MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce močovodu * chirurgie MeSH
- stenty * škodlivé účinky MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- dopisy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Autoři předkládají kazuistiku netradičního výskytu metastázy mucinózního adenokarcinomu tlustého střeva u pacienta ve varleti.
The authors present a case report of an unusual occurence of mucinous adenocarcinoma metastasis of the colon in the testis of a patient.
- MeSH
- kolorektální nádory diagnóza klasifikace komplikace patologie MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů diagnóza patologie MeSH
- mucinózní adenokarcinom diagnóza patologie MeSH
- orchiektomie metody MeSH
- senioři MeSH
- testikulární nádory * diagnóza sekundární MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Prezentujeme kazuistiku 40letého pacienta s lézí na glans penis, primárně histologicky potvrzena jako penilní intraepiteliální neoplazie (PeIN). V první linii na sektorovém dermatovenerologickém pracovišti byla zvolena lokální terapie 5‐fluorouracilem. Následná opakovaná biopsie glandu histologicky prokazuje perzistenci PeIN. U pacienta byla provedena cirkumcize a parciální resurfacing glandu s použitím bukálního štěpu s dosažením příznivého kosmetického i funkčního efektu.
We present a case report of a 40 year old patient presenting with lession on glans penis. First biopsy histologically confirmed penile intraepithelial neoplasia (PeIN) associated with HPV p16. Local treatment with 5-fluorouracil provided by dermatologist was ineffective and another biopsy of glans penis again confirmed persistence of PeIN. The patient underwent a circumcision and partial glans resufacing using a buccal graft with favourable aesthetical and functional outcome.
- Klíčová slova
- resurfacing glandu,
- MeSH
- dospělí MeSH
- fluoruracil terapeutické užití MeSH
- infekce papilomavirem diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- lidský papilomavirus 16 patogenita MeSH
- nádory penisu * chirurgie diagnóza MeSH
- protinádorové antimetabolity MeSH
- transplantace kůže MeSH
- urologické chirurgické výkony u mužů MeSH
- zákroky plastické chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Renální karcinom patří mezi časté nádory uropoetického traktu s postupně narůstající incidencí i prevalencí. Úkolem urologa je toto onemocnění včas diagnostikovat a dle rozsahu tumorózního postižení rozhodnout o způsobu terapie a navržení podoby a frekvence dalšího sledování. V tomto nám pomáhají nejrůznější prognostické faktory a prognostické modely, které umožní stratifikaci rizika a navržení nejoptimálnější terapie. Tento přehledový článek přináší souhrn nejdůležitějších prognostických faktorů pro karcinom ledviny se zaměřením na prognostické biomarkery.
Renal cell carcinoma is a very common tumour with slightly increasing both incidence and prevalence. Our role is in early detection of the disease and selecting the most optimal treatment option and surveillance after therapy. There are several prognostic factors and prognostic models that allow risk stratification. These tools provide information for treatment planning and patient counselling. The review summarizes the most commonly used prognostic factors of renal cell carcinoma with a focus on prognostic biomarkers.
- MeSH
- karcinom z renálních buněk * diagnóza klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- mikro RNA MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- prognóza MeSH
- staging nádorů MeSH
- vaskulární endoteliální růstový faktor A MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Vydání: první 258 stran : ilustrace (převážně barevné) ; 21 cm
- MeSH
- perioperační péče MeSH
- urologické nemoci MeSH
- Publikační typ
- učebnice MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
Cíl: Prezentovat zkušenosti našeho pracoviště se zaváděním nefrostomických drénů pod ultrazvukovou kontrolou vzhledem k nízkému počtu prací s touto tématikou. Materiál a metody: Ve sledovaném období 2018–2021 bylo provedeno 592 perkutánních nefrostomií pod ultrazvukovou kontrolou u 363 pacientů. Retrospektivně byla provedena analýza dat. Byly hodnoceny indikace k zajištění drenáže horních cest močových, úspěšnost punkce a komplikace. Výsledky: Nejčastější indikací k zavedení nefrostomie byl útlak nebo infiltrace močovodu v souvislosti s onkologickým onemocněním 284 (47,97 %) a z non‐onkologických indikací obstrukční pyelonefritida 156 (26,35 %). V hodnoceném období byla úspěšnost 90 %. Nejčastěji zaznamenanou komplikací byla dislokace drénu, celkem 105 v časovém rozmezí 11 týdnů od zavedení. Signifikantně častější byla opakovaná dislokace drénu u pacientů s bilaterálně zavedenými nefrostomiemi. Závěr: Zavádění nefrostomie pod ultrazvukovou kontrolou je bezpečná alternativa drenáže horních cest močových.
Goal: We would like to present the experiences of our department with nephrostomy tube placement under ultrasound guidance, considering the low number of articles on this topic. Materials and Methods: In years 2018-2021, a total of 592 ultrasound-guided percutaneous nephrostomies were performed in 363 patients. The data was analyzed retrospectively. We evaluate the indications for the drainage of the upper urinary tract, the technical success rate and the number and type of complications. Results: The most common oncological indication was the obstruction or infiltration of a ureter 284 (47,97 %); and the most common non-oncological indication was obstructive pyelonephritis 156 (26,35 %). During the observed period, the success rate was 90 %. The most frequent complication was nephrostomy drain dislodgment in 105 cases within 11 weeks after the insertion. Repeated dislodgement of percutaneous nephrostomies was significantly more common in patients with bilateral nephrostomies. Conclusion: Percutaneous nephrostomy insertion under ultrasound guidance is a safe method for achieving upper urinary tract drainage.
- MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce močovodu komplikace terapie MeSH
- perkutánní nefrostomie * MeSH
- pyelonefritida komplikace terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
