First edition 113 stran : ilustrace ; 25 cm
- Konspekt
- Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
- NLK Obory
- rehabilitační a fyzikální medicína
- onkologie
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
The aim of this research was determined the effect of respiratory intervention for twelve weeks and physical intervention for twelve weeks on selected parameters of heart rate variability in hematooncological patients after treatment. Spectral analysis of heart rate variability was measured by DiANS PF8 machine with Medical DiANS PC software. Evaluated were complex indices – Total score and Sympathovagal balance (S-V balance). The intervention programme was composed of three months of respiratory training and then three months of physical training. The experimental group, which absolved this combination of respiratory and physical intervention, was assessed at free time points: firstly, before the respiratory intervention, secondly between the respiratory and the physical intervention and thirdly after the physical intervention. The control group (without intervention) was measured twice between six months. 30 hematooncological patients (16 women and 14 men) were participated in this research, ranging in age 53,74±14,76 years from Internal Hematology and Oncology Clinic of The University Hospital Brno. Results of selected parameters of heart rate variability showed improvements, but without statistically significant effect of intervention programme.
Hlavním cílem intervenčního respiračního a pohybového programu je zvýšení kondice hematoonkologických pacientů a zastavení úbytku svalové hmoty, jako důsledku nemoci a léčby. Respirační a pohybový program je také zaměřen na zlepšení kvality života. Hematoonkologická onemocnění a jejich léčení se projevují v řadě vedlejších příznaků způsobených kardiální, neurální či pulmonální toxicitou, které mají vliv na zhoršující se kvalitu života pacientů. Velmi často se v důsledku léčby objevují i další příznaky jako anémie, trombocytopenie nebo kachexie. U pacientů s hematoonkologickým onemocněním se často setkáváme s projevy únavy, nevýkonností, slabostí a námahovou dušností, které mohou přetrvávat měsíce a roky po ukončení léčby. Studie naznačují, že pohybová cvičení, speciálně aerobního charakteru, zvyšují kardiorespirační zdatnost, svalovou sílu a stav fyzické pohody. Respirační a pohybový intervenční program probíhal po dobu 6 měsíců. Byl rozdělen na 3měsíční respirační trénink v domácím prostředí a následný 3měsíční řízený pohybový aerobní program ve frekvenci 3× týdně v čase 60 minut. Intenzita cvičení byla nastavena individuálně na úrovni anaerobního prahu u každého probanda zvlášť na základě vstupního zátěžového vyšetření. Výzkumný soubor tvořilo 16 osob, medián věku 53,31 let (23–77 let, 8 žen a 8 mužů). Do rekondičního programu byli zařazeni pouze hematoonkologičtí pacienti v remisi a bez kontraindikace k zátěžovému vyšetření. Randomizace byla geografická (pacienti z blízkého okolí s možností dojíždět pravidelně na cvičební lekce). Na základě výsledků zátěžových vyšetření po respirační a pohybové intervenci probandů bylo pozorováno zlepšení v oblasti aerobní kapacity a sympatovagální dysbalance ovšem bez statistické významnosti.
The main aim of the interventional motion and respiratory programme is increasing fitness in hemato-oncological patients as well as cessation of their muscle mass loss as a result of their disease and treatment. The motion and respiratory programme focuses also on improving the quality of the patients´ lives. Hemato-oncological diseases and their treatment bring a range of side effects that are caused by cardiac, neural, and pulmonary toxicity of the treatment, which has influence upon the decreasing quality of the patients´ lives. There are further frequent symptoms that occur as a result of the treatment such as anaemia, thrombocytopenia, and cachexia. Patients suffering from hemato-oncological disease frequently show symptoms of fatigue, inefficiency, and strain breathlessness, which can persist for months and even years after the treatment has finished. Studies indicate that physical exercise, especially of aerobic character, increase cardio-respiratory fitness, muscle strength, and physical well-being. The motion and respiratory interventional programme took place over a period of 6 months. It was divided into a 3 months respiratory training at home and a directed motion aerobic programme that took place 3 times a week for 60 minutes. The intensity of the exercise was set up individually on the level of the anaerobic threshold of each participant, which was ascertained on the basis of the initial performance test. The research sample were 16 people, mean age value was 53,31 years of age (23–79 years of age, 8 women and 8 men). The reconditioning programme included only patients in remission and without any contraindication regarding the performance test. The randomisation was geographic (patients from vicinity with a possibility to commute regularly for the exercise lessons). The results of the performance tests after the motion and respiratory programme of the participants of the study showed improvements in the field of the participants´ aerobic capacity as well as in the field of sympto-vagal dysbalance unfortunately without statistical significance.
Cílem této přehledové práce je shrnout problematiku fyzické aktivity pacientů s lymfomy. Zavedení pohybové aktivity jako metody podpůrné léčby u pacientů s hematologickou malignitou se může jevit na první pohled jako velmi jednoduché, v praxi však často obtížně realizovatelné. Pacienti s lymfomy tvoří z pohledu aplikace fyzického tréninku poměrně různorodou skupinu, která zahrnuje pacienty po ukončení léčby bez zvláštních omezení, pacienty, kteří podstupují ambulantní léčbu a pacienty hospitalizované delší dobu v rámci transplantační či indukční léčby. Každá tato skupina vyžaduje odlišnou metodiku tréninku a také odlišné nástroje na objektivní měření efektu fyzické zátěže. Soustředili jsme se proto jednak na možnosti monitorování jednotlivých komponent fyzické zdatnosti pacientů s přihlédnutím na proveditelnost u jednotlivých podskupin, dále na faktory, které odlišují populaci pacientů s lymfomem od "běžné populace" a které mají dopad na strukturu a také výstupy, které lze od tréninkové intervence očekávat. Dále jsme shrnuli výsledky dosud publikovaných studií s tréninkovou intervencí podle jednotlivých výkonnostních podskupin pacientů s lymfomy a analyzovali jsme výsledky. Zdá se, že vhodně vedená pohybová intervence by mohla (podobně jako u některých solidních nádorů) vést také ke zlepšení dlouhodobého přežití. Pro využití fyzického tréninku jako smysluplné metody podpůrné péče je však třeba dobře definovat strukturu cvičení v kontextu fáze léčby, věku a limitací pacientů.
The aim of this review is to summarize the issues associated with physical activity in lymphoma patients. Including physical activity in standard supportive care may appear trivial at first. Practice has shown however that it very difficult to implement despite. Lymphoma patients are, from the aspect of physical training application, a very heterogeneous group, comprising patients who have finished their treatment and have no special physical limitations, outpatients, patients hospitalized for an extended period due to auto/allogeneic stem cell transplantation or intensive induction treatment. Each group requires a different training methodology and different means of providing objective measurements of physical load. Therefore, we focused on the means of monitoring the individual components of patient fitness levels with regards to feasibility in individual patient sub-groups. We also studied the factors that differentiate lymphoma patients from the healthy population and that affect both the structure and results that are to be expected from physical training intervention. We then summarized and analysed, based on individual lymphoma patient sub-groups, the results of existing studies concerned with physical training intervention. Our results indicate that correctly implemented physical intervention may (similarly to the case in certain solid tumours) lead to increased long-term survival rates. It is, however, important to correctly define the structure of the physical training, based the given patients current phase of treatment, age and any other limitations, in order for physical training to be a meaningful treatment-supportive method.
Východiska: Kvalita života onkologických pacientů je často zkoumaným fenoménem. Je považována za multidimenzionální konstrukt obsahující řadu objektivních, ale i hodnotových a postojových složek. Proto se předpokládá, že intervenční pohybový program je jednou z možností, jak kvalitu života ovlivňovat. Cíle: Cílem této studie bylo posoudit změnu v kvalitě života u onkologických pacientů v remisi po absolvování intervenčního pohybového programu. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 18 respondentů (věk M = 53,44, SD = 16,39, min. 23 let a max. 77 let) s diagnózou Hodgkinova lymfomu či non-Hodgkinova lymfomu 1–3 měsíce po ukončení chemoterapie či kombinace chemoterapie a radioterapie. Jednalo se o pacienty Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno. Ke sběru dat bylo využito metody SEIQoL (Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life), která byla administrována před a po pohybové intervenci. Intervenční program trval 3 měsíce a zahrnoval respirační trénink. Výsledky: Kvalita života nedoznala statisticky významné změny. Závěry: Nebylo prokázáno, že by intervenční pohybový program měl vliv na kvalitu života respondentů. Pro možnost zobecnění, potvrzení a hlubší interpretaci výsledků je zapotřebí rozšířit výzkumný soubor, případně uskutečnit další studie především kvalitativního charakteru.
Background: Quality of life in oncological patients is often subject to surveying and analysis. It is perceived as a multi-dimensional construct, containing numerous objective components as well as value-related and attitude components. There are expectations that interventional exercise programmes are one of the options for influencing the quality of life. Objective: To assess the change in quality of life in oncological patients in remission after participation in an interventional exercise programme. Methods: The research sample consisted of 18 respondents (age M = 53,44, SD = 16,39, MIN = 23 years, MAX = 77 years) with Hodgkin’s lymphoma or non-Hodgkin’s lymphoma diagnosis 1–3 months after chemotherapy or combined chemotherapy and radiotherapy, patients at the Internal Hematology and Oncology Clinic of University Hospital Brno. The SEIQoL Method (Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life) was used for data collection and administered before and after the interventional exercise. The interventional programme lasted 3 months and it included respiratory trainings. Results: There were no statistically significant changes in quality of life. Conclusions: The impact of the interventional exercise programme on the respondents’ quality of life was not confirmed. The research sample shall be expanded or additional, in particular qualitative surveys must be carried out in order to enable further generalising, confirmation and thorough interpretation of the results.
- MeSH
- dechová terapie metody psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- hematologické nádory * psychologie MeSH
- kvalita života * psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfom psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- terapie cvičením metody psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Východiska: Přežití pacientů s hematologickými malignitami je stále lepší, avšak u mnohých pacientů v remisi přetrvává dlouhodobý pocit nevýkonnosti a „nemoci“, který pramení z dekondice. Cílem našeho projektu bylo ověřit v praxi proveditelnost, bezpečnost a účinnost řízeného tréninku. Metody: Pacienti byli měřeni ve třech časových bodech: před zahájením onkologické léčby, po jejím ukončení (v remisi) a po sledování či intervenčním pohybovém programu (IPP; trvání tři měsíce, frekvence 3krát týdně, délka lekce 60 minut). Sledované parametry zahrnovaly tělesné složení, aerobní výkon (maximální spotřebu kyslíku %VO2max/kg), sympatovagální rovnováhu (celkové skóre) a svalovou sílu horních končetin (hand grip). Měření také sloužilo k optimalizaci tréninkové zátěže. Výsledky: V období 2012–2016 bylo celkem změřeno 101 pacientů; 61 bylo po léčbě jen sledováno a 40 pacientů bylo zařazeno do IPP (36/40 dokončilo IPP podle plánu, docházka 80%). V průběhu léčby došlo k významnému zhoršení sympatovagální rovnováhy (p = 0,04) a nevýznamnému snížení aerobní výkonnosti (p = 0,18). Ve skupině IPP došlo k významnému zvýšení aerobního výkonu (p = 0,001) a rovněž ke zlepšení sympatovagální rovnováhy (p = 0,02). Ve skupině sledovaných jsme pozorovali pouze nárůst body mass indexu (p = 0,01). Závěr: Výsledky ukazují dobrou toleranci, proveditelnosti i účinnost IPP u pacientů v remisi hematologické malignity. Porucha sympatovagální rovnováhy se jeví jako klíčová a lze ji efektivně reparovat fyzickým tréninkem.
Premises: The survival of patients suffering from haematological malignancies continues to improve. However, many patients in remission feel “ill” and in “poor shape” for a long time after successful treatment, a feeling triggered by decondition. The aim of our project was to verify in practice the feasibility, safety and efficacy of a structured training program. Methods: Patients were assessed at three time points: before starting oncological treatment, upon finishing it (in remis-sion) and after follow-up or after an interventional physical training program (IPP; duration of three months, frequency of 3 x weekly, duration of each session 60 minutes). The parameters studied included physical composition, aerobic capacity (maximum oxygen consumption %VO2max/kg), sympathetic-vagal equilibrium (total score) and the muscular strength of the upper limbs (hand grip). These measurements also helped optimise the training load. Results: A total of 101 patients were assessed in the period from 2012 to 2016. Of these, 61 were only followed after treatment and 40 were included in the IPP (36/40 finished the IPP according to plan, 80% attendance). Significant deterioration of sympathetic-vagal equilibrium was noted during treatment (p = 0.04) as was a non-significant decrease in aerobic capacity (p = 0.18). In the IPP group, there was a significant increase in aerobic capacity (p = 0.001) as well as an improvement in sympathetic-vagal equilibrium (p = 0.02). In the group of patients who were only followed, we observed an increase in the body mass index (p = 0.01). Conclusion: These results demonstrate the good tolerance, feasibility and efficacy of IPP in patients in remission of their haemato-oncological disease. The disorder of sympathetic-vagal equilibrium appears to be crucial and may be effectively repaired using physical training.
- Klíčová slova
- sympatovagální rovnováha,
- MeSH
- dospělí MeSH
- hematologické nádory * komplikace rehabilitace MeSH
- leukemie farmakoterapie rehabilitace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfom farmakoterapie rehabilitace MeSH
- pohybová aktivita * MeSH
- senioři MeSH
- složení těla MeSH
- svalová síla MeSH
- výzkum MeSH
- zátěžový test MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Disseminated fusariosis is a life-threatening, invasive, opportunistic infection in immunocompromised patients, especially those with haematological malignancies. The prognosis is poor because these fungi are resistant to many of the available antifungal agents. We present a case of disseminated fusariosis caused by Fusarium proliferatum in a patient with severe aplastic anaemia complicated by a secondary infection of Aspergillus flavus, with a fatal outcome. We also review the documented Fusarium infections in immunocompromised hosts.
- MeSH
- antifungální látky farmakologie terapeutické užití MeSH
- aplastická anemie komplikace MeSH
- Aspergillus flavus účinky léků izolace a purifikace MeSH
- aspergilóza komplikace mikrobiologie MeSH
- fatální výsledek MeSH
- fusarióza komplikace diagnóza farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- Fusarium účinky léků izolace a purifikace MeSH
- imunokompromitovaný pacient * MeSH
- koinfekce MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- oportunní infekce diagnóza farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- triazoly terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Obinutuzumab je nejnovější schválenou monoklonální protilátkou pro léčbu pacientů s chronickou lymfocytární leukemií, která je nejčastěji se vyskytujícím typem leukemie v západní populaci. Jedná se o humanizovanou monoklonální protilátku anti CD20 II. typu, podtřídy IgG1 cíleně změněnou glykosylací v oblasti Fc fragmentu, což výrazně zvyšuje její buněčně zprostředkovanou cytotoxicitu závislou na protilátce. Tato protilátka zároveň působí jako potentnější induktor přímé buněčné smrti (ve srovnání s protilátkami I. typu, jako je rituximab), a to i v přítomnosti antiapoptických signálů, např. Bcl 2. Zavedení obinutuzumabu do klinické praxe znamená výrazné zlepšení celkového přežívání zejména starších, komorbidních pacientů, pro něž by byla nevhodná léčba na bázi fludarabinu. Účinnost obinutuzumabu v kombinaci s chlorambucilem byla demonstrována klíčovou mezinárodní multicentrickou, otevřenou, randomizovanou studií fáze III BO2104/CLL11, jež potvrdila výrazné prodloužení jak doby přežití bez progrese onemocnění, tak celkového přežití. Toto zlepšení bylo signifikantní v porovnání se standardní léčbou starších komorbidních pacientů chlorambucilem v monoterapii či v kombinaci s rituximabem, a to za cenu přijatelné toxicity. Kombinace obinutuzumabu s chlorambucilem dnes představuje léčbu volby pro starší komorbidní pacienty, kteří dosud nebyli léčeni. Zároveň probíhají další klinické studie, jež by měly ujasnit možnou roli obinutuzumabu v léčbě B non hodgkinských lymfomů.
Obinutuzumab represents the newest monoclonal antibody approved for the treatment of patients suffering from chronic lymphocytic leukemia, which is the most common leukemia in the Western population. Obinutuzumab is a humanized monoclonal antibody antiCD20 type II, IgG1 subgroup, which has been glycoengineered in the Fc fragment area, leading to great enhancement of the antibody dependent cytotoxicity. It is also a more potent inductor of the direct cell death (compared to type I monoclonal antibodies, e.g. rituximab), even in the presence of anti apoptotic signals, such as Bcl 2. The implementation of obinutuzumab into clinical practice leads to significant improvement of patients’ survival, especially of the elderly ones with multiple comorbidities, who are unsuitable for a fludarabine based regimens. The efficacy of obinutuzumab in the combination with chlorambucil was demonstrated in the key international multicentric open randomized phase 3 trial BO2104/CLL11, which confirmed a significant prolongation of progression free survival as well as of overall survival. Therefore, this treatment combination now represents the treatment of choice for the first line therapy of elderly patients with comorbidities. Moreover, many clinical trials are now trying to help define the role of obinutuzumab in the treatment of B non Hodgkin lymphoproliferative diseases.
- Klíčová slova
- studie CLL11,
- MeSH
- antigeny CD20 * imunologie MeSH
- B-buněčný lymfom farmakoterapie MeSH
- chlorambucil aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- chronická lymfatická leukemie * farmakoterapie MeSH
- humanizované monoklonální protilátky * aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
