Pohybová inaktivita je průkazně spojena s manifestací chronických, kvalitu a prognózu života člověka významně negativně modifikujících onemocnění. Benefity pohybové aktivity zprostředkovává jistě mnoho více či méně provázaných patofyziologických mechanizmů, které dosud nebyly ve své složitosti zcela prozkoumány. Koncem 20. století se podařilo prokázat, že pracující příčně pruhovaný sval skutečně reguluje metabolickou a fyziologickou odezvu v ostatních orgánech. Jedná o několik stovek substancí, které mají autokrinní, parakrinní a endokrinní účinek. Tyto proteiny a peptidy, jsou-li vylučovány do krevního oběhu, ovlivňují významným způsobem metabolizmus vzdálených orgánů. Byly klasifikovány jako „myokiny“ (cytokiny produkované myocyty). Mezi identifikované myokiny lze zařadit např.: interleukiny – IL4, IL6, IL7, IL15, myostatin, LIF (leucemia inhibitory factor), BDNF (brain-derived neurotropic factor), IGF1 (insulin-like growth factor), FGF2 (fibroblastový růstový faktor 2), FGF21, FSTL1 (folistatin-related protein 1), irisin, EPO (erytropoetin) a BAIBA (β-aminoisobutyric acid). Myokiny mají v lidském organizmu v prvé řadě imunoregulační roli. Další významnou úlohou myokinů je, shodou okolností rovněž v interakci s tukovou tkání, regulace energetické homeostázy. Ovlivňují také růst svalových vláken a jejich regeneraci, stimulují angiogenezi, uplatňují se v regulaci metabolizmu glukózy a mají prokázaný efekt na lipidy. S ohledem na svoji rozmanitou funkci představují myokiny do budoucna terapeutický cíl v léčbě poruch svalového růstu regenerace a také obezity. Další recentní výzkum směřuje k odhalení tzv. myokinové rezistence jako rezultátu dlouhodobé svalové inaktivity a její asociaci s chronickým subklinickým zánětem.
Physical inactivity is demonstrably related to the manifestation of chronic diseases which significantly modify the quality and prognosis of life in a negative way. The benefits of exercise are surely mediated by many pathophysiological mechanisms interrelated in varying degrees, which have not yet been fully examined in their complexity. In the late 20th century it was positively proven that a working striated muscle really regulates the metabolic and physiological response in the other organs. These involve several hundred substances with autocrine, paracrine and endocrine effects. These proteins and peptides, if released into the blood stream, substantially affect the metabolism of distant organs. They were classified as “myokines“ (cytokines produced by myocytes). The identified myokines include e.g. IL4, IL6, IL7, IL15, myostatin, LIF (leukemia inhibitory factor), BDNF (brain-derived neurotrophic factor), IGF1 (insulin-like growth factor), FGF2 (fibroblast growth factor 2), FGF21, FSTL1 (follistatin-related protein 1), irisin, EPO (erythropoetin) and BAIBA (β-aminoisobutyric acid). Myokines have first of all an immunoregulatory role in the human body. Another important effect of myokines is, coincidentally also in the interaction with adipose tissue, the regulation of energy homeostasis. They also affect the growth of muscle fibres and their regeneration, stimulate angiogenesis, they are involved in the regulation of glucose metabolism and have a proven effect on lipids. Considering their diverse function, myokines present a prospective therapeutic goal in the treatment of disorders of muscle growth and regeneration as well as obesity. Another recent research moves toward uncovering of the “myokine resistance” as a result of long-term muscle inactivity and its association with chronic subclinical inflammation.
Obezita je velmi rozšířené a obtížně léčitelné onemocnění, neboť u většiny pacientů se nedaří trvale dosáhnout potřebného režimu. Největší nadějí do budoucna je bezpečná a široce použitelná farmakoterapie obezity. Je podán přehled o starších i nejnovějších lécích snižujících hmotnost (centrálně působící anorektika, orlistat, inkretinová analoga, glifloziny). Dále je uveden přehled nových antiobezitik používaných částečně již v USA a uvedeny jsou i možné principy použitelné v léčbě obezity v budoucnosti včetně možností tzv. biologické léčby.
Obesity is a very common disease with very difficult treatment. Most patients are not able to change their behaviour. Most hopeful for the future is a safe pharmacotherapy which could be widely used. In this review, old and potentially new drugs decreasing weight are mentioned (centrally acting anorectics, orlistat, incretine analogues and gliphlozines). Review of newly in U.S.A used antiobesitics is also mentioned. Finally potentially new principles of obesity pharmacotherapy are enumerated.
- MeSH
- anorektika klasifikace MeSH
- biologická terapie MeSH
- farmakoterapie * trendy MeSH
- glifloziny MeSH
- inkretiny terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- laktony MeSH
- látky proti obezitě * klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- lipasa antagonisté a inhibitory MeSH
- obezita * farmakoterapie MeSH
- objevování léků MeSH
- transportér 2 pro sodík a glukózu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
The aim was to find the differences in ketogenesis initiation in the early period after the exercise in obese patients and to find if these changes may predict the weight loss during the physical activity program. 96 females were enrolled. A clamped heart rate test (CHR) was performed to establish comparable exercise intensity. Blood samples for beta hydroxybutyrate (BOHB) assessment were collected prior, immediately after and 60 min after the test. Patients underwent a three month fitness program. Anthropometric measurements (fat mass and biochemical parameters) were measured. An energy intake was monitored and comparable in all subjects. A significant increase of BOHB was found in 60(th) minute after the test, when compared with initiation levels (BOHB1 vs. BOHB3; p=0.03). This increase correlates with % fat mass (R=0.196; p=0.02) and negatively with age (R= -0.147; p=0.05) and with weight reduction during the three-month program (R= -0.299; p=0.03). Serum BOHB increase after the single exercise may detect individuals with an ability to induce lipolysis in three-month program of physical activity for obese patients.
- MeSH
- biologické markery krev MeSH
- časové faktory MeSH
- dospělí MeSH
- hmotnostní úbytek * MeSH
- kyselina 3-hydroxymáselná krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita krev patofyziologie terapie MeSH
- terapie cvičením * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
The aim was to compare methods of body fat measurement in different BMI groups. An additional aim was to discuss differences reflecting the structural and functional changes of fat tissue. The study group included 130 adult Caucasian women stratified by body mass index (BMI): 18-24.99 (n=30), 25-29.99 (n=26), 30-34.99 (n=33), 35-39.99 (n=30), and BMI>/=40 (n=11). Bioelectrical impedance was performed using Tanita TBF 410 GS, Bodystat 1500, and Omron BF 300. A caliper type Best was also applied. Correspondence of four methods with DEXA was assessed using the Bland-Altman and ANOVA analyses. Measurements by BIA were not significantly different from DEXA up to BMI of 30, but DEXA significantly overestimated in the higher BMI subgroup by all three methods. Caliper measurement significantly underestimated DEXA in all BMI subgroups. BIA methods overestimated DEXA for the obese subjects. Tanita did statistically the best. The Caliper test appeared less preferable than the BIA methods, especially in the higher BMI subgroup. DEXA and Caliper measurements seem to be the best estimate of structural (anatomical) fat quantity. We hypothesize that BIA methods could also measure some other physiopathological conditions like inflammation, hydration or cell infiltration of fat.
- MeSH
- absorpční fotometrie MeSH
- adipozita * MeSH
- analýza rozptylu MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická impedance MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- obezita diagnóza patofyziologie radiografie MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- tloušťka kožní řasy MeSH
- tuková tkáň patofyziologie radiografie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- diabetes mellitus * epidemiologie MeSH
- dospělí MeSH
- hypertenze * epidemiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obezita * epidemiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sběr dat MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Prevalence metabolického syndromu (MS) je díky epidemii obezity na vzestupu. Jednotlivé složky MS se navzájem ovlivňují a společně s hypertenzí potencují riziko kardiovaskulárních onemocnění. V terapii hypertenze u MS by měly být upřednostňovány léky s příznivým metabolickým působením na ostatní složky MS. Farmakologická léčba hypertenze u osob s MS se řídí stejnými pravidly jako u diabetiků. Měla by být zahájena při hodnotě krevního tlaku ≥ 140/90 mmHg. Přesná cílová hranice u diabetu dosud nebyla stanovena. Většina pacientů vyžaduje k dosažení poklesu pod 140/90 mmHg kombinační léčbu s důrazem na upřednostnění terapie antihypertenzivy ze skupiny ovlivňující systém renin-angiotensin. V neposlední řadě je pro prognózu pacienta též důležité myslet i na farmakologické ovlivnění všech ostatních složek MS.
Prevalence of metabolic syndrome (MS) is rising as a consequence of obesity epidemic. The components of MS are related to each other and together with hypertension represent a hight risk for cardiovascular diseases. Antihypertensive drugs with favorable metabolic efect should be chosen for treatment of hypertension in MS. Treatment of hypertension in patients with MS follows the same rules as in diabetics. Pharmacotherapy is indicated when blood pressure values reach ≥ 140/90 mmHg. In diabetics, the exact target for blood pressure has not been determined yet. A combination therapy is usually necessary to achieve a decrease of blood pressure under 140/90 mmHg in patients with diabetes and ACE-I/sartans medication should be prefered. Finally, there is a prognostic relevance to involve the rest components of MS pharmacologically.
- MeSH
- alfa blokátory terapeutické užití MeSH
- antihypertenziva terapeutické užití MeSH
- beta blokátory terapeutické užití MeSH
- blokátory kalciových kanálů terapeutické užití MeSH
- blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II terapeutické užití MeSH
- diabetes mellitus 2. typu komplikace MeSH
- diuretika terapeutické užití MeSH
- hypertenze farmakoterapie MeSH
- inhibitory ACE terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom farmakoterapie komplikace MeSH
- obezita komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
