Souhrn Prezervace dárcovských plic a snaha o bezpečné prodloužení času ischemie při zachování funkce je důležitým tématem, kterému se transplantační komunita věnuje dlouhodobě. Recentní publikace převážně torontského týmu zásadně ovlivňují dosavadní pohled na optimální podmínky prezervace a jejich výsledky představují vědecký základ pro posun od prezervace na ledu ke kontrolované hypotermii. Optimální podmínky prezervace jsou nutnou podmínkou pro bezpečné prodloužení ischemie. To s sebou nese další potenciál pro rozvoj oboru a možnost zlepšení dostupnosti jak samotné metody transplantace plic, tak jejích výsledků. Tento přehledový článek shrnuje zásadní poznatky v oblasti prezervace dárcovských plic od prvních experimentálních pokusů provedených před 30 lety po recentní studie a diskutuje jednotlivé aspekty, které změna standardu prezervace ovlivnila nebo pravděpodobně ovlivní.
Summary The preservation of donor lungs and the effort to safely extend ischemic time while maintaining function is an important topic that the transplant community has been addressing for a long time. Recent publications, mainly from the Toronto team, have fundamentally influenced the existing standard of optimal preservation conditions, and their results provide a scientific basis for the shift from ice preservation to controlled hypothermia. Optimal preservation conditions are a necessary prerequisite for the safe extension of ischemic time. This brings additional potential for the development of the field and the possibility to improve the availability of lung transplantations and their outcomes. This review summarizes the key findings in the area of donor lung preservation from the first experimental attempts conducted 30 years ago to recent studies and discusses the various aspects that the change in preservation standard has influenced or is likely to influence.
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- transplantace plic * MeSH
- uchovávání orgánů * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Acute cellular rejection (ACR) frequently occurs following lung transplantation (LuTx) and represents a risk factor for the development of chronic lung allograft dysfunction (CLAD) as well as long-term survival. The histopathological diagnosis of ACR carries a burden of interobserver variability. The widespread utilization and cost-effectiveness of immunohistochemistry (IHC) was proven beneficial in diagnosing rejection in human kidney transplantations and LuTx rat models. However, its potential for ACR detection in patients remains unexplored. We analyzed surface markers (CD3, CD4, CD8, CD20, CD68, CD47, PD-1, PD-L1, and CD31/PECAM-1) on lung tissue cryobiopsy samples collected within 6 months post-LuTx from 60 LuTx recipients, 48 of whom were diagnosed with ACR. Additionally, serum samples from 51 patients were analyzed using a multiplex bead-based Luminex assay. The cytokines and markers included PD-L1, IL2, TNFα, IFNγ, and Granzyme B. We observed a significant increase in PD-L1 tissue expression within the rejection group, suggesting a concerted effort to suppress immune responses, especially those mediated by T-cells. Furthermore, we noted significant differences in PECAM-1 levels between ACR/non-ACR. Additionally, peripheral blood C-reactive-protein levels tended to be higher in the ACR group, while Luminex serum analyses did not reveal any significant differences between groups. In conclusion, our findings suggest the potential value of PECAM-1 and PD-L1 markers in diagnosing ACR.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- antigeny CD274 * metabolismus krev MeSH
- antigeny CD31 * metabolismus MeSH
- biologické markery * krev metabolismus MeSH
- dospělí MeSH
- imunohistochemie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- plíce patologie MeSH
- rejekce štěpu * diagnóza krev MeSH
- senioři MeSH
- transplantace plic * škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
INTRODUCTION: Compared with traditional static ice storage, controlled hypothermic storage (CHS) at 4-10°C may attenuate cold-induced lung injury between procurement and implantation. In this study, we describe the first European lung transplant (LTx) experience with a portable CHS device. METHODS: A prospective observational study was conducted of all consecutively performed LTx following CHS (11 November 2022 and 31 January 2024) at two European high-volume centers. The LUNGguard device was used for CHS. The preservation details, total ischemic time, and early postoperative outcomes are described. The data are presented as median (range: minimum-maximum) values. RESULTS: A total of 36 patients underwent LTx (i.e., 33 bilateral, 2 single LTx, and 1 lobar). The median age was 61 (15-68) years; 58% of the patients were male; 28% of the transplantations had high-urgency status; and 22% were indicated as donation after circulatory death. In 47% of the patients, extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) was used for perioperative support. The indications for using the CHS device were overnight bridging (n = 26), remote procurement (n = 4), rescue allocation (n = 2), logistics (n = 2), feasibility (n = 1), and extended-criteria donor (n = 1). The CHS temperature was 6.5°C (3.7°C-9.3°C). The preservation times were 11 h 18 (2 h 42-17 h 9) and 13 h 40 (4 h 5-19 h 36) for the first and second implanted lungs, respectively, whereas the total ischemic times were 13 h 38 (4 h 51-19 h 44) and 15 h 41 (5 h 54-22 h 48), respectively. The primary graft dysfunction grade 3 (PGD3) incidence rates were 33.3% within 72 h and 2.8% at 72 h. Intensive care unit stay was 8 (4-62) days, and the hospital stay was 28 (13-87) days. At the last follow-up [139 (7-446) days], three patients were still hospitalized. One patient died on postoperative day 7 due to ECMO failure. In-hospital Clavien-Dindo complications of 3b were observed in six (17%) patients, and 4a in seven (19%). CONCLUSION: CHS seems safe and feasible despite the high-risk recipient and donor profiles, as well as extended preservation times. PGD3 at 72 h was observed in 2.8% of the patients. This technology could postpone LTx to daytime working hours. Larger cohorts and longer-term outcomes are required to confirm these observations.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Zavedení screeningového programu plicního karcinomu v České republice a jeho diagnóza v časnějších stadiích zvyšuje potřebu provádění anatomických plicních segmentektomií. Cílem této studie je popsání časných výsledků prvních roboticky asistovaných torakoskopických segmentektomií v Česku. Metody: Naše centrum provedlo 151 robotických anatomických plicních resekcí od zahájení programu v srpnu 2020 a dosáhlo statutu centra pro proktoring a case observation. Program robotických segmentektomií jsme zahájili po dokončení 70 robotických lobektomií. Retrospektivně jsme analyzovali výsledky našich prvních 20 pacientů indikovaných k robotické segmentektomii. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 60 let, 11 žen a 7 mužů. Hlavní indikací byla primární plicní malignita (n=13), plicní metastáza (n=2) a abenigní léze (n=3). Provedli jsme 11 prostých segmentektomií, 6 komplexních (S2, S3, S1a+2, S10 vpravo) a jednu S6 segmentektomii vpravo s bronchoplastikou. Průměrný počet odebraných uzlin u NSCLC byl 20, průměrná krevní ztráta 25 ml (od 10 do 100 ml) a průměrný operační čas 200 minut. Všechny resekční okraje byly bez nádoru. Nebyla třeba žádná konverze k torakotomii, ve dvou případech jsme konvertovali k robotické lobektomii pro lokalizaci ložiska v blízkosti intersegmentální hranice a tyto pacienty vyloučili ze studie. Komplikace se vyskytly u 1 pacienta, a to paréza nervus laryngeus recurrens. Hrudní drenáž trvala průměrně 1,9 dne a doba hospitalizace 3,9 dne. Závěr: Zahájení programu robotických segmentektomií po dokončení robotické učicí křivky nabízí dle naší zkušenosti nadějné výsledky. Robotická technologie a předoperační plánování usnadňuje tento technicky náročný výkon zejména při nutnosti bronchoplastiky.
Introduction: The initiation of lung cancer screening in Czechia and diagnosis in earlier stages has been reflected by an increasing demand for anatomical lung segmentectomy. The purpose of this study was to describe early results of the first robotic-assisted thoracoscopic segmentectomies performed in the country. Methods: Our institution has performed 151 robotic anatomical lung resections since the initiation of the screening program in August 2020, which enabled us to attain the status of a proctoring and case observation centre. The robotic segmentectomy program was initiated after completing 70 robotic lobectomies. We performed a retrospective analysis of the results of our first 20 patients indicated for robotic segmentectomy. Results: Median age of the patients was 60, with 11 females and 7 males. The most common indications included primary lung malignancy (n=13), pulmonary metastasis (n=2) and benign lesions (n=3). We performed 11 simple segmentectomies, 6 complex (S2, S3, S1a+2, S10 on the right) and one right S6 segmentectomy with bronchoplasty. The mean number of harvested lymph nodes for NSCLC was 20, the mean blood loss was 25 mL (from 10 mL to 100 mL), and the mean operative time was 200 minutes. All resection margins were tumour-free. There was no conversion to thoracotomy. Two patients were excluded as they required conversion to robotic lobectomy given that their lesions were localized close to the intersegmental plane. One complication (recurrent laryngeal nerve paralysis) occurred in 1 patient. Mean chest tube duration was 1.9 days and length of stay 3.9 days. Conclusion: Our experience suggests that implementation of the robotic segmentectomy program after completion of the robotic learning curve provides promising outcomes. Robotic technology and preoperative planning facilitate this technically demanding procedure especially when bronchoplasty is required.
Transplantace plic je v současnosti celosvětově uznávaným a etablovaným terapeutickým postupem u vybraných chronických plicních onemocnění v terminálním stadiu respiračního selhání. Na dlouhodobé přežívání pacientů po transplantaci plic má vliv mnoho faktorů, přičemž jedním z nejzásadnějších je rozvoj chronické dysfunkce plicního štěpu (chronic lung allograft dysfunction, CLAD). Předkládaný text shrnuje současné poznatky o histopatologickém obrazu CLAD a jeho klinické charakteristice. Dále popisuje retransplantaci plic jako jedinou možnost kauzální terapie, její možné komplikace a výsledky u standardních i urgentních pacientů čekajících na vhodný orgán s podporou extrakorporální membránové oxygenace. Významnou chirurgickou modalitou potenciálně vedoucí ke zlepšení stavu pacientů je fundoplikace. Indikace a výsledky tohoto chirurgického postupu jsou rozebrány v samostatné kapitole. Dále jsou nastíněny některé nechirurgické možnosti léčby, jejichž cílem je zpomalení progrese CLAD a probíhající výzkum zaměřený na prodloužení života těchto pacientů.
Lung transplantation has become a standardized and widely accepted treatment modality for selected end-stage lung diseases. Many factors influ- ence the long-term survival of patients after lung transplantation. One of the most important is clearly the development of chronic lung allograft dysfunction (CLAD). This review summarizes current knowledge of the histopathology of CLAD and its clinical characteristics. It also describes lung re-transplantation as the only causal therapy, its possible complications, and outcomes in standard and high-urgency patients awaiting a suitable organ with extracorporeal membrane oxygenation support. Fundoplication is an important surgical modality potentially leading to an improvement of the patients’ condition. The indications and outcomes of this surgical procedure are discussed in a separate chapter. In addition, several nonsurgical treatment options aimed at slowing the progression of CLAD are outlined, as well as ongoing research focused on extending the life of these patients.
Úvod: Robotická technika se díky vynikající vizualizaci a výborné ovladatelnosti nástrojů stává preferovanou technikou plicních resekcí, ačkoliv počet využívaných portů bývá vyšší než u videotorakoskopických resekcí. Toto kazuistické sdělení popisuje naši první zkušenost s redukcí počtu pracovních incizí na dvě, první operace tohoto druhu v České republice. Kazuistika: 72leté pacientce vyšetřované pro hemoptýzu byl bronchoskopicky diagnostikován karcinoid dolního lobárního bronchu levé plíce. Pacientce jsme provedli biportální plně robotickou dolní lobektomii. Délka operace byla 235 minut, delší než průměr multiportálních výkonů 190±52 minut a vyšší krevní ztráta 100 ml oproti 43±54ml. Pacientka byla propuštěna bez komplikací třetí pooperační den. Histologická analýza potvrdila typický karcinoid s negativními resekčními okraji a sedmi negativními lymfatickými uzlinami. Probíhá dispenzarizace pacientky na plicní klinice, nyní osm měsíců bez recidivy. Závěr: Robotický biportální přístup nabízí redukci traumatizace hrudní stěny za zachování onkologické radikality. Technika je proveditelná s jistými limitacemi rozsahu pohybů vyžadujícími specifický trénink.
Introduction: Thanks to perfect visualization and high maneuverability of instruments, the robotic technique is a preferable type of lung resection, even though the number of required incisions is usually higher compared to the video-assisted approach. This case report presents our initial experience with the reduced-port approach in performing robotic biportal lobectomy. Case report: The 72-years-old female, examined for hemoptysis, was diagnosed with a carcinoid tumor of the left lower lobe bronchus based on bronchoscopy. The patient underwent a biportal fully robotic left lower lobectomy. The time of operation was 235 minutes, longer compared to the average time of multiportal procedures, i.e. 190±52 minutes, and the blood loss of 100 mL was higher compared to 43±54 mL. The patient was discharged without complications on the third postoperative day. Histological analysis confirmed the diagnosis of a typical carcinoid with tumor free margins and seven tumor free lymph nodes. The patient continues to be followed at the Department of Pneumology, showing no signs of disease recurrence for eight months. Conclusion: The robotic biportal approach offers a reduction in chest wall traumatization while maintaining oncological radicality. Although this approach is safe and feasible, limitations in instrument movements necessitate specific training.
- MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
- nádory plic * chirurgie diagnóza MeSH
- pneumektomie * MeSH
- roboticky asistované výkony MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
