Dopamine was shown to induce mydriasis by excitation of alpha-adrenergic receptors at the dilator pupillae muscle. Pupilla diameter may thus serve as an indirect measure of peripheral pharmacokinetics of L-DOPA and dopamine. The aim of this study is to evaluate the effect of L-DOPA dosage on pupillometric parameters in Parkinson's disease (PD) patients. Sixteen PD patients and 14 healthy control subjects (CS) were studied. The statistical analysis revealed significant differences between CS and PD patients for the mean maximum and minimum pupil diameters (p = 0.017, p = 0.028, respectively), with higher values found in PD. Moreover, a significant dose-response relationship was found between the maximum pupil diameter and both the morning L-DOPA dose (R 2 = 0.78) and the total daily L-DOPA dose (R 2 = 0.93). A sigmoid-shaped curve best describes the dose-response relationship, with a ceiling effect at about 400 mg L-DOPA daily dose. In conclusion, measuring pupillometric parameters represents a sensitive tool for non-invasive evaluation of the peripheral effect of L-DOPA, especially with daily doses below 400 mg L-DOPA.
- MeSH
- antiparkinsonika aplikace a dávkování MeSH
- dospělí MeSH
- levodopa aplikace a dávkování MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie MeSH
- pupila účinky léků MeSH
- senioři MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Rabdomyolýza je definována jako rozpad buněk příčně pruhovaných svalů způsobený řadou svalových i mimosvalových příčin. Nejčastěji se projevuje bolestivostí svalů, tmavým zbarvením moči. Charakteristickým laboratorním nálezem je elevace kreatinkinázy, myoglobinu v séru a myoglobinu v moči. Autoři prezentují případ 751etého muže s 13letou anamnézou Parkinsonovy choroby, s rozvojem rabdomyolýzy v odstupu několika hodin po jednorázové intravenózni aplikaci 100 mg tiapridu. Rabdomyolýza se u pacienta manifestovala poruchou vědomí, palpační bolestivostí svalů a výrazným zvýšením hladiny kreatinkinázy (max. 62,41 μkat/l) a myoglobinu (max. 3412 μg/1) v séru. Uvedený případ ukazuje na možnost rozvoje rabdomyolýzy po podání běžných dávek atypických antipsychotik.
Rhabdomyolysis can be defined as the destruction of striated muscle cells provoked by many causes. A typical clinical feature is muscular pain, often accompanied with impaired conciousness. The laboratory diagnosis is based on the occurrence of increased serum level of creatinkinase and myoglobine. We present a case of a 75-year-old male with Parkinson's disease where signs of rhabdomyolysis appeared several hours after the intravenous application of tiapride (100 mg). The impairment of consciousness and muscular pain were the first clinical symptoms of rhabdomyolysis in our patient. The increased levels of creatinekinase (max. 62.41 μkat/l) and myoglobine (max. 3412 μg/l) were found in serum. Clinically, it is important to emphasize that rhabdomyolysis can be caused by several commonly used doses of atypical antipsychotics, for example, tiapride.
- MeSH
- antipsychotika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kreatinkinasa krev MeSH
- lidé MeSH
- myoglobin krev MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie komplikace MeSH
- rhabdomyolýza diagnóza chemicky indukované MeSH
- senioři MeSH
- tiapamil-hydrochlorid škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Při užití ergotových agonistů dopaminu (EAD: např. pergolid, bromokriptin, dihydroergokriptin) v léčbě Parkinsonovy nemoci mohou vznikat orgánové fibrotické změny pleuropulmonální, perikardiální, retroperitoneální a chlopenní. Případ 1: 56letá nemocná s Parkinsonovou nemocí, léčena od července 2002 pergolidem v dávce 3x1 mg/24 hod. V červnu 2003 byly shledány otoky dolní končetin, echokardiografie prokázala nevelkou mitrální regurgitaci při morfologicky prakticky intaktním nálezu na chlopni. V lednu 2004 se vyvinula rychle progredující levostranná srdeční insuficience. Byla zjištěna významná mnohotná chlopení vada s dominující mitrální regurgitací a provedena náhrada mitrální chlopně a pergolid vyměněn za ropinirol. Kardiální funkce ani hybný stav nejsou zatím zcela kompensovány. Případ 2: 66letý nemocný s Parkinsonovou nemocí od roku 1996, od roku 1999 léčen pergolidem v konečné dávce 3 mg/24 hod. Počátkem roku 2004 se objevily lividní otoky dolních končetin. Zjištěna oboustranná hydronefróza se strikturou ureterů, počínající renální insuficience. Byla provedena plastika obou ureterů, histologicky prokázána periureterální fibróza, nasazeny kortikoidy a pergolid vyměněn za pramipexol. Přesto nastala progrese nálezu, nemocný byl indikován k provedení ureterálních stentů. Z literatury a z našich vlastních zkušeností vyplývají následující doporučení k omezení rizika komplikací: Nenasazovat EAD jako agonisty dopaminu první volby. Pravidelně klinicky monitorovat všechny nemocné léčené EAD. Významné projevy: dušnost, kašel, subakutně vznikající únavový syndrom, přibývání či ubývání na váze, otoky dolních končetin (i asymetrické), mikční obtíže, rozvoj srdeční insuficience, bolesti na hrudi, srdeční šelest. Záchyt zvýšené sedimentace, bílkovin akutní fáze či anémie má podpůrný význam. U všech symptomatických nemocných provést pomocná vyšetření (podle charakteru komplikací): RTG snímek plic či CT hrudníku, spirometrie, echokardiografie, vyšetření renálních funkcí, sonografie ledvin a močových cest, CT retroperitonea. Před zahájením terapie EAD provést vyšetření renálních funkcí, RTG plic a echokardiografii. Kontrolní echokardiografii provést po 3–6 měsících a následně vždy po 6–12 měsících.
Ergot derivative dopamine agonists, e.g. pergolide, bromocriptine, dihydroergocriptine used in treatment of Parkinson's disease can cause pleural, pericardial, retroperitoneal and valvular fibrotic changes. Case No 1: A 56-year-old woman with PD was treated with pergolide 3mg/24h since July 2002. In June 2003, edema of lower extremities was first noticed and echocardiography found a minor mitral regurgitation without any morphological changes of the valve. In January 2004, left- sided cardiac failure rapidly developed and echocardiography revealed multivalvular insufficiency with predominating severe mitral regurgitation. Mitral valve replacement was performed and pergolide was changed to ropinirole. Until now, neither cardiac functions nor motor status are sufficiently compensated. Case No 2: A 66-year-old-man with PD since 1996 was treated with pergolide 3mg/day since 1999. In the beginning of 2004, leg edema appeared. On examination, bilateral hydronephrosis with ureteric strictures and incipient renal insufficiency was found. Bilateral ureteroplasty was performed and the histology showed periureteric fibrosis. Treatment with steroids was initiated and pergolide was changed to pramipexole. Despite the treatment, the fibrosis progressed, requiring ureteral stenting. Based on the literature review and on our own experience, we propose following guidelines to minimize the risk of complications: A. Not to use EAD as the first-line dopamine agonists. B. Regularly follow all patients treated with EAD, especially monitor the majorsymptoms: dyspnea, cough, fatigue, leg edema (also asymmetric), symptoms of urinary outflow obstruction, cardiac insufficiency, chest pain, heart murmur. An elevated ESR, C-reactive protein or anemia support the diagnosis. C. All symptomatic patients should undergo workup for serosal fibrosis (according to type of complication): chest X-ray or CT scan, spirometry, renal functions, renal ultrasound, CT of retroperitoneum. D. Before the introduction of EAD therapy, examine the renal functions, perform chest X-ray and echocardiography. Screening echocardiography should be performed in 3–6 months and subsequently in every 6–12 months.
- MeSH
- agonisté dopaminu škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin diagnóza patologie terapie MeSH
- nemoci srdečních chlopní etiologie patologie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie patologie MeSH
- pergolid škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- retroperitoneální fibróza etiologie patologie terapie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Superficiální hemosideróza centrálního nervstva je vzácné chronicko-progresivní onemocnění způsobené ukládáním hemosiderinu v mozkových plenách, povrchových strukturách mozku, míchy a hlavových nervů. Příčinou je opakované krváceni do subarachnoidálních prostor při rupture aneuryzmatu či cévní malformace, při traumatech s krvácením do likvorových prostor v oblasti mozku a míchy, po operacích mozku apod. Diskutovány jsou i možnosti vlivu rádioterapie a angiopatie při amyloidóze na podkladě mutace transthyretinového genu. Klinickému obrazu dominují progredující oboustranná porucha sluchu, mozečková a míšní symptomatika. Onemocnění vede v konečné fázi k těžké invalidizaci pacienta. Základní diagnostickou metodou je magnetická rezonance, kde je patrný hemosiderinový lem na povrchu mozku a míchy. Vyšetření mozkomíšního moku prokazuje ve zhruba polovině případů známky proběhlé hemoragie. Pro průkaz vzácné amyloidózy jako příčiny angiopatie je nutný histologický průkaz depozit amyloidu, pro potvrzení typu amyloidózy genetické vyšetření. Přestože se jedná o obtížně léčitelné onemocnění způsobující irreverzibilní poškození, je třeba na něj pomýšlet při kumulaci typických symptomů či náhodném MR záchytu. Nalezneme-li zdroj krvácení, je naděje na zastavení progrese pomocí operačního ošetření zdroje.
Superficial hemosiderosis of the central nervous system is a rare chronic progressive disease caused by the deposition of hemosiderin in the meninges, brain and spinal cord surface and cranial nerves. It results from recurrent haemorrhage into the subarachnoid space due to dural pathology, CSF cavity lesion, cervical root pathology, tumor, vascular abnormity, etc. The influence of radiation and the role of transthyretin amyloidosis-related angiopathy have been also discussed. Typical clinical manifestation is characterized by progressive bilateral sensorineural hearing loss, cerebellar ataxia and myelopathy. The disorder can potentially lead to serious disability. The essential method of diagnosis is MRI, which shows a rim of hemosiderin around the structures mentioned above. The cerebrospinal fluid examination reveals haemorrhage or xanthochromia in about half of cases. Biopsy and DNA examination are necessary for the diagnosis of transthyretin-related amyloidosis as a cause of the CNS angiopathy. Although superficial hemosiderosis is a disorder potentially resulting in irreversible damage to the CNS and, unfortunately, a condition difficult to treat, it should be taken into consideration when cummulation of typical symptoms is present or by an accidential finding on MRI. There is a good chance to prevent the disease progression by surgical treatment if the source of the bleeding is revealed.
- MeSH
- amyloidóza diagnóza MeSH
- cerebelární ataxie diagnóza etiologie MeSH
- hemosideróza diagnóza komplikace MeSH
- lidé MeSH
- nemoci centrálního nervového systému diagnóza klasifikace MeSH
- poruchy sluchu diagnóza etiologie MeSH
- subarachnoidální krvácení diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V práci předkládáme naše klinické postupy a pozorování účinků hluboké mozkové stimulace (deep brain stimu lulation, DBS). V letech 1998-2003 jsme zavedli DBS u 33 pacientů, z toho v 8 případech DBS ventrálního intermediálního (VIM) jádra thalamu pro invalidizující třes různého původu a u 25 pac. oboustrannou DBS subthalamického jádra (STN) pro komplikovanou Parkinsonovu nemoc (PN). DBS VIM měla výrazný antitremorn/ní účinek, ale další projevy základního onemocnění v některých případech snižovaly účinek stimulace. DBS STN měla dobrý efekt na hlavní příznaky PN, výrazně se zmírnily 'íebo úplně vymizely fluktuace hybnosti a dyskineze, podstatně se zvýšila funkční výkonnost a soběstačnost pacientů. Dávky dopaminergní léčby se snížily v průměru o 55%, 4 pac. s PN jsou zcela bez medikáce. Nejčastější pooperační komplikací byly podkožní reakce u 4 pac. Nejčastějším vedlejším účinkem DBS STN bylo zvýšení tělesné hmotnosti - u 23 z 25 pac, v průměru o 9,4 kg, rozpětí 2-23 kg. U 6 pac. vyvolala DBS STN intermitentní dystonii na dolní končetině. Z původních příznaků PN nejčastěji přetrvávaly nebo se horšily poruchy chůze (10 pac), dysartrie a hypofonie (8 pac.) a deprese (6 pac). Nejčastější technickou poruchou bylo náhodné vypnutí stimulátoru zevním magnetickým polem. DBS se nabízí jako symptomatický postup u vybraných nemocných s PN nebo s úporným třesem. u nichž je účinek medikamentózni léčby nedostatečný a u nichž vzhledem k charakteru jejich postižení a k celkovému biologickému stavu může DBS přinést dlouhodobé zlepšení stavu. Předpokladem úspěšného efektu DBS je správný výběr pacientů dle indikačních kritérií, provedení operace a pooperační sledování ve specializovaném centru. Nákladnost DBS je vyvážena vynikajícími funkčními efekty ve správně indikovaných případech, zlepšením kvality života nemocných a úsporou nákladů na léky, zdravotní a sociální péči.
We present our clinical procedures and own observations of the effects of deep brain stimulation (DBS). From 1998 to 2003, 33 patients were implanted, including 8 cases of disabling tremor of various origin where DBS of the ventral intermedins (VIM) nucleus of the thalamus was performed, and 25 pats, with bilateral DBS of the subthalamic nucleus (STN) for complicated Parkinson's disease (PD). VIM DBS significantly reduced tremor however the effects of stimulation were limited in some cases by additional symptoms of the underlying disease. STN DBS effectively modified main symptoms of PD, markedly reduced or suppressed motor fluctuations and dyskinesias, and improved functional performance and self sufficiency of the patients. The doses of dopaminergic drugs were reduced by 55% on average and medication could be stopped completely in 4 pats. Subcutaneous tissue reactions were the most frequent complications of the surgery in 4 pats. Body weight gain was the most common side-effect of DBS STN in 23 out of 25 pats., by 9.4 kg on average, range 2-23 kg. In 6 pats., intermittent dystonia of lower limb was elicited by STN DBS. Disorders of gait (in 10 pats.), dysartria and hypophonia (8 pats.), and depression (6 pats.) were the most frequent PD symptoms that persisted or deteriorated after STN DBS. Accidental switching off by external magnetic field was the most usual technical cause of stimulator failure. In conclusion, DBS is a symptomatic treatment method for selected patients with PD or intractable tremor who are insufficiently compensated by pharmacotherapy and whose impairment features and general biologic condition promise long-term improvement. Adequate patient selection according to the indication criteria, implantation procedure, and post-operative follow-up performed in a specialized center are prerequisites of success of DBS. Excellent functional effects of DBS in correctly indicated cases, improved quality of patients' life, and savings of medication, health- and social care expenses compensate for expensiveness of DBS.
- MeSH
- chvění MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická stimulace metody škodlivé účinky MeSH
- extrapyramidové dráhy patologie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc patologie terapie MeSH
- pooperační komplikace patologie terapie MeSH
- senioři MeSH
- výběr pacientů MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
