Trvalá antikoagulační terapie u pacientů v chronickém hemodialyzačním programu přináší řadu klinických a farmakologických výzev. Fibrilace síní, často komplikovaná nerovnováhou mezi pro- a antikoagulačními mechanismy, vyžaduje individuální přístup s ohledem na vysoké riziko krvácivých komplikací a trombembolismu. V posledních letech přibývá důkazů o použití přímých perorálních antikoagulancií (DOAC) u této populace na úkor warfarinu, jehož podávání nebylo prokázáno jako efektivní, a je navíc spojeno se zvýšeným rizikem krvácení a negativním vlivem na kalcium-fosfátový metabolismus. Tato práce se zaměřuje na zhodnocení současných možností antikoagulace s důrazem na nefrologické a koagulační aspekty, včetně přehodnocení zastaralých režimů a potenciální aplikace moderních přístupů.

Long-term anticoagulation therapy in patients on chronic hemodialysis presents a few clinical and pharmacological challenges. Atrial fibrillation, often complicated by an imbalance between pro- and anticoagulant factors, requires an individualized approach considering the high risk of bleeding complications and thromboembolism. In recent years, we have an increasing evidence for the use of direct oral anticoagulants (DOAC) in this population at the expense of warfarin The administration of warfarin has not been proven to be effective and is also associated with an increased risk of bleeding and a negative effect on calcium-phosphate metabolism. This work focuses on the evaluation of current anticoagulation options with an emphasis on nephrological and coagulation aspects, including a re-evaluation of outdated regimens and the potential application of modern approaches

• Klíčová slova
• apixaban,
• MeSH
• chronická renální insuficience * komplikace   terapie   MeSH
• dialýza ledvin MeSH
• fibrilace síní * farmakoterapie   MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• pyrazoly terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• tromboembolie farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• warfarin terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Dôsledný prístup lekára k antikoagulačnej liečbe je zásadným faktorom ovplyvňujúcim úspešnosť primárnej a sekundárnej prevencie ischemickej cievnej mozgovej príhody. V klinickej praxi neurológ rieši otázku antikoagulačnej liečby predovšetkým u pacientov s cievnou mozgovou príhodou, či už došlo k jej vzniku na liečbe antikoagulanciami, alebo vznikla u pacienta bez antikoagulačnej terapie, no diagnostický proces odhalil etiologický faktor vyžadujúci takýto typ liečby. Obzvlášť náročné je rozhodovanie o načasovaní antikoagulačnej liečby po príhode. Dôležitý je aj výber konkrétneho preparátu, jeho dávkovanie a zváženie individuálnych rizikových faktorov.

A consistent approach to anticoagulant therapy is a crucial factor influencing the success of primary and secondary prevention of ischaemic stroke. In clinical practice, neurologists deal with anticoagulant treatment mainly in patients who have experienced a stroke, whether it occurred during anticoagulant therapy or in those without such treatment but an etiological factor requiring anticoagulation was identified during the diagnostic process. Deciding on the timing of anticoagulant therapy after stroke is particularly challenging. Equally important is the choice of a drug, its dosage, and consideration of individual risk factors.

• MeSH
• antikoagulační přemostění klasifikace   metody   MeSH
• antikoagulancia * farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• dabigatran farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• fibrilace síní diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• rivaroxaban farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• warfarin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Proximal femur fractures (PFF) pose a major challenge in elderly patients with severe comorbidities and receiving antithrombotic therapy since according to the latest guidelines the surgery should be performed as soon as possible, preferably within 24 hours, to reduce mortality and morbidity. This review outlines the practical approach to surgical management of PFF that relies on increasing evidence of safety of early surgery in patients with PFF receiving antiplatelet and anticoagulant therapy. We have also used information from the existing evidence-based guidelines for elective/planned surgery in patients with antithrombotic therapy. The practical approach can be summarised as follows: • Antiplatelet therapy - discontinuation of acetylsalicylic acid (ASA) and clopidogrel in monotherapy or in combination is not necessary prior to surgery. In case of bleeding, antifibrinolytic therapy is recommended as well as administration of platelet concentrate which is rarely needed. • In patients taking warfarin, reversal of its effects is recommended by early administration of vitamin K to allow surgery to be performed within 24 hours. Prothrombin complex concentrate (PCC) as a second-line drug is reserved for extreme cases only. Warfarin therapy is resumed 24 hours after surgery. • Direct oral anticoagulants must be discontinued 24-48 hours prior to surgery, possibly longer depending on the type of drug, time of administration of the last dose, and renal function. In extreme cases, an antidote (idarucizumab, off-label andexanet) can be administered prior to surgery, or PCC in case they are unavailable. Anticoagulation therapy is resumed in 24-48 hours. • Neuraxial anaesthesia is possible when ASA is taken by the patient and in case of effective warfarin reversal. • In early surgery and rapid restart of anticoagulant therapy, bridging therapy with LMWH is not indicated except for in cases with extreme risk of thrombosis. Key words: proximal femur fracture, antiplatelet therapy, anticoagulant therapy, perioperative management.

• MeSH
• antikoagulancia * škodlivé účinky   aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Aspirin škodlivé účinky   terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• fraktury femuru chirurgie   MeSH
• fraktury proximálního femuru MeSH
• inhibitory agregace trombocytů * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• warfarin škodlivé účinky   terapeutické užití   aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• anglický abstrakt MeSH
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Strokes after left atrial appendage closure (LAAC) prophylaxis are generally less severe than those after warfarin prophylaxis-thought to be secondary to more hemorrhagic strokes with warfarin. Hemorrhagic strokes are similarly infrequent with direct oral anticoagulant (DOAC) prophylaxis, so the primary subtype after either LAAC or DOAC prophylaxis is ischemic stroke (IS). OBJECTIVES: The purpose of this study was to compare the severity of IS using the modified Rankin Scale in atrial fibrillation patients receiving prophylaxis with DOACs vs LAAC. METHODS: A retrospective analysis was performed of consecutive patients undergoing LAAC at 8 centers who developed an IS (ISLAAC) compared with contemporaneous consecutive patients who developed IS during treatment with DOACs (ISDOAC). The primary outcome was disabling/fatal stroke (modified Rankin Scale 3-5) at discharge and 3 months later. RESULTS: Compared with ISDOAC patients (n = 322), ISLAAC patients (n = 125) were older (age 77.2 ± 13.4 years vs 73.1 ± 11.9 years; P = 0.002), with higher HAS-BLED scores (3.0 vs 2.0; P = 0.004) and more frequent prior bleeding events (54.4% vs 23.6%; P < 0.001), but similar CHA2DS2-VASc scores (5.0 vs 5.0; P = 0.28). Strokes were less frequently disabling/fatal with ISLAAC than ISDOAC at both hospital discharge (38.3% vs 70.3%; P < 0.001) and 3 months later (33.3% vs 56.2%; P < 0.001). Differences in stroke severity persisted after propensity score matching. By multivariate regression analysis, ISLAAC was independently associated with fewer disabling/fatal strokes at discharge (OR: 0.22; 95% CI: 0.13-0.39; P < 0.001) and 3 months (OR: 0.25; 95% CI: 0.12-0.50; P < 0.001), and fewer deaths at 3 months (OR: 0.28; 95% CI: 0.12-0.64; P < 0.001). CONCLUSIONS: Ischemic strokes in patients with atrial fibrillation are less often disabling or fatal with LAAC than DOAC prophylaxis.

• MeSH
• antikoagulancia škodlivé účinky   MeSH
• cévní mozková příhoda * epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• fibrilace síní * komplikace   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• hemoragická cévní mozková příhoda * chemicky indukované   komplikace   farmakoterapie   MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * chemicky indukované   komplikace   farmakoterapie   MeSH
• krvácení chemicky indukované   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• uzávěr ouška levé síně MeSH
• výsledek terapie MeSH
• warfarin škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• Klíčová slova
• sulodexid, apixaban,
• MeSH
• antikoagulancia * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• bércové vředy * farmakoterapie   ošetřování   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc MeSH
• diosmin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• erysipel farmakoterapie   MeSH
• glykosaminoglykany farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• hojení ran MeSH
• hyperbarická oxygenace metody   MeSH
• infekce dýchací soustavy etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• penicilin G farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• pyrazoly farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• pyridony farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• rivaroxaban farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• warfarin škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Antikoagulancia jsou významnou terapeutickou skupinou léčiv uplatňující se v prevenci i léčbě tromboembolických onemocnění. Navzdory jejich širokému využití zůstává nezodpovězena řada otázek týkajících se jejich dávkování u stále rostoucí skupiny obézních pacientů. Publikované studie naznačují vhodnost navýšení profylaktických dávek parenterálních antikoagulancií, i když pro nejvíce studovaný enoxaparin nacházíme v literatuře rozdílná doporučení vedoucí k výrazným rozdílům ve stanovené dávce pro pacienty s vyšším stupněm obezity. V případě terapeutické dávky enoxaparinu je vhodné ponechat standardní dávku 1 mg/kg 2× denně až do hmotnosti cca 150 kg. Narůstající zkušenosti s podáním přímých perorálních antikoagulancií u obézních pacientů s fibrilací síní ukazují srovnatelnou účinnost a bezpečnost s neobézními, pro léčbu a prevenci TEN jsou preferovány rivaroxaban a apixaban. Samostatnou problematiku představuje podání perorálních antikoagulancií po bariatrických výkonech, vhodnou volbou zejména krátce po operaci jsou nízkomolekulární hepariny či apixaban. Při výběru léčiva a jeho dávky u pacienta s obezitou je vždy nutné kromě hmotnosti či BMI zohlednit i další faktory, jako je věk, polypragmazie a stav eliminačních funkcí a je vhodné využít stanovení příslušných koagulačních parametrů, případně hladin léčiv.

Anticoagulants are an important therapeutic group of drugs used in the prevention and treatment of thromboembolic disease. Despite their widespread use, many questions remain unanswered regarding their dosage in the growing group of obese patients. Published studies indicate that an increase in prophylactic dose of parenteral anticoagulants may be appropriate, although for the most studied drug, enoxaparin, various recommendations lead to significant dosing differences for patients with higher degree of obesity. Therapeutic dosing of enoxaparin should be kept at the standard 1 mg/kg twice daily up to the weight of approx. 150 kg. The growing experience with direct oral anticoagulants in obese patients with atrial fibrillation shows comparable efficacy and safety, rivaroxaban and apixaban are preferred for treatment and prevention of thromboembolic disease. Anticoagulation after bariatric surgery represents a unique challenge, and low molecular weight heparins or apixaban are drugs of choice, especially shortly after the surgery. In addition to weight or BMI, other factors such as age, polypharmacy and elimination functions must always be considered when deciding on the appropriate drug and dose in a patient with obesity, and it is advisable to assess relevant coagulation parameters, and in same cases also drug levels.

• MeSH
• antikoagulancia * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• bariatrická chirurgie MeSH
• fibrilace síní komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• obezita MeSH
• tromboembolie prevence a kontrola   MeSH
• warfarin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Epistaxe je cévní krvácení v oblasti nosní sliznice. Antikoagulační terapie zvyšuje četnost záchytu epistaxe. Antikoagulancia se dle účinku dělí na přímá a nepřímá. Přímá antikoagulancia jsou především NOAC (novel oral anticoagulants). Do skupiny nepřímých antikoagulancií řadíme warfarin. Metodika: Retrospektivní studie hodnotí přínos zavedení NOAC pro otorinolaryngologii v souvislosti se vznikem závažné epistaxe. Srovnává počet hospitalizovaných dospělých pacientů s epistaxí v průběhu 6 let při léčbě warfarinem a NOAC, kteří byli hospitalizováni s epistaxí na ORL oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati (KNTB) ve Zlíně v letech 2017–2022. Dále byl sledován věk pacientů a pohlaví. Závažnost epistaxe byla hodnocena ve vztahu k použité nosní tamponádě a celkové anestezii. Byl popsán vztah s daty Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) o počtu vydaných antikoagulačních léčiv. Výsledky: Během 6 let bylo pro epistaxi hospitalizováno celkem 221 pacientů, 32 užívalo warfarin a 20 NOAC. Průměrný věk pacientů s antikoagulační léčbou byl 78 let, v zastoupení 61,5 % mužů a 38,5 % žen. V průběhu let vidíme pokles počtu epistaxí u pacientů s warfarinem, s NOAC je počet stacionární. Dle statistiky SÚKL o dodaných preparátech do lékáren v roce 2017 a 2022 došlo ke snížení preskripce warfarinu o 44 % a naopak ke zvýšení NOAC až o 170 %. Závěr: Poklesem preskripce warfarinu pozorujeme snížený počet hospitalizací se závažnou epistaxí s tímto typem léčby. Naopak nárůst antikoagulační terapie preparáty ze skupiny NOAC nevede ke zvýšení záchytu epistaxí, z čehož profituje i ORL obor.

Introduction: Epistaxis is vascular bleeding in the area of the nasal mucosa. Anticoagulation therapy increases the incidence of epistaxis. Anticoagulants are divided into direct and indirect depending on their effects. Direct anticoagulants are primarily novel oral anticoagulants (NOACs). Warfarin belongs to the group of indirect anticoagulants. Methodology: The retrospective study evaluates the benefit of the introduction of NOACs for otorhinolaryngology in connection with the occurrence of severe epistaxis. A comparison was done of the number of hospitalized adult patients with epistaxis over the course of 6 years during warfarin and NOAC treatment who were hospitalized with epistaxis at the ENT department of KNTB in Zlín between 2017–2022. The patient’s age and gender were also monitored. The severity of epistaxis was evaluated in relation to the used nasal packing and general anesthesia. The relationship with SÚKL data on the number of issued anticoagulant drugs is described. Results: During 6 years, a total of 221 patients were hospitalized for epistaxis, 32 were taking warfarin, and 20 were taking NOACs. The average age of patients with anticoagulant treatment was 78 years, represented by 61.5% men and 38.5% women. Over the years, we see a decrease in the number of epistaxis cases in warfarin patients; with NOACs the number is stationary. According to SÚKL statistics on preparations delivered to pharmacies in 2017 and 2022, there was a decrease in the prescription of warfarin by 44%; on the contrary, an increase of NOAC was up to 170%. Conclusion: With the decrease in the prescription of warfarin, we observe a reduced number of hospitalizations with severe epistaxis with this type of treatment. On the contrary, the increase in anticoagulation therapy with preparations from the NOAC group does not lead to an increase in the incidence of epistaxis, which also benefits the ENT field.

• MeSH
• antikoagulancia * farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• epistaxe * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• hospitalizace MeSH
• lékové předpisy MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vnitřní tamponáda klasifikace   metody   MeSH
• warfarin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Antikoagulační terapie zabraňuje různými mechanismy genezi trombinu a následné přeměny fibrinogenu na fibrin. Heparin je parenterálně aplikované antikoagulancium, které po aktivaci antitrombinu nepřímo blokuje trombotický účinek trombinu. Mezi injekčně podávaná antikoagulancia patří dále nízkomolekulární hepariny (LMWH) a fondaparinux, které nepřímo, za účasti antitrombinu, inhibují aktivovaný F Xa. Mezi perorální antikoagulancia (OAC) řadíme warfarin, který potlačuje tvorbu funkčních prokoagulačních faktorů závislých na vitaminu K (protrombinu, F VII, F IX a F X), a tzv. přímá perorální antikoagulancia (DOAC), která vyvolávají buď přímou inhibici trombinu (dabigatran etexilát), nebo přímou inhibici aktivovaného F Xa (apixaban, edoxaban, rivaroxaban).

Anticoagulation therapy prevents the generation of thrombin and the subsequent conversion of fibrinogen to fibrin by various mechanisms. Heparin is a parenterally administered anticoagulant that indirectly blocks the thrombotic effect of thrombin after activation of antithrombin. Injectable anticoagulants also include low-molecular-weight heparins (LMWH) and fondaparinux, which indirectly, with the participation of antithrombin, inhibit activated F Xa. Oral anticoagulants (OACs) include warfarin, which suppresses the formation of functional procoagulation factors dependent on vitamin K (prothrombin, F VII, F IX, and F X), and so-called direct oral anticoagulants (DOACs), which cause either direct inhibition of thrombin (dabigatran etexilate) or direct inhibition of activated F Xa (apixaban, edoxaban, rivaroxaban).

• Klíčová slova
• přímá orální antikoagulancia (DOAC),
• MeSH
• antikoagulancia * aplikace a dávkování   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• aplikace orální MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• náklady na léky MeSH
• tromboembolie prevence a kontrola   MeSH
• warfarin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Fibrilace síní a chronické onemocnění ledvin jsou silně interagující onemocnění běžná ve vyšším věku. Jejich kombinace signifikantně zvyšuje morbiditu a mortalitu, obzvlášť kvůli jejich vlivu na riziko cévní mozkové příhody. Nová (přímá) orální antikoagulancia (NOAC/DOAC) jsou obecně doporučována jako léky první volby pro prevenci cévní mozkové příhody u pacientů s fibrilací síní a existuje rovněž dostatečná evidence pro pacienty s mírnou nebo střední redukcí renální funkce. Nicméně užití této léčby u pacientů se závažnou redukcí renální funkce je stále kontroverzní. Tento článek přináší přehled současných možností a evidenci vedoucí ke klinickému využití warfarinu a NOAC u pacientů s fibrilací síní a chronickým onemocněním ledvin.

Atrial fibrillation and chronic kidney disease are strongly interacting diseases common in elderly. This combination significantly increases morbidity and mortality especially due to their impact on stroke risk. Novel (direct) oral anticoagulants (NOACs/DOACs) are generally recommended as first line therapy for stroke prevention in atrial fibrillation. There is also evidence of effectiveness in patients with mild or moderate reduction of renal function. However, the use of this treatment in patients with seriously reduced renal function is still controversial. This article provides an overview of current options and evidence guiding the clinical use of warfarin and NOACs in patients with atrial fibrillation and chronic kidney disease

• MeSH
• antikoagulancia * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• aplikace orální MeSH
• cévní mozková příhoda * prevence a kontrola   MeSH
• chronické selhání ledvin epidemiologie   MeSH
• dialýza ledvin MeSH
• fibrilace síní epidemiologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kreatinin krev   MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• warfarin aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• studie TRAPS,
• MeSH
• antifosfolipidový syndrom patofyziologie   MeSH
• klinická studie jako téma * MeSH
• rivaroxaban farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• warfarin farmakologie   terapeutické užití   MeSH