Digestivní endoskopie, klíčová metoda pro diagnostiku a léčbu onemocnění gastrointestinálního traktu, se neustále vyvíjí. Novinky v této oblasti zahrnují pokroky v technologii, nové diagnostické techniky a inovace v terapeutických přístupech. Moderní endoskopická zařízení nyní nabízejí vyšší rozlišení obrazu díky pokročilé optice a kamerovým systémům, což umožňuje lépe identifikovat a charakterizovat patologické změny v gastrointestinálním traktu. Nový vývoj technik jako je endoskopická ultrasonografie (EUS), rozšiřuje možnosti diagnostiky tím, že umožňuje vizualizaci hloubkových struktur a vyšetření okolních tkání. Cholangioskopie vhodně doplňuje endoskopickou retrográdní cholangiopankreatikografii (ERCP) v diagnostice biliárních stenóz nejasné etiologie a umožňuje jejich cílenou biopsii. Enteroskopie přinesla významné rozšíření diagnostických a terapeutických postupů zaměřených na tenké střevo. V terapeutických přístupech zaznamenáváme rozvoj minimálně invazivních metod, které umožňují odstranění lézí a léčbu různých gastrointestinálních onemocnění bez nutnosti otevřené chirurgické intervence. Tyto inovace nejen zvyšují přesnost diagnostiky, ale také rozšiřují možnosti léčby, čímž přispívají k lepší péči o pacienty. Budoucnost digestivní endoskopie bude pravděpodobně zaměřena na další zlepšení endoskopických technik s cílem optimalizovat výsledky a minimalizovat invazivitu, a také využití umělé inteligence.
Digestive endoscopy, a key method for the diagnosis and treatment of diseases of the gastrointestinal tract, is constantly evolving. New developments in this field include advances in technology, new diagnostic techniques, and innovations in therapeutic approaches. Modern endoscopic equipment now offers higher image resolution thanks to advanced optics and camera systems, which allow better identification and characterization of pathological changes in the gastrointestinal tract. New techniques, such as endoscopic ultrasonography (EUS), are expanding diagnostic capabilities by allowing visualization of deep structures and examination of surrounding tissues. Cholangioscopy appropriately complements endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) in the diagnosis of biliary strictures of uncertain etiology and allows their targeted biopsy. Enteroscopy has brought a significant extension of diagnostic and therapeutic procedures targeting the small intestine. In therapeutic approaches, we have seen the development of minimally invasive methods that allow the removal of lesions and the treatment of various gastrointestinal diseases without the need for open surgical intervention. These innovations not only increase the accuracy of diagnosis but also expand treatment options, thus contributing to better patient care. The future of digestive endoscopy will likely focus on further improvements in endoscopic techniques to optimize outcomes and minimize invasiveness.
- MeSH
- endoskopická mukózní resekce metody přístrojové vybavení MeSH
- endoskopie trávicího systému * klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- endosonografie klasifikace metody MeSH
- gastrointestinální endoskopie klasifikace metody MeSH
- lidé MeSH
- nemoci trávicího systému * diagnostické zobrazování patologie terapie MeSH
- žlučové cesty diagnostické zobrazování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Karcinom jícnu a žaludku jsou onemocnění s vážnou prognózou. Zatímco co se incidence karcinomu žaludku snižuje, incidence nádorů gastroezofageální junkce a jícnu narůstá. Muži jsou postiženi častěji než ženy. Navzdory určitému pokroku v posledních 10 letech je úmrtnost specifická pro nádorové onemocnění velmi vysoká a dosahuje 70 %. Prognózu pacienta určuje především stadium, ale také histologie, celkový stav a komorbidity. U časných a lokalizovaných stadií je léčebný přístup kurativní, vyžadující komplexní péči již v průběhu neoadjuvantní terapie. Nutriční podpora je zásadní součástí předoperační přípravy, centra specializovaná na operativu jícnu a žaludku stále více adoptují koncept prehabilitace. Hlavními léčebnými modalitami jsou endoskopie, chirurgie, systémová léčba a radioterapie. U lokálně pokročilého skvamózního karcinomu je standardem léčby neoadjuvantní chemoradioterapie následovaná pooperační imunoterapií, nebylo-li dosaženo patologické kompletní remise, alternativou je u pacientů s komorbiditami definitivní chemoradioterapie. U adenokarcinomu je první volbou perioperační chemoterapie FLOT, která prokázala lepší výsledky než chemoradioterapie. Chemoradioterapie má své místo u pacientů, kteří by netolerovali FLOT, či v případě snahy o dosažení vyšší lokální kontroly. MSI-high nádory mohou být primárně operovány. Dle výsledků studií fáze II se u skupiny pacientů s MSI-high nádory jeví jako nejúčinnější léčba neoadjuvantní imunoterapie, ať samostatně, či v kombinaci s chemoterapií. Tento přístup vede k počtu patologických kompletních remisí okolo 60 % a je nadějným orgán záchovným postupem. U HER2 pozitivních nádorů může být zvážena předoperační systémová terapie s trastuzumabem, neboť dokladuje významně vyšší počet patologických kompletních remisí a nabízí možnost dosažení vyššího počtu R0 resekce. Tento postup však ještě není akceptovaným standardem ve všech evropských zemích. U oligometastatického onemocnění je v individuálních případech možné zvážit chirurgické řešení primárního nádoru i metastáz u pacientů, kteří odpovídají na systémovou léčbu. Ovlivnění celkové doby života je však dokladováno pouze u pacientů s retroperitoneálním postižením a bez peritoneálních metastáz.
Esophageal and gastric cancer are diseases with a serious prognosis. While the incidence of gastric cancer is decreasing, the incidence of the gastroesophageal junction and esophageal cancer is increasing. Men are affected more often than women. Despite some progress in the last 10 years, cancer-specific mortality is very high, reaching 70%. The prognosis is mainly determined by the stage, histology, general condition and comorbidities. The treatment approach is curative for early and localized stages, requiring comprehensive care already during neoadjuvant therapy. Nutritional support is an essential part of preoperative preparation, and centres specializing in esophagogastric surgery are increasingly adopting the concept of prehabilitation. The main treatment modalities are endoscopy, surgery, systemic therapy and radiotherapy. In locally advanced squamous cell carcinoma, neoadjuvant chemoradiotherapy followed by postoperative immunotherapy is the standard of care, if pathological complete remission has not been achieved. Definitive chemoradiotherapy is an alternative in patients with comorbidities. For adenocarcinoma, perioperative FLOT chemotherapy is the first choice and has shown better results than chemoradiotherapy. Chemoradiotherapy has its place in patients who would not tolerate FLOT or when trying to achieve a higher response rate. According to phase II studies, patients with MSI-high tumours could be treated with neoadjuvant immunotherapy, alone or in combination with chemotherapy; this approach has led to a pathological complete remission rate of approximately 60% and is a promising organ-preserving approach. For HER2-positive tumours, preoperative systemic therapy with trastuzumab may be considered as it demonstrates a significantly higher number of pathological complete remissions and offers the possibility of achieving a higher R0 resection rate. In oligometastatic disease, surgical management of the primary tumour and metastases may be considered in individual cases in patients who respond to systemic therapy. However, an impact on overall survival has only been documented in patients with retroperitoneal involvement and no peritoneal metastases.
- MeSH
- doba přežití bez progrese choroby MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu * chirurgie epidemiologie terapie MeSH
- nádory žaludku * chirurgie epidemiologie terapie MeSH
- neoadjuvantní terapie MeSH
- perioperační péče * MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND: Bismuth quadruple therapies (BQTs) including bismuth, a proton pump inhibitor (PPI) and two antibiotics have been shown to be highly effective for treating Helicobacter pylori infection even in areas of high bacterial antibiotic resistance. OBJECTIVE: To describe the time trends of use, effectiveness and safety of BQT in Europe using the European Registry on Helicobacter pylori Management (Hp-EuReg). DESIGN: Patients registered in the Hp-EuReg from 2013 to 2021 who had received BQT were included. The regimens prescribed, the number of eradication attempts, effectiveness, adherence and safety were analysed. The effectiveness was assessed by modified intention to treat (mITT). Time-trend and multivariate analyses were performed to determine variables that predicted treatment success. RESULTS: Of the 49 690 patients included in the Hp-EuReg, 15 582 (31%) had received BQT. BQT use increased from 8.6% of all treatments in 2013 to 39% in 2021. Single-capsule BQT-containing bismuth, metronidazole and tetracycline-plus a PPI (single-capsule BQT, ScBQT) was the most frequent treatment mode (43%). Schemes that obtained an effectiveness above 90% were the 10-day ScBQT and 14-day BQT using tetracycline plus metronidazole, or amoxicillin plus either clarithromycin or metronidazole. Only ScBQT achieved above 90% cure rates in all the geographical areas studied. Using the ScBQT scheme, adherence, the use of standard or high-dose PPIs, 14-day prescriptions and the use of BQT as first-line treatment were significantly associated with higher mITT effectiveness. CONCLUSION: The use of BQT increased notably in Europe over the study period. A 10-day ScBQT was the scheme that most consistently achieved optimal effectiveness. TRIAL REGISTRATION NUMBER: NCT02328131.
- MeSH
- amoxicilin terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- antibakteriální látky * terapeutické užití škodlivé účinky aplikace a dávkování MeSH
- bismut * terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- dospělí MeSH
- Helicobacter pylori * účinky léků MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori * farmakoterapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy * terapeutické užití aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- klarithromycin terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- kombinovaná farmakoterapie * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metronidazol terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- registrace * MeSH
- senioři MeSH
- tetracyklin terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Úvod a cíl: Infekce bakterií Helicobacter pylori (H. pylori) zůstává významným celosvětovým problémem, vč. České republiky. Cílem této studie je poskytnout přehled současných léčebných přístupů v první linii u infekce H. pylori v České republice na základě dat z Evropského registru managementu H. pylori (Hp-EuReg) a zhodnotit nejefektivnější eradikační režimy. Metodika: Hp-EuReg je mezinárodní, multicentrický registr o léčbě H. pylori, ze kterého jsme čerpali data z České republiky od roku 2019 až do ledna 2024. Tento registr shromažďuje demografická data, diagnostické postupy, předepsané eradikační režimy a výsledný efekt terapie. Pro vyhodnocení účinnosti léčby byla provedena analýza podle původního léčebného záměru (mITT). Výsledky: Do analýzy bylo zařazeno 546 pacientů ze 14 center v České republice, u kterých byla zahájena první linie terapie H. pylori. Nízké dávky inhibitorů protonové pumpy (PPI – proton pump inhibitor) (tj. 20 mg omeprazolu dvakrát denně) byly podávány u 89 % pacientů a nejčastější délka eradikačního režimu byla 14 dní (40 %). Celková účinnost první linie léčby byla 85 %. Účinnost léčby nízkými dávkami PPI (20 mg omeprazolu dvakrát denně) a vysokými dávkami PPI (80 mg omeprazolu dvakrát denně) byla 86 %, pro standardní dávku PPI (40 mg omeprazolu dvakrát denně) 82,5 %. Účinnost léčby podle délky byla pro 7denní terapii 83 %, nižší než tomu bylo u 10- a 14denní terapie, která dosáhla úspěšnosti 86 %. Nejčastěji používaným eradikačním režimem byla trojkombinace PPI, amoxicilinu a klarithromycinu u 67 % pacientů, dosahující s účinností 87 % u 7- a 14denního režimu. Optimální účinnost (>90 % dle mITT) byla dosáhnuta u 10denní sekvenční terapie a 14denní nebismutová čtyřkombinační terapie, které obě zahrnují PPI, amoxicilin, klarithromycin a metronidazol, dosahující úspěšnosti 96 % (48/50 pacientů) a 97 % (34/35 pacientů). Zbývající terapie měly účinnost nižší než 90 %, nejnižší účinnost byla dosažena u kombinace PPI, klarihtromycin a metronidazol (66 %; 35/53 pacientů). Závěr: V České republice byla celkově účinnost empirické první linie terapie suboptimální (<90 %); avšak 10denní sekvenční terapie a 14denní čtyřkombinační terapie, obě zahrnující PPI, amoxicilin, klarithromycin a metronidazol, dosáhly úspěšnosti u více než 90 % pacientů.
Background and Aim: Helicobacter pylori (H. pylori) infection remains a significant public health concern worldwide, including in the Czech Republic. The study aims to provide an overview of the current first-line treatment approaches for H. pylori infection in the Czech Republic based on data from the European Registry on H. pylori Management (Hp-EuReg), and to evaluate the most effective treatment regimens. Methods: Hp--EuReg is an international multicentric registry on the management of H. pylori, from which we extracted data from the Czech Republic from 2019 to January 2024. This registry collects demographic information, diagnostic procedures, treatment prescriptions, and outcomes for H. pylori infection management by gastroenterologists. A modified intention-to-treat (mITT) analysis was performed to evaluate the effectiveness of the treatments. Results: A total of 546 patients from 14 centres in the Czech Republic who receive first-line treatment were analysed. Low-dose (i.e.; 20 mg omeprazole equivalent twice daily) proton pump inhibitors (PPIs) were administered in 89% of patients, and the most common length of treatments was 14 days (40%). The overall mITT effectiveness of first-line treatment was 85%, obtaining 86% when prescriptions were combined either with low-dose (20 mg omeprazole equivalent twice daily), and high dose (80 mg omeprazole equivalent twice daily) PPIs, and 82.5% with standard-dose (40 mg omeprazole equivalent twice daily) PPIs. The effectiveness of 7-day prescriptions was reported to be 83%, lower than that of 10- and 14-day, both of which achieved effectiveness of 86%. The most frequently used treatment scheme was triple therapy with PPI, amoxicillin and clarithromycin, which was used in 67% of patients, reaching 87% effectiveness both with 7- and 14-day prescriptions. Optimal (>90% mITT) effectiveness was obtained with both 10-day, sequential therapy and with 14-day non-bismuth quadruple concomitant therapy including both PPI, amoxicillin, clarithromycin and metronidazole, providing 96% (48/50 patients) and 97% (34/35 patients) cure rates, respectively. The remaining therapies provided all an effectiveness lower than 90%, the lowest one obtained with PPI, clarithromycin and metronidazole (66%; 35/53 patients). Conclusions: In the Czech Republic, the first-line empirical treatment overall effectiveness was suboptimal (<90%); however, 10-day non-bismuth quadruple sequential and 14-day concomitant therapies, both composed of PPI, amoxicillin, clarithromycin and metronidazole, achieved over 90% cure rates.
- MeSH
- amoxicilin farmakologie terapeutické užití MeSH
- Helicobacter pylori * patogenita účinky léků MeSH
- inhibitory protonové pumpy farmakologie terapeutické užití MeSH
- klarithromycin farmakologie terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Artificial Intelligence (AI) has evolved significantly over the past decades, from its early concepts in the 1950s to the present era of deep learning and natural language processing. Advanced large language models (LLMs), such as Chatbot Generative Pre-Trained Transformer (ChatGPT) is trained to generate human-like text responses. This technology has the potential to revolutionize various aspects of gastroenterology, including diagnosis, treatment, education, and decision-making support. The benefits of using LLMs in gastroenterology could include accelerating diagnosis and treatment, providing personalized care, enhancing education and training, assisting in decision-making, and improving communication with patients. However, drawbacks and challenges such as limited AI capability, training on possibly biased data, data errors, security and privacy concerns, and implementation costs must be addressed to ensure the responsible and effective use of this technology. The future of LLMs in gastroenterology relies on the ability to process and analyse large amounts of data, identify patterns, and summarize information and thus assist physicians in creating personalized treatment plans. As AI advances, LLMs will become more accurate and efficient, allowing for faster diagnosis and treatment of gastroenterological conditions. Ensuring effective collaboration between AI developers, healthcare professionals, and regulatory bodies is essential for the responsible and effective use of this technology. By finding the right balance between AI and human expertise and addressing the limitations and risks associated with its use, LLMs can play an increasingly significant role in gastroenterology, contributing to better patient care and supporting doctors in their work.
- MeSH
- deep learning MeSH
- gastroenterologie * MeSH
- lidé MeSH
- umělá inteligence * MeSH
- zpracování přirozeného jazyka * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
