Východiska: Úzkost, deprese a psychologický distres jsou časté syndromy u pacientů v pokročilých stadiích nádorových nemocí. V kontrastu s tím však tyto symptomy explicitně nemonitorujeme a jejich management je většinou jen na úrovni farmakoterapie. Vzhledem ke komplexitě etiologie těchto symptomů je pouze biomedicínský přístup nedostatečný a neefektivní. Materiál a metody: Prezentujeme výsledky longitudinálního hodnocení symptomů psychického distresu, úzkosti, deprese a pocitu kvality života vzešlé ze souboru 126 pacientů léčených paliativní protinádorovou léčbou v rámci studie PALINT. Psychické symptomy byly hodnoceny v pravidelných intervalech pomocí dotazníků Hospital Anxiety and Depression Scale (HADS); kvalita života byla hodnocena pomoci dotazníků The European Organisation for Research and Treatment of Cancer Quality of Life Questionnaire (EORTC QLQ-C30). Výsledky: Na začátku paliativní onkologické léčby byly klinicky významné hodnoty psychického distresu zjištěny u 32,6 %, úzkost u 35,9 % a deprese u 56,5 % pacientů. Po 2 a 4 měsících lze sledovat trend v podobě poklesu prevalence distresu (19,4 a 16,3 %), úzkosti (20,9 a 16,3 %) a deprese (46,3 a 46,9 %). Tento rozdíl ale nedosáhl statistické významnosti. Přítomnost symptomů úzkosti a deprese signifikantně negativně korelovala s celkovým pocitem zdraví dle dotazníku kvality života. Závěr: Vysoká prevalence úzkosti, deprese a distresu představuje silný argument pro zavedení plošného screeningu psychického distresu a systematické psychologické a psychosociální podpory pacientů v celém průběhu onkologické léčby. Dotazník HADS se pro účely screeningu jeví jako vhodný nástroj.

Background: Anxiety, depression, and psychological distress are common syndromes of advanced cancer; all have a negative impact on overall quality of life. However, these symptoms are not monitored explicitly and they are managed only by pharmacotherapy. Given the complex etiology of these symptoms, this biomedical approach is inadequate and inefficient. Materials and methods: Here, we present the results of a longitudinal assessment of distress, anxiety, and depression in a sample of 126 patients treated with palliative systemic therapy for advanced cancer in the PALINT trial. Symptoms and quality of life were assessed regularly using the Hospital Anxiety and Depression Scale (HADS) and The European Organisation for Research and Treatment of Cancer Quality of Life Questionnaire (EORTC QLQ-C30), respectively. Results: The baseline prevalence of significant distress, anxiety, and depression was 32,6; 35,9; and 56,5%, respectively. A decreasing trend in the prevalence of distress and anxiety occurred after 2 and months - distress (19.4 and 16.3%), anxiety (20.9 and 16.3%), and depression (46.3 and 46.9%). However, these changes did not reach statistical significance. The presence of anxiety and depression correlated negatively with overall quality of life. Conclusion: High rates of distress, anxiety, and depression are a strong argument for implementation of systematic screening for psychological distress, and for comprehensive psychosocial support for all patients with advanced cancer throughout the disease trajectory. The HADS questionnaire is a suitable tool for this type of screening.

Klinika komplexní onkologické péče Masarykův onkologický ústav Brno

Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Brno

Prevalence of anxiety and depression and their impact on the quality of life of cancer patients treated with palliative antineoplasic therapy - results of the PALINT trial

Literatura