Klasické porodnictví se ještě v 1. polovině 20. století vyznačovalo výrazně konzervativním, expektativním přístupem vzhledem k vysokému riziku operačních zákroků pro matku i pro plod. Většina porodů probíhala v domácnostech pod vedením porodních asistentek, a nezřídka i závažné komplikace musel řešit vedle porodníků také zkušený a erudovaný praktický rodinný lékař. Prodloužený časový faktor však nezřídka nepříznivě ovlivňoval výsledky protrahovaného nebo operačního porodu. Po 2. světové válce byla hledána zvýšená bezpečnost pro rodičku v klinických, ústavních porodech, které měly zaručit i snížení perinatální úmrtnosti a nemoc- nosti plodů a novorozenců. Přes určitou úspěšnost těchto opatření příznivé výsledky brzy stagnovaly. Teprve nový, komplexní a preventivní směr, soustředěný v zásadách moderní perinatologie, vytvořil vhodné předpoklady k podstatnému ovlivnění klasického porodnictví. Po výzkumné a přípravné práci v průběhu 60. a 70. let se rozvinula perinatologie zahrnující i moderní prenatální, fetální a neonatální medicínu ve spolupráci porodníků a pediatrů u nás i ve světě. V průběhu let poklesla mateřská úmrtnost na minimum, perinatální úmrtnost se snížila na jednu desetinu předválečného počtu a většině žen s chronickými poruchami a cho- robami byl umožněn bezpečný průběh těhotenství s porozením zdravého novorozence. Průběžně také klesal počet novorozenců s vrozenými vývojovými vadami a byly vytvořeny předpoklady i k jejich radikálnímu snížení. Neobyčejně úspěšně se projevila také práce specializovaných pediatrů-neonatologů v péči o nezralé a nemocné novorozence.

Classical obstetrics were characterized even in the first half of the 20th century by a marked conservative, expectative approach due to the high risk of surgical operations for mother and foetus. The majority of deliveries took place in homes under supervision of a maternity nurse and not infrequently even serious complications had to be dealt with not only by obstetricians but also by knowledgeable family doctors. The prolonged time factor however had frequently an adverse influence on the results of a protracted or surgical delivery. After the second world war greater safety for the mother was sought in clinical institutional deliveries which were to ensure among others a reduced perinatal mortality and morbidity of foetuses and neonates. Despite a certain success of these provisions, the favourable results stagnated soon. Only the new comprehensive and preventive trend concentrated on the principles of modern perinatolo- gy, created suitable prerequisites for influencing in a substantial way classical obstetrics. After research and preparatory work in the sixties and seventies perinatology developed, comprising also modern prenatal, foetal and neonatal medicine, in collaboration of obstetricians and paediatricians, in our country as well as abroad. In the course of years the maternal mortality dropped to a minimum, the perinatal mortality declined to one tenth of the prewar figures and in the majority of women with chronic disorders and diseases a safe course of pregnancy and birth of a healthy neonate was made possible. Eventually also the number neonates with inborn defects declined and prerequisite conditions were created for their radical reduction. Very successful was also the work of specialized paediatricians-neonatologists in the care of imma- ture and sick neonates.

Gynekologická a porodnická klinika 2 LF UK a FNM Praha

Perinatology - modern trends in obstetrics

Perinatologie - moderní směry v porodnictví = Perinatology - modern trends in obstetrics /

Perinatology - modern trends in obstetrics /

Lit: 8

Souhrn: eng