Desítky let výzkumu struktury a funkce mozečku vedly k řadě nových poznatků o jeho buněčné i molekulární úrovni, avšak cerebellum zůstává i nadále záhadou. Už sama skutečnost, že obsahuje více neuronů, než je v celém zbytku centrálního nervového systému, ukazuje, že komplikované mozečkové funkce jsou zřejmě pro organizmus vysoce důležité. Aktuální výzkum změn v cerebelární aktivaci pri motorických, kognitivních, afektivních či senzorických stimulech umožňuje pozitronová emisní tomografie (PET) nebo funkční magnetická rezonance (fMRI); tyto metody dovolují studovat i aktivaci cerebelárních center při procesu učení. V poslední době byla vyslovena řada hypotéz ohledně účasti mozečku na kognitivních funkcích. Pokroky v používání molekulárně genetických technik vedly k revolučním změnám v pohledu na oblast hereditárních ataxií. V současné době je možné tyto choroby klasifikovat podle příčinné genové mutace. Rozlišují se tzv. polyglutaminová onemocnění, tedy choroby manifestující se v důsledku elongace CAG repeatů, ataxie v důsledku mutací vedoucích k poruchám iontových kanálů, ataxie v důsledku expanze repeatů neglutaminového typu a ataxie zapříčiněné mutacemi bodovými. Poslední poznatky naznačují, že kromě polyglutaminové toxicity se mohou na neurodegeneraci u hereditárních ataxií podílet i další molekulární mechanizmy jako například dysregulace transkripce. Hereditární ataxie nelze kauzálně léčit. Intenzivní výzkum, zabývající se mozečkovou patofyziologií spolu s molekulárně-genetickými studiemi však dávají do budoucna šanci nejenom poznat podstatu chorob a patologicky probíhajících metabolických procesů, ale také možnost je na různých úrovních efektivně léčit.

Decades of research into the structure and function of the cerebellum have led to a clear understanding of many of its cells an d their sub- cellular level, but the cerebellum remains a mystery. It has more neurons than the rest of the CNS suggesting that its function is important and complicated. Positron emission tomography (PET) as well as functional magnetic resonance imaging (fMRI) was used to study c hanges in cerebellar activations as an effect of learning. New findings suggest that the cerebellum plays a role in multiple functiona l domains: motor as well as cognitive, affective, and sensory. A number of functional hypotheses have recently been advanced to account for how the cerebellum may contribute to cognition. The resource to use molecular techniques to establish the genetic diagnoses of the autosomal dominant ataxias has revolutionize d the field. Presently, it is possible to systematically classify these disorders according to the nature of the causative mutation, with im plications for dia- gnostic testing, and analysis of pathogenesis strategies. Ataxias caused by CAG repeat expansions that encode polyglutamine, at axias caused by mutations in ion channels, ataxias caused by repeat expansions that do not encode polyglutamine, and ataxias caused by point mu tations are distinguished. Recent evidence has shown that transcriptional dysregulation is a relevant event in the pathogenesis of polyglut amine-induced neurodegeneration in SCAs and an early target of polyglutamine toxicity. No specific treatments exist for most types of hereditary ataxia. New technologies such as microarray expressions, proteome ana lyses, as well as PET, fMRI hold up hopes for not only the identification of affected pathways but also consequently effective therapy.

Klinika dětské neurologie 2 LF UK a FNM Praha

New views of cerebellum

Nové pohledy na mozeček = New views of cerebellum /

Lit. 16