Současná tendence v použití vojenských sil v mírových operacích je vedena snahou minimalizovat lidské i materiální ztráty. V důsledku toho se od počátku 90. let 20. století rodí koncepce nové samostatné kategorie zbraní, tzv. neletálních zbraní,schopných dočasně a pokud možno bez zdravotních následků vyřadit z boje živou sílu, nedestruktivně vyřadit z provozu bojovou techniku či omezit její takticko-technické parametry, ekologicky nezávadným způsobem omezit možnosti využití terénu a komunikací nebo i přiměřeně a šetrně omezit možnosti národního hospodářství protivníka. Nedávné dokumenty Organizace pro zákaz chemických zbraní však výraz „neletální chemické zbraně“ pokládají za nevhodný a nedoporučují jej užívat ve vazbě na mezinárodní úmluvy. Proto jsou tyto látky také některými právními experty označovány jako „méně letální“ („less-than-lethal“ nebo „less-lethal“) nebo též dočasně zneschopňující látky. NATO definuje zneschopňující chemickou látku jako „chemickou látku, která vyvolává podmínky dočasného vyřazení, které mohou být fyzické nebo duševní a setrvávají hodiny nebo dny poté, kdy byla expozice látky zastavena. Lékařské léčení, ačkoli není obvykle požadováno, napomáhá rychlejšímu zotavení“. Úmluva o zákazu chemických zbraní obsahuje komplexní definici toxických chemických látek, která pokrývá všechny typy letálních i zneschopňujících (neletálních) chemických látek, ale termín „zneschopňující chemické látky“ není v Úmluvě ani definován, ani jinak použit. Potenciálně zneužitelných látek, které lze do této skupiny chemikálií zařadit, je však značné množství a nové látky se stále objevují.

Current trends in the use of military force are influenced by the tendency to minimalize casualties and material losses. As a result, from the beginning of the 1990s, a new category of weapons appeared; the so-called “non-lethal” weapons, which are able temporarily to disable personnel from combat action, (preferably without permanent consequences to their health, to the operation of other nondestructive combat material, or to their tactical and technical characteristics), and to protect the environment without limiting desired negative consequences to the enemy’s national economy. However recent documents of the Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons consider the term “non-lethal chemical weapons” inappropriate and do not recommend its use in connection with international conventions. Therefore these chemicals are classified as “less-than-lethal” “lesslethal” or “temporarily incapacitatiting agents” by law experts. NATO defines an incapacitatiting chemical as “A chemical agent which produces temporarily disabling conditions which (unlike those caused by riot control agents) can be physical or mental and persist for hours or days after exposure to the agent has ceased. Medical treatment, while not usually required, facilitates a more rapid recovery”. The Chemical Weapons Convention includes a comprehensive definition of toxic chemicals which covers all types of lethal and incapacitating (“non-lethal”) chemicals, but the term “incapacitating chemicals” is neither defined in the Chemical Weapons Convention nor otherwise used. There are a lot of potentially exploitable agents which could be placed in this group of chemicals and new agents continue to emerge.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta katedra radiologie toxikologie a ochrany obyvatelstva

Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha

Incapacitating chemicals – risk to the purpose and objectives of the Chemical Weapons Convention?

References provided by Crossref.org

Literatura