• Something wrong with this record ?

Zneschopňující chemické látky – ohrožení účelu a cíle Úmluvy o zákazu chemických zbraní?
[Incapacitating chemicals – risk to the purpose and objectives of the Chemical Weapons Convention?]

Ladislav Středa, Jiří Patočka

. 2014 ; 16 (1) : 65-72.

Language Czech Country Czech Republic

Současná tendence v použití vojenských sil v mírových operacích je vedena snahou minimalizovat lidské i materiální ztráty. V důsledku toho se od počátku 90. let 20. století rodí koncepce nové samostatné kategorie zbraní, tzv. neletálních zbraní,schopných dočasně a pokud možno bez zdravotních následků vyřadit z boje živou sílu, nedestruktivně vyřadit z provozu bojovou techniku či omezit její takticko-technické parametry, ekologicky nezávadným způsobem omezit možnosti využití terénu a komunikací nebo i přiměřeně a šetrně omezit možnosti národního hospodářství protivníka. Nedávné dokumenty Organizace pro zákaz chemických zbraní však výraz „neletální chemické zbraně“ pokládají za nevhodný a nedoporučují jej užívat ve vazbě na mezinárodní úmluvy. Proto jsou tyto látky také některými právními experty označovány jako „méně letální“ („less-than-lethal“ nebo „less-lethal“) nebo též dočasně zneschopňující látky. NATO definuje zneschopňující chemickou látku jako „chemickou látku, která vyvolává podmínky dočasného vyřazení, které mohou být fyzické nebo duševní a setrvávají hodiny nebo dny poté, kdy byla expozice látky zastavena. Lékařské léčení, ačkoli není obvykle požadováno, napomáhá rychlejšímu zotavení“. Úmluva o zákazu chemických zbraní obsahuje komplexní definici toxických chemických látek, která pokrývá všechny typy letálních i zneschopňujících (neletálních) chemických látek, ale termín „zneschopňující chemické látky“ není v Úmluvě ani definován, ani jinak použit. Potenciálně zneužitelných látek, které lze do této skupiny chemikálií zařadit, je však značné množství a nové látky se stále objevují.

Current trends in the use of military force are influenced by the tendency to minimalize casualties and material losses. As a result, from the beginning of the 1990s, a new category of weapons appeared; the so-called “non-lethal” weapons, which are able temporarily to disable personnel from combat action, (preferably without permanent consequences to their health, to the operation of other nondestructive combat material, or to their tactical and technical characteristics), and to protect the environment without limiting desired negative consequences to the enemy’s national economy. However recent documents of the Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons consider the term “non-lethal chemical weapons” inappropriate and do not recommend its use in connection with international conventions. Therefore these chemicals are classified as “less-than-lethal” “lesslethal” or “temporarily incapacitatiting agents” by law experts. NATO defines an incapacitatiting chemical as “A chemical agent which produces temporarily disabling conditions which (unlike those caused by riot control agents) can be physical or mental and persist for hours or days after exposure to the agent has ceased. Medical treatment, while not usually required, facilitates a more rapid recovery”. The Chemical Weapons Convention includes a comprehensive definition of toxic chemicals which covers all types of lethal and incapacitating (“non-lethal”) chemicals, but the term “incapacitating chemicals” is neither defined in the Chemical Weapons Convention nor otherwise used. There are a lot of potentially exploitable agents which could be placed in this group of chemicals and new agents continue to emerge.

Incapacitating chemicals – risk to the purpose and objectives of the Chemical Weapons Convention?

References provided by Crossref.org

Bibliography, etc.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc14062460
003      
CZ-PrNML
005      
20140827163134.0
007      
ta
008      
140624s2014 xr f 000 0cze||
009      
AR
024    7_
$a 10.1016/j.kontakt.2014.02.001 $2 doi
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Středa, Ladislav $7 js20020122032 $u Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha
245    10
$a Zneschopňující chemické látky – ohrožení účelu a cíle Úmluvy o zákazu chemických zbraní? / $c Ladislav Středa, Jiří Patočka
246    31
$a Incapacitating chemicals – risk to the purpose and objectives of the Chemical Weapons Convention?
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Současná tendence v použití vojenských sil v mírových operacích je vedena snahou minimalizovat lidské i materiální ztráty. V důsledku toho se od počátku 90. let 20. století rodí koncepce nové samostatné kategorie zbraní, tzv. neletálních zbraní,schopných dočasně a pokud možno bez zdravotních následků vyřadit z boje živou sílu, nedestruktivně vyřadit z provozu bojovou techniku či omezit její takticko-technické parametry, ekologicky nezávadným způsobem omezit možnosti využití terénu a komunikací nebo i přiměřeně a šetrně omezit možnosti národního hospodářství protivníka. Nedávné dokumenty Organizace pro zákaz chemických zbraní však výraz „neletální chemické zbraně“ pokládají za nevhodný a nedoporučují jej užívat ve vazbě na mezinárodní úmluvy. Proto jsou tyto látky také některými právními experty označovány jako „méně letální“ („less-than-lethal“ nebo „less-lethal“) nebo též dočasně zneschopňující látky. NATO definuje zneschopňující chemickou látku jako „chemickou látku, která vyvolává podmínky dočasného vyřazení, které mohou být fyzické nebo duševní a setrvávají hodiny nebo dny poté, kdy byla expozice látky zastavena. Lékařské léčení, ačkoli není obvykle požadováno, napomáhá rychlejšímu zotavení“. Úmluva o zákazu chemických zbraní obsahuje komplexní definici toxických chemických látek, která pokrývá všechny typy letálních i zneschopňujících (neletálních) chemických látek, ale termín „zneschopňující chemické látky“ není v Úmluvě ani definován, ani jinak použit. Potenciálně zneužitelných látek, které lze do této skupiny chemikálií zařadit, je však značné množství a nové látky se stále objevují.
520    9_
$a Current trends in the use of military force are influenced by the tendency to minimalize casualties and material losses. As a result, from the beginning of the 1990s, a new category of weapons appeared; the so-called “non-lethal” weapons, which are able temporarily to disable personnel from combat action, (preferably without permanent consequences to their health, to the operation of other nondestructive combat material, or to their tactical and technical characteristics), and to protect the environment without limiting desired negative consequences to the enemy’s national economy. However recent documents of the Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons consider the term “non-lethal chemical weapons” inappropriate and do not recommend its use in connection with international conventions. Therefore these chemicals are classified as “less-than-lethal” “lesslethal” or “temporarily incapacitatiting agents” by law experts. NATO defines an incapacitatiting chemical as “A chemical agent which produces temporarily disabling conditions which (unlike those caused by riot control agents) can be physical or mental and persist for hours or days after exposure to the agent has ceased. Medical treatment, while not usually required, facilitates a more rapid recovery”. The Chemical Weapons Convention includes a comprehensive definition of toxic chemicals which covers all types of lethal and incapacitating (“non-lethal”) chemicals, but the term “incapacitating chemicals” is neither defined in the Chemical Weapons Convention nor otherwise used. There are a lot of potentially exploitable agents which could be placed in this group of chemicals and new agents continue to emerge.
650    12
$a chemické bojové látky $7 D002619
650    12
$a veřejná politika $x zákonodárství a právo $7 D011640
650    _2
$a halucinogeny $x toxicita $7 D006213
650    _2
$a vojenská věda $7 D008891
650    _2
$a výzkum $7 D012106
650    _2
$a chinuklidinylbenzilát $x analogy a deriváty $x toxicita $7 D011813
650    _2
$a fentanyl $x analogy a deriváty $x toxicita $7 D005283
650    _2
$a anestetika $x toxicita $7 D000777
650    _2
$a vztah mezi dávkou a účinkem léčiva $7 D004305
650    _2
$a inhibiční koncentrace 50 $7 D020128
650    _2
$a LD50 $7 D007928
650    _2
$a zákonodárství jako téma $7 D007878
650    12
$a chemický terorismus $x prevence a kontrola $x zákonodárství a právo $7 D051337
651    _2
$a Česká republika $7 D018153
700    1_
$a Patočka, Jiří $7 jn20000401939 $u Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva
773    0_
$t Kontakt $x 1212-4117 $g Roč. 16, č. 1 (2014), s. 65-72 $w MED00011467
856    41
$u https://kont.zsf.jcu.cz/pdfs/knt/2014/01/10.pdf $y plný text volně přístupný
910    __
$a ABA008 $b B 2178 $c 1249 a $y 4 $z 0
990    __
$a 20140221111821 $b ABA008
991    __
$a 20140827163518 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1029833 $s 861139
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2014 $b 16 $c 1 $d 65-72 $i 1212-4117 $m Kontakt (České Budějovice) $n Kontakt (Čes. Budějovice Print) $x MED00011467
LZP    __
$c NLK137 $d 20140827 $a NLK 2014-29/dk

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...