Úvod: U pacientů podstupujících kombinovaný kardiochirurgický výkon je velmi častým nálezem trikuspidální insuficience (nedomykavost, regurgitace). Jedním z možných řešení je provedení anuloplastiky dle De Vegy modifikovanou technikou během výkonu. Cíl: Zhodnotit krátkodobé a střednědobé výsledky trikuspidální anuloplastiky dle De Vegy modifikovanou technikou. Metodika a výsledky: V období od 1. dubna 2000 do 31. prosince 2013 bylo v Kardiocentru Nemocnice České Budějovice provedeno celkem 529 plastik trojcípé chlopně; z toho modifikovanou technikou dle De Vegy bylo operováno 43 pacientů; jednalo se celkem o 17 mužů a 26 žen průměrného věku (± SD) 69 ± 7 let (rozmezí 45–83 let). Trikuspidální anuloplastika byla provedena metodou dle De Vegy, ale modifikovanou technikou. Výsledek výkonu byl pooperačně hodnocen transezofageální echokardiografií (TEE) a transthorakální echokardiografií (TTE) před propuštěním z nemocnice a následně jednou ročně TTE a klinickým vyšetřením. V souboru pacientů jsme hodnotili stupeň trikuspidální regurgitace, ejekční frakci levé komory (EFLK), srdeční rytmus, funkční třídu NYHA, nutnost reoperace a mortalitu. Plastika trojcípé chlopně byla vždy součástí kombinovaného výkonu, a to i u tří reoperovaných pacientů. V časném pooperačním období (30denní mortalita) zemřelo pět pacientů (11,6 %); do jednoho roku po operaci zemřelo celkem osm pacientů (18,6 %). Průměrná délka sledování činila čtyři roky a sedm měsíců. Závěr: Trikuspidální anuloplastika dle De Vegy modifikovanou technikou při léčbě sekundární insuficience trojcípé chlopně se v krátkodobém i střednědobém sledování zdá být spolehlivou metodou plastiky chlopně, zejména v hraničních případech významnosti vady i stupně dilatace anulu chlopně. Během sledování po modifikovaném výkonu jsme u žádného pacienta neprokázali vytržení zdrhovacího stehu, jak bývá popisováno u klasického výkonu

Background: Tricuspid regurgitation is very often present in patients undergoing combined cardiosurgery operation. Tricuspid annuloplasty using modified De Vega technique is one of the possible approaches during the operation. Aim: To evaluate short-term and medium-term results of tricuspid valve annuloplasty by De Vega modified technique. Methods and results: From 1 April 2000 to 31 December 2013, there were total of 529 tricuspid valve repairs performed, out of which 43 patients had De Vega modified annuloplasty, in the Cardiocentre of České Budějovice Hospital. The cohort was composed of 17 males and 26 females with mean age (± SD) 69 ± 7 years (range 45–83 years). The tricuspid annuloplasty was performed using modified De Vega technique. The results were evaluated by transoesophageal echocardiography (TEE) postoperatively and by transthoracal echocardiography (TTE) prior to discharge, and then afterwards once a year by TTE and clinical examination. In the cohort we have followed up the degree of tricuspid regurgitation, left ventricle ejection fraction (LVEF), heart rhythm, NYHA functional class, need for reoperation, and mortality. Tricuspid valve repair has always been a part of combined procedure, including 3 patients who were reoperated. In the early post-operative period (30-day mortality), 5 patients died (11.6 %), and there was total of 8 patients who died within one year after surgery (18.6%). The mean time of follow-up was 4 years and 7 months. Conclusion: Tricuspid annuloplasty using modified De Vega technique to treat secondary tricuspid regurgitation appears to be a reliable technique of valvular repair in short-term and medium-term follow-up, especially in cases where valve insufficiency and degree of valvular annulus dilatation are of borderline significance. During the follow-up period we have not noted any case of purse-suture-related tissue tearing after the modified surgery as it has been reported in the classic procedure.

Kardiocentrum Nemocnice České Budějovice a s Česká republika

Tricuspid annuloplasty using De Vega modified technique – Short-term and medium-term results

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura