Tento článek zkoumá zdravotní gramotnost romské populace. Cílem autorů bylo zjistit prostřednictvím analýzy vybraných zdrojů v určitém časovém období zvolené aspekty zdravotní gramotnosti Romů. Analýza proběhla pomocí multivyhledávače EBSCO Discovery Service, dále v databázích PubMed a Scopus na základě klíčových slov "zdravotní gramotnost" a "Romové". Z výsledků vyplynulo 8 kategorií/oblastí zdravotní gramotnosti Romů, kterými se vybrané publikace zabývají: (1) vnímání vlastního zdraví - subjektivní a objektivní kritéria, subjektivní vnímání vlastního zdraví; (2) romský koncept "zdravého člověka"; (3) objektivně vnímaný zdravotní stav romské populace; (4) zdravotní gramotnost; (5) vzdělání jako základní aspekt zdravotní gramotnosti; (6) znalost zdraví (také aspekt zdravotní gramotnosti) a preventivního chování; (7) zdravotní péče o Romy; (8) zkušenosti Romů ve vztahu k systémům zdravotní a sociální péče. Analýza publikovaných článků ukázala, že existují určité aspekty zdravotní gramotnosti mezi Romy, kterou lze reorganizovat do obecnějších kategorií - tj. (1) vnímání vlastního zdraví; (2) výchova ke zdravotní gramotnosti; (3) znalosti o zdraví a preventivním chování; (4) zdravotní péče. Je zřejmé, že nejslabším článkem v oblasti zdravotní gramotnosti Romů je samotné vzdělávání v oblasti zdravotní gramotnosti, které je zároveň klíčem k jejímu zlepšení.

This article examines health literacy in the Roma population. The goal of the authors was to analyze, through a literature review, which aspects of health literacy of the Roma have been studied by researchers. The research was carried out as an analysis of original scientific papers examining "health literacy in the Roma" found via the EBSCO Discovery Service, PubMed and Scopus databases, based on a keyword search for "health literacy" and "Roma". Based on the analysis described above, the following topics were included: (1) perception of one's own health - subjective and objective criteria, subjective perception of one's own health; (2) the Roma concept of a "healthy person"; (3) objectively perceived health status of the Roma population; (4) health literacy; (5) education as a fundamental aspect of health literacy; (6) knowledge about health (also an aspect of health literacy) and preventive behaviors; (7) health care for Roma; (8) the experiences of Roma relative to healthcare and social care systems. The analysis of published papers showed that there are certain aspects of health literacy among Roma, which can be reorganized into fewer, but more inclusive, categories, i.e., (1) perception of one's own health (objective and subjective); (2) health literacy education; (3) knowledge about health and preventative behavior; (4) health care. It is obvious that the weakest link in health literacy among Roma is health literacy education, which is also the key to improving health literacy.

College of Polytechnics Jihlava Department of Social Work Jihlava Czech Republic

University of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Health and Social Sciences Institute of Nursing Midwifery and Emergency Care České Budějovice Czech Republic

University of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Health and Social Sciences Institute of Social and Special paedagogical Sciences České Budějovice Czech Republic

Zdravotní gramotnost romské populace

References provided by Crossref.org

Literatura