Cíl: Posoudit rozšíření znalostí praktických lékařů působících v komunitních zdravotnických zařízeních v indonéském městě Surabaya po intervenci formou virtuálního vzdělávání se zaměřením na screening, rozpoznávání a léčbu kardiovaskulárních onemocnění v těhotenství. Metoda: Tato studie je kvasiexperimentální s uspořádáním jedna skupina před testem a po testu. Všichni účastníci studie absolvovali intervenci v podobě edukačního programu o diagnostice srdečních onemocnění v těhotenství. Účastníky byli praktičtí lékaři působící v komunitních zdravotnických zařízeních ve městě Surabaya. Test před intervencí a po ní sestával z otázek a odpovědí na probíraná témata. Po intervenci byla porovnána průměrná skóre testů. Výsledek: Byl nalezen statisticky významný rozdíl (ANOVA; p < 0,001) v hodnotách skóre před intervencí mezi skupinami s pracovními zkušenostmi v délce tří let (22,04), tři až pět let (32,44) a více než pět let (40,44); nebyly však zjištěny žádné rozdíly ve smyslu zvyšování skóre v testu po intervenci. Hodnoty skóre před testem dosažené účastníky v sektoru komunitních zdravotnických zařízení byly statisticky významně vyšší (36,53 ± 9,18) než tyto hodnoty účastníků mimo uvedený sektor (32,33 ± 9,65) (p < 0,05); nicméně míra zvýšení skóre po testu se mezi skupinami statisticky významně nelišila (p = 0,875). Bylo zaznamenáno statisticky významné zvýšení hodnot skóre testu (p < 0,001) od testu před intervencí a po ní; zvýšení dosáhlo průměrně 42,18 bodu a neovlivnily je žádné jiné proměnné.

Aim: To assess the knowledge improvement of general practitioners of Surabaya community health centers about screening, recognizing, and managing cardiovascular disease in pregnancy after receiving interven- tion, formed as virtual training. Method: This study is a quasi-experimental study with one-group pretest-posttest design. Intervention, formed as educational training about heart disease detection in pregnancy, was given to the participants. Participants consisted of general practitioners practicing at Community Health Centers in Surabaya. Pre-test and post-test consisted of questions about training's curriculum was given to the participants. Mean scores of the tests compared after the intervention. Results: There was a statistically significant difference (ANOVA p-value <0.001) in the pretest scores between groups with working experience of 3 years (22.04), 3 to 5 years (32.44), and >5 years (40.44), but had no significant differences in post-tests score increasing. Pre-test scores of participants who worked in the MCH sec- tion were significantly higher (36.53±9.18) than those who worked in the non-MCH division (32.33±9.65) (p <0.05); however, the rise in post-test scores did not differ significantly between the two groups (p = 0.875). There was a significant increase (p <0.001) on the test before and after the intervention, with an average increase of 42.18 points and was not influenced by any other variables.

Department of Cardiology and Vascular Medicine Faculty of Medicine Universitas Airlangga Dr Soetomo General Hospital Surabaya East Java Indonesia

Master Program in Basic Medical Science Faculty of Medicine Airlangga University Surabaya Indonesia