Cíl: Při vývoji nových anxiolytik je slibným terapeutickým cílem endokanabinoidní systém (ECS) především díky své schopnosti modulace synaptické plasticity a schopnosti retrográdně regulovat ostatní neurotransmiterové systémy. Farmakologicky lze cílit agonisticky a antagonisticky na receptory CB1 a CB2, případně inhibičně na enzymy FAAH a MAGL, které se podílejí na degradaci endokanabinoidů. Cílem tohoto sdělení je podat ucelený systematický přehled o klinickém využití endokanabinoid-ního systému jako farmakoterapeutického cíle u poruch úzkostného spektra (posttraumatická stresová porucha, generalizovaná úzkostná porucha, sociální fobie a panická porucha). Metoda: V květnu 2023 bylo provedeno systematické vyhledávání v databázích Medline (PubMed) a Web of Science (WOS). Byla použita klíčová slova "(cannabinoid* OR endocannabinoid* OR cannabidiol* OR tetrahydrocannabinol*) AND ((PTSD OR posttraumatic stress disorder) OR (GAD OR generalized anxiety disorder) OR (PA OR panic attack) OR (SAD OR social anxiety disorder))" v polích "Title OR Abstract". Mezi vylučovací kritéria patřily publikace psané v jiném jazyce než v anglickém, publikace jednotlivých kazuistik, konferenční abstrakta a preklinické studie. Do přehledového článku tak byly zařazeny prospektivní, retrospektivní, randomizované kontrolované studie, v nichž byly použity stanovené dávky kanabinoidů nebo kombinace ligandů kanabinoidních receptorů. Výsledky: Pomocí databází Medline a Web of Science bylo vyhledáno 420 a 458 publikací, z nichž bylo po přezkoumání vyřazeno 410 a 454 publikací pro nesplnění selekčních kritérií. Do přehledu bylo zařazeno 10 publikací, které se týkaly daného tématu. Bylo publikováno 6 studií, které sledovaly účinnost kanabinoidů v terapii PTSD, další 4 studie se zabývaly využitím kanabinoidů v terapii SAD a GAD. Klinické studie v terapii panické poruchy nebyly dosud provedeny. Závěr: Na základě výsledků dosud publikovaných klinických studií se ukazuje, že endokanabinoidy jsou v posledních letech testovány v klinických studiích jako alternativní nebo komplementární terapie v indikaci poruch úzkostného spektra, konkrétně PTSD, GAD a SAD. Byly provedeny čtyři randomizované klinické studie, které sledovaly efekt kanabinoidů v terapii SAD, ve kterých se prokázala účinnost kanabidiolu. Ze šesti otevřených nebo retrospektivních studií sledujících účinek kanabinoidů v terapii PTSD prokázal ve třech studiích účinnost nabilon (tetrahydrokanabinol). V dalších třech studiích se účinek prokázal, avšak nebyl statisticky hodnocen/hodnotitelný. Příznivé výsledky studií mohou být ovlivněny nízkým počtem subjektů a u některých studií také absencí kontrolní skupiny. Dále některé studie učinily závěry na základě závislosti efektu na dávce kanabinoidů s využitím neurozobrazovacích metod a subjektivního skóru při hodnocení úzkosti, aniž by byly hodnoceny plazmatické hladiny podávaných kanabinoidů. Přestože tedy dostupná data ukazují na slibný potenciál kanabinoidů v terapii úzkostných poruch, měli bychom z výše uvedených důvodů výsledky interpretovat s opatrností a pro definitivní potvrzení nálezů bude nutné vyčkat na závěry dobře designovaných prospektivních, randomizovaných a kontrolovaných studií.

In the development of novel anxiolytics, the endocannabinoid system (ECS) is a promising therapeutic target primarily due to its ability to modulate synaptic plasticity and to act as a retrograde regulator of several neurotransmitter systems. Pharmacologically, it can target at CB1 and CB2 receptors (agonistitic or antagonistic activity) or by inhibiting FAAH and MAGL enzymes, which are involved in endocannabinoid degradation. The aim of this article is to provide a comprehensive systematic review of the clinical use of the endocannabinoid system as a pharmacotherapeutic target in anxiety spectrum disorders (posttraumatic stress disorder, generalized anxiety disorder, social phobia, and panic disorder). Method: In May 2023, a systematic search through the Medline (PubMed) and Web of Science (WOS) databases was performed. The keywords used were "(cannabinoid* OR endocannabinoid* OR cannabidiol* OR tetrahydrocannabinol*) AND ((PTSD OR posttraumatic stress disorder) OR (GAD OR generalized anxiety disorder) OR (PA OR panic attack) OR (SAD OR social anxiety disorder))" in the "Title OR Abstract" fields. Exclusion criteria included non-English language records, case reports, conference abstracts, and preclinical studies. Thus, only prospective, retrospective, randomized controlled trials using fixed doses of cannabinoids or combinations of cannabinoid receptor ligands compared with placebo were included in the review article. Results: Using the Medline and Web of Science databases, 420 and 458 publications respectively were retrieved, of which 410 and 454 were excluded from the review for not meeting the inclusion criteria. Thus, ten publications that were relevant to the topic were included in the review. There were six studies dealing with cannabinoids in the treatment of PTSD and further four studies referring to the use of cannabinoids in the treatment of SAD and GAD. Clinical trials in the treatment of panic disorder have not yet been conducted. Conclusion: Based on the results of clinical trials published to date, it appears that endocannabinoids have been tested in recent years as an alternative or complementary therapy in the indications of anxiety disorders, particularly PTSD, GAD and SAD. Four randomised clinical trials, which investigated the effect of cannabinoids in the treatment of SAD, found cannabidiol to be effective. Out of the six open-label or retrospective studies evaluating the effect of cannabinoids in the treatment of PTSD, nabilone or tetrahydrocannabinol have demonstrated efficacy in three studies. The remaining three studies showed clinical effect however not statistically significant or assessable. The favourable results of the studies may be affected by the low number of subjects and, in some studies, the absence of a control group. In addition, some studies have drawn conclusions based on the dose-response relationship with the use of measures such as neuroimaging and subjective scores on anxiety assessments, without assessing plasma levels of administered cannabinoids. Thus, although the available data suggest a promising potential for cannabinoids in the treatment of anxiety disorders, we should interpret the results with caution for the reasons mentioned above. Thus to draw evidence-based conclusions for clinical practice, it will be necessary to wait for the results of well-designed prospective, randomized, controlled trials to confirm the findings definitively.

CZECRIN

FaF MU Brno

LF MU Brno

MOÚ Brno

Cannabinoids, endocannabinoid system and therapy of anxiety disorders

Literatura