Cíl: Poukázat na možnost endovaskulární léčby poporodního krvácení z důvodu reziduí fokálně abnormálně invazivní placenty pomocí selektivní embolizace uterinních arterií při selhání expektačního postupu. Metodika: Tento článek se zabývá zhodnocením výsledků u souboru čtyř pacientek (věk 29–38 let), které od ledna 2022 do února 2023 podstoupily terapii selektivní transarteriální embolizací uterinních arterií na angiointervenčním pracovišti ve FN Hradec Králové. Na základě multidisciplinárního konsenzu při sonograficky zjištěných reziduí fokální abnormálně invazivní placenty s typickou hypervaskularizací bylo po porodu dle angiografického nálezu rozhodnuto o provedení uni-/bilaterální embolizace a. uterina mikrokatétrem pomocí polyvinylalkoholových embolizačních částic, případně v kombinaci s želatinovou pěnou. Výsledky: Během následného sledování nebyla u žádné z pacientek zaznamenána epizoda opakovaného krvácení. Během embolizace nedošlo k žádným periprocedurálním komplikacím, nebyly pozorovány žádné časné postprocedurální komplikace. U dvou pacientek po embolizaci následovala plánovaná hysteroskopická revize s odstranění devaskularizova- ných reziduí placenty. Závěr: Na základě našich dosavadních zkušeností je embolizace uterinních tepen bezpečná a relativně technicky nenáročná metoda doplňující léčbu symptomatických pacientek s rezidui fokální abnormálně invazivní placenty.

Aim: To point out the possibility of endovascular treatment of postpartum haemorrhage due to remnants of focal abnormally invasive placenta using selective uterine artery embolization (UAE) after failure of the expectant management. Methods: This article deals with the evaluation of the results of four patients (29–38 y.o.), who underwent from January 2022 to February 2023 selective transarterial embolization of uterine arteries at our angio-intervention department at the University Hospital Hradec Králové. Based on a multidisciplinary consensus of sonographically detected residues of focal abnormally invasive placenta with typical hypervascularization, it was decided to perform uni-/bilateral embolization of a. uterina with a microcatheter using polyvinyl alcohol embolization particles, possibly in combination with gelatin foam, eventually in combination with gelatin foam. Results: During follow-up, none of the patients experienced an episode of recurrent bleeding. There were no periprocedural complications during embolization, no early post- proprocedural complications were observed. Two patients underwent surgical revision of the uterine cavity with extirpation of devascularized residual tissue. Conclusions: Based on our experience so far, uterine artery embolisation is a safe and relatively technically undemanding method supplementing the managment of symptomatic patients with residues of focal abnormally invasive placenta.

Porodnická a gynekologická klinika FN Hradec Králové

Radiologická klinika FN Hradec Králové

Uterine artery embolisation in symptomatic patients with retained focal abnormally invasive placenta

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura