V letech 1995–1997 byla zjišťována frekvence souběhu protilátek proti Toxoplasma gondii a Borrelia burgdorferi ve dvou souborech pacientů s odlišnými klinickými příznaky. U 485 osob bylo vysloveno podezření na kožní formu (erythema migrans) boreliózy, 877 osob mělo klinické příznaky svědčící pro uzlinovou formu toxoplazmózy. Soubor 485 osob s podezřením na boreliózu se skládal ze 199 (41 %) osob s diagnózou potvrzenou sérologickým nálezem a 286 (59 %) osob sérologicky negativních. Při souběžném vyšetření na toxoplazmózu byl zaznamenán statisticky významně vyšší výskyt antitoxoplazmových protilátek u pacientů s podezřením na boreliózu, ale bez prokázaných protilátek proti Borrelia burgdorferi (29 %), než ve skupině osob se souběhem obou typů protilátek (11,5 %), p < 0,001. Očekávané hodnoty výskytu protilátek proti Toxoplasma gondii v populaci (25 %) však skutečnými hodnotami významně překročeny nebyly. V souboru 877 pacientů s podezřením na toxoplazmózu bylo zahrnuto 114 (13 %) osob s akutní toxoplazmózou, 300 osob (34 %) s anamnestickými titry svědčícími pro chronickou formu nákazy a 463 (53 %) osob, u kterých se nákaza toxoplazmózou sérologicky nepotvrdila. V celém tomto souboru, bez ohledu na to, zda šlo o akutní nebo chronickou formu nákazy, ale i ve skupině osob bez antitoxoplazmových protilátek, byl zaznamenán signifikantně zvýšený počet osob s antiboreliovými protilátkami (18 – 25 %), oproti očekávaným hodnotám výskytu protilátek proti Borrelia burgdorferi v populaci (10 %), p < 0,001. V diskusi jsou rozebírány možné příčiny těchto jevů.

In 1995–1997 the frequency of concurrent antibodies against Toxoplasma gondii and Borrelia burgdorferi was assessed in two groups of patients with different clinical symptoms. In 485 subjects the dermatological form (erythema migrans) of borreliosis was suspected, 877 subjects had clinical symptoms suggesting the nodular form of toxoplasmosis. The group of 485 subjects with suspected borreliosis comprised 199 (41%) subjects with the diagnosis confirmed by the serological finding and 286 (59%) subjects were serologically negative. During concurrent examination for toxoplasmosis a statistically significantly higher incidence of antito- xoplasmatic antibodies was recorded in patients with suspected borreliosis but without detected antibodies against Borrelia burgdorferi (29%) than in the group with both types of antibodies (11.5%), p < 0.001. The expected values of the incidence of antibodies against Toxoplasma gondii in the population (25%) were however not substantially surpassed by the actual values. In the group of 877 patients with suspected toxoplasmosis there were 114 subjects (13%) with acute toxoplasmosis, 300 subjects (34%) with anamnestic titres suggesting the chronic form of infection and 463 (53%) subjects where the infection with toxoplasmosis was not confirmed by serological tests. In the whole group, regardless whether the acute or chronic form of infection was involved, but also in the group without antitoxoplasmatic antibodies a significantly elevated number of subjects with antiborrelia antibodies (18–25%) was recorded as compared with the expected values of the incidence of antibodies against Borrelia burgdorferi in the population (10%), p < 0.001. In the discussion the authors deal with the possible causes of these phenomena.

Hygienická stanice hl m Prahy Praha

Concurrent incidence of antibodies against Toxoplasma gondii and Borrelia burgdorferi in patients with suspected toxoplasmosis or borreliosis

Soubežný výskyt protilátek proti Toxoplasma gondii a Borrelia burgdorferi u pacientů s podezřením na onemocnění toxoplazmózou nebo boreliózou = Concurrent incidence of antibodies against Toxoplasma gondii and Borrelia burgdorferi in patients with suspected toxoplasmosis or borreliosis /

Concurrent incidence of antibodies against Toxoplasma gondii and Borrelia burgdorferi in patients with suspected toxoplasmosis or borreliosis /

Lit: 27

Souhrn: eng