INTRODUCTION: The aim of this study was to evaluate hysteroscopic findings after laparoscopic and laparotomic myomectomy with a focus on the presence of postoperative intrauterine adhesions in groups of patients with and without perioperative uterine cavity breach (UCB). MATERIAL AND METHODS: This is a historical cohort study. Our database was searched to identify patients with UCB during myomectomy and matched the same number of patients after myomectomy without UCB to create a control group. All relevant data were retrieved from our medical records. In both groups, the results of follow-up hysteroscopy were analyzed. RESULTS: Low prevalence of intrauterine adhesions after myomectomy was observed in only 3.5% of the 170 patients in our samples. No significant difference in the occurrence of synechiae between the patients with and without UCB was found (2 vs. 4, RR 0.5, 95% CI 0.1-2.7, p = .341), nor was the difference in other hysteroscopic findings. Follow-up hysteroscopy was performed with slender optics and expandable casing system without need of any anesthesia in 87.1% of cases. CONCLUSIONS: According to our findings, the prevalence of post-myomectomy intrauterine adhesions after myomectomy is low. Our study did not demonstrate that UCB during myomectomy is a risk factor for the formation of intrauterine synechiae.

• MeSH
• adheze tkání epidemiologie   etiologie   chirurgie   MeSH
• hysteroskopie škodlivé účinky   metody   MeSH
• kohortové studie MeSH
• laparoskopie * škodlivé účinky   metody   MeSH
• leiomyom * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• myomektomie * škodlivé účinky   metody   MeSH
• nádory dělohy * chirurgie   MeSH
• nemoci dělohy * chirurgie   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Podat aktuální pohled na problematiku laparoskopické elektrické morcelace. Metodika: Rešerše dostupné literatury na vybrané téma. Výsledky: Laparoskopická morcelace byla zavedena do gynekologické operativy v 90. letech. V roce 2014 bylo americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv vydáno negativní stanovisko stran jejího užívání pro riziko možného rozsevu maligních buněk. Od té doby se použití morcelace snížilo, a to především ve Spojených státech. Některé zdravotnické organizace a instituce započaly nové výzkumy stran bezpečnosti této chirurgické metody. Po dalších letech mnohé z nich přistupují k morcelaci opět smířlivě za dodržení určitých podmínek. Závěr: Morcelace má prostor v laparoskopické operativě i v roce 2022 za předpokladu správné selekce pacientek a případně využití možnosti chráněné „in-bag“ morcelace.

Objective: To summarize recent data and knowledge of laparoscopic power morcellation. Methods: Review of articles. Results: Laparoscopic morcellation has been introduced to gynecologic surgery in 90's. In 2014, Food and Drug Administration announced negative statement about the morcellation use due to the risk of potential spreading of malignant tumor cells. This statement reduced utilization of morcellation, especially in the United States. Since that, many health institutions and organizations started new researches focused on the safety of this surgical technique. After a couple of years, the morcellation is considered as a useful tool if certain rules are followed. Conclusion: Morcellation has a place in laparoscopic operative procedures even in 2022, in condition of correct selection of patients and possible utilization of contained in-bag morcellation.

• MeSH
• hysterektomie metody   MeSH
• laparoskopie metody   MeSH
• leiomyom chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• morcelace * metody   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• myomektomie * metody   MeSH
• nádory dělohy chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Podat aktuální pohled na problematiku prevence recidivy vzniku nitroděložních srůstů u pacientek s Ashermanovým syndromem. Metodika: Analýza literárních údajů a klinických zkušeností autorů. Výsledky: Ashermanův syndrom je iatrogenní onemocnění s problematickou terapií. Jedním z hlavních problémů léčby je nutnost opakovaných chirurgických intervencí, jelikož rekurence adhezí je velmi častá. Sekundární prevence je tedy zásadním faktorem úspěšnosti léčby těchto pacientek. Mezi užívané metody patří časná second-look hysteroskopie, hormonální terapie a různé bariérové prvky. Porovnávání účinnosti jednotlivých metod je obtížné a výsledky metaanalýz jsou rozporuplné. Závěr: Možností sekundární prevence vzniku nitroděložních srůstů je mnoho, naneštěstí žádná z nich neposkytuje dokonalé řešení. Aplikace solidních či semisolidních bariér v kombinaci s podporou regenerace endometria hormonální terapií se aktuálně jeví jako nejlepší řešení.

Objective: To summarize recent data and knowledge of secondary prevention of the recurrence of intrauterine adhesions in patients with Asherman‘s syndrome. Methods: Analysis of literature evidence and clinical experience of the authors. Results: Asherman‘s syndrome is iatrogenic disease with problematic therapy. One of the basic issues is a need for repeated surgical interventions since the recurrence of adhesions is very frequent. Secondary prevention is a crucial factor for successful therapy in these patients. The methods applied include second--look hysteroscopy, hormonal treatment and different types of barriers. To compare their efficacy is difficult and the results of meta-analysis are contradictory. Conclusion: There are many different possibilities of secondary prevention of the recurrence of intrauterine adhesions; unfortunately, none of them is perfect. The usage of solid or semi-solid barriers in combination with the support of endometrium regeneration with hormonal therapy seems most reasonable.

• Klíčová slova
• hysteroskopická adheziolýza,
• MeSH
• adheze tkání * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• endometrium patologie   MeSH
• gynatrézie * etiologie   patologie   MeSH
• hysteroskopie MeSH
• lidé MeSH
• nemoci dělohy * chirurgie   patologie   MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Cílem studie byla analýza klinických výsledků pacientek, které podstoupily myomektomii jakožto fertilitu zachovávající operaci a byla u nich zjištěna diagnóza leiomyomu s bizarními jádry (LBJ). Typ studie: Retrospektivní klinická studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha. Metodika: V naší databázi byly vyhledány pacientky, u nichž byla v období od ledna 2002 do června 2017 provedena myomektomie s histologickým závěrem LBJ. Analyzovali jsme jejich klinická data získaná z lékařské dokumentace a korespondence s pacientkami. Výsledky: Nalezeno bylo celkem 37 pacientek splňujících vstupní kritéria. Medián věku pacientek byl 34,0 let. Celkem 30 pacientek (81,1 %) podstoupilo operaci laparoskopickou, sedm (18,9 %) žen myomektomii laparotomickou. Peroperační vzhled myomu byl hodnocen jako typický ve 27 případech (73,0 %), v ostatních případech byl popsán jako abnormální či atypický. Klinická a reprodukční data z dalšího sledování byla získána od 35 žen, medián délky sledování byl 48 měsíců. U devíti pacientek (25,8 %) byla nutná další intervence pro myomy, přičemž ve dvou případech (22,2 %) byl nález histologicky hodnocen opět jako LBJ. Podíl žen, kterým se v celém souboru podařilo otěhotnět (pregnancy rate), byl 63,6 % a frekvence žen s živě narozeným dítětem (life birth rate) byl 33,3 %. Nezaznamenali jsme žádný případ vzdálené recidivy, maligní rekurence či úmrtí spojeného s diagnózou LBJ. Závěr: Operace zachovávající dělohu u pacientek s LBJ se zdá jako bezpečná a racionální terapie u žen s přáním zachování fertility.

Objective: The aim of this study was to analyse the clinical outcome of patients with diagnosis of leiomyoma with bizarre nuclei (LBN) undergoing uterus saving surgery due to fertility preservation. Design: Retrospective clinical study. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, First Faculty of Medicine, Charles University, General University Hospital, Prague. Methods: This was a retrospective clinical study of patients with LBN diagnosis after myomectomy between January 2002 and June 2017 which were searched in our database. The data were obtained from medical documentation and from correspondence with patients. Results: We identified 37 patients meeting the criteria in our database. The median age of the patients was 34.0 years. 30 patients (81.1%) underwent laparoscopic procedure, 7 (18.9.%) had open myomectomy. The perioperative appearance of fibroid was found normal in 27 cases (73.0%), in the rest the appearance was described somehow abnormal. The follow-up data were obtained from 35 women; the median follow-up time was 48 months. 9 patients (25.7%) needed re-intervention for fibroids with 2 specimens (22.2%) classified as LBN again. The overall pregnancy rate was 63.6% and life birth rate was 33.3%. We did not observe any distant recurrence of the disease or malignant recurrence or death related to the diagnosis. Conclusion: Uterus sparing surgery for treatment of LBN seems to be safe and reasonable therapy for women wishing to preserve fertility.

• Klíčová slova
• leiomyom s bizarními jádry, atypický leiomyom,
• MeSH
• dospělí MeSH
• leiomyom patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• myomektomie * metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• zachování plodnosti MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH