Chirurgická léčba poraněného brachiálního plexu (BP) zaznamenala v posledních desetiletích výrazný pokrok a rozvoj. V současné době umožňují techniky primární rekonstrukce BP (štěpování a neurotizace) i sekundární korekční zákroky (šlachové a svalové transfery, volné svalové přenosy, artrodézy a další zákroky na kloubech a kostech) výrazné zlepšení funkce postižené horní končetiny u tohoto invalidizujícího poranění. Podmínkou pro dosažení nejlepších možných výsledků léčby je komplexní a individuální přístup k pacientovi v rámci multidisciplinárního týmu odborníků věnujících se této problematice. Zásadní význam pro výsledný stav má i adekvátní a dlouhodobě vedená pooperační péče. Přestože se postižená horní končetina u nejtěžších typů poranění BP nikdy nevrátí do plně funkčního stavu, představuje každé zlepšení kondice paretické končetiny pro postiženého zásadní posun v kvalitě života.
Surgical management of brachial plexus (BP) injuries has achieved significant evolution throughout the last decades. Currently, primary techniques of BP reconstruction (grafting, neurotization) along with secondary correction procedures (tendon transfers, free functional muscle transfers, arthrodesis, other bone/joint procedures), allow a high degree of functional recovery of the disabled limbs. The main requirement for achieving ideal therapeutic results, is a complex approach by a team of experienced specialists, tailored to each individual patient accordingly. Adequately planned long-term postoperative care is a crucial component of the therapeutic process. Although patients with severe cases of BP injury have little chance regaining full physical function, even minor functional improvement of the paretic limb results in major improvement in overall quality of life.
Zobrazení brachiálního plexu (BP) a lumbosakrálního plexu (LSP) pomocí magnetické rezonance (MR) umožní získat detailní informace využitelné v rámci diagnostiky i léčby postižení těchto komplexních nervových pletení. Techniky MR využitelné ke zobrazení BP a LSP zahrnují metody konvenční, MR neurografii (MRN), zobrazení difuzního tenzoru (DTI) a MR traktografii (MRT). MRN poskytuje data o detailní anatomické struktuře, DTI a MRT vypovídají o funkční integritě nervových vláken. S dalším vývojem a zlepšováním těchto pokročilých technik MR lze předpokládat jejich postupné zavádění do standardních vyšetřovacích protokolů MR.
Visualization of the brachial plexus (BP) and lumbosacral plexus (LSP) by magnetic resonance imaging (MRI) allows us to obtain detailed information useful in diagnosing and treatment of disorders affecting these complex nerve structures. MR techniques helpful in visualising BP and LSP include conventional methods, MR neurography (MRN), diffuse tensor imaging (DTI) and MR tractography (MRT). MRN provides detailed analysis of anatomical structure, DTI and MRT inform us on the functional integrity of the nerve fibers. With continuing development and improvement of these advanced MR techniques, we can assume their gradual introduction into standard MR protocols.
- MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- neurozobrazování metody MeSH
- plexus brachialis * diagnostické zobrazování MeSH
- plexus lumbosacralis * diagnostické zobrazování MeSH
- zobrazování difuzních tenzorů metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Pro stanovení diagnózy tumoru periferního nervu (PNT) a jeho morfologický popis sehrává zásadní roli magnetická rezonance (MR). Kromě tradičních konvenčních sekvencí MR se v posledních letech začínají rozvíjet pokročilé zobrazovací techniky, mezi které patří MR neurografie (MRN), diffusion tensor imaging (DTI) a MR traktografie (MRT). Tyto techniky umožní získat nejen detailní strukturální informace o PNT, ale i údaje o průběhu a funkci jednotlivých fasciklů periferního nervu. Získaná data mohou přispět ke stanovení adekvátního operačního postupu s redukcí rizika vzniku pooperačního neurologického deficitu. Na uvedené kazuistice tumoru nervus medianus demonstrujeme současné možnosti pokročilých technik magnetické rezonance. S dalším technologickým pokrokem a zdokonalením těchto metod se dá v budoucnu očekávat rozšíření a začlenění pokročilých technik do standardních vyšetřovacích protokolů MR.
Magnetic resonance imaging (MRI) plays a crucial role in the diagnosis and morphological analysis of peripheral nerve tumours (PNTs). In recent years, a number of novel MRI sequences such as MR neurography (MRN), diffusion tensor imaging (DTI) or MR tractography (MRT) have emerged extending the range of conventional MRI techniques. These advanced sequences are able to provide detailed information concerning PNTs structure, including the course and function of individual neural fascicles. This data can then be utilized in tailoring a suitable surgical procedure, reducing the risks of postoperative neurological deficit. The following case report of a median nerve tumour demonstrates the range and practicality of current MRI techniques. With continuing advancement and perfection of these MRI techniques, we can expect their integration into standard diagnostic protocols of PNTs.
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie * metody MeSH
- nádory periferního nervového systému * diagnostické zobrazování MeSH
- nervus medianus * diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zobrazování difuzních tenzorů metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Vyvinout vyšetřovací protokol umožňující zobrazení funkční integrity a mikrostrukturálního postižení periferních nervů (PN) v různých lokalitách pomocí difuzního tenzoru (DTI). Následně implementovat vyšetřovací protokol do klinické praxe. Soubor a metodika: Vyšetřili jsme 15 zdravých dobrovolníků a 15 pacientů na 3T MR přístroji pomocí metody DTI. Snažili jsme se zobrazit brachiální plexus, lumbosakrální plexus a průběh PN na končetinách u zdravých dobrovolníků. U pacientů jsme cílili vyšetření na postižené úseky PN za účelem zobrazit tyto patologie. Výsledky: Podařilo se nám získat validní zobrazení brachiálního i lumbosakrálního plexu a průběhu PN na končetinách pomocí DTI. Setkali jsme se s některými limitacemi metody, zejména pohybovými artefakty, narušujícími kvalitní zobrazení nervových struktur, a problémy s odlišením nervových vláken od vláken svalových. Tyto technické problémy mohou být do určité míry eliminovány využitím adekvátních cívek, optimalizací zobrazovacích protokolů a metodikou následného zpracování dat. Závěr: Přes některé technické limitace práce demonstruje možnost získat validní zobrazení PN v různých lokalitách prostřednictvím metody DTI. DTI představuje doplňkovou neinvazivní zobrazovací techniku poskytující cenné informace využitelné v rozhodovacím diagnostickém a léčebném procesu u nejrůznějších patologií PN. Technologický pokrok a další zdokonalování metod MR v budoucnu pravděpodobně povede k rozšíření a širšímu uplatnění této techniky v klinické praxi.
Aim: Development of an examination protocol for investigation of functional integrity and microstructural damage of peripheral nerves (PN) at different locations using diffusion tensor imaging (DTI). Consequently, we want to implement this protocol into clinical practice. Subjects and methods: We investigated 15 healthy volunteers and 15 patients with a 3T MRI, scanner using the DTI method. We attempted to visualize the brachial plexus, lumbosacral plexus and the course of PN in the limbs of healthy volunteers. In patients, we focused on the examination of damaged parts of the PN to display these pathologies. Results: We managed to obtain a valid visualization of the brachial plexus, lumbosacral plexus and the course of PN in the limbs using DTI. Throughout the study, we encountered some limitations of this method, particularly motion artifacts which interfered with the quality of nerve structure imaging and problems in differentiating nerve fibers from muscle fibers. These technical problems could be reduced to a certain extent using adequate coils, optimizing imaging protocols and data procesing methodology. Conclusion: Despite some technical limitations, this paper demonstrates the possibility of obtaining a valid display of PN in different locations using the DTI method. DTI is an additional non-invasive imaging technique providing valuable information useful in the decision-making diagnostic and therapeutic process for various PN pathologies. Technological advances and further improvements of MRI techniques in the future are likely to result in a wider use of this technique in clinical practice.
- MeSH
- dospělí MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie * metody MeSH
- mladý dospělý MeSH
- periferní nervy * diagnostické zobrazování MeSH
- plexus brachialis diagnostické zobrazování MeSH
- plexus lumbosacralis diagnostické zobrazování MeSH
- zobrazování difuzních tenzorů * metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- autologní štěp chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- poranění periferního nervu * chirurgie MeSH
- šicí techniky * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Účel studie: Vyhodnotit výsledky regenerací periferních nervů (PN) po mikrochirurgickém ošetření. Detailně analyzovat soubor pacientů a poraněných nervů. Popsat načasování operací i typ rekonstrukcí. Charakterizovat pooperační péči i algoritmus klinických a elektrofyziologických kontrol. Upozornit na možné alternativní postupy v případě neúspěšné regenerace nervu. Metody: Autoři retrospektivně vyhodnotili soubor dětí a mladistvých s poraněnými PN za 14leté období (1999–2012). V tomto intervalu ošetřili 60 pacientů (45 chlapců a 15 dívek), průměrného věku 12,3 roku, s 67 poraněnými PN. Jednalo se o 44 kompletně přerušených PN, 20 parciálně poraněných a 3 trakční léze. Nejčastěji postiženým nervem byl n. medianus a n. ulnaris, nejčastější lokalita poranění distální předloktí/zápěstí. Nejčastější příčinu poranění představovalo pořezání o skleněnou výplň dveří. V 48 případech (80 %) autoři provedli ošetření bezodkladně, v 7 (12 %) odloženě, v 5 (8 %) opožděně. Přímou mikrosuturu nervu provedli v 54 (81 %), rekonstrukci autologními štěpy v 7 (10 %) a exoneurolýzu v 6 (9 %) případech. Výsledky: Regeneraci autoři hodnotili jako úspěšnou při dosažení motorické regenerace ≥M4 a senzitivní ≥S3 dle B.M.R.C. Dosáhlo jí 26 (84 %) z 31 nervů u 26 dětí, které splnily minimálně 2letou dobu sledování. U 5 nervů (16 %) došlo k nedostatečné regeneraci, z toho ve 4 případech autoři provedli sekundární rekonstrukci formou šlachových transpozic s dobrým funkčním výsledkem. Závěry: Vzhledem k vysoké regenerační schopnosti PN u dětí a mladistvých dosahujeme po adekvátním akutním mikrochirurgickém ošetření velmi dobrých výsledků. Prodleva v primárním ošetření si často vyžádá potřebu složité rekonstrukce s nejistým výsledkem regenerace.
Aim of the study: Purpose of this study is to evaluate peripheral nerve (PN) regeneration after microsurgical reconstruction in our series of PN injuries in children, to identify the best surgical technique and its timing and to describe the post-operative care and the follow-up schedule. The pitfalls and the alternate management if the primary surgical reconstruction fails are provided. Material and methods: We retrospectively evaluated a series of children treated at our institution between 1999 and 2012. In this 14-year period 67 lesions in 60 patients (45 males, 15 females) were identified. Mean age was 12.3 years. 44 injuries constituted the completely transected PN, 20 partially and 3 lesions were concluded as traction injuries. The median nerve was the most frequently severed, followed by the ulnar nerve, typically at the wrist/distal forearm. The most common cause was a fall through the glass door. 48 lesions (80%) were treated immediately, 7 (12%) in a delayed fashion and 5 (8%) late. Direct microsuture was performed in 54 (81%) lesions; exoneurolysis in 6 (9%); and the autograft interposition was used in 7 lesions (10%). Results: 26 children with 31 lesions completed 2-year follow-up period, 26 lesions in this subgroup (84%) recovered successfully (defined as motor function ≥M4 and sensory ≥S3 per B.M.R.C.). 5 (16%) recovered unsatisfactorily and in 4 of them we performed a secondary tendon transfer with good functional outcome. Conclusion: Peripheral nerves in children show remarkable regeneration capabilities and an immediate repair yields very good outcome. We advocate that the nerve repair should be performed in a timely manner to prevent more complicated reconstruction procedures with worse functional outcome.
- MeSH
- adherence pacienta MeSH
- ambulantní péče MeSH
- časové faktory MeSH
- dítě MeSH
- dlahy MeSH
- dolní končetina zranění MeSH
- elektrická stimulace MeSH
- horní končetina zranění MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- paréza MeSH
- periferní nervy anatomie a histologie chirurgie MeSH
- pooperační období MeSH
- poranění periferního nervu * diagnóza chirurgie patofyziologie rehabilitace terapie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- regenerace nervu MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- úrazy a nehody MeSH
- věkové faktory MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- zákroky plastické chirurgie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
