OBJECTIVE: The objective of this scoping review was to identify assessment instruments used for the self-report of pain by hospitalized patients who have had a stroke and who have communication problems. INTRODUCTION: Pain assessment in various patient groups has received considerable attention, and a variety of pain assessment instruments exists. Nevertheless, there is a lack of consensus regarding which pain assessment instruments are used for self-report of pain in stroke patients with communication problems. INCLUSION CRITERIA: This review included articles that focused on hospitalized adults who have had a stroke, have communication problems attributable to a stroke, and describe the use of an assessment instrument for the self-report of pain. The scoping review considered systematic reviews, quantitative and qualitative studies, and mixed method studies. METHODS: Ten databases were searched from inception to August 2020, using Embase as the key information source (it yielded 424 papers). Hand-searching of the references of the included articles yielded an additional 12 papers. Papers written in any language were considered. A data extraction table was created to record relevant information in line with the goals and results of each article, the sample studied, and the pain assessment instrument used. RESULTS: Ten papers were included in the review, most of which were descriptive studies. Most papers were from the United Kingdom and the United States. The most common communication problem in stroke patients was aphasia. The participants received care in various hospital settings (eg, rehabilitation units, comprehensive stroke units, palliative care). Eleven assessment instruments were identified. In most cases, the assessment instruments focused on assessing pain presence and pain intensity. The most frequently used unidimensional pain intensity instrument was the numerical rating scale. Four instruments were multidimensional, of which two assessed health-related quality of life, including pain. The most thorough pain assessment instrument was the ShoulderQ, which contains 10 verbal questions and three visual vertical graphic rating scales that focus on the assessment of stroke-related shoulder pain. CONCLUSIONS: A range of both unidimensional and multidimensional self-report pain instruments was identified; however, of all the possible communication problems, most studies focused solely on patients with mild to moderate aphasia. Therefore, further research is recommended, including studies that also enroll patients with various stroke-related communication problems other than aphasia. In addition, the instruments should be translated for research in non-Western countries. Finally, apart from descriptive studies, experimental research with a robust randomized controlled trial design is needed to examine the effect of pain-inducing procedures on the perceived pain in patients with stroke-related communication problems.
- MeSH
- afázie * MeSH
- bolest MeSH
- cévní mozková příhoda * MeSH
- dospělí MeSH
- komunikace MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- zpráva o sobě MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Dysfagie představuje častý problém u pacientů s neurologickými onemocněními. K dispozici nejsou vhodné dotazníky v českém jazyce pro sebehodnocení potíží s polykáním. Cíl: Cílem bylo přeložit do češtiny dotazník Sydney Swallow Questionnaire (SSQ), provést jeho testování a popsat vliv věku, kognitivního stavu a pohlaví na získané skóre. Metodika: Předběžná česká verze byla získána pomocí zpětného překladu. Ta byla využita v pre-testu, do kterého byli zapojeni pacienti s neurologickým onemocněním a diagnostikovanou dysfagií. Pacienti byli požádáni o vyplnění 17položkového dotazníku SSQ (maximální možné skóre 1700 bodů) a pozorováním bylo zjišťováno, zda mají při jeho vyplňování potíže. Pro zhodnocení kognitivního stavu byl použit test Mini-Cog. Vztah mezi věkem, kognitivním stavem a pohlavím na straně jedné a získaným skóre dle dotazníku SSQ na straně druhé byl vyhodnocen pomocí grafů a biseriálního (rPB) a Spearmanova korelačního koeficientu (ρ). Výsledky: Kritéria pro zařazení splnilo a dotazník SSQ vyplňovalo 47 pacientů (61,7 % mužů; průměrný věk 71.3), avšak 5 pacientů jej vyplnilo jen částečně. Celková skóre u zbývajících 42 pacientů byla v rozmezí od 53 do 1163 bodů. Grafy a hodnoty korelačních koeficientů nepoukázaly na významný vztah mezi skóre dle SSQ a hodnocenými faktory. Někteří pacienti shledali, že pojem "průměrné jídlo" byl nejasný; téměř 40 % pacientů na vyplnění dotazníku potřebovalo > 10 minut. Závěr: I přes pozorované potíže při vyplňování dotazníku SSQ se jevilo, že skóre nebyla ovlivněna výsledkem kognitivního testu, pohlavím, ani věkem. Nicméně doporučujeme další výzkum před jeho implementací do praxe.
Introduction: Dysphagia is a common problem in patients with neurological conditions. Adequate questionnaires in Czech for self-report of swallowing difficulties are lacking. Aim: The aim was to translate into Czech and test the Sydney Swallow Questionnaire (SSQ) and to examine the effect of age, cognitive state, and gender on SSQ scores. Method: Back translation was used to develop the preliminary Czech version, which was utilized in a pre-test that involved neurological patients with diagnosed dysphagia. Specifically, patients were asked to complete the 17-item SSQ (maximum possible score 1700) and were observed for difficulties during its use. Furthermore, the Mini-Cog test was used to assess cognitive status. The relationship between age, cognitive status, and gender on the one hand and the SSQ scores on the other was examined using graphs and the biserial (rPB) and Spearman (ρ) correlation coefficient. Results: Forty-seven patients (61.7% men; average age 71.3) met the inclusion criteria and were administered the SSQ; however, five patients did not complete all items. Total SSQ scores for the remaining 42 patients ranged from 53–1163 points. The graphs and the correlation coefficient values did not show any significant relationship between SSQ scores and the studied factors. Some patients found that the phrase “average meal” was unclear; almost 40% of the patients needed > 10 minutes to complete the SSQ. Conclusion: Despite the observed difficulties with using the SSQ, the obtained scores appeared to be unaffected by cognitive test results, gender, and age. Nonetheless, further testing of the SSQ is recommended.
- Klíčová slova
- Sydney Swallow Questionnaire,
- MeSH
- lidé MeSH
- neurologické manifestace MeSH
- poruchy polykání * diagnóza MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
OBJECTIVE: The objective of this scoping review is to systematically identify assessment instruments that are used for the self-report of pain by hospitalized stroke patients with communication problems. INTRODUCTION: To the best of the authors' knowledge, there are no existing instruments specifically dedicated to measuring pain in stroke patients with communication problems. Pain measurement instruments currently in use may complicate pain assessment in these patients. Additionally, there is a lack of consensus regarding these patients' ability to self-report pain using existing pain instruments. INCLUSION CRITERIA: The review will consider studies that focus on hospitalized adults where at least one subgroup has been diagnosed with stroke as well as associated communication problems attributable to a stroke. The concept of interest is assessment instruments used for the self-report of pain by these patients. The scoping review will include systematic reviews, quantitative studies of any design, and mixed methods studies. METHODS: The search will occur in three phases: an initial limited search, a full search, and a screening of the reference lists of all the included articles. The key information sources include: PubMed, CINAHL, Nursing@Ovid, the Cochrane Library, Web of Science, Scopus, and Embase. All identified citations will be uploaded to a reference management program, and the titles and abstracts screened. Full texts of studies potentially meeting the inclusion criteria will be assessed in detail, with relevant data extracted and reported in tabular as well as descriptive format that aligns with the objectives and scope of this review.
- MeSH
- bolest diagnóza MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- přehledová literatura jako téma MeSH
- zpráva o sobě MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Pro pacienty s cévní mozkovou příhodou by mohlo být přínosem využití vertikálně prezentovaných sebehodnoticích škál bolesti. Tyto škály nejsou v českém jazyce k dispozici. Cílem bylo do českého jazyka přeložit Revidovanou verzi Iowské stupnice bolesti a provést její lingvistickou validaci tak, aby mohla být využita českými pacienty s cévní mozkovou příhodou. Metoda: Do této metodologické studie, probíhající od ledna do dubna 2017, byli zapojeni tři překladatelé, tři panely odborníků z oboru ošetřovatelství a sedm pacientů s cévní mozkovou příhodou. Celý proces byl řízen v souladu s guidelines International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research. Tento proces, skládající se z 10 fází, byl podpořen kvantitativními a kvalitativními metodami, jako jsou index obsahové validity a výpočty modifikovaného koeficientu kappa, diskuse s odborníky z oboru ošetřovatelství i kognitivní rozhovor s pacienty. Výsledky: Předběžná česká verze byla vytvořena na základě indexu obsahové validity, hodnot modifikovaného koeficientu kappa a zpětné vazby od odborníků. Kognitivní rozhovor ukázal, že většina pacientů měla s použitím nástroje potíže. Závěr: Proces překladu a lingvistické validace byl náročný, protože bylo obtížné provést nábor sester a překladatelů splňujících stanovená výběrová kritéria; navíc se proces skládal z mnoha kroků. Avšak využití méně striktní metodologie by pravděpodobně vedlo k tvorbě české verze, která by pro zamýšlenou cílovou skupinu – české pacienty s cévní mozkovou příhodou – nebyla tak vhodná. Naše zjištění zdůrazňují, že je důležité do procesu překladu a lingvistické validace sebehodnoticích nástrojů zapojit reprezentativní uživatele, to znamená pacienty s konkrétním onemocněním. Psychometrické vlastnosti české verze budou zjišťovány ve výzkumném šetření, které bude zaměřené na české pacienty s cévní mozkovou příhodou.
Aim: Patients with a stroke could benefit from vertical self-report pain instruments. Such instruments are not available in the Czech language. The aim was to translate and linguistically validate the Revised Iowa Pain Thermometer into Czech for use by Czech patients with a stroke. Methods: Three translators, three nursing expert panels, and seven patients with a stroke participated in this methodological study that took place between January and April 2017. The International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research guidelines were used to direct the process. This 10-phase process was supported by quantitative and qualitative methods, such as content validity indexing and modified kappa calculations, discussions with nursing experts, as well as cognitive debriefing with patients. Results: Based on the content validity index, the modified kappa values, and the experts’ feedback, a preliminary Czech version was developed. Cognitive debriefing revealed that most patients had some difficulty using the instrument. Conclusions: The translation and linguistic validation process was demanding as it was difficult to recruit nurses and translators meeting the determined selection criteria; furthermore, many steps were required. However, using a less stringent methodology would have probably produced a Czech version that would not be as suitable for the intended target group – Czech patients with a stroke. The findings underscore the importance of involving representative users, i.e., patients with a specific health condition, in the translation and linguistic validation of self-report instruments. Psychometric properties of the Czech version will be established in a clinical study that will involve Czech patients with strokes.
Cíl: Pro pacienty s cévní mozkovou příhodou by mohlo být přínosem využití vertikálně prezentovaných sebehodnoticích škál bolesti. Tyto škály nejsou v českém jazyce k dispozici. Cílem bylo do českého jazyka přeložit Revidovanou verzi Iowské stupnice bolesti a provést její lingvistickou validaci tak, aby mohla být využita českými pacienty s cévní mozkovou příhodou. Metoda: Do této metodologické studie, probíhající od ledna do dubna 2017, byli zapojeni tři překladatelé, tři panely odborníků z oboru ošetřovatelství a sedm pacientů s cévní mozkovou příhodou. Celý proces byl řízen v souladu s guidelines International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research. Tento proces, skládající se z 10 fází, byl podpořen kvantitativními a kvalitativními metodami, jako jsou index obsahové validity a výpočty modifikovaného koeficientu kappa, diskuse s odborníky z oboru ošetřovatelství i kognitivní rozhovor s pacienty. Výsledky: Předběžná česká verze byla vytvořena na základě indexu obsahové validity, hodnot modifikovaného koeficientu kappa a zpětné vazby od odborníků. Kognitivní rozhovor ukázal, že většina pacientů měla s použitím nástroje potíže. Závěr: Proces překladu a lingvistické validace byl náročný, protože bylo obtížné provést nábor sester a překladatelů splňujících stanovená výběrová kritéria; navíc se proces skládal z mnoha kroků. Avšak využití méně striktní metodologie by pravděpodobně vedlo k tvorbě české verze, která by pro zamýšlenou cílovou skupinu – české pacienty s cévní mozkovou příhodou – nebyla tak vhodná. Naše zjištění zdůrazňují, že je důležité do procesu překladu a lingvistické validace sebehodnoticích nástrojů zapojit reprezentativní uživatele, to znamená pacienty s konkrétním onemocněním. Psychometrické vlastnosti české verze budou zjišťovány ve výzkumném šetření, které bude zaměřené na české pacienty s cévní mozkovou příhodou.
Aim: Patients with a stroke could benefit from vertical self-report pain instruments. Such instruments are not available in the Czech language. The aim was to translate and linguistically validate the Revised Iowa Pain Thermometer into Czech for use by Czech patients with a stroke. Methods: Three translators, three nursing expert panels, and seven patients with a stroke participated in this methodological study that took place between January and April 2017. The International Society for Pharmacoeconomics and Outcomes Research guidelines were used to direct the process. This 10-phase process was supported by quantitative and qualitative methods, such as content validity indexing and modified kappa calculations, discussions with nursing experts, as well as cognitive debriefing with patients. Results: Based on the content validity index, the modified kappa values, and the experts’ feedback, a preliminary Czech version was developed. Cognitive debriefing revealed that most patients had some difficulty using the instrument. Conclusions: The translation and linguistic validation process was demanding as it was difficult to recruit nurses and translators meeting the determined selection criteria; furthermore, many steps were required. However, using a less stringent methodology would have probably produced a Czech version that would not be as suitable for the intended target group – Czech patients with a stroke. The findings underscore the importance of involving representative users, i.e., patients with a specific health condition, in the translation and linguistic validation of self-report instruments. Psychometric properties of the Czech version will be established in a clinical study that will involve Czech patients with strokes.
- Klíčová slova
- lingvistická validace, expertní panely, parafrázování,
- MeSH
- analýza dat MeSH
- cévní mozková příhoda MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lingvistika metody MeSH
- měření bolesti * metody MeSH
- překládání MeSH
- překlady * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
128 stran : barevné ilustrace, formuláře ; 24 cm
Publikace se soustředí na problematiku a způsoby překladu zahraničních nástrojů pro výzkum a praxi do češtiny. Určeno odborné veřejnosti.
- MeSH
- jazyk (prostředek komunikace) MeSH
- kultura MeSH
- lékařství MeSH
- překlady MeSH
- průzkumy a dotazníky normy MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Lingvistika. Jazyky
- NLK Obory
- lingvistika, lékařská terminologie
- MeSH
- lidé MeSH
- překlady * MeSH
- zdravotní péče - hodnotící mechanismy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodní články MeSH
Aim: Patient self-management is considered one of the preconditions for successful control of chronic conditions (including chronic pain), and health literacy is a relevant factor that can affect patient outcomes. The aim was to conduct a scoping review to synthesize studies within the healthcare context that have dealt with chronic pain in adults and measured literacy, and also to explore what literacy instruments were used. Methods: After determining clear inclusion and exclusion criteria, 8 electronic databases were searched for relevant articles; additional articles were obtained through reference lists of the obtained articles. Of the 56 records that were screened, 14 were included for data abstraction. Results: Most (n = 11) obtained studies were quantitative and most were based on a definition of literacy that focused on individuals, i.e. either on their reading level or on their abilities to access, read, understand, appraise, and act on health information. Correspondingly, most (n = 10) instruments measured individual-level characteristics; they did so mainly to examine the relationship between health literacy and various pain-related variables. Most studies were conducted in the USA and Germany. Conclusions: Chronic pain health literacy is a topic with emerging research. However, most instruments are generic and are oriented mainly towards individuals. Thus, chronic pain-specific instruments should be developed, and the existing instruments should be expanded to include contextual factors as well. Research is urgently needed in non-Western countries, especially given the current and predicted future global trends concerning chronic pain.
