Popisujeme případ 73-letého muže s revmatoidní artritidou hospitalizovaného pro akutní bolest břicha a zad, jehož stav rychle progredoval do multiorgánového selhání. Pozitivní hemokultura (Staphylococcus aureus, Candida species) následovaná transesofageální sonografií svědčila pro infekční endokarditidu mitrální chlopně. Při pitvě jsme na srdci nalezli jednak fibrinózní perikarditidu, jednak mnohočetné drobné vegetace na mitrální chlopni. Mitrální chlopeň samotná makroskopicky nevykazovala známky poškození. Mikroskopické vyšetření mitrální chlopně však překvapivě prokázalo granulomatózní zánět s centrální fibrinoidní nekrózou a periferní palisádou histiocytů s několika rozptýlenými obrovskými mnohojadernými buňkami a lymfocytárním infiltrátem – nález konzistentní s diagnózou revmatoidního uzlu. K povrchu tohoto uzlu lnuly infekční vegetace. Na postižení srdce při revmatoidní artritidě by kvůli jeho relativně častému výskytu a potenciálním infekčním komplikacím mělo být pomýšleno u všech pacientů s relevantní anamnézou a klinickými symptomy.
We report a case of a 73-year-old male with rheumatoid arthritis presenting with acute abdominal and back pain and rapidly developing multiorgan failure. A positive blood culture (Staphylococcus aureus, Candida species) followed by transoesophageal sonography established a diagnosis of mitral valve infective endocarditis. At the autopsy, the heart examination revealed fibrinous pericarditis and multiple small vegetations on the mitral valve. The mitral valve itself showed no significant damage. Surprisingly, the histological examination of the mitral valve showed granulomatous inflammation with central fibrinoid necrosis and peripheral palisade of histiocytes, with occasional giant cells and lymphocytic inflammatory infiltrate - findings consistent with a rheumatoid nodule. Infective vegetations were overlying the nodule. Due to its relative frequency, a possibility of cardiac involvement by rheumatoid arthritis and its potential infective complications should be considered in patients with appropriate history and clinical symptoms.
- MeSH
- akutní bolest břicha MeSH
- bakteriální endokarditida * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- mitrální chlopeň anatomie a histologie patologie MeSH
- multiorgánové selhání MeSH
- pitva MeSH
- revmatoidní artritida * komplikace MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Phox2B is a transcription factor responsible for chromaffin cell phenotype. Although it is used routinely for diagnosis of neuroblastoma, previous reports concerning its utility in the diagnosis of neuroendocrine neoplasms have been conflicting. We assessed Phox2b immunoreactivity in different neuroendocrine neoplasms. Tissue microarrays or whole sections of 36 paragangliomas (PGs), 91 well-differentiated neuroendocrine tumours of different organs (WDNETs), 31 neuroendocrine carcinomas (NECs), and 6 olfactory neuroblastomas (ONBs) were stained with Phox2B antibody (EP312) and GATA3. The percentage of positive cells and intensity was analysed using H-score. Phox2B immunoreactivity was seen in 97.2% (35/36) PGs, 11% (10/91) WDNETs, 9.7% (3/31) NECs, and 16.7% (1/6) ONBs. PGs were significantly more often positive (p < 0.001, χ2) than other neuroendocrine tumours, showing highest H-score (mean 144.9, SD ± 75.1) and percentage of positive cells (median 81.3%, IQR 62.5-92.5%). Compared to Phox2B-positive WDNETs, PGs showed significantly higher H-score (median 145 vs 7.5, p < 0.001) and percentage of positive cells (median 82.5% vs 4.5%, p < 0.001). Phox2B positivity was 97.2% sensitive and 89% specific for the diagnosis of PG. GATA3 was 100% sensitive and 88% specific for the diagnosis of PG. When combined, any Phox2B/GATA3 coexpression was 97.1% sensitive and 99.1% specific for the diagnosis of paraganglioma. Widespread Phox2B immunoreactivity is a highly characteristic feature of PGs and it can be used as an additional marker in differential diagnosis of neuroendocrine tumours.
Iatrogenní embolizace hydrofilních polymerů (HPE – hydrophilic polymer embolization) je málo známou komplikací endovaskulárních výkonů, která může vést až ke smrti pacienta. Incidence tohoto fenoménu není známa. Za časové období osmi měsíců byly retrospektivně zrevidovány vlastní pitvy všech pacientů s anamnézou endovaskulární intervence. Šlo o 10 případů, které byly vyšetřeny histochemicky a v polarizovaném světle. Z těchto 10 případů byla ve 2 prokázána embolizace hydrofilních polymerů. V obou případech se jednalo o embolizaci do plic. Embolizace hydrofilních polymerů je možnou komplikací endovaskulárních vyšetření, na níž je nutno pomýšlet při histologickém hodnocení autoptického materiálu a cíleně po ní pátrat.
Iatrogenic hydrophilic polymer embolization (HPE) is an underrecognised complication of endovascular procedures. In certain instances, HPE and related complications may lead to patiens death. Incidence of this phenomenon is not known. We evaluated retrospectively all autopsies of patients with a history of endovascular intervention performed by one pathology resident during a period of 8 months. There were 10 cases, which were examined histochemically and in polarized light. We detected HPE in 2 of the 10 cases. In both cases the involved organ were lungs. Hydrophilic polymer embolization is a potential and easy-to-miss complication of endovascular procedures. It must be considered during histological examination of autoptic material.
- Klíčová slova
- iatrogenní embolizace, hydrofilní polymery,
- MeSH
- embolie etiologie MeSH
- katetrizace škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- pitva MeSH
- plicní embolie * etiologie MeSH
- polymery * škodlivé účinky MeSH
- pooperační komplikace etiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- smrt MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
