Úvod: Současný demografický vývoj zvyšuje potřebu hledání efektivních způsobů podpory starší populace, zejména v oblasti duševního zdraví, životní pohody a soběstačnosti. V ordinacích praktických lékařů se stále častěji objevují pacienti, jejichž potřeby přesahují rámec farmakologické léčby. Jedním z možných přístupů jak s touto tendencí pracovat je tzv. „social prescribing“ – doporučování nefarmakologických a komunitních intervencí jako součást komplexní zdravotní péče. Přehled konceptu: Social prescribing je inovativní mezioborový přístup, který propojuje zdravotní a sociální profesionální péči s neformální podporou a dostupnými komunitními zdroji. Jeho cílem je poskytovat individualizovanou podporu přizpůsobenou potřebám jednotlivce i charakteru komunity, ve které žije, a zároveň odlehčit systému profesionální zdravotní péče. Důraz je kladen na aktivní zapojení člověka do života v komunitě s ohledem na jeho zdravotní, sociální, emocionální i praktické potřeby ovlivňující jeho zdraví. Příklad z praxe: Článek dále představuje mezinárodní studii RECETAS, která zkoumá potenciál social prescribing aktivit v přírodním prostředí při snižování osamělosti a zlepšování kvality života u seniorů žijících ve městech. Studie se zaměřuje na možnosti propojení zdravotní péče s komunitními programy podporujícími duševní zdraví a jedním z míst, kde studie probíhá je Praha. Závěr: Social prescribing představuje perspektivní doplněk klasické profesionální péče, který může obohatit praxi i v českém prostředí. Podporuje aktivní stárnutí, duševní pohodu a propojení formální a neformální péče o seniory. Pro jeho širší využití je však klíčová další odborná diskuse, výzkumné ověření a institucionální ukotvení v systému zdravotní a sociální péče.
Novotná B, Bártová A, Šlemarová G, Macháčová K, Holmerová I. Beyond medications: Social prescribing for older persons Introduction: Current demographic trends are increasing the need to develop effective approaches to support the growing older population, particularly in areas such as mental health, well-being, and self-sufficiency. General practitioners are increasingly encountering patients whose needs extend beyond pharmacological treatment. One emerging approach is known as social prescribing – the recommendation of non-pharmacological and community-based interventions as part of comprehensive care. Conceptual Framework: Social prescribing is an innovative, interdisciplinary approach that integrates professional healthcare and social services with informal support and locally available community resources while also reducing the burden on the health care system. Its primary aim is to provide individualized care tailored to the needs of each person and their community context. The emphasis is on encouraging meaningful participation and active engagement in community life, considering the individual’s health, social, emotional, and practical needs. Research-Based example: The article also presents the international RECETAS study, which investigates the potential of nature-based social prescribing interventions to reduce loneliness and enhance the quality of life among older adults living in urban environments. The study explores how healthcare can be meaningfully linked to community programs that support mental health and social inclusion. Conclusion: Social prescribing offers a promising complement to traditional care and has the potential to enrich clinical practice in the Czech Republic. It promotes active aging, mental well-being, and the integration of formal and informal support systems for older people. However, broader implementation requires further expert discussion, empirical validation, and institutional integration into the health and social care systems.
