Délka podávání duální protidestičkové léčby po perkutánní koronární intervenci, stejně jako její složení, se liší. Standardem nicméně bylo, že po jejím ukončení pokračovalo dlouhodobé užívání kyseliny acetylsalicylové. V poslední době jsou k dispozici studie zabývající se zkrácením délky podávání duální protidestičkové léčby následované podáváním P2Y12 inhibitoru v monoterapii, nejčastěji právě ticagreloru. Tyto studie zahrnují jak pacienty se stabilními, tak akutními formami ischemické choroby srdeční. Z dostupných dat vyplývá, že vysazení ASA po krátké úvodní době užívání duální antiagregace (1-3 měsíce) je bezpečné a monoterapie samotným ticagrelorem snižuje pacientům riziko krvácení a také má minimálně stejné či lepší výsledky z hlediska endpointů ischemických.
The duration of dual-antiplatelet therapy after percutaneous coronary intervention as well as its composition vary. However, the standard approach was that its termination was followed by long-term administration of acetylsalicylic acid. Recently, studies have become available dealing with a reduced duration of dual-antiplatelet therapy followed by the administration of a P2Y12 inhibitor in monotherapy, most frequently of ticagrelor. These studies include patients with both stable and acute forms of coronary artery disease. The available data suggest that discontinuation of acetylsalicylic acid after a short initial course of dual-antiplatelet therapy (one to three months) is safe and that monotherapy with ticagrelor alone reduces the patients' risk of bleeding and yields similar if not superior outcomes in terms of ischaemic endpoints.
SAR‑REACT 5 byla multicentrická randomizovaná, otevřená studie, v níž byl pacientům s akutním koronárním syndromem (AKS), kteří byli invazivně léčeni, podáván randomizovaně tikagrelor v úvodní dávce 180 mg a dále dvakrát denně 90 mg, nebo prasugrel v úvodní dávce 60 mg a poté jednou denně 10 mg. Primární složený cílový ukazatel zahrnoval úmrtí, srdeční infarkt nebo mozkovou příhodu během jednoho roku sledování. Sekundárním cílovým ukazatelem bylo velké krvácení. U nemocných s AKS s elevacemi segmentu ST i bez nich byly zaznamenány nižší incidence úmrtí, srdečního infarktu nebo cévní mozkové příhody při léčbě prasugrelem než při léčbě tikagrelorem. Jedním z možných vysvětlení je rozdílná farmakokinetika obou přípravků.
SAR‑REACT 5 was a multicentric, randomized, open‑label study in which invasively treated patients with acute corocanry syndrome (ACS) were randomly administered with ticagrelor in an initial dose 180 mg and twice 90 mg after that or prasugrel in an initial dose 60 mg and once 10 mg after that. Primary composite endpoint included death, mycardial infarction or stroke during a one‑year follow‑up. Secondary endpoint was large bleeding. Patients with ACS with ST‑segment elevations and without them had lower incidence of death, mycoardial infarction or stroke on prasugrel compared with ticagrelor treatment. One possible explanation might be a different pharmacokinetics of both medicinal products.
- Klíčová slova
- studie ISAR-REACT 5,
- MeSH
- akutní koronární syndrom * farmakoterapie MeSH
- inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- prasugrel hydrochlorid terapeutické užití MeSH
- ticagrelor terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
- Klíčová slova
- studie FAME,
- MeSH
- frakční průtoková rezerva myokardu MeSH
- ischemická choroba srdeční diagnóza terapie MeSH
- koronární angiografie MeSH
- koronární stenóza diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- revaskularizace myokardu využití MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- stenty uvolňující léky MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Pětapadesátiletý muž byl odeslán na naši kliniku pro akutní infarkt myokardu spodní stěny, který vznikl v průběhu hospitalizace v okresní nemocnici. Zde byl pacient 5 dní vyšetřován pro febrilie, bolesti kloubů a únavu. Nemocný byl převezen přímo na katetrizační sál, kde jsme pro uzávěr pravé věnčité tepny provedli direktní perkutánní koronární intervenci s podáním abciximabu a uspokojivým výsledným efektem. V průběhu intervence jsme vodící cévkou odsáli suspektní trombus, tento byl odeslán k histologickému posouzení. Za 12 hodin po intervenci dochází ke zhoršení stavu, poruše vědomí a následně byl diagnostikován rozsáhlý intracerebrální hematom. I přes stereotaktickou evakuaci hematomu pacient několik hodin po operaci zemřel. Při pitvě byla kromě očekávaných nálezů zjištěna bakteriální endokarditida aortální chlopně. Histologické vyšetření materiálu odsátého z ACD prokázalo, že se jedná o septický embolus.
55-years old male was transferred to our clinic because of acute myocardial infarction of inferior wall occurring on the 5th day of his stay in general hospital. The reasons for hospitalization were fever, joints pain and fatigue. Patient was transferred directly to the catheterization laboratory and primary PTCA on right coronary artery with abciximab was performed with satisfactory result. We aspirated the suspected thrombus with guiding catheter during the intervention and sent the aspirated material for histological examination. Twelve hours after intervention deterioration of patient status and unconsciousness occurred. The large intracerebral haematoma was diagnosed by computer tomography. Stereotactic evacuation of the haematoma had been performed, but the patient died few hours after the operation. A bacterial endocarditis of aortic valve was found on autopsy. Histological examination of the aspirated material from right coronary artery proved a septic embolus.
- MeSH
- bakteriální endokarditida diagnóza patologie MeSH
- dospělí MeSH
- embolie a trombóza diagnóza patologie MeSH
- infarkt myokardu diagnóza patologie terapie MeSH
- koronární angiografie metody MeSH
- lidé MeSH
- sepse diagnóza patologie MeSH
- subdurální hematom patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH