INTRODUCTION: Longitudinal prevention research in adolescents often involves sensitive data collection, necessitating anonymity. Self-Generated Identification Codes (SGICs) have emerged as a tool for linking anonymous data while preserving privacy, but their effectiveness, especially in large-scale studies, remains underexplored. This study aimed to assess the feasibility of using SGICs for linking anonymous longitudinal data in a school-based substance use prevention study. METHODS: We utilized a three-armed randomized control trial design, utilizing data from the Czech Unplugged Study. The study involved schoolchildren from 71 schools in the Czech Republic, tracked from 6th to 9th grade. SGICs were used to link anonymous survey data across multiple waves. The sample comprised 2,571 pupils, aged 11–13 years, with data collected over seven waves, resulting in a total of 15,289 questionnaires. RESULTS: The study demonstrated a high rate of SGIC completion (99.2%) and substantial linkability across survey waves. However, errors in SGICs were observed, with certain characters being more prone to inaccuracies. The results showed that 8.5% of all children’s SGICs contained one or more missing or erroneous characters; the proportion of errors gradually decreased over time. CONCLUSION: The study’s findings provide insights into the practicality and challenges of using SGICs in large-scale, longitudinal studies. SGICs offer a viable solution for linking longitudinal data while maintaining participant anonymity. The study highlights the importance of careful SGIC design and the need for further research into optimizing this methodology for large-scale adolescent studies.

We conducted a feasibility study for matching children (N = 2571, average age 12 years, 50.4% female) and their parents (N = 1931, average age 41 years, 83.3% female) represented by an anonymous self-generated identification code (SGIC) and assessed its methodological properties. We used a nine-character SGIC with the children and a mirrored version of the same code with the parents. The average overall error rate in generating the SGIC was 9.7% (4.0% in the parents and 13.9% in the children). We were able to link a total of 1765 parents' and children's codes uniquely (94.9% of all possible dyads) with any four-character combination and the employment of the "school" variable. The overall matching quality of linking using the SGIC only is characterized by precision (positive predictive value) of 0.979, recall (sensitivity, true positive rate) of 0.934, and an F-measure (harmonic mean of precision and recall) of 0.956. The analysis of the discrepant characters in the dyads identified the paternal grandmother's name and eye color as those varying most often. This study is the first to look at SGIC match rates and error and omission rates in linking different subjects into dyads in prevention research. We identified a high number of unique child-parent matches while guaranteeing anonymity to the participants. We provided evidence that our SGIC is a suitable tool for between-group linking procedures and has a highly successful matching rate, while maintaining anonymity in the school-based prevention study samples.

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodiče psychologie   MeSH
• studenti psychologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Chování, které přináší okamžité uspokojení, má tendenci být opakováno. Při častém opakování se pak z dlouhodobého hlediska stává zvykem či návykem i navzdory tomu, má-li negativní následky. V posledních desetiletích je v psychiatrické literatuře trend rozšířit pojem závislost z látkových závislostí i na behaviorální (nelátkové) závislosti. Tento trend je mimo jiné reflektován i v nedávno vydané DSM-5 a v připravované MKN-11. Důvodem pro společnou klasifikaci těchto poruch je skutečnost, že sdílejí některé společné znaky, které lze rozdělit do čtyř základních oblastí: genetické, neurobiologické, osobnostní a klinické charakteristiky. Zároveň vykazují vysokou míru vzájemné komorbidity, přibližně u třetiny až poloviny osob trpících některou nelátkovou závislostí je také diagnostikována jiná látková či nelátková závislost. V rámci terapie behaviorálních závislostí se využívají podobné postupy jako v rámci léčby látkových závislostí. Nejvýraznější rozdíl v léčbě látkových a behaviorálních závislostí je ve stanovení cíle léčby v podobě kontrolovaného užívání, protože s výjimkou patologického hráčství jde často o aktivity, které jsou běžné a někdy i životně důležité, a proto není zcela možné si za léčebný cíl zvolit úplnou abstinenci. Hledání podobností autoři uzavírají tvrzením, že lidé se stávají závislými nepřímo na droze či určitém chování, ale na prožitcích, které jsou jimi vyvolány, a ty jsou v mnoha ohledech totožné. Zdá se, že existuje pouze jedna závislost, kterou lze v chování generalizovat jako dysharmonii, redukci sebe sama na jediný princip, kdy štěstí pramení pouze z uspokojování jediné potřeby, z určitého chování či vztahování se k nějakému objektu, které dává zapomenout na starosti.

Behavior that brings instant gratification tends to be repeated. Despite its negative effects, frequent repetition in the long run becomes a habit or addiction. In recent decades there is the trend to extend the term substance addiction to behavioral (non-substance) addiction in the psychiatric literature. This trend is also reflected among other things in the recently released DSM-5 and the upcoming ICD-11th. The reason for the common classification of these addiction groups is the fact that they share some common features which can be divided into four basic areas: genetic, neurobiological, personality and clinical characteristics, as well as high common comorbidity (approximately one third to one half of people suffering from behavioral addiction show symptoms of substance addiction). In the treatment of behavioral addictions are used similar interventions as in the case of substance addictions. One fundamental difference is in the goal of therapy. With the exception of pathological gambling behavioral addictions are often activities that are common and sometimes vital, so it is not entirely possible to choose a therapeutic target of total abstinence. Finding similarities authors conclude that people become addicted not directly to some substance or to particular behavior, but to experiences, to which they lead to, and which are in many respects identical. It seems that there is only one addiction that can be generalized as a disharmony, reducing itself to a single principle, under which happiness comes only from satisfying one need, a certain behavior or of relating to an object that makes forget the worries.

• Klíčová slova
• behaviorální závislosti,
• MeSH
• hráčství psychologie   MeSH
• hyperfagie psychologie   MeSH
• impulzivní poruchy psychologie   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• návykové chování * epidemiologie   etiologie   klasifikace   psychologie   terapie   MeSH
• sexuální chování psychologie   MeSH
• trichotilomanie psychologie   MeSH
• zakládání požárů psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Publikace je určena především jako základní příručka pro zastupitele obecní samosprávy. Klade si za cíl seznámit právě rozhodující činitele s problematikou hazardního hráčství a s různými přístupy vedoucími ke snížení či zamezení vzniku škod způsobených hazardním hráčstvím.

• MeSH
• hráčství MeSH
• regionální programy zdravotní péče MeSH
• řízení rizik MeSH
• státní správa MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Druhy sociální pomoci a služeb
• NLK Obory
• státní správa
• sociologie

Chování, které přináší okamžité uspokojení, má tendenci být opakováno. Při častém opakování se pak z dlouhodobého hlediska stává zvykem či návykem i navzdory tomu, že má negativní následky. V posledních desetiletích je v psychiatrické literatuře trend rozšířit pojem závislost z látkových závislostí i na behaviorální (nelátkové) závislosti. Tento trend je mimo jiné reflektován i v nedávno vydané DSM-5 a v připravované MKN-11. Důvodem pro společnou klasifikaci těchto poruch je skutečnost, že sdílejí některé společné znaky, které lze rozdělit do čtyř základních oblastí: genetické, neurobiologické, osobnostní a klinické charakteristiky. Zároveň vykazují vysokou míru vzájemné komorbidity, přibližně u třetiny až poloviny osob trpících některou nelátkovou závislostí je také diagnostikována jiná látková či nelátková závislost. V rámci terapie behaviorálních závislostí se využívají podobné postupy jako v rámci léčby látkových závislostí. Nejvýraznější rozdíl v léčbě látkových a behaviorálních závislostí je ve stanovení cíle léčby v podobě kontrolovaného užívání, protože s výjimkou patologického hráčství jde často o aktivity, které jsou běžné a někdy i životně důležité, a proto není zcela možné si za léčebný cíl zvolit úplnou abstinenci. Hledání podobností autoři uzavírají tvrzením, že lidé se stávají závislými ne přímo na droze či určitém chování, ale na prožitcích, které jsou jimi vyvolány, a ty jsou v mnoha ohledech totožné. Zdá se, že existuje pouze jedna závislost, kterou lze v chování generalizovat jako dysharmonii, redukci sebe sama na jediný princip, kdy štěstí pramení pouze z uspokojování jediné potřeby, z určitého chování či vztahování se k nějakému objektu, které dává zapomenout na starosti.

Behavior that brings instant gratification tends to be repeated. Despite its negative effects, frequent repetition in the long run becomes a habit or addiction. In recent decades there is the trend to extend the term substance addiction to behavioral (non-substance) addiction in the psychiatric literature. This trend is also reflected among other things in the recently released DSM-5 and the upcoming ICD-11th. The reason for the common classification of these addiction groups is the fact that they share some common features which can be divided into four basic areas: genetic, neurobiological, personality, and clinical characteristics, as well as high common comorbidity (approximately one third to one half of people suffering from behavioral addiction show symptoms of substance addiction). In the treatment of behavioral addictions are used similar interventions as in the case of substance addictions. One fundamental difference is in the goal of therapy. With the exception of pathological gambling behavioral addictions are often activities that are common and sometimes vital, so it is not entirely possible to choose a therapeutic target of total abstinence. Finding similarities authors conclude that people become addicted not directly to some substance or to particular behavior, but to experiences, to which they lead to, and which are in many respects identical. It seems that there is only one addiction that can be generalized as a disharmony, reducing itself to a single principle, under which happiness comes only from satisfying one need, a certain behavior or of relating to an object that makes forget the worries.

• MeSH
• cíle MeSH
• hráčství psychologie   MeSH
• impulzivní poruchy * diagnóza   epidemiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
• návykové chování * diagnóza   epidemiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• poruchy osobnosti psychologie   MeSH
• střídmost psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Podle Světové zdravotnické organizace byla v letech 2003-2005 Evropa regionem s nejvyšší mírou konzumace alkoholu na světě, přičemž Česká republika zaujala v tomto žebříčku spotřeby druhé místo (s 16,51 na osobu a rok). Rizikové vzorce užívání řadí alkohol mezi nejškodlivější psychoaktivní látky. Díky kombinaci vysokého stupně potenciální škodlivosti a vysoké míry rozšíření jeho užívání je uplatřtování pragmatického harm reduction a risk reduction (programy a intervence minimalizující rizika a škody) přístupu u alkoholu nanejvýš žádoucí. Minimalizace rizik a škod spojených s užíváním alkoholu je také v posledních letech prioritou WHO a Evropské unie. Článek přináší přehled těchto intervencí, které systematizuje dle úrovní pusobení. Na strukturální úrovni jsou diskutovány intervence v podobě licencování výroby a d distribuče alkoholu, regulace ceny ve formě zvláštního zdanění, kontrola dostupnosti omezením proděje (věkově, místně a časově), regulace marketingu a propagace a situační omezení konzumace. Na komunitní úrovni jsou v textu uvedeny intervence omezení prodeje či konzumace alkoholu, lokální kontrola dodržování zákonů a vyhlášek, podpora a zajištění bezpečnějšího prostředí pro konzumaci alkoholu a podpora bezpečného návratu domů. Na individuální úrovni se harm reduction zaměřuje jak na bezpečné užívání bezproblémových konzumentů alkoholu, tak i na kontrolované pití uživatelů se škodlivým užíváním alkoholu. Z hlediska nákladové ef ektivity odborníci doporučují zejména kontrolu výroby a zdanění alkoholu, věkové a místní omezení dostupnosti, situační omezení konzumace a kontrolu jeho dodržování, a konečně plošné zavedení a podporu krátké intervence.

According to the World Health Organisation, in 2003-2005 Europe was the region with the highest level of alcohol consumption in the world, and the Czech Republic ranked second (with 16.5 litres per person per year). With its negative impact on individuals and society, alcohol belongs among the most harmful psychoactive substances. Its high level of potential for harm, combined with its widespread use, makes the application of pragmatic harm reduction and risk reduction (programmes and interventions to minimise risk and damage) approaches to alcohol most appropriate. The reduction of the risks and harm associated with alcohol use has also been a priority of the WHO and the European Union in recent years. The article presents an overview of these interventions systematised according to levels of functioning. At the structural level, interventions involving the licensing of the production and distribution of alcohol, the regulation of prices by means of special taxes, access control using sales restrictions (in terms of age, place, and time), the regulation of marketing and promotion, and situational restrictions on consumption are discussed. At the community level, the text highlights intervention involving restrictions on the sale or consumption of alcohol, the local monitoring of compliance with laws and regulations, support for, and the provision of, a safer environment for alcohol consumption, and the promotion of a safe return home. At the individual level, harm reduction focuses on safe use on the part of unproblematic drinkers and on controlled drinking among individuals engaging in harmful alcohol use. In terms of cost-effectiveness, experts especially recommend controlling the production and taxation of alcohol, restricting availability as regards age, place, and consumption situations, checking compliance with such measures, and supporting brief interventions.

• Klíčová slova
• programy minimalizace rizik a škod, veřejné zdraví, drogová politika, nákladová efektivita,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• komunitní zdraví - plánování ekonomika   organizace a řízení   MeSH
• lidé MeSH
• pití alkoholu epidemiologie   psychologie   škodlivé účinky   MeSH
• programy národního zdraví ekonomika   organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• snížení rizika poškození MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Tato kniha je kniha o duši, o nemocech duše a o genialitě od biblického starověku až po současnost. Géniové jsou vzácným kořením lidského pokolení. Jejich kreativita překračuje obvyklé hranice. A právě to vyvolává nedůvěru. Jak je možné, že někdo v umění, vědě či technice dospěl až k vrcholům? Kde se v něm vzala jeho mimořádná vynalézavost? Že by zvláštní přízeň bohů? Nejsou v pozadí jeho kreativity nějaké tajuplné vlohy? Může být géniem obyčejný člověk, jehož duševní funkce nevybočují z populační normy?

• MeSH
• duševní poruchy MeSH
• inteligence MeSH
• kreativita MeSH
• osobnost MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie
• psychologie, klinická psychologie

• MeSH
• hraniční porucha osobnosti * MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH
• historické články MeSH

• O autorovi
• Gogh, Vincent van, 1853-1890 Autorita

• MeSH
• anamnéza MeSH
• dějiny 19. století MeSH
• dějiny lékařství MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• filozofie MeSH
• homosexualita MeSH
• klinický obraz nemoci MeSH
• kultura MeSH
• migréna MeSH
• poezie jako téma MeSH
• syfilis diagnóza   přenos   MeSH
• Check Tag
• dějiny 19. století MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH
• historické články MeSH

• O autorovi
• Nietzsche, Friedrich, 1844-1900 Autorita