People living on both sides of the German-Czech border are subject to episodes of odor air pollution. A joint German-Czech air sampling and risk assessment project was established to identify the substances responsible and their sources. Twenty-four volunteer study participants, 14 from the NW Czech Republic and 10 from Germany (Saxony) reported odors and collected canister samples during sampling periods in winter 2017 and 2018 and autumn 2018. Canister samples and passive samplers were analyzed for volatile organic compounds (VOCs) and passive samplers were analyzed for VOCs and carbonyls. OAVs (Odor Activity Values) and back trajectories were calculated with the aim of identifying the odor sources. Calculated OAVs were in excellent agreement with perceived smells close to an oil processing plant. Odorants identified in fifty canister samples during odor episodes and carbonyl measurements close to the edible oil processing plant were used for health evaluation. Odors reported by participants in Saxony frequently differed from those reported by participants in the Czech Republic. This suggests that certain sources of odor lying on either side of the border only affect that side and not the other with similar considerations regarding health effects. VOCs, including carbonyls, were also sampled at two relatively remote locations during winters of 2017 and 2018; two main sources of odorous compounds were identified at these sites. Analysis of samples taken at sampling sites shows that VOC air pollution and, to a lesser extent carbonyl pollution, originate from both industrial and local sources. Even though levels of sampled substances were not associated with acute effects at any site, long-term exposures to selected compounds could be cause for concern for carcinogenicity at some sites. Odors in Seiffen were associated with carcinogenic compounds in can samples. Although not necessarily representative of long-term exposures to the compounds studied, results such as these suggest that further study is needed to better quantify long-term exposure to potentially harmful compounds, and to either confirm or deny the existence of substantive health risk.

• MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• látky znečišťující vzduch * analýza   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování životního prostředí metody   MeSH
• odoranty analýza   MeSH
• těkavé organické sloučeniny * analýza   MeSH
• zapojení do společnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíle: Cílem projektu bylo zjistit, zda znečištění arzenem a kovy ze spalování a těžby uhlí mohou ovlivňovat incidenci nemelanomových kožních nádorů (C44) u obyvatel Podkrušnohoří, kde se historicky těžily i polymetalické rudy. Metodika: V projektu GA ČR, probíhajícím v letech 2017-2019 jsme pomocí dotazníků u pacientů sledovali vztah faktorů životního prostředí, životního stylu, koníčků a stravování k incidenci nemelanomových kožních nádorů. Účast pacientů byla dobrovolná, získaná data anonymní. Zároveň probíhala měření znečištění ovzduší arzenem a kovy v aerosolových částicích PM10 v Lomu u Mostu a v Sokolově. Data byla statisticky zpracována pomocí Excelu a R+ regresním modelem. Studie se účastnilo celkem 69 mužů a 69 žen včetně kontrol. Výsledky: V Podkrušnohoří jsou i po významných opatřeních emitovány z velkých zdrojů do ovzduší stovky kilogramů těžkých kovů. Perzistentních látek v prostředí tak přibývá pomaleji než dříve. Incidence nádorových onemocnění včetně kožních nádorů však narůstá, i když je koncentrace karcinogenů v ovzduší nízká. Na vině může být protrahovaná expozice během života nemocných. Ve srovnání s ostatními okresy republiky je incidence onemocnění nemelanomovými kožními nádory v Podkrušnohoří nižší. Závěr: Výsledky potvrzují převahu kožních nádorů u mužů. Významným faktorem u nemocných byla práce ve venkovním prostředí a styku s chemickými látkami. Vyšší expozici pravděpodobně přineslo zahrádkaření a spotřeba vypěstovaných produktů. Dlouhodobý vývoj nádorového onemocnění přináší odůvodněný požadavek na to, aby expozice populace karcinogenním látkám byla řešena.

Objectives: The goal of this project was to find out if arsenic and heavy metals from coal mining and coal burning could participate in the incidence of nonmelanoma skin cancers (C44) in the population of the Krušné hory foothills, which has a history of polymetallic ore mining. Methodology: The 2017-2019 project of the Czech Science Foundation used questionnaire surveys to monitor the relationships between environmental factors, lifestyle, hobbies, nutrition and incidence of nonmelanoma skin cancers. Participation of patients was voluntary and anonymous. Excel software and R+ regression model were used. Monitoring of PM10 air pollution by arsenic and heavy metals took place in Lom near Most and Sokolov. A total of 69 male and 69 female subjects including controls participated. Results: Hundreds of kilograms of heavy metals are emitted into the air in the Krušné hory foothills despite large scale remedial measures. The amount of persistent pollutants in the environment has been increasing, but at slower rate than before. The incidence of cancers, including skin cancers, is increasing despite the fact that the airborne concentration of carcinogens is low. This could be explained by long-term exposure during the life span of exposed persons. Compared to other districts incidence of nonmelanoma skin cancers in this region is lower. Conclusion: The results confirmed higher incidence of skin cancers in male subjects. An important factor for disease was work outdoors involving contact with chemical substances. Increased exposure was probably caused by domestic gardening and consumption of home-grown produce. Long-term development of oncological disorders requires that population exposure to carcinogens is addressed.

Cíle: Cílem studie bylo zjistit, zda a v jaké míře měď a zinek, vstupující do prostředí při povrchové těžbě a při spalování hnědého uhlí, exponují dětskou populaci žijící v Podkrušnohoří. Metodika: Po informovaném souhlasu byly odebrány a analyzovány vzorky vlasů pro zjištění obsahu Cu a Zn ve vlasech 258 dětí ze třetích tříd základních škol ze Sokolova, Královského Poříčí, Litvínova, Horního Jiřetína, Lomu u Mostu, Oseku u Duchcova a Duchcova v oblasti Sokolovské a Mostecké uhelné pánve. Odběry provázel dotazník pro doplnění údajů o expozici. Výsledky dotazníků i analýz vlasů byly statisticky hodnoceny deskriptivní statistikou a po ověření normality byly hodnoceny neparametrickými testy. V Sokolově bylo realizováno měření aerosolových částic PM10 s analýzou kovů a v Lomu u Litvínova využito měření ČHMÚ. Výsledky: Nalezenou hodnotou mediánu pro koncentrace mědi ve vlasech dětí bylo 9,8-16,2 mg/kg. Pro Zn pak 163-200 mg/kg. Stanovení mědi a zinku v aerosolových částicích PM10 měřených v Sokolově a Lomu u Mostu prokázalo hodnoty srovnatelné s pozadím. Měď v Sokolově činila 4,4 ng/m3 a v Lomu u Mostu 2,5 ng/m3, zinek 13,4, resp. 10,9 ng/m3. Závěr: Výsledné střední hodnoty obsahu mědi a zinku ve vlasech dětí nesvědčí o vysoké expozici v souvislosti s těžbou uhlí. Expozice ovzduším se pravděpodobně neuplatňuje. K vysvětlení individuálních vysokých hodnot mědi a zinku ve vlasech dětí je zapotřebí identifikovat spíše zdroje ve stravování dětí, v potravních doplňcích, používání kosmetiky nebo dermatologik a zabývat se zdravotním stavem dětí.

Objectives: The objective of the project was to investigate if and how much copper and zinc enter the environment during coal mining and incineration exposing the child population from foothills of Krušné Hory mountains. Methodology: After informed consent of parents 258 children's hair were sampled and analysed for Cu and Zn. Children visited the third class of elementary schools in Sokolov, Královské Poříčí, Litvínov, Horní Jiřetín, Lom u Mostu, Osek u Duchcova and Duchcov in two coal mining areas. Sampling was accompanied with a questionaire completing exposure information. The results of questionaires and analyses were evaluated with descriptive statistics and analysed with nonparametric tests. Measurment of me- tals in the aerosol particles of PM10 took part in Sokolov and Lom u Mostu. Results: The median of the Cu value found in children's hair in individual localities was at 9.8–16.2 mg/kg. For zinc 163–200 mg/kg. Analyses of copper and zinc at aerosol particles PM10 showes values comparable to background levels. Median of copper in So- kolov reached 4.4 ng/m3 and in Lom u Mostu 2.5 ng/m3, zinc was 13.4 ng/m3 resp. 10.9 ng/m3. Conclusion: The results of zinc and copper in hair of children are not explained by high exposure from coal mining. To explain individual high levels of copper and zinc it is necessary to find sources in nutrition, food additives, cosmetics or dermatology me- dications and have an interest in children's health.

Cíle: Cílem studie bylo zjistit, zda a v jaké míře je znečištění arzenem a kovy ze spalování a těžby uhlí inkorporováno do vlasů dětí žijících v bezprostředním sousedství těžby. Metodika: V projektu GAČR probíhajícím v letech 2017-2019 jsme odebrali 260 vzorků vlasů dětí ze třetích tříd, ze 2 obcí v Sokolovské uhelné pánvi a z 5 obcí v Mostecké uhelné pánvi. Stanovením ICP-MS a TMA byl zjištěn obsah As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Se, Sb, Sn, V, Zn. Odběr vzorků vlasů byl doplněn dotazníkem. Výsledky byly statisticky zpracovány a porovnány s literárními hodnotami. Arzen a těžké kovy byly sledovány i v tuhém aerosolu a sedimentovaném prachu. Výsledky: Výsledky analýz vlasů dětí byly u obou pohlaví bez rozdílu. Mezi vzorky ze Sokolovské a Mostecké uhelné pánve byly statisticky významné rozdíly v obsahu Cd a V. Biomonitoring byl doplněn měřením sedimentované prašnosti na 10 místech a monitoringem aerosolových částic PM10 na 2 místech, včetně analýzy arzenu a kovů. Výsledky nepřekračovaly dlouhodobé imisní limity. Závěr: Výsledky analýzy vlasů jsou částečně srovnatelné se sledováním v Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí vydávaném Státním zdravotním ústavem. Velká část vybraných prvků byla analyzována pod mezí stanovitelnosti. Koncentrace prvků vyjádřené mediánem z Mostecké uhelné pánve: As 0,11; Be 0,03; Cd 0,19; Co 0,08; Cr 0,56; Cu 13,6; Hg 0,09, Mn 1,88; Ni 1,93; Pb 0,78; Sb 0,212; Se 0,12; Sn 1,0; 0,82; V 0,12; Zn 171 mg/kg a ze Sokolovské uhelné pánve: As 0,04, Be 0,01; Cd 0,04; Co 0,05; Cr 0,37; Cu 9,78; Hg 0,09; Mn 0,69; Ni 1,37; Pb 0,68; Sb 0,05; Se, 0,71; Sn 0,99; V 0,05; Zn 144,3 mg/kg.

Objectives: The goal of the study was to ascertain the eventuality and extent of arsenic and toxic metal content in the hair of children living in the immediate vicinity of mining and incineration operations. Such exposure can be caused by polymetallic ores from abandoned mining complexes. Methodology: In the project of the Czech Science Foundation from 2017 to 2019 we collected a total of 260 hair samples children aged 9 years from 2 municipalities in the Sokolov coal basin and 5 from the Most coal basin. The ICP/MS and TMA analyses searched for Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Se, Sb, Sn, V, and Zn content. Sampling of hair was complemented by a questionnaire. The results were statistically evaluated and compared with values quoted in the literature. Arsenic and heavy metals were monitored in sedimented particles and PM10. Results: The results of hair analyses did not differ between the sexes. There were statistically significant differences in Cd and V content between samples from the Sokolovská and Mostecká coal basins. Biomonitoring was complemented by monitoring of sedimented dust in 10 sites and PM10 in two locations, including analyses of arsenic and heavy metals. The results did not exceed limit values. Conclusion: Results of hair analyses are partially comparable to the data provided by the Monitoring System of Health Status of the National Institute of Public Health. Most of the selected elements were under LOQ. Median concentrations in the Most coal basin: As 0.11; Be 0.03; Cd 0.19; Co 0.08; Cr 0.56; Cu 13.6; Hg 0.09, Mn 1.88; Ni 1.93; Pb 0.78; Sb 0.212; Se 0.12; Sn 0.82; V 0.12; Zn 171.0. Median concentrations in the Sokolov coal basin: As 0.04, Be 0.01; Cd 0.04; Co 0.05; Cr 0.37; Cu 9.78; Hg 0.09; Mn 0.69; Ni 1.37; Pb 0.68; Sb 0.05; Se 0.71; Sn 0.99; V 0.05; Zn 144.3 mg/kg.