Úvod: Optická koherentní tomografie (OCT) je neinvazivní zobrazovací metoda používaná pro vyšetření makuly a peripapilární vrstvy nervových vláken sítnice (RNFL), jejíž výsledek může být ovlivněn kvalitou snímaného obrazu. Cílem práce bylo posoudit vliv nekomplikované extrakce katarakty na měření tloušťky makuly a RNFL pomocí OCT a zjistit reprodukovatelnost této metody před a po operaci katarakty v souboru zdravých osob. Rovněž byl hodnocen vliv implantované nitrooční čočky (IOL bez žlutého filtru / se žlutým filtrem) na reprodukovatelnost OCT vyšetření. Metodika: Do studovaného souboru bylo zařazeno 51 očí 51 pacientů, u kterých byla provedena operace katarakty standardní technikou fakoemulzifikace s implantací zadněkomorové IOL do čočkového pouzdra. Jeden týden před operací a pooperačně za jeden a šest měsíců byla změřena tloušťka makuly a RNFL pomocí SD-OCT (spectral domain) (Optovue, model RT 100). Pro posouzení reprodukovatelnosti byly při každé návštěvě provedeny vždy tři OCT skeny. Získaná data byla statisticky zpracována. Výsledky: Analýza změn tloušťky makuly a RNFL ukázala nárůst tloušťky sítnice ve všech sledovaných oblastech, s maximem jeden měsíc po operaci a regresí ztluštění šest měsíců po operaci. Reprodukovatelnost OCT vyšetření se po operaci katarakty významně zlepšila, přesto již před operací byly hodnoty koeficientu rozptylu nízké a tedy přesnost metody vysoká. Vliv typu implantované nitrooční čočky na reprodukovatelnost OCT vyšetření nebyl prokázán. Závěr: Přítomnost katarakty ovlivňuje měření tloušťky makuly a vrstvy nervových vláken pomocí OCT. Po operaci katarakty se reprodukovatelnost metody významně zlepšuje. Je pravděpodobné, že nárůst tloušťky makuly a vrstvy nervových vláken po odstranění zkalené čočky je částečně způsoben zlepšením kvality snímaného obrazu a větší přesností OCT vyšetření. Klíčová slova: optická koherentní tomografie, glaukom, katarakta, tloušťka sítnice, tloušťka vrstvy nervových vláken

Introduction: Optical coherence tomography (OCT) is a non-invasive imaging technique used for the examination of the macula and peripapillary retinal nerve fibre layer (RNFL), the result of which may be affected by the quality of the scanned image. The aim of our study was to assess the influence of uncomplicated cataract extraction on the measurement of macular and RNFL thickness with OCT and to determine the reproducibility of this method before and after cataract surgery in a group of healthy people. We also evaluated the effect of different intraocular lenses (IOL) (with/without yellow filter) on the reproducibility of the OCT examination. Methods: The study group included 51 eyes of 51 patients who underwent cataract surgery with posterior chamber IOL implantation. Macular and RNFL thickness were measured with spectral domain OCT (Optovue, Model RT 100) one week before surgery, and postoperatively after one and six months. Three OCT scans were performed at each visit to assess the reproducibility of the measurement. Data were statistically processed. Results: Analysis of the changes in macular and RNFL thickness showed a significant increase in retinal thickness, with the maximum increase one month after surgery, and regression of this thickening six months after surgery. Reproducibility of OCT examination improved significantly after cataract surgery, even though the preoperative values were of low coefficient of variance and therefore of high accuracy. No difference was found in the use of different intraocular lenses on the reproducibility of the OCT examination. Conclusion: The presence of cataract affects the OCT measurement of macular and RNFL thickness. The reproducibility of the method significantly improves after cataract surgery. It is likely that the increase in macular and RNFL thickness after cataract removal is partly due to improvement in the quality of the scanned image and thus to the greater accuracy of the OCT examination. Key words: optical coherence tomography, glaucoma, cataract, macular thickness, retinal nerve fibre layer thickness

• MeSH
• extrakce katarakty * statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• katarakta terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervová vlákna fyziologie   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony MeSH
• optická koherentní tomografie * statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• retinální gangliové buňky fyziologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• extrakce katarakty * statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• katarakta terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervová vlákna fyziologie   MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony MeSH
• optická koherentní tomografie * statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• retinální gangliové buňky fyziologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Práce popisuje případy pacientů vyšetřených pro subjektivně zhoršený vizus a bolesti hlavy. Na příkladě několika kazuistik se snaží poukázat na skutečnost, že i u latentního hypermetropa můžeme na autorefraktometru naměřit mínusové hodnoty dioptrií. Tito pacienti se do ordinace dostávají pro různé potíže, které mohou být právě způsobeny neadekvátní korekcí ametropie. Je potřeba na tuto možnost myslet a ve sporadických případech raději provést vyšetření v cykloplegii. Metodika: Pacienti byli měřeni na autorefraktometru nejprve bez mydriázy, následně v mydriáze vytvořené pomocí UNITROPICu 1% nebo CYCLOGYLu 1%. Obě tyto látky vyvolávají cykloplegii. Vizus s nejlepší možnou korekcí byl vyšetřen jak naturálně, tak v cykloplegii. Výsledky: U řady vytipovaných pacientů došlo po aplikaci cykloplegika k výrazné změně objektivní i subjektivní refrakce ve smyslu shiftu do hypermetropie. Následná úprava korekce vedla k úpravě potíží. Závěr: Práce má upozornit na nutnost individuálního přístupu při předpisu brýlové korekce. Ne vždy se při předpisu brýlové korekce řídíme autorefraktometrem, v některých případech může být skutečná potřebná korekce zcela odlišná.

Introduction: The study describes cases of patients screened for worse vision and headaches. We are trying to point out we can measure minus diopters even at latent hypemetropes. These patients come to a doctor for a variety of problems that may be caused by inadequate correction of ametropia. It is necessary to know about this possibility, and rather perform cycloplegia in sporadic cases. Methods: Patients were measured at autorefractometer without mydriasis, and then after using UNITROPIC 1% or CYCLOGYL 1%. Both of these substances induce cycloplegia. Visual acuity with the best correction was tested with and without cycloplegia. Results: After cycloplegia, a significant change in both objective and subjective refraction was detected in most of the selected patients. This change was within the meaning of a shift to hyperopia. Subsequent adjustment correction led to resolving of problems. Conclusion: The work should highlight the necessity of an individual approach of prescription of the best correction. Not always an autorefractometer gives correct information, the real-needed correction is completely different in some cases.

• Klíčová slova
• cykloplegie, brýlová korekce,
• MeSH
• bolesti hlavy etiologie   MeSH
• brýle MeSH
• cyklopentolát aplikace a dávkování   diagnostické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hypermetropie * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mydriatika * aplikace a dávkování   diagnostické užití   MeSH
• myopie * diagnóza   MeSH
• refrakce oka MeSH
• retinoskopie normy   MeSH
• tropikamid aplikace a dávkování   diagnostické užití   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• cykloplegie, brýlová korekce,
• MeSH
• bolesti hlavy etiologie   MeSH
• brýle MeSH
• cyklopentolát aplikace a dávkování   diagnostické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hypermetropie * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mydriatika * aplikace a dávkování   diagnostické užití   MeSH
• myopie * diagnóza   MeSH
• refrakce oka MeSH
• retinoskopie normy   MeSH
• tropikamid aplikace a dávkování   diagnostické užití   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Cílem naší práce bylo srovnat výsledky pachymetrie a keratometrie rohovky na třech různých oftalmologických přístrojích s touto funkcí a zjistit, zda jsou tyto přístroje v praxi vzájemně zastupitelné. Metodika: Do studovaného souboru bylo zařazeno 43 zdravých osob s normálním očním nálezem (29 žen a 14 mužů, průměrný věk 25 let ± 3,5). Centrální tloušťka rohovky (CCT) byla měřena na přístroji Pentacam HR, Allegro BioGraph a pomocí ultrazvukové pachymetrie na přístroji OcuScan RxP. Zakřivení rohovky ve dvou hlavních meridiánech (K1, K2) bylo měřeno na přístrojích Pentacam HR, Allegro BioGraph a pomocí automatického keratometru. Výsledky: Průměrný rozdíl v hodnotě K1 mezi Biographeem a autokeratometrem byl 0,01 ± 0,31 D, mezi BioGraphem a Pentacamem 0,06 ± 0,23 D a mezi autokeratometrem a Pentacamem 0,05 ± 0,34 D. Průměrný rozdíl v hodnotě K2 mezi BioGraphem a autokeratometrem byl 0,29 ± 0,45 D, mezi BioGraphem a Pentacamem 0,11 ± 0,28 D a mezi autokeratometrem a Pentacamem 0,19 ± 0,44 D. Zjištěné rozdíly v keratometrii byly ve všech případech statisticky významné (p < 0,05). Průměrný rozdíl v CCT mezi BioGraphem a ultrazvukem byl 4,57 ± 7,84 μm, mezi BioGraphem a Pentacamem 4,33 ± 7,55 μm a mezi ultrazvukem a Pentacamem 8,90 ± 7,49 μm. Rozdíly v tloušťce rohovky byly rovněž statisticky významné (p < 0,05). Závěr: Podle našich výsledků se mohou hodnoty keratometrie a CCT mezi testovanými přístroji významně lišit a nejsou tedy v praxi vzájemně zastupitelné.

Introduction: The aim of our study was to compare keratometry and central corneal thickness measurements obtained with three different ophthalmic devices and to decide if they can be used interchangeably in clinical practice. Methods: 43 healthy persons were included in the study (29 women and 14 men, average age 25 ± 3.5 years). Central corneal thickness (CCT) was measured with the Scheimpflug HR imaging system (Pentacam), Allegro BioGraph and with ultrasound pachymetry (RXP OcuScan). Keratometry in two main meridians of the cornea (K1, K2) was measured with Pentacam, Allegro BioGraph and automated keratometry. Results: The mean difference in K1-readings was 0.01 ± 0.31 D for BioGraph vs. automated keratometry, 0.06 ± 0.23 D for BioGraph vs. Pentacam and 0.05 ± 0.34 D for automated keratometry and Pentacam. The mean difference in K2-readings was 0.29 ± 0.45 D for BioGraph vs. automated keratometry, 0.11 ± 0.28 D for BioGraph vs. Pentacam and 0.19 ± 0.44 D for automated keratometry and Pentacam. The interdevice differences were in all cases statistically significant (p < 0.05). The mean difference in CCT was 4.57 ± 7.84 μm for BioGraph vs. ultrasound, 4.33 ± 7.55 μm for BioGraph vs. Pentacam and 8.90 ± 7.49 μm for ultrasound vs. Pentacam. The interdevice differences in CCT were also statistically significant (p < 0.05). Conclusion: Our results suggest that the measurements of keratometry and CCT may differ significantly between the tested machines and therefore should not be used interchangeably in clinical practice.

• Klíčová slova
• CCT, Pentacam, BioGraph,
• MeSH
• dospělí MeSH
• interferometrie přístrojové vybavení   využití   MeSH
• lidé MeSH
• odchylka pozorovatele MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• rohovka anatomie a histologie   patologie   MeSH
• rohovková topografie metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• ultrasonografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH