JavaScript NENÍ povolen !

Pohybová aktivita hraje klíčovou roli v primární i sekundární prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění a jejich rizikových faktorů. V primární prevenci u asymptomatických osob působí fyzická aktivita proti rozvoji civilizačních chorob především proti rozvoji hypertenze, obezity, inzulínové rezistence, diabetu mellitus a hyperlipidemie. V primární i sekundární prevenci je pohybová aktivita nedílnou součástí léčby osob s kardiovaskulárními onemocněními, jako jsou ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin, a srdeční selhání. Díky intenzivní mezioborové spolupráci jednotlivých lékařských odvětví, se v posledních pěti letech podařilo v České republice snížit úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění. Stále však zůstávají nejčastější příčinou úmrtí u dospělých, způsobují nejvíce pracovních neschopností, na jejich léčbu a prevenci se odčerpávají značné finanční prostředky, tvoří více než 50 % všech hospitalizací na interních odděleních nemocnic a stále představují závažný zdravotní a sociálně-ekonomický problém. Přestože pohybová představuje finančně nenáročnou, účinnou a při dodržení pravidel také bezpečnou možnost ovlivnění ovlivnitelných rizikových faktorů jako je nadváha, hypertenze, dyslipidémie nebo inzulinorezistence, pohybová aktivita obyvatelstva ČR je stále nedostatečná. Je nutno se neustále věnovat zvýšení compliance pacientů, například pomocí monitorace pohybové aktivity.

Physical activity plays a crucial role in the primary as well as secondary prevention and treatment of cardiovascular disease (CVD) and risk factors associated with this disorder. As primary prevention, physical activity in asymptomatic individuals acts to protect against the development of lifestyle diseases. These include hypertension, obesity, insulin resistance, diabetes mellitus and hyperlipidemia. In both primary and secondary prevention, physical activity is an integral part of treatment of patients with cardiovascular diseases such as ischemic heart disease, peripheral vascular disease, and heart failure. Intensive co-operation between various medical fields has contributed to a reduction of CVD morbidity and mortality in the Czech Republic over the last five years. However, CVD still remains the most common cause of death in adults. It is responsible for the majority of employment disability and every year considerable financial resources are spent on its treatment. Furthermore CVD is responsible for more than 50 % of all general admissions in hospital departments and it continues to represent a substantial health and socio-economic problem. Despite the fact that physical activity is inexpensive, efficient and, when following guidelines, a safe way to influence modifiable risk factors such as being overweight, hypertension, dyslipidemia and insulin resistance, the physical activity of the Czech population is still inadequate. General practitioners need to be continuously dedicated to increasing patient compliance, for example by monitoring physical activity.

Klíčová slova
monitorace pohybové aktivity,
MeSH
kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola MeSH
lidé MeSH
pohybová aktivita MeSH
směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
tělesná námaha MeSH
Check Tag
lidé MeSH

Článek online

Výskyt symptomů a rizikových faktorů syndromu obstrukční spánkové apnoe u pacientů vyšetřených pro srdeční arytmie pomocí Holterovy monitorace EKG
[Occurrence of symptoms and risk factors for obstructive sleep apnea in patients examined for cardiac arrhythmias through Holter ECG monitoring]

Praktický lékař. 2010 ; 90 (8) : 469-471.

Medvik
Zdroj

Cíl: V literatuře je popsán vyšší výskyt srdečních arytmií u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Je ale málo údajů o výskytu OSA u pacientů vyšetřovaných pro srdeční arytmie. Cílem pilotního projektu bylo zjistit výskyt příznaků a rizikových faktorů OSA u pacientů vyšetřovaných pro srdeční arytmie a následně u symptomatických pacientů provést vyšetření polysomnografií ke stanovení OSA. Soubor a metodika: 177 pacientů (82 mužů) průměrného věku 59,31 let (59,79 muži a 59,31 ženy), kteří byli vyšetřeni Holterovskou monitorací pro anamnézu srdečních arytmií, vyplnilo dotazník na zjištění základních příznaků a rizikových faktorů OSA. Po zhodnocení výskytu příznaků OSA u prvních 100 pacientů bylo následujících 44 pacientů s nejméně dvěma příznaky pro OSA (19 mužů) odesláno k vyšetření ve spánkové laboratoři. Výsledky: V pilotním projektu jsme potvrdili vysoký výskyt příznaků OSA u pacientů vyšetřovaných pro anamnézu srdečních arytmií, chrápání udávalo 70 pacientů (39 mužů) (39,54 %), zástavu dechu 15 pacientů (9 mužů) (8,47 %), únavu 80 pacientů (30 mužů) (45,19 %), mikrospánek 70 pacientů (27 mužů) (39,54 %). Pouze 12,99 % lékařů se zeptalo pacienta na poruchy spánku. Ze 44 pacientů odeslaných k vyšetření do spánkové laboratoře se dostavilo pouze 14 pacientů (6 mužů) (31,81 % indikovaných), u 3 pacientů (1 muž) (21,4 % vyšetřených) jsme prokázali OSA. Závěr: Prokázali jsme vysoký výskyt symptomů a rizikových faktorů OSA u pacientů vyšetřovaných pro srdeční arytmie. Zároveň jsme prokázali nízký zájem pacientů o vyšetření k vyloučení OSA, způsobený pravděpodobně nízkou znalostí závažnosti tohoto onemocnění. Pouze minimum lékařů se věnuje problematice poruch spánku při odebírání anamnézy.