Duodenum je v současné době nejoblíbenější lokalizací pro odběr vzorků sliznice tenkého střeva k objasnění příčiny malabsorpce. Přestože jsou značné překryvy mezi histologickými nálezy charakterizujícími různá nenádorová onemocnění duodena, rozpoznání jednoho ze šesti základních morfologických obrazů, jmenovitě obrazu charakteru celiakie, aktivní chronické duodenitidy, obrazu charakteru akutní GvHD, enteritidy s dominantní účastí eozinofilů, enteritidy s dominantní účastí makrofágů a nezánětlivé enteropatie, obvykle umožní významné zúžení diferenciálně diagnostické rozvahy, zejména při zohlednění specifičtějších histologických detailů, klinického stavu a výsledků serologických a dalších pomocných vyšetření.
Duodenum is currently the most popular site to obtain samples of intestinal mucosa for recognition of a disorder leading to malabsorption. Although there are significant overlaps between histological findings described in various non-neoplastic diseases of the duodenum, recognition of one of the six basic morphologic patterns, namely coeliac disease-like pattern, active chronic duodenitis, acute GvHD-like pattern, enteritis with predominant eosinophilic infiltration, enteritis with predominant infiltration by macrophages, and non-inflammatory enteropathy, usually allows diagnostic separation, especially if subtle histological details, clinical setting and serological investigation are taken into account.
- MeSH
- biopsie MeSH
- celiakie diagnóza patologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- duodenitida diagnóza klasifikace patologie MeSH
- enteritida diagnóza patologie MeSH
- gastrointestinální endoskopie MeSH
- histologické techniky MeSH
- lidé MeSH
- nemoci duodena * diagnóza klasifikace patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- adaptorové proteiny signální transdukční genetika imunologie nedostatek MeSH
- antigen CTLA-4 nedostatek MeSH
- autoimunitní nemoci diagnostické zobrazování imunologie patologie MeSH
- autoprotilátky analýza MeSH
- běžná variabilní imunodeficience * genetika imunologie patologie MeSH
- celiakie imunologie MeSH
- enteritida imunologie patologie MeSH
- fenotyp MeSH
- fosfatidylinositol-3-kinasy třídy I genetika imunologie MeSH
- gastroenteritida imunologie mikrobiologie MeSH
- gastrointestinální nemoci imunologie mikrobiologie MeSH
- genetická predispozice k nemoci MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- splenomegalie imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Common variable immunodeficiency (CVID) is the most frequent clinically relevant primary immunodeficiency and shows enormous heterogeneity in clinical presentation. Despite clinical immunodeficiency, opportunistic infections are not a typical manifestation of CVID. A retrospective study of 32 patients followed up for 335 patient-years was performed to determine the frequency of cytomegalovirus (CMV) disease. Symptomatic CMV infection was documented in 3 CVID patients. Patients No. 1 and 2 suffered from CMV pneumonia, with complications due to atypical mycobacteriosis in patient No. 1. Patient No. 3 suffered from CMV enteritis. A history of cancer and chronic hepatitis C infection (patient No. 1), immunosuppressive therapy for interstitial lung disease (patient No. 2) and serious enteropathy complicated with malnutrition (patient No. 3) may have contributed to the complications despite only mild abnormalities in T-cell subpopulations. The direct detection of CMV in bronchoalveolar lavage, stool or tissue samples was the most beneficial diagnostic laboratory method, whereas the detection of CMV DNA in blood did not produce positive results. Adequate treatment of CMV disease led to significant clinical improvement in all 3 patients. The frequency of CMV disease appears to be higher than previously described. In our experience, the probability of opportunistic infections in CVID patients increases with secondary comorbidities and their management.
- MeSH
- atypické mykobakteriální infekce komplikace diagnóza patologie virologie MeSH
- běžná variabilní imunodeficience komplikace diagnóza patologie virologie MeSH
- bronchoalveolární lavážní tekutina virologie MeSH
- cytomegalovirové infekce komplikace diagnóza patologie virologie MeSH
- Cytomegalovirus MeSH
- DNA virů izolace a purifikace MeSH
- enteritida komplikace diagnóza patologie virologie MeSH
- feces virologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- virová pneumonie komplikace diagnóza patologie virologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Ačkoli prvotní příčina vzniku ulcerózní kolitidy (UC) zůstává navzdory více než stoleté historii této klinické jednotky neznámá, základní i klinický výzkum přináší množství nových poznatků o etiopatogenezi UC. Je zřejmé, že pro vznik UC je nezbytná vzájemná interakce vnitřních a zevních faktorů, které se v různé míře uplatňují u konkrétních jedinců. Mezi vnitřními faktory zaujímají klíčové postavení mikrobiální flóra střeva, buňky střevního epitelu a aktivita slizničního, resp. střevního imunitního systému. Odchylky ve složení a množství střevních mikroorganizmů u pacientů s UC oproti běžné populaci jsou označovány termínem dysbióza. Přestože metoda celogenomových asociačních studií významně navýšila počet identifikovaných genových lokusů souvisejících s UC, nemá genetické testování v současnosti pro klinickou praxi význam. Některé faktory zevního prostředí mohou souviset se vznikem UC, jiné zvyšují riziko relapsu u nemocných v remisi střevního zánětu. Do první skupiny patří některé nutrienty (nasycené mastné kyseliny), kouření a prodělaná apendektomie. Riziko relapsu zvyšuje psychický stres, některá farmaka (např. nesteroidní antirevmatika) a interkurentní infekce, především respirační. UC vzniká podle současných představ v důsledku změněné reaktivity imunitního systému střeva na komenzální mikrobiální střevní flóru u geneticky predisponovaných jedinců. Tzv. hygienická hypotéza patogeneze UC vysvětluje rozvoj zánětu střeva nedostatkem orální imunotolerance v důsledku omezené antigenní stimulace v časném postnatálním období. Podle Mařatkovy dvousložkové teorie vzniku UC navazuje na primární imunopatologický děj sekundární superinfekce ve sliznici střeva.
Despite the fact that the true origin of ulcerative colitis (UC) still remains elusive, basic as well as clinical research bring many new data on ethiopathogenesis of this inflammatory condition. It seems clear that UC originates from interaction of several intrinsic and extrinsic factors that contribute individually in a particular patient. Among internal factors, the gut microbiota, intestinal epithelial cells, and components of gut immune system play the key role. Differences in the composition of microbial environment in the gut (dysbiosis) have been described in patients with UC. Though the genome-wide association studies revealed many new susceptibility loci in UC patients, genetic testing has still no place in the routine clinical practice. Some environmental factors maycontributeto disease susceptibility, some others are associated with the risk of acute relapse in UC patients in remission. The former group include nutrients (saturated fatty acids), smoking and appendectomy in past. The risk of acute relapse increases with psychological stress, using some drugs (i.e. non-steroidal anti-inflammatory drugs) and intercurrent infections, especially in upper respiratory tract. The currently accepted model of the pathogenesis of UC is of an inappropriate immune response to host microorganisms in genetically susceptible people. The „hygiene" hypothesis explains the UC as a consequence of insuficient oral immunotolerance due to minimal antigenic stimulation in early childhood. According to Maratka's "two-component" hypothesis, the primary non-specific inflammation may be superimposed by secondary "infection" originating from luminal bacteria which eventually leads to typical picture of UC.
- MeSH
- antiflogistika nesteroidní škodlivé účinky MeSH
- apendektomie škodlivé účinky MeSH
- enteritida mikrobiologie patofyziologie patologie MeSH
- gastrointestinální obsah mikrobiologie MeSH
- genetická predispozice k nemoci MeSH
- idiopatické střevní záněty diagnóza etiologie genetika MeSH
- imunitní systém patofyziologie patologie MeSH
- infekce komplikace MeSH
- kouření MeSH
- lidé MeSH
- mastné kyseliny škodlivé účinky MeSH
- psychický stres patofyziologie patologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- střevní mikroflóra MeSH
- střevní sliznice mikrobiologie patofyziologie patologie MeSH
- ulcerózní kolitida diagnóza etiologie genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Gastrointestinal form is the second stage of the Acute Radiation Syndrome (ARS) with a threshold dose of 8 Gy. It represents an absolutely lethal clinical-pathological unit, enteritis necro-hemorrhagica (duodenitis, jejunitis, ileitis, respectively) with unknown causal therapy. The purpose of our study has been to evaluate the morphological changes in a model of radiation-induced enteritis in rats and estimate the significance of changes in biodosimetry. Wistar rats were randomly divided into 21 groups, 10 animals per group. Samples of the jejunum were taken 24, 48, 72, and 96 h after the whole-body gamma-irradiation with the doses of 1, 5, 10, 15, and 20 Gy, and routinely stained with hematoxylin and eosin. Five morphometric markers--intercryptal distance, enterocytal height on the top and base of villus, length of basal lamina of 10 enterocytes and enterocytal width--in irradiated rat jejunum were examined. The results were compared with sham-irradiated control group. After lethal doses of irradiation, all morphometric parameters of jejunum significantly changed. With the exception of intercryptal distance, they might be considered as suitable biodosimetric markers under these experimental conditions. Our morphometry results in radiation-induced jejunitis are in accordance with those in other studies. We were the first who quantified morphological post-irradiation changes in animal jejunum. Some of them might be used under experimental conditions. This experimental study is a predecessor of the clinical assessment of a specific marker. Under clinical practice, the sensitive biodosimetric parameter could serve as one of the guidance for evaluation of the absorbed dose in irradiated troops as well as rescue workers. This is in accordance with tasks and Standardization Agreement of the North Atlantic Treaty Organization.
- MeSH
- bazální membrána patologie účinky záření MeSH
- časové faktory MeSH
- celotělové ozáření MeSH
- enteritida etiologie patologie MeSH
- enterocyty patologie účinky záření MeSH
- experimentální radiační poranění patologie MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- jejunum patologie účinky záření MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- nemoci jejuna etiologie patologie MeSH
- potkani Wistar MeSH
- radiometrie MeSH
- vztah dávky záření a odpovědi MeSH
- záření gama MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- chemotaxe účinky záření MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dávka záření MeSH
- enteritida * diagnóza etiologie imunologie patofyziologie patologie MeSH
- enterocyty účinky záření MeSH
- lidé MeSH
- nádorový supresorový protein p53 biosyntéza fyziologie škodlivé účinky MeSH
- radiační poranění * diagnóza etiologie imunologie patofyziologie patologie MeSH
- signální transdukce účinky záření MeSH
- střevní sliznice účinky záření MeSH
- tenké střevo účinky záření MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- enteritida patologie MeSH
- prasata MeSH
- tenké střevo enzymologie ultrastruktura MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- MeSH
- enteritida patologie veterinární MeSH
- psi MeSH
- virové nemoci patologie veterinární MeSH
- Check Tag
- psi MeSH
