Drug persistence
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému postihující zejména mladé dospělé. Terapie RS zaznamenala v posledních letech výrazný pokrok. Ocrelizumab je humanizovaná monoklonální protilátka působící selektivní depleci CD20+ B-lymfocytů. Lék prokázal účinnost v léčbě RS u relaps-remitentní i primárně progresivní formy. Adherence a perzistence mají v terapii RS nezastupitelnou roli. Adherence k léčbě zcela zásadně přispívá k dosažení optimálních výsledků terapie, zlepšení kvality života pacientů i snížení nákladů na zdravotní péči. V běžné klinické praxi je nutno adherenci neustále podporovat.
Multiple sclerosis (MS) is a chronic inflammatory autoimmune and neurodegenerative disease of the central nervous system affecting most commonly young adults. There has been tremendous progress in the treatment of MS over recent years. Ocrelizumab is a humanized monoclonal antibody that causes selective depletion of CD20+ B-lymphocytes. The drug has shown its efficacy in treating both relapsing-remitting and primary progressive MS. Medication adherence and persistence play an essential role in the treatment of MS. Adherence to treatment fundamentally contributes to optimal therapeutic outcomes, improved patients' quality of life and reduced healthcare costs. Adherence should be constantly promoted in routine clinical practice.
- Klíčová slova
- ocrelizumab,
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- antigeny CD20 MeSH
- B-lymfocyty MeSH
- biologická terapie MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- roztroušená skleróza * farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
OBJECTIVE: Psychiatric disorders are associated with an increased risk of cardiovascular diseases and may result in additional risk of non-adherence. No data on the influence of concomitant psychiatric drug use on patients' beliefs and persistence related to cardiovascular medication are available. The objective of this study was to assess to what extent the use of concomitant psychiatric drugs is associated with patients' beliefs about and persistence with chronic cardiovascular medication. METHODS: An observational study in patients using cardiovascular medication was conducted. A mailed questionnaire containing socio-demographical questions and a measure of beliefs about medication (Beliefs about Medicines Questionnaire - specific) was sent to patients selected from fifteen participating pharmacies. Persistence was evaluated based on pharmacy records. RESULTS: Of the 1547 included patients, 551 responded to key questions in the questionnaire and were included for beliefs about medication analysis. In concomitant users of psychiatric drugs significantly higher necessity (17.0 vs. 16.0) and higher concerns (14.3 vs. 13.3), as well as higher proportion of ambivalent (34.5% vs. 25.6%) and lower proportion of indifferent patients (24.1% vs. 33.0%) were found compared with non-users (p < 0.05). 65.2% (n = 1009) of patients were persistent on all their cardiovascular drugs. There was no significant association between concomitant use of psychiatric drugs and non-persistence (OR = 1.2; 95% CI 0.9-1.5). CONCLUSION: Concomitant use of psychiatric drugs was found to be associated with increased beliefs about the necessity of and concerns about cardiovascular medication. Clinicians caring for cardiovascular patients should give additional attention to identifying patients' beliefs about medication among those concomitantly using psychiatric drugs.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii statistika a číselné údaje MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- kardiovaskulární látky terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci komplikace farmakoterapie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychotické poruchy komplikace farmakoterapie MeSH
- senioři MeSH
- zdraví - znalosti, postoje, praxe * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Ellipticine is an antineoplastic agent, whose mode of antitumor and/or toxic side effects is based on DNA intercalation, inhibition of topoisomerase II and formation of DNA adducts mediated by cytochromes P450 and peroxidases. We investigated the formation and persistence of DNA adducts generated in rat, the animal model mimicking the bioactivation of ellipticine in human. Using (32)P-postlabeling, ellipticine-DNA adducts were found in liver, kidney, lung, spleen, heart and brain of female and male rats exposed to ellipticine (4, 40 and 80 mg/kg body weight, i.p.). The two major adducts were identical to the deoxyguanosine adducts generated in DNA by 13-hydroxy- and 12-hydroxyellipticine in vitro as confirmed by HPLC of the isolated adducts. At four post-treatment times (2 days, 2, 10 and 32 weeks) DNA adducts in rats treated with 80 mg/kg of ellipticine were analyzed in each tissue to study their long-term persistence. In all organs maximal adduct levels were found 2 days after administration. At all time points highest total adduct levels were in liver (402 adducts/10(8) nucleotides after 2 days and 3.6 adducts/10(8) nucleotides after 32 weeks), kidney and lung followed by spleen, heart and brain. Total adduct levels decreased over time to 0.8-8.3% of the initial levels till the latest time point and showed a biphasic profile, a rapid loss during the first 2 weeks was followed by a much slower decline till 32 weeks. These results, the first characterization of persistence of ellipticine-DNA adducts in vivo, are necessary to evaluate genotoxic side effects of ellipticine.
- MeSH
- adukty DNA MeSH
- elipticiny toxicita MeSH
- financování organizované MeSH
- játra metabolismus účinky léků MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- ledviny metabolismus účinky léků MeSH
- mozek metabolismus účinky léků MeSH
- myokard metabolismus MeSH
- plíce metabolismus účinky léků MeSH
- potkani Wistar MeSH
- protinádorové látky toxicita MeSH
- slezina metabolismus účinky léků MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
Roztroušená skleróza (RS) je chronické onemocnění podmíněné autoimunitními zánětlivými a degenerativními procesy, které postihují centrální nervový systém. Patogeneze je komplexní děj, který kombinuje genové predispozice se zevními vlivy a s individuální imunitní reaktivitou. Výsledky současného výzkumu imunopatologie RS přinesly nové terapeutické možnosti, léčiva s různým mechanismem účinku, způsobem aplikace a bezpečnostním profilem. Perorální podání imunomodulační léčby (disease modyfying drugs, DMD) ve srovnání s DMD v injekční formě předpokládá větší pohodlí a spolupráci pacienta při terapii stejně jako větší adherenci k léčbě a její perzistenci. Příjemná cesta podání léku by měla být vždy zohledněna vzhledem k farmakogenomice, individuální reaktivitě, stadiu a průběhu nemoci a možným závažným nežádoucím účinkům, které mohou převážit komfort perorální léčby. Individuální přístup ke stanovení léčebného plánu je nezbytný.
Multiple sclerosis (MS) is an autoimmune chronic disease characterized by immunopathogenetic inflammation and degeneration of the central nervous system. The complexity of pathogenesis in MS combines the genetic predisposition, extraneous environmental impacts and individual immune reactivity. Recent research results brought up numerous effective drugs with diverse mechanisms of action, routes of administration and benefit/risk profiles. The oral route of administration of disease‑modifying therapies (DMTs) compared to injectable DMTs presumes patient’s satisfaction and compliance hand in hand with greater adherence and persistence to therapy. Pharmacogenomics, individual reactivity, progress of MS and possible severe side effects might outweight comfort of the peroral therapy. Rational treatment schedule should be considered for each individual.
- Klíčová slova
- DMD,
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- aplikace orální MeSH
- imunomodulace MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- roztroušená skleróza * farmakoterapie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Mikrobiální perzistence patří jako jeden ze způsobů odolávání antibiotické léčbě mezi nejaktuálnější témata lékařské mikrobiologie. A to především proto, že ji pozorujeme v jakékoliv mikrobiální populaci, včetně těch, které nebyly žádné antimikrobiální látce vystaveny. Její podstatou je přirozená schopnost bakteriální subpopulace utlumit metabolismus, a tím se vyhnout účinkům léčiv. Ani antibiotická politika v pojetí, které si klade za cíl prevenci rezistence, tedy nemůže jejímu vzniku zabránit. V této práci citujeme účinné metody překonávání perzistence, jejich výběr ale záleží na individuálním zvážení s ohledem na pacienta.
Persistence, as one of the mechanisms of antimicrobial treatment survival, ranks among the hot topics of medical microbiology. We observe it in every microbial population: exposed to antimicrobials or native. It is based on a natural ability to down-regulate metabolic processes and thus avoid the effect of the medications. This is why antibiotic stewardship, in terms of resistance-lowering guidelines, cannot fight persistence. In this paper, we cite other methods of persistence overcoming, but the choice is individual, with regards to the needs of the patient.
Tremor je nejčastějším extrapyramidovým syndromem s mnoha potenciálními příčinami. V klinické praxi se používá mnoho přípravků, které mohou třes exacerbovat nebo přímo vyvolat. Z nejčastějších lze zmínit amiodaron, valproát, antagonisty dopaminu, lithium, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (a noradrenalinu) (SSRI/SNRI) a amitriptylin. Polékové třesy mají obvykle charakter akcentovaného fyziologického třesu, ale v závislosti od příčinného léčiva se může jednat o třes v rámci polékového parkinsonismu. Znalost tremorogenních léků může napomoci rychlé diagnostice, předejít zbytečným testům a umožnit adekvátní kroky - obvykle snížení dávky či vysazení příslušného přípravku nebo jeho náhradu za jiný. Cílem tohoto přehledu je poskytnout lékařům a farmaceutům aktuální informace o skupinách léků, u kterých je nutno pomýšlet na potenciální asociaci s třesem, a informace o možnostech řešení této komplikace.
Tremor is the most common movement disorder with several potential causes. There is a multitude of drugs utilised in the clinical practice, which may exacerbate or even cause tremor, the most common ones being amiodarone, valproate, dopamine receptor antagonists, lithium, selective serotonin (and norepinephrine) reuptake inhibitors (SSRI/SNRI) and amitriptyline. Drug-induced tremors usually correspond to enhanced physiological tremor, but, depending on the causal drug, the tremor may be a part of drug-induced parkinsonism. The recognition of tremorgenic drugs may help quick diagnosis, avoid unnecessary tests and lead to adequate actions - usually dose decrease or discontinuation of relevant drug, or its substitution. The aim of this review is to provide physicians and pharmacists with current information on the groups of drugs where a potential association with tremor is to be considered, including the information on possible management of this complication.
Tremor je nejčastějším extrapyramidovým syndromem s mnoha potenciálními příčinami. V klinické praxi se používá mnoho přípravků, které mohou třes exacerbovat nebo přímo vyvolat. Z nejčastějších lze zmínit amiodaron, valproát, antagonisty dopaminu, lithium, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (a noradrenalinu) (SSRI/SNRI) a amitriptylin. Polékové třesy mají obvykle charakter akcentovaného fyziologického třesu, ale v závislosti od příčinného léčiva se může jednat o třes v rámci polékového parkinsonismu. Znalost tremorogenních léků může napomocti rychlé diagnostice, předejít zbytečným testům a umožnit adekvátní kroky - obvykle snížení dávky či vysazení příslušného přípravku nebo jeho náhradu za jiný. Cílem tohoto přehledu je poskytnout lékařům a farmaceutům aktuální informace o skupinách léků, u kterých je nutno pomýšlet na potenciální asociaci s třesem, a informace o možnostech řešení této komplikace.
Tremor is the most common movement disorder with several potential causes. There is a multitude of drugs utilised in the clinical practice, which may exacerbate or even cause tremor, the most common ones being amiodarone, valproate, dopamine receptor antagonists, lithium, selective serotonin (and norepinephrine) reuptake inhibitors (SSRI/SNRI) and amitriptyline. Drug-induced tremors usually correspond to enhanced physiological tremor, but, depending on the causal drug, the tremor may be a part of drug-induced parkinsonism. The recognition of tremorgenic drugs may help quick diagnosis, avoid unnecessary tests and lead to adequate actions - usually dose decrease or discontinuation of relevant drug, or its substitution. The aim of this review is to provide physicians and pharmacists with current information on the groups of drugs where a potential association with tremor is to be considered, including the information on possible management of this complication.
- MeSH
- extrapyramidové dráhy účinky léků MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv * MeSH
- tremor * chemicky indukované diagnóza patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky škodlivé účinky MeSH
- Bacteria růst a vývoj účinky léků MeSH
- bakteriální léková rezistence * účinky léků MeSH
- biofilmy účinky léků MeSH
- guanosinpentafosfát MeSH
- lidé MeSH
- quorum sensing účinky léků MeSH
- SOS odpověď (genetika) účinky léků MeSH
- systémy toxin-antitoxin účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Práca sa zaoberá hodnotením rizika liekov s dôrazom na skupinu psychofarmák. Autori hodnotia percepciu rizika v súvislosti s faktormi ovplyvňujúcimi preskripciu liekov a so systémom monitorovania nežiaducich účinkov v medicínskej praxi. Poukazujú na nízku frekvenciu hlásením nežiaducich účinkov v Slovenskej republike, kde pretrváva v spontánnom monitorovaní veľmi nízka aktivita psychiatrov a neurológov. Analyzujú niektoré príčiny nízkej percepcie rizika liekov a hľadajú možnosti prevencie.
An article concerns on drugs risks evaluation with emphasis to psychopharmaceuticals. Authors evaluate perception of risk connected with drug-s prescription influencing factors and a system of adverse events monitoring in medical practice. They refer to low adverse events reports level in Slovak Republic, where low activity of psychiatrists and neurologists persists in spontaneous monitoring. Authors analyse some reasons for low perception of drug risks and seek for possibilities of prevention.
Nedostatečná adherence pacientů k léčbě je významným problémem a u hypertenzních pacientů je sledována nejčastěji. Mezi možnosti zvýšení adherence k dlouhodobé léčbě patří především motivace a edukace pacientů, jednoduché dávkovací režimy, telefonické konzultace a vtažení pacienta do léčebného procesu (self‑monitoring), ale je to také seznámení s následky nedodržování léčebného procesu. Další možností mohou být nové lékové formy, které zvyšují biologickou dostupnost léčiv, omezují variabilitu vstřebávání, a umožní tak dosažení jejich stabilnějších hladin. S výhodou lze použít fixní kombinace, které mohou zlepšovat adherenci. Některé nové lékové formy přinášejí pacientům zjednodušení a zpříjemnění terapie. Mezi poslední novinky patří např. orodisperzní lékové formy, nově zaváděné i do terapie arteriální hypertenze. Ke zlepšení adherence nemocných k léčbě hypertenze je třeba využít všech dostupných prostředků přizpůsobených individuálním potřebám pacientů. Klíčová slova: adherence – perzistence – hypertenze – orodisperzní tablety
Insufficient adherence of patients to treatment is a serious problem and it is monitored most frequently in hypertensive patients. The possibilities of increasing adherence to long‑term treatment include mainly the motivation and education of patients, simple dosage regimes, telephone consultations and involving the patient in the treatment process (self‑monitoring), but it also means provi-ding information about the consequences of failure to adhere to the treatment process. Other possibilities can include new dosage forms which increase the biological availability of medicines, reduce the variability of absorption, and thus allow for achieving their more stable levels. It is possible to take advantage of fixed combinations which can improve adherence. Some new dosage forms simplify the therapy for patients and make it more pleasant. One of the latest innovations is for example, orodispersible dosage forms, which have been recently introduced in the therapy of arterial hypertension. In order to improve the adherence of patients to hypertension treatment it is necessary to use all means available adjusted to the individual needs of patients. Key words: adherence – persistence – hypertension – orodispersible tablets
- MeSH
- adherence k farmakoterapii * MeSH
- adherence pacienta * MeSH
- antihypertenziva * MeSH
- bradykinin MeSH
- dospělí MeSH
- hypertenze * farmakoterapie MeSH
- inhibitory ACE MeSH
- lékové formy MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- perindopril MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH