Q111570426
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Cíl: Přehled recentní literatury zabývající se vlivem užívání antipsychotik v těhotenství na ranou poporodní adaptaci exponovaných dětí a vznik vrozených malformací. Výsledky: Užívání antipsychotik v těhotenství patrně nevede k významně většímu riziku vrozených vývojových vad, ale může znamenat větší riziko pro ranou adaptaci novorozence (především riziko předčasného porodu a hospitalizace na jednotce intenzivní péče). Dosavadní studie naráží na metodologické limity – chybějící informace o přesných dávkách antipsychotik, chybějící kontrolní skupiny žen s psychickými obtížemi, ale neužívající antipsychotika, a nekontrolování zavádějících faktorů. Závěr: Na základě dostupných dat lze usuzovat na relativní bezpečnost užívání antipsychotik v těhotenství, za předpokladu vědomí potenciálních rizik a pečlivého sledování ženy i jejího dítěte.
Objective: Review of recent literature dealing with the effect of antipsychotic use during pregnancy on early postpartum adaptation of exposed infants and the development of congenital malformations. Results: The use of antipsychotics during pregnancy does not appear to lead to significantly higher risk of congenital malformations but may pose a greater risk for the early adaptation of the newborn (especially the risk of preterm birth and intensive care unit admission). The study to date face methodological limitations – lack of information on exact doses of antipsychotics, lack of control groups of women with psychiatric problems but not taking antipsychotics and failure to control for confounding factors. Conclusion: The available data suggest the relative safety of antipsychotics during pregnancy, provided that potential risks are known, and the woman and her baby are carefully monitored.
Cíl: Zhodnotit přesnost Edinburské škály poporodní deprese (EPDS) ve screeningu těžké deprese a jiných duševních poruch u žen v šestinedělí. Soubor a metodika: U 243 žen jsme administrovali EPDS k hodnocení depresivních příznaků a Mini-mezinárodní neuropsychiatrické interview k určení psychiatrických diagnóz. Určili jsme frekvenci výskytu sledovaných psychických poruch v souboru a vyhodnotili jsme senzitivitu, specificitu a další diagnostické proměnné pro přítomnost těžké deprese a jiných duševních poruch pro různé prahové skóry v EPDS. Výsledky: Těžká depresivní porucha se vyskytovala u 2,5 % (95% IS 1,1–5,3 %) žen. Jakákoli sledovaná duševní porucha pak u 13,6 % (95% IS 9,8–18,5 %) žen. Nejlepšího poměru senzitivity a specificity pro záchyt těžké depresivní poruchy dosahoval prahový skór EPDS ≥ 11; senzitivita: 83 % (95% IS 35–99 %); specificita: 79 % (95% IS 74–84 %). EPDS skór ≥ 11 pak dosahoval senzitivitu 76 % (95% IS 58–89 %) a specificitu 82 % (95% IS 76–87 %) pro záchyt jakékoli sledované duševní poruchy. Závěr: Česká verze EPDS má dobrou vnitřní konzistenci a EPDS skóre ≥ 11 dosahuje nejlepší kombinace hodnot senzitivity a specificity pro detekci těžké depresivní poruchy. Screening pomocí EPDS u žen na konci šestinedělí může odhalit i jiné psychické poruchy než pouze těžké deprese.
Objective: To assess the accuracy of the Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS) in screening for severe depression and other mental disorders in women at the end of puerperium. Materials and methods: We administered the Czech version of the EPDS to assess depressive symptoms and the Mini International Neuropsychiatric Interview to determine psychiatric diagnoses in 243 women at the end of their puerperium. Then, we determined the frequencies of severe depressive disorder and other psychiatric disorders in our cohort. Furthermore, we assessed the sensitivity, specificity, positive predictive value, negative predictive value, and other diagnostic variables for the presence of severe depression and other psychiatric disorders for different threshold scores on EPDS. We evaluated the detection potential of EPDS for detecting monitored mental disorders by using the receiver operating characteristic curve analysis and determining the area under the curve. Results: Severe depressive disorder was present in 2.5% (95% CI: 1.1–5.3%) of women. Any monitored mental disorder was present in 13.6% (95% CI: 9.8–18.5%). The best sensitivity/specificity ratio for detecting major depressive disorder was found for the EPDS threshold score ≥ 11; sensitivity was 83% (95% CI: 35–99%) and specificity was 79% (95% CI: 74–84%). The EPDS ≥ 11 then achieved a sensitivity of 76% (95% CI: 58–89%) and specificity of 82% (95% CI: 76–87%) for the detection of any mental disorder of interest. Conclusion: Our results showed that the Czech version of EPDS has good internal consistency, and the EPDS score ≥ 11 achieves the best combination of sensitivity and specificity values for detecting major depressive disorder. Screening with EPDS in women at the end of puerperium can detect psychiatric disorders other than severe major depression.
