Q120595842
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Potřeby rodičů pečujících o nemocné dítě jsou stejně důležité jako potřeby chronicky nemocného dítěte. Po diagnostice chronického onemocnění je nutná adaptace rodičů i dítěte na nově vzniklou situaci. Hlavním cílem práce bylo zhodnocení potřeb rodiny kardiologicky ne-mocného dítěte. Výzkumný soubor tvořilo celkem 107 rodičů dětí dispenzarizovaných v kar-diologické ambulanci. Metodou sběru dat byl dotazník Family Needs Assessment (Bailey et al., 2004). Z výsledků výzkumného šetření výplývá, že největší potřeby uváděli rodiče v oblasti podpory a informací. Celkové průměrné skóre dotazníku Family Needs Assessment (Bailey et al., 2004) činilo 50 ± 17,45 bodů z možného rozmezí 35-104 bodů. Statisticky významné rozdíly nebyly identifikovány v saturaci potřeb rodičů s ohledem na věk dítěte, dobu trvání kardiologického onemocnění dítěte, ani typ kardiologického onemocnění.
The needs of parents caring for an ill child are just as important as the needs of their chro-nically ill child. Once a chronic illness is diagnosed, the parents and the child must adapt to the new situation. The main objective of the paper was to assess the needs of the family of a paediatric cardiology patient. The research group consisted of 107 parents of children treated at the cardiology outpatient clinic. Data were collected using the Family Needs Assessment questionnaire (Bailey et al., 2004). The results of the research survey suggest that the parents mostly mentioned needs in the area of support and information. The total average score of the Family Needs Assessment questionnaire (Bailey et al., 2004) was 50 ± 17.45 points out of the possible score range of 35-104 points. No statistically significant differences were identified in the saturation of the parents' needs depending on the age of their child, duration or type of the child's cardiovascular disease.
- Klíčová slova
- podpora, potřeby rodiny,
- MeSH
- dítě MeSH
- nemoci srdce MeSH
- péče o dítě MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rodiče MeSH
- rodina MeSH
- výzkum MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
Příspěvek je zaměřen na problematiku užívání alkoholu dospívající populací. Cíl: Cílem práce bylo zmapovat aktuální poznatky o problematice užívání alkoholu dospívajícími a zjistit jejich zkušenosti s užíváním alkoholu. Metodika: Vlastní šetření probíhalo metodou kvantitativního výzkumu, sběr dat byl uskutečněn pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Vzorek respondentů tvořilo celkem 104 oslovených ve věku 15 - 17 let. Výsledky: Z analýzy dat vyplynulo, že dospívající z naší skupiny respondentů požívali alkohol v podobné míře jako jejich vrstevníci zařazení do evropské studie ESPAD. Dále naši respondenti uváděli pozdější věk při první konzumaci alkoholu. Rozdíl byl identifikován i v dostupnosti některých druhů alkoholu, kdy námi oslovení udávali méně často snadnou dostupnost piva (52 %) oproti výsledkům studie ESPAD, kde snadnou dostupnost tohoto nápoje uvádělo 80 % oslovených. Závěr: Náš vzorek respondentů vykazoval lepší výsledky než respondenti z evropské studie ESPAD. I tak měla zkušenost s alkoholem naprostá většina oslovených (90 %).
The paper focuses on the issue of alcohol use among adolescent populations. Objective: The aim of the study was to map current knowledge about alcohol use by teenagers and to describe their experiences with alcohol use. Methodology: The survey was carried out by the method of quantitative research, data were collected using a questionnaire of our own design. The sample consisted of 104 respondents aged 15-17. Results: Data analysis showed that adolescents from our group of respondents used alcohol to a similar extent as their peers included in the European ESPAD study. In addition, our respondents reported later age of first drinking. The difference was also identified in the availability of certain types of alcohol, with less frequent availability of beer (52%) compared to the ESPAD study, where 80% of respondents were able to access this beverage easily. Conclusion: Our respondents showed better results than respondents from the European ESPAD study. Even so, overwhelming majority (90%) has experience with alcohol use.
Příspěvek se zaměřuje na ošetřovatelskou péči poskytovanou hospitalizovanému dítěti z pohledu jeho rodičů. Hospitalizace doprovodu u dítěte do 6 let je běžnou praxí na dětském oddělení. Sestra zaměřuje poskytování ošetřovatelské péče nejen na dítě, ale samozřejmostí musí být kooperace s doprovodem dítěte. Cíl: Cílem příspěvku je zhodnotit pohled rodičů hospitalizovaných dětí na poskytování ošetřovatelské péče. Metodika: Pro sběr dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu, technikou dotazníkového šetření. Byl použit dotazník The Nurse Parent Support Tool (Miles, 1998) zaměřený na 4 oblasti - informovanost a komunikace s rodiči, emocionální podpora, posilování a podpora rodičovské role a poskytovaní kvalitní a odborné ošetřovatelské péče dítěti. Výzkumný soubor tvořili rodiče hospitalizovaných dětí na dětských odděleních. Výsledky: Nejlepší hodnocení rodiče vyjadřovali v oblasti poskytování kvalitní a odborné ošetřovatelské péče dítěti. Nejméně spokojení byli rodiče v oblasti poskytování emocionální podpory.
The paper focuses on nursing care provided to a hospitalized child from the point of view of his/her parents. It is a common practice of the children's department of the hospital to place a carer with a child younger than 6 years old to the hospital. The nurse focuses not only on the provision of nursing care to the child, but it is essential that he/she cooperates with the child's carer, too. Objective: The aim of the paper is to evaluate the views of parents of hospitalized children on the provision of nursing care to the children. Methods: Quantitative research, questionnaire survey techniques were used to obtain the data. The Nurse Parent Support Tool (Miles, 1998) was used, focusing on 4 areas - supportive communication and provision of information related to the child, emotional support, strengthening of and supporting parental roles, and providing quality and professional nursing care to the child. The focus group consisted of parents of hospitalized children. Results: Among the parents, the best evaluated area was the provision of quality and professional nursing care to the child. The parents were the least satisfied in the area of emotional support.
Článek je zaměřen na problematiku sebepoškozování u dospívajících. Sebepoškozování je častější u dospívajících a mladých dospělých, než se původně předpokládalo. Může být symptomem závažných poruch duševního zdraví, může ale být i součástí kulturní "normy". Cíl: Cílem šetření bylo zmapovat nejčastěji se vyskytující příčiny sebepoškozování a iden-tifikovat způsoby sebepoškozování u adolescentů. Metodika: Pro sběr dat byla zvolená kvalitativní metoda individuálních rozhovorů s rodiči dětí hospitalizovaných po sebepoškození. Výsledky a diskuze: Obsahovou analýzou realizovaných rozhovorů byly jako významné rizikové faktory zjištěny neúplná rodina a rodina, kde žil adolescent ve společné domácnosti s biologickou matkou a nevlastním otcem. Preferovaným způsobem sebepoškozování bylo řezání ostrým předmětem, vyskytlo se i pálení cigaretou a intoxikace kombinací farmak a alkoholu. Většina rodičů nestimulovala své dítě, aby zvážilo vyhledání odborné péče. Závěr: Výsledky šetření poukázaly na rizika podporující sebepoškozování adolescentů a nejčastější způsoby sebepoškozování. Hodnocení odborníkem v oblasti duševního zdraví může pomoci při identifikaci a léčbě základních příčin sebepoškozování.
Our article concerns self-harm in adolescents. Self-harm is more common in adolescent and young adult populations than previously thought. It can present to professionals as a symptom of major mental health disturbance or it can form part of a cultural "norm". Aim: The main aim of our research was to describe the most common causes and methods of self-harm in adolescents. Methods:We chose a qualitative research approach and used individual interviews with parents of children hospitalized after self-harm as a method of data collection. Results and Discussion: Through the content analysis of conducted interviews, the incomplete family and the family where the adolescent lived in a joint household with a biological mother and a foster father were identified as significant risk factors. A preferred way of self-harm was cutting with a sharp object, cigarette burning and drug-alcohol intoxication. Most parents didn't stimulate their child to consider to seek professional care. Conclusion: The results of our survey highlight the risks of self-harm to adolescents and the most common forms of self-harm. Evaluation by a mental health professional may assist in identifying and treating the underlying causes of self-injury.
Práce sester je spojována s psychickou zátěží, která pramení nejčastěji z vysoké míry odpovědnosti, z neustálého kontaktu s lidmi a také z neustále se zvyšujících nároků a požadavků kladených na výkon povolání sestry. Při ošetřování seniorů je neopomenutelným faktorem i skutečnost, že sestry jsou nuceny zamýšlet se na vlastním stářím. Cíl: Cílem příspěvku je poskytnout aktuální poznatky o psychické zátěži sester pečujících o seniory a dále objektivizovat míru zátěže u sester pečujících o seniory na interních odděleních a na odděleních následné péče. Metodika: Do empirického šetření bylo osloveno celkem 120 sester pečujících o seniory ve čtyřech lůžkových zařízeních. Vlastní sběr dat byl proveden s použitím Meisterova dotazníku, který slouží k posouzení vnímání vlastní psychické zátěže. Výsledky: Následná analýza dat 95 respondentů ukázala, že 69 % respondentů z interních oddělení a 58 % respondentů z oddělení následné péče často pociťuje časový tlak. I přes tuto skutečnost 54 % sester z interních oddělení a 70 % sester z oddělení následné péče pociťuje uspokojení z práce a do zaměstnání chodí rádo. Zároveň uvedlo 60 % sester z interních oddělení a 47 % sester z oddělení následné péče skutečnost, že by nechtěly vykonávat jinou profesi. Jako zajímavou a duševně neotupující svou práci označilo 79 % sester z interního oddělení a 70 % sester z oddělení následné péče. Porovnání výsledků mezi sestrami z různých pracovišť bylo prokázáno, že sestry z oddělení následné péče mají tendence k přetížení, sestry z interních oddělení se pohybovaly ve zjištěných hodnotách na horní hranici normy. Závěr: Výsledky našeho šetření prokázaly větší psychickou zátěž u sester pečujících o seniory na odděleních následné péče. Zjištěné hodnoty u sester z interních oddělení se ale pohybovaly na horní hranici normy, což prokazuje zvýšenou zátěž při péči o seniory obecně.
Nursing care is associated with a mental burden, which is usually based on a high level of responsibility, a permanent contact with humans and continuously increasing demands and requests on nursing staff. The fact that a nurse taking care of senior citizens is challenged by the idea of her own age can not be neglected. Aim: The goal of this work is to offer a recent knowledge on the mental burden in nurses taking care of senior people and objectively assess the level of burden in these nurses working at departments of internal medicine and follow-up care. Methods: We asked 120 nurses taking care of senior citizens at four in-patient departments to enter our study. We applied the Meister´s questionnaire which is meant to assess one´s own level of a mental burden. Results: The analysis in 95 respondents indicated that 69% of nurses at departments of internal medicine and 58% of nurses at departments of follow-up care feel to be pressed for time. Nevertheless, 54% of nurses at departments of internal medicine and 70% of nurses at departments of follow-up care are satisfied with thein own job and like to go to work. At the same time, 60% of nurses at departments of internal medicine and 47% of nurses at departments of follow-up care would not change their job. The work was described as interesting and mentally-challenging in 79% of nurses at departments of internal medicine and 70% of nurses at departments of follow-up care. The comparison of results among various workplaces indicated that the nurses at departments of followup care tend to be mentally overstrained, whilst the mental burden in the nurses at departments of internal medicine was at the higher normal level. Conclusions: Our results showed a higher mental burden in the nurses taking care of senior people at departments of follow-up care. However, the ascertained values in the nurses at departments of internal medicine were at the higher normal level, which reflects a generally increased mental burden in nursing of elderly citizens.
- MeSH
- geriatrické ošetřovatelství * pracovní síly MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres epidemiologie MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- věkové rozložení MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- zohlednění rizika statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- bronchiální astma diagnóza ošetřování MeSH
- bronchitida diagnóza ošetřování MeSH
- informace pro uživatele zdravotní péče metody MeSH
- lidé MeSH
- péče o dítě * metody organizace a řízení MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- vztahy mezi odborníkem a rodinou MeSH
- zdravotní gramotnost klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Příspěvek prezentuje výsledky vyhledání a analýzy odborných a vědeckých příspěvků, které využívají sebehodnocení strachu z bolesti u dětí. K vyhledání relevantních dat byly využity licencované i volně přístupné databáze Bibliografia Medica Czechoslovaca, Med-line, Scopus, Ebsco, Google Scholar, Science Direct, Web of Science. Vyhledávání bylo provedeno za období roku 2000–2013. K posouzení strachu z bolesti u dětí bylo identifikováno sedm vhodných sebehodnotících nástrojů: State-Trait Anxiety Inventory for Children (STAIC) – Speilberger et al. (1973), Hospital Fears Rating Scale (HFRS) – Melamed & Siegel (1975), Venham Picture Test (VPT) – Venham, Bengston, & Cipes (1977), Visual Analog Scale (VAS) – Gift (1989), Sherman et al. (2006), Wewers & Lowe (1990), Child Medical Fear Scale – Broome & Hellier (1987), Broome et al. (1988), Children’s Fear Scale (CFS) – McMurtry et al. (2011), Fear Survey Schedule for Children – Revised (FSSC-R) – Ollendick (1983). Analýza výsledků neprokázala jednoznačnou spolehlivost jediného hodnotícího nástroje hodnocení strachu z bolesti u dítěte. Nejlepší výpovědní hodnotu má posouzení s využitím kombinace hodnotících nástrojů zaměřených jak na sebehodnocení dítěte, tak na posouzení kognitivních, emocionálních, fyziologických a behaviorálních reakcí dítěte na očekávání bolesti.
This paper presents the results of find out and to analyse recollected technical and scientific contributions, which use self-report assessment fear of pain in children. For searching out valid data recollection we used electronically licensed and freely available databases Bibliografia Medica Czechoslovaca, Medline, Scopus, Ebsco, Google Scholar, Science Direct, Web of Science. Searching was done in the period of 2000–2013. For an assessment fear of pain in children was identified seven suitable self-report assessment tools: State-Trait Anxiety Inventory for Children (STAIC) – Speilberger et al. (1973), Hospital Fears Rating Scale (HFRS) – Melamed & Siegel (1975), Venham Picture Test (VPT) – Venham, Bengston, & Cipes (1977), Visual Analog Scale (VAS) – Gift (1989), Sherman et al. (2006), Wewers & Lowe (1990), Child Medical Fear Scale – Broome & Hellier (1987), Broome et al. (1988), Children’s Fear Scale (CFS) – McMurtry et al. (2011), Fear Survey Schedule for Children – Revised (FSSC-R) – Ollendick, (1983). The analyses of outcomes didn’t prove definite reliability of single assessment tool for assessment fear of pain in children. The best predictive value of the assessment using a combination of assessment tools focused to self-report, and to assessment the cognitive, emotional, physiological and behavioural responses to the expectations of the child’s pain.
- MeSH
- bolest * psychologie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská diagnóza MeSH
- sběr dat MeSH
- strach * psychologie MeSH
- úzkost * diagnóza psychologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
