Cíl. Experiment zkoumal, zda jsou sociální preference dětí předškolního a mladšího školního věku ovlivněny regionálním dialektem mluvčího a zda mohou být potenciální preference pro lokální/vlastní dialekt tlumeny bohatší jazykovou zkušeností dítěte. Metody. V percepčním online experimentu byla zkoumána dialektově podmíněná volba kamaráda. Každá z 12 experimentálních položek obsahovala dvojici vět, které byly nahrány dvěma různými mluvčími stejného pohlaví: jeden mluvil středočeskou varietou češtiny a druhý mluvil foneticky odlišným moravskoslezským dialektem. Formou nuceného výběru měli participanti v každém pokusu rozhodnout, se kterým ze dvou dětí by si chtěli raději hrát. Data byla sebrána od 81 participantů ve věku 5 až 8 let, kteří si poslechli obě nahrávky a následně se rozhodli, se kterým ze dvou mluvčích by si raději hráli. Výsledky. Smíšený model logistické regrese odhalil významnou interakci věku a lokality participanta (průměrná modelovaná velikost efektu = 16,4 %, SE = 8,1 %, z = 2,031, p = 0,042). Párová srovnání ukázala, že mladší (věk 4 a 5 let) moravskoslezské děti měly silnější preferenci pro svůj lokální dialekt než mladší středočeské děti a okrajově také než starší (věk 6 a 7 let) moravskoslezské děti. Závěry. Výsledky naznačují, že jazykově podmíněné sociální preference mohou být ovlivněny variovaností jazykového prostředí, ve kterém se dítě nachází. Slabší preference pro rodný dialekt u mladších dětí ve Středočeském kraji než v Moravskoslezském kraji mohou být výsledkem variovanějšího jazykového prostředí středočeského regionu (včetně Prahy). Stejně tak může být (okrajově významné) slábnutí preference pro rodný dialekt u starších dětí v rámci Moravskoslezského kraje spjato s nástupem do školy, jež dítěti taktéž poskytuje variovanější jazykové prostředí. Limity. Relativně malý vzorek mladší skupiny moravskoslezských dětí, který ovšem reflektuje demografickou situaci: způsob náboru participantů do experimentu byl pro oba regiony stejný, aby participanti v obou regionech pocházeli ze srovnatelně motivovaných částí populace, což je ke sběru spolehlivých dat prostřednictvím online experimentu klíčové. Autorky navrhují provést navazující výzkum, ideálně v laboratoři, který ověří replikovatelnost výsledků a bude sbírat více podrobných údajů ohledně jazykového a dialektového pozadí dítěte.

Objectives: This study investigated whether preschool and early school age children's friendship choices are modulated by a talker's regional dialect, and whether the potential preference for local/native dialect would be attenuated by a child's more diverse language experience. Methods: An online forced-choice experiment was administered. Each of 12 trials contained a pair of sentences recorded by two different same-sex speakers: one was a speaking the Central Bohemian variety of Czech and the other speaking a phonetically distinct Nothern Moravian-Silesian dialect. Data were collected from a total 81 participants, aged 5 to 8 years from both regions, who, upon listening to both sentences in each trial, indicated which of the two children they would like to play with. Results: A generalized linear mixed-effects model revealed a statistically significant interaction of age and participant location (average estimated effect size = 16.4 %, SE = 8.1 %, z = 2.031, p = .042). Pairwise comparisons showed that younger Moravian-Silesian children had a stronger preference for their own local dialect than younger Central Bohemian children, and marginally also than the older Moravian-Silesian children. Conclusions: The results can be explained by considering that older Moravian-Silesian children have a more diverse language experience (associated with starting school), similarly to Central Bohemian children of any age who have a more diverse language experience due to a greater linguistic variation in their region. Such richer, more varied, language experience might then attenuate children's preferences for their own dialect. Limitations: The recruitment procedures for both regions were kept identical in order to recruit comparably motivated participants' parents, which is crucial to collect comparably reliable data using an online experiment administered by the children's parents. This however resulted in a relatively small sample of the younger group of Moravian-Silesian children. Follow-up research, ideally lab-based, is needed to test the replicability of the present findings and to collect more detailed information on children's language, dialectal, and education background.

Neural discrimination of auditory contrasts is usually studied via the mismatch negativity (MMN) component of the event-related potentials (ERPs). In the processing of speech contrasts, the magnitude of MMN is determined by both the acoustic as well as the phonological distance between stimuli. Also, the MMN can be modulated by the order in which the stimuli are presented, thus indexing perceptual asymmetries in speech sound processing. Here we assessed the MMN elicited by two types of phonological contrasts, namely vowel quality and vowel length, assuming that both will elicit a comparably strong MMN as both are phonemic in the listeners' native language (Czech) and perceptually salient. Furthermore, we tested whether these phonemic contrasts are processed asymmetrically, and whether the asymmetries are acoustically or linguistically conditioned. The MMN elicited by the spectral change between /a/ and /ε/ was comparable to the MMN elicited by the durational change between /ε/ and /ε:/, suggesting that both types of contrasts are perceptually important for Czech listeners. The spectral change in vowels yielded an asymmetrical pattern manifested by a larger MMN response to the change from /ε/ to /a/ than from /a/ to /ε/. The lack of such an asymmetry in the MMN to the same spectral change in comparable non-speech stimuli spoke against an acoustically-based explanation, indicating that it may instead have been the phonological properties of the vowels that triggered the asymmetry. The potential phonological origins of the asymmetry are discussed within the featurally underspecified lexicon (FUL) framework, and conclusions are drawn about the perceptual relevance of the place and height features for the Czech /ε/-/a/ contrast.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Seeing a person's mouth move for [ga] while hearing [ba] often results in the perception of "da." Such audiovisual integration of speech cues, known as the McGurk effect, is stable within but variable across individuals. When the visual or auditory cues are degraded, due to signal distortion or the perceiver's sensory impairment, reliance on cues via the impoverished modality decreases. This study tested whether cue-reliance adjustments due to exposure to reduced cue availability are persistent and transfer to subsequent perception of speech with all cues fully available. A McGurk experiment was administered at the beginning and after a month of mandatory face-mask wearing (enforced in Czechia during the 2020 pandemic). Responses to audio-visually incongruent stimuli were analyzed from 292 persons (ages 16-55), representing a cross-sectional sample, and 41 students (ages 19-27), representing a longitudinal sample. The extent to which the participants relied exclusively on visual cues was affected by testing time in interaction with age. After a month of reduced access to lipreading, reliance on visual cues (present at test) somewhat lowered for younger and increased for older persons. This implies that adults adapt their speech perception faculty to an altered environmental availability of multimodal cues, and that younger adults do so more efficiently. This finding demonstrates that besides sensory impairment or signal noise, which reduce cue availability and thus affect audio-visual cue reliance, having experienced a change in environmental conditions can modulate the perceiver's (otherwise relatively stable) general bias towards different modalities during speech communication.

• MeSH
• COVID-19 prevence a kontrola   MeSH
• dospělí MeSH
• fyziologická adaptace fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• masky * MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• odezírání * MeSH
• percepce řeči fyziologie   MeSH
• podněty * MeSH
• rozpoznání obličeje fyziologie   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH