Volné laloky jsou považovány za zlatý standard v rekonstrukčních operacích anatomicky i funkčně složitých defektů v oblasti hlavy a krku. Jedná se o časově, technicky i logisticky náročné operace vyžadující multioborovou spolupráci. Materiál a metodika: Do retrospektivní klinické studie byli zahrnuti pacienti, kteří podstoupili rekonstrukci onkochirurgického defektu v oblasti hlavy a krku volným lalokem na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně v letech 2000–2022. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 158 pacientů, u nichž bylo provedeno 162 rekonstrukčních operací volným lalokem. Typ laloku: fasciokutánní předloketní lalok 62 (38,3 %); fasciokutánní laterální pažní lalok 16 (9,9 %); muskulokutánní lalok z širokého zádového svalu 79 (48,8 %), jiný: 5 (3,1 %). Komplikace: Revize pro poruchu prokrvení laloku: 30 (18,5 %); parciální nekróza laloku: 5 (3,12 %); totální nekróza laloku: 2 (1,2 %). Úspěšnost přihojení laloku 98,8 %. Závěr: Úspěšnost přihojení volných laloků je srovnatelná s předními zahraničními centry zabývajícími se komplexní onkochirurgickou péčí o nádory hlavy a krku. Předpokladem úspěšného programu je kvalitní mezioborová spolupráce, vhodná selekce pacientů, vysoká erudice chirurgického týmu a standardizované postupy pooperační péče.

Free flaps are considered as the gold standard in reconstructive surgery for anatomically and functionally complex defects in the head and neck region. These surgeries are time-consuming and technically demanding, requiring interdisciplinary cooperation. Materials and methods: The retrospective clinical study included patients who underwent free flap reconstruction of oncological defects in the head and neck region at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, St. Anne’s University Hospital in Brno, between 2000 and 2022. Results: A total of 158 patients underwent 162 free flap reconstructive surgeries. Flap types: radial forearm fasciocutaneous flap 62 (38.3%); lateral arm fasciocutaneous flap 16 (9.9%); latissimus dorsi musculocutaneous flap 79 (48.8%); and other 5 (3.1%). Complications: Revision for vascular compromise: 30 (18.5%); partial flap necrosis: 5 (3.12%); total flap necrosis: 2 (1.2%); and flap survival rate 98.8%. Conclusion: The flap survival rate is comparable to leading international centers for head and surgery. Key factors for a successful program include high-quality interdisciplinary cooperation, appropriate patient selection, high level of surgical skills, and standardized postoperative care protocols.

• MeSH
• chirurgické laloky chirurgie   klasifikace   transplantace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory hlavy a krku * chirurgie   diagnóza   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• volné tkáňové laloky * chirurgie   klasifikace   transplantace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

U pacientů s časným karcinomem hrtanu je v současnosti chirurgická léčba zachovávající funkci hrtanu preferovanou primární léčebnou modalitou. Cílem je odstranění karcinomu hrtanu s negativními okraji se současným zachováním přiměřené kvality hlasu a dýchání bez nutnosti tracheostomie. Mezi chirurgické postupy šetřící hrtan patří transorální endoskopická chirurgie, robotická mikrochirurgie hrtanu a vertikální parciální laryngektomie ze zevního přístupu (VPL). Cíl: Cílem studie bylo analyzovat faktory, které jsou zohledňovány při současných indikacích parciálních laryngektomií prováděných ze zevního přístupu pro glotický karcinom a zhodnotit chirurgické a onkologické výsledky těchto operací. Materiál a metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 18 pacientů, u nichž byla od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2022 na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN u sv. Anny v Brně provedena VPL pro glotický spinocelulární karcinom. U 12 (67 %) pacientů byla předléčebná klasifikace nádoru cT1, u 6 (33 %) pacientů cT2. Nejčastěji prováděným výkonem byla laryngofi sura s rozšířenou chordektomií, která byla indikována u 17 (94 %) pacientů; frontální parciální laryngektomie byla provedena u jednoho pacienta (6 %). Nejčastější indikací k VPL byla konverze původně zvoleného endoskopického přístupu u 10 (56 %) pacientů, u 3 (17 %) pacientů se jednalo o revizní výkon po neradikálním endoskopické operaci a v 5 (28 %) případech byla VPL indikována z jiných důvodů. Výsledky: Mezi nejvýznamnější klinické rizikové faktory zohledněné při indikaci VPL patřily: omezená expozice nitra hrtanu v 11 případech, infiltrace přední komisury v 10 případech, šíření nádoru do paraglotického prostoru v 5 případech, subglotická propagace ve 4 případech, postižení processus vocalis ve 3 případech a nádorové šíření do laryngeálního ventrikulu ve 3 případech. Hodnocení resekčních okrajů prokázalo negativní resekční okraje (R0) u 8 (44 %) pacientů, blízké okraje (R0) u 6 (33 %) pacientů a pozitivní resekční okraje (R1) u 4 (22 %) pacientů. Pooperační průběh byl u většiny pacientů příznivý, přičemž u 15 (71 %) pacientů nenastaly žádné komplikace. Mírné lokální komplikace se vyskytly u 5 (24 %) pacientů, zatímco závažné komplikace nebyly zaznamenány u žádného z nich. Medián doby sledování činil 3,0 roku s interkvartilovým rozptylem 2,0 až 5,0 let. U jednoho pacienta byla dia- gnostikována recidiva karcinomu po VPL a adjuvantní radioterapii. U tohoto pacienta byla finálně indikována záchranná totální laryngektomie. Pravděpodobnost přežití byla stanovena Kaplan-Meierovou analýzou: 1 rok 90,5 %; 2 roky 85,7 %; 3 roky 85,7 %; 4 roky 77,1 %; 5 let 66,1 %. Závěr: Ačkoli jsou indikace pro zevní přístupy v současnosti velmi omezené, VPL stále představují záložní chirurgickou variantu u pacientů s omezenou expozicí vnitra hrtanu a u glotických nádorů postihujících rizikové anatomické sublokality, především přední komisuru a paraglotický prostor. I s ohledem na naše výsledky lze laryngofisuru s rozšířenou chordektomií považovat za hrtan šetřicí postup, který nabízí funkčně přijatelné a onkologicky srovnatelné výsledky léčby časného glotického karcinomu v porovnání s preferovanými endoskopickými přístupy a radioterapií.

For patients with early-stage laryngeal carcinoma, function-preserving surgical treatment is currently the preferred primary therapeutic modality. The goal is to achieve complete tumor removal with negative margins while preserving adequate voice quality and respiration without the need for a tracheostomy. Larynx-preserving surgical approaches include transoral endoscopic surgery, robotic microlaryngeal surgery, and external vertical partial laryngectomy (VPL). Objective: The aim of this study was to analyze the factors influencing current indications for open partial laryngectomies for glottic carcinoma and to evaluate the surgical and oncological outcomes of these procedures. Materials and methods: 18 patients who underwent VPL for glottic squamous cell carcinoma from 1. 1. 2012 to 31. 12. 2022 at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, St. Anne‘s Hospital in Brno were included in the retrospective study. Pre-treatment tumor classification was cT1 in 12 (67%) patients and cT2 in 6 (33%) patients. The most commonly performed procedure was laryngofissure with extended chordectomy in 17 (94%) patients; frontal partial laryngectomy was performed in one patient (6%). The most frequent indication for VPL was conversion of the initially chosen endoscopic approach in 10 (56%) patients, revision surgery following a non-radical endoscopic procedure in 3 (17%) patients, and other indications in 5 (28%) cases. Results: The most significant clinical risk factors considered in the indication for VPL included: limited exposure of the larynx in 11 cases, anterior commissure infiltration in 10 cases, tumor spread to the paraglottic space in 5 cases, subglottic extension in 4 cases, involvement of the vocal process in 3 cases, and tumor spread to the laryngeal ventricle in 3 cases. Evaluation of resection margins showed negative resection margins (R0) in 8 (44%) patients, close margins (R0) in 6 (33%) patients, and positive resection margins (R1) in 4 (22%) patients. Postoperative course was favorable in most patients, with no complications in 15 (71%) patients. Mild local complications occurred in 5 (24%) patients, while no severe complications were noted in any of them. The median follow-up period was 3.0 years, with an interquartile range of 2.0 to 5.0 years. Recurrence of carcinoma after VPL and adjuvant radiotherapy was diagnosed in one patient, who ultimately underwent salvage total laryngectomy. Survival probability was estimated using the Kaplan-Meier analysis: 1-year survival at 90.5%, 2-year survival at 85.7%, 3-year survival at 85.7%, 4-year survival at 77.1%, and 5-year survival at 66.1%. Conclusion: Although indications for external approaches are currently very limited, VPL still represents a salvage surgical option for patients with limited laryngeal exposure and for glottic tumors affecting high-risk anatomical subsites, particularly the anterior commissure and paraglottic space. Even considering our results, laryngofissure with extended cordectomy can be regarded as a larynx-preserving procedure that offers functionally acceptable and oncologically comparable treatment outcomes for early glottic carcinoma in comparison with preferred endoscopic approaches and radiotherapy.

• MeSH
• laryngektomie * klasifikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• larynx chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory hrtanu chirurgie   diagnóza   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spinocelulární karcinom chirurgie   diagnóza   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH