Ventilation index
Dotaz
Zobrazit nápovědu
34 pediatrických pacientů, kteří vyžadovali UPV, ale bez závažné plicní patologie (ALI/ARDS) bylo ventilováno APRV/BIPAP. Sledovány byly acidobazická rovnováha, nastavení ventilátoru a indexy oxygenace a ventilace. U všech pacientů bylo dosaženo uspokojivých hodnot krevních plynů (pO2 11,5 kPa v čase 0 hod a 12,3 kPa v 72. hod, pCO2 6,33 a 4,27 kPa, p<0.05), FiO2 bylo možno snížit z 0,42 na 0,33. Dosahovali jsme nízkých tlaků v dýchacích cestách (Phigh 15,3 vs 14,3, MAP 6,8 vs 4,3, Plow 4,8 vs 3,3, vše cmH2O) i indexů – AaDO2 20,2 vs 13,2 kPa, OI 3,3 vs 1,4, pO2/FiO2 217,3 vs 296,6 mmHg (p<0,05). Nebyly zaznamenány žádné komplikace umělé plicní ventilace, ventilační režim byl velmi dobře snášen.
Thirty-four mechanically ventilated paediatric patients without severe lung dysfunction (ALI/ARDS) were ventilated in APRV/BIPAP mode. Following parameters were monitored: acid-base balance were achieved (pO2 11,5 kPa in time 0 and 12,3 kPa in 72 hours, pCO2 6,33 and 4,72 kPa; p 0,05); FiO2 could be decreased from 0,42 to 0,33. There were lower pressures in the airways [Phigh 15,3 vs. 14,3 MAP 6,8 vs. 4,3; Plow 4,8 vs. 3,3 (cmH2O)] and better indexes - AaDO2 20,2 vs. 13,2 kPa; OI 3,3 vs. 1,4; pO2/FiO2 217,3 vs. 296,6 torr (p 0,05). We did not observe any complication associated with mechanical ventilation; ventilatory mode was well tolerated.
- MeSH
- chirurgie operační MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- monitorování fyziologických funkcí statistika a číselné údaje MeSH
- náhlé příhody MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prospektivní studie MeSH
- ventilace umělá s výdechovým přetlakem metody normy statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Práce uvádí soubor 6 dětí se závažným respiračním selháním různé etiologie, u kterých byla použita parciální liquidní ventilace (PLV) celkem v 7 aplikacích. Byl použit perfluorocarbon (PFC) Rimar RM 101, během 3 hodin PLV došlo ke statisticky významnému zvýšení pH a PaO2/FiO2 a ke snížení FiO2 a oxygenačního indexu. Aplikace PFC se obešla ve všech případech bez komplikací. PLV je účinnou metodou řešení ARDS u některých skupin pacientů.
I he paper presents 6 case-reports of children with severe respiratoryfailure of different ethiology in whom partial liquid ventilation (PLV) was used in 7 applications in total. There was usedperfluorocarbon (PFC) Rimar RMIOI. Within 3 hours of PLV there was observed statistically significant increase ofpH, PaOT/FiO2 and decrease of FiO2 and oxygenation index. PFC application was performed without any complications. PLV is an effective method of ARDS treatment in selected patients population.
1st ed. xvi,240 s.
OBJECTIVES: One-lung ventilation (OLV) may be complicated by hypoxemia. Ventilatory efficiency, defined as the ratio of minute ventilation to carbon dioxide output (VE/VCO2), is increased with ventilation/perfusion mismatch and pulmonary artery hypertension, both of which may be associated with hypoxemia. Hence, the authors hypothesized increased VE/VCO2 will predict hypoxemia during OLV. DESIGN: Prospective observational study. SETTING: Single-center, university, tertiary care hospital. PARTICIPANTS: The study comprised 50 consecutive lung resection candidates. INTERVENTIONS: All patients underwent cardiopulmonary exercise testing before surgery. Patients who required inspired oxygen fraction (FiO2) ≥0.7 to maintain arterial oxygen (O2) saturation >90% after 30 minutes of OLV were considered to be hypoxemic. The Student t or Mann-Whitney U test were used for comparison of patients who became hypoxemic and those who did not. Multiple regression analysis adjusted for age, sex, and body mass index was used to evaluate which parameters were associated with the VE/VCO2 slope. Data are summarized as mean ± standard deviation. MEASUREMENTS AND MAIN RESULTS: Twenty-four patients (48%) developed hypoxemia. There was no significant difference in age, sex, and body mass index between hypoxemic and nonhypoxemic patients. However, patients with hypoxemia had a significantly higher VE/VCO2 slope (30 ± 5 v 27 ± 4; p = 0.04) with exercise and lower partial pressure of oxygen/FiO2 (129 ± 92 v 168 ± 88; p = 0.01), higher mean positive end-expiratory pressure (6.6 ± 1.5 v 5.6 ± 0.9 cmH2O; p = 0.02), and lower mean pulse oximetry O2 saturation/FiO2 index (127 ± 20 v 174 ± 17; p < 0.01) during OLV. Multiple regression showed VE/VCO2 to be independently associated with the mean pulse oximetry O2 saturation/FiO2 index (b = -0.28; F = 3.1; p = 0.05). CONCLUSIONS: An increased VE/VCO2 slope may predict hypoxemia development in patients who undergo OLV.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hypoxie etiologie MeSH
- kyslík krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- plicní ventilace fyziologie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- spotřeba kyslíku MeSH
- ventilace jedné plíce škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
OBJECTIVE: We aim to describe current clinical practice, the past decade of experience and factors related to improved outcomes for pediatric patients receiving high-frequency oscillatory ventilation. We have also modeled predictive factors that could help stratify mortality risk and guide future high-frequency oscillatory ventilation practice. DESIGN: Multicenter retrospective, observational questionnaire study. SETTING: Seven PICUs. PATIENTS: Demographic, disease factor, and ventilatory and outcome data were collected, and 328 patients from 2009 to 2010 were included in this analysis. INTERVENTIONS: None. MEASUREMENT AND MAIN RESULTS: Patients were classified into six cohorts based on underlying diagnosis. We used univariate analysis to identify factors associated with mortality risk and multivariate logistic regression to identify independent predictors of mortality risk. An oxygenation index greater than 35 and immunocompromise exhibited the greatest predictive power (p < 0.0001) for increased mortality risk, and respiratory syncytial virus was associated with lowest mortality risk (p = 0.003). Differences in mortality risk as a function of oxygenation index were highly dependent on primary underlying condition. A trend toward an increase in oscillator amplitude and frequency was observed when compared with historical data. CONCLUSIONS: Given the number of centers and subjects included in the database, these findings provide a robust description of current practice regarding the use of high-frequency oscillatory ventilation for pediatric hypoxic respiratory failure. Patients with severe hypoxic respiratory failure and immunocompromise had the highest mortality risk, and those with respiratory syncytial virus had the lowest. A means of identifying the risk of 30-day mortality for subjects can be obtained by identifying the underlying disease and oxygenation index on conventional ventilation preceding the initiation of high-frequency oscillatory ventilation.
- MeSH
- analýza krevních plynů MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dítě MeSH
- imunokompromitovaný pacient MeSH
- jednotky intenzivní péče pediatrické statistika a číselné údaje MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- předškolní dítě MeSH
- respirační insuficience etiologie mortalita terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- vysokofrekvenční ventilace škodlivé účinky metody mortalita MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
RATIONALE: High-frequency oscillatory ventilation (HFOV) is theoretically beneficial for lung protection, but the results of clinical trials are inconsistent, with study-level meta-analyses suggesting no significant effect on mortality. OBJECTIVES: The aim of this individual patient data meta-analysis was to identify acute respiratory distress syndrome (ARDS) patient subgroups with differential outcomes from HFOV. METHODS: After a comprehensive search for trials, two reviewers independently identified randomized trials comparing HFOV with conventional ventilation for adults with ARDS. Prespecified effect modifiers were tested using multivariable hierarchical logistic regression models, adjusting for important prognostic factors and clustering effects. MEASUREMENTS AND MAIN RESULTS: Data from 1,552 patients in four trials were analyzed, applying uniform definitions for study variables and outcomes. Patients had a mean baseline PaO2/FiO2 of 114 ± 39 mm Hg; 40% had severe ARDS (PaO2/FiO2 <100 mm Hg). Mortality at 30 days was 321 of 785 (40.9%) for HFOV patients versus 288 of 767 (37.6%) for control subjects (adjusted odds ratio, 1.17; 95% confidence interval, 0.94-1.46; P = 0.16). This treatment effect varied, however, depending on baseline severity of hypoxemia (P = 0.0003), with harm increasing with PaO2/FiO2 among patients with mild-moderate ARDS, and the possibility of decreased mortality in patients with very severe ARDS. Compliance and body mass index did not modify the treatment effect. HFOV increased barotrauma risk compared with conventional ventilation (adjusted odds ratio, 1.75; 95% confidence interval, 1.04-2.96; P = 0.04). CONCLUSIONS: HFOV increases mortality for most patients with ARDS but may improve survival among patients with severe hypoxemia on conventional mechanical ventilation.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hypoxie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- syndrom dechové tísně terapie MeSH
- umělé dýchání metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vysokofrekvenční ventilace metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- metaanalýza MeSH
- srovnávací studie MeSH
OBJECTIVE: Data on prognostic tools for indicating mechanical ventilation in older people with COVID-19 are still limited. The aim of this research was to evaluate if the Multidimensional Prognostic Index (MPI), based on the Comprehensive Geriatric Assessment (CGA), may help physicians in identifying older hospitalized patients affected by COVID-19 who might benefit from mechanical ventilation. DESIGN: Longitudinal, multicenter study. SETTINGS AND PARTICIPANTS: 502 older people hospitalized for COVID-19 in 10 European hospitals. METHODS: MPI was calculated using 8 different domains typical of the CGA. A propensity score, Cox's regression analysis was used for assessing the impact of mechanical ventilation on rehospitalization/mortality for 90 days' follow-up, stratified by MPI = 0.50. The accuracy of MPI in predicting negative outcomes (ie, rehospitalization/mortality) was assessed using the area under the curve (AUC), and the discrimination with several indexes like the Net Reclassification Improvement (NRI) and the Integrated Discrimination Improvement (IDI). RESULTS: Among 502 older people hospitalized for COVID-19 (mean age: 80 years), 152 were treated with mechanical ventilation. In the propensity score analysis, during the 90-day follow-up period, there were 44 rehospitalizations and 95 deaths. Mechanical ventilation in patients with MPI values ≥ 0.50, indicating frailer participants, was associated with a higher risk of rehospitalization/mortality (hazard ratio 1.56, 95% CI 1.09-2.23), whereas in participants with MPI values < 0.50 this association was not significant. The accuracy of the model including age, sex, respiratory parameters, and MPI was good (AUC = 0.783) as confirmed by an NRI of 0.2756 (P < .001) and an IDI of 0.1858 (P < .001), suggesting a good discrimination of the model in predicting negative outcomes. CONCLUSIONS AND IMPLICATIONS: MPI could be useful for better individualizing older people hospitalized by COVID-19 who could benefit from mechanical ventilation.
- MeSH
- COVID-19 * terapie MeSH
- geriatrické hodnocení metody MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- umělé dýchání MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
Cíl studie: Cílem studie bylo zjistit incidenci ventilovaných dětí na zúčastněných pracovištích, základní demografická data ventilovaných dětí, používané ventilační režimy a jejich nastavení a letalitu ventilovaných dětí na JIP a její příčiny. Typ studie: Prospektivní observační multicentrická studie v období od 1. 2. 2002 do 30. 4. 2002. Místo studie: 7 jednotek intenzivní a resuscitační pediatrické péče nemocnic ČR. Materiál a metoda: Všechny děti ve věku 0–18 let přijaté na zúčastněná pracoviště, které vyžadovaly intubaci a umělou plicní ventilaci.U všech pacientů byly zaznamenány demografické údaje (věk, hmotnost, pohlaví), původ základního onemocnění, závažnost stavu (Pediatric Risk of Mortality Score – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS), původ respiračního selhání, chronicita onemocnění, imunosuprese, délka ventilace, délka hospitalizace, použitý ventilační režim konvenční ventilace, nastavení ventilátoru, použití nekonvenční ventilace, acidobazická rovnováha a krevní plyny, alveolo-arteriální diference kyslíku – AaDO2, oxygenační index – OI, hypoxemické skóre – PaO2/FiO2, ventilační index – VI, poměr dechového objemu k mrtvému prostoru – Vd/Vt a dynamická poddajnost respiračního systému – Cdyn. Byla sledována letalita a příčiny úmrtí. Výsledky: Celkem144 dětí (42%dívek) bylo zařazeno do studie (23%všech přijatých pacientů).Průměrný věk byl 70 měsíců a průměrná hmotnost 23 kg. PRISM skóre a délka hospitalizace ventilovaných dětí byly dvojnásobné oproti průměrným hodnotám (11,7 vs 5,7, resp. 10,4 vs 4,8 dne).Průměrná délka ventilace byla 117 hodin,66%pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání, 19 % pacientů bylo chronicky nemocných a 0,7 % pacientů imunosuprimovaných. Nejčastěji používanými ventilačními režimy jsou tlakově regulovaná objemově řízená ventilace a BIPAP. Permisivní hyperkapnie a pronační poloha byly použity shodně u 8 % pacientů, nekonvenční ventilační postupy celkem u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5%. Závěr: Děti vyžadující umělou plicní ventilaci tvoří 23%pacientů přijatých na pediatrické jednotky intenzivní péče.Závažnost stavu i délka hospitalizace jsou dvojnásobné oproti průměru, 66 % pacientů mělo mimoplicní původ respiračního selhání. Tlakově regulovaná objemově kontrolovaná ventilace a BIPAP jsou nejčastěji používané ventilační režimy, nekonvenční ventilace byla použita u 13 % pacientů. Letalita souboru byla 3,5 %, hypoxie nebyla příčinou smrti u žádného pacienta.
Objective: The aims of this study were to evaluate the incidence of mechanically ventilated children in participating units, to find out the demographic data of the patients, to evaluate ventilator settings and to assess the mortality of ventilated children. Design: Prospective observational multicenter study between 1. 2. 2002 and 30. 4. 2002. Setting: Seven paediatric intensive care units in tertiary hospitals in the Czech Republic. Material and Method: All children between 0 and 18 years admitted to the participating paediatric intensive care units who required intubation and mechanical ventilation were enrolled. Following parameters were recorded in all patients: demographic data (age, weight, gender), the origin of the admitting diagnosis, severity of illness (Paediatric Risk of Mortality Score – PRISM, Multiorgan System Failure – MOSF, Lung Injury Score – LIS), the origin of respiratory failure, presence of chronic disease and immunosuppression, length of ventilation, length of stay, ventilator setting, the use of unconventional ventilation, outcome (mortality), blood gas analyses and indices (alveoloarterial oxygen difference – AaDO2, oxygenation index – OI, hypoxemia score – PaO2/FiO2 and ventilation index – VI) and dynamic respiratory system compliance (Cdyn). Results: One hundred and forty four children (42% girls) were enrolled in total, which represented 23% of all admitted children. The mean age of the patients was 70 months and mean weight was 23 kg. PRISM score and the length of stay were twofold compared to mean values (11.7 vs. 5.7 and 10.4 vs. 4.8 days respectively). The mean length of ventilation was 117 hours, 66 % of the patients had an extrapulmonary origin of respiratory failure, 19% of the patients were chronically ill, and 0.7 % had the evidence of immunosuppression. The pressure regulated volume controlled and biphasic positive airway pressure were the most frequently used ventilator settings. Both permissive hypercapnia and prone position were used in 8% of the patients and unconventional ventilation in all was used in 13% of the patients. The mortality was 3.5%. Conclusion: Children on mechanical ventilation represent 23% of all patients admitted to paediatric intensive care units. The severity of illness and length of stay were twofold compared to mean values and 66% of the patients had an extrapulmonaryorigin of respiratory failure.The pressure regulated volumecontrolled and biphasic positive airway pressure were the most frequently used ventilator settings and unconventional ventilation was used in 13% of the patients. The mortality rate was 3.5% and hypoxia was not a cause of death in any patient.
Provedení otevíracího manévru je podle současných názorů považováno za významnou součást ventilační strategie u nemocných s ARDS. Cílem retrospektivní studie bylo zhodnotit vliv opakovaného použití otevíracích manévrů v průběhu umělé plicní ventilace u nemocných s ARDS. Sledovaný soubor tvořilo 25 nemocných splňujících kritéria ARDS. 12 nemocných tvořilo skupinu s rutinním opakovaným použitím otevíracího manévru (skupina ROM) a 13 nemocných bylo ventilováno s využitím otevíracího manévru pouze v průběhu optimalizace ventilačního režimu (skupina kontrolní). K posouzení plicních funkcí byl použit poměr parciální tenze O2 v arteriální krvi/inspirační frakce O2 – oxygenační index a hodnota PEEP (při přijetí, 2., 4., a 6. den pobytu). Mezi další sledované ukazatele patřily: doba umělé plicní ventilace, výskyt nozokomiální pneumonie, výskyt barotraumatu a klinický výsledek (přežití). Obě skupiny byly srovnatelné z hlediska věku, základního onemocnění, vstupního APACHE II a SOFA skóre. V hodnotách oxygenačního indexu (mmHg) při přijetí nebyly statisticky významné rozdíly mezi skupinami (150,4 ± 40,5 ve skupině ROM a 141,3 ± 34,9 ve skupině kontrolní). Hodnota oxygenačního indexu 4. a 6. den byla signifikantně vyšší ve skupině ROM (306,2 ± 79,2 a 323,8 ± 25,6) v porovnání se skupinou kontrolní (240,0 ± 83,4 a 258,3 ± 34,3). V délce umělé plicní ventilace a době pobytu nebyly mez i skupinami signifikantní rozdíly. Opakované rutinní provádění otevíracích manévrů bylo ve sledované populaci nemocných s ARDS spojeno se zlepšením oxygenace.
Recruitment manoeuvre is considered to be an important part of current state-of-the-art ventilatory strategy in ARDS patients. We evaluated the effect of repeated recruitment manoeuvres during mechanical ventilation of ARDS patients in a retrospective study. We enrolled 25 patients meeting ARDS criteria. 12 patients were assigned to repeated recruitment manoeuvre (ROM), 13 patients were ventilated with recruitment manoeuvre only for optimalization of ventilatory mode (control group). Pulmonary functions were assessed using the ratio of partial tension of O2 in arterial blood/inspiratory fraction of O2 – oxygenation index and PEEP level (on admission and hospital day 2, 4 and 6). Duration of mechanical ventilation, incidence of nosocomial pneumonia, barotrauma and clinical outcome (survival) represented additional followed parameters. Both groups were comparable in age, basic underlying illness, APACHE II and SOFA score on admission. Oxygenation indexes on admission were not statistically significantly different between groups (150,4 ± 40,5 vs. 141,3 ± 34,9 in ROM and control group, respectively). Oxygenation index on hospital days 4 and 6 were significantly higher in ROM group (306,2 ± 79,2 and 323,8 ± 25,6) compared to control group (240 ± 83,4 and 258,3 ± 34,3). Duration of mechanical ventilation and in-hospital stay were not significantly different between groups. Repeated recruitment manoeuvres in study population were associated with improved oxygenation.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- odpojení od ventilátoru MeSH
- plíce fyziologie patologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- umělé dýchání metody normy statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH