Cíl: Příspěvek seznamuje s prvním klinickým ověřením zkrácené české verze celosvětově nejrozšířenějšího dotazníku, který umožňuje diagnostikovat pacientovo pojetí nemoci – dotazníku IPQ-R (Moss-Morrisová et al., 2002). Studie si vytkla tři cíle: zhodnotit pacientovo pojetí nemoci na homogenním vzorku osob, zhodnotit interpretace výsledků sestrami včetně stanovení edukačních potřeb pacientů, zjistit názor sester na oprávněné použití dotazníku v rámci ošetřovatelské anamnézy. Metody: Zkrácená verze dotazníku IPQ-R-CZ (Brief) má 20 položek a má srovnatelné psychometrické parametry původní „dlouhé“ verze IPQ-R-CZ. Zjišťuje pět proměnných, které charakterizují pacientovo pojetí nemoci. Sledovaný soubor sestával ze 100 pacientů s převážně kardiovaskulárním onemocněním a pěti sester, které dotazníky administrovaly a podle klíče vyhodnocovaly. Výsledky: Klinické ověření ukázalo, že pro sestry bylo snadné na základě výsledků určit konkrétní oblast edukační potřeby. Závěr: Dotazník by mohl po dalších úpravách a ověřování na základě faktorové analýzy doplnit ošetřovatelskou anamnézu a stát se podkladem edukačního procesu u vybraných pacientů.

Aim: The report gives information about the first clinical verification of a shortened Czech version of the most widely used questionnaire which enables diagnosing the patient's perception of illness – questionnaire IPQ-R (Moss-Morris et al., 2002). The study had three aims: to evaluate patient's perception of illness in a homogenous sample, to evaluate interpretations of the results by nurses including the determination of educational needs of patients, to find out the nurses opinion on justified use of the questionnaire in nursing anamnesis. Methods: Shortened questionnaire IPQ-R-CZ (Brief) contains 20 items and comparable psychometric parameters of the original “long” version IPQ-R-CZ. It features fi ve variables which characterize patient's perception of illness. The observed sample comprised 100 patients with mostly cardiovascular disease and five nurses who administrated the questionnaires and evaluated them using a key. Results: The clinical verifi cation showed that it was easy for the nurses to identify specific domains of educational needs based on results. Conclusion: Aft er some changes and verification based on factor analysis, the questionnaire could supplement the nursing anamnesis and become the basis for educational process in selected patients.

• MeSH
• anamnéza metody   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• emoce klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská diagnóza * MeSH
• ošetřovatelská péče metody   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• pacienti * psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie * metody   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vzdělávání pacientů jako téma MeSH
• zdravotní stav * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• duševní poruchy diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• psychiatrie MeSH
• sebepojetí MeSH
• senioři MeSH
• stereotypizace MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• výzkum MeSH
• výzkumný projekt MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• Klíčová slova
• obecná kvalita života, dotazníky kvality života, hodnocení medicínské péče, stručný dotazník kvality života (B-IPQ),
• MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• percepce klasifikace   MeSH
• průzkumy a dotazníky * využití   MeSH
• terminologie jako téma MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
• zdravotní péče - kvalita, dosažitelnost a hodnocení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chování a mechanismy chování MeSH
• lidé MeSH
• péče o dítě MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

x

• Klíčová slova
• kvantitativní přístup, dotazník IPQ-R-CZ, psychometrické charakteristiky,
• MeSH
• adaptace psychologická * klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• nemoc * etiologie   psychologie   MeSH
• pacienti MeSH
• průzkumy a dotazníky * využití   MeSH
• psychický stres * MeSH
• psychometrie metody   MeSH
• role nemocného * klasifikace   MeSH
• stupnice dopadu nemoci na kvalitu života * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Cílem této průřezové studie bylo zjistit subjektivní vnímání nemoci u pacientů s chronickým srdečním selháním a popsat jeho souvislost s vybranými charakteristikami. Metodika: Data byla získávána formou dotazníkového šetření, údaje o klasifikaci NYHA byly získány ze zdravotnické dokumentace pacienta. Vnímání nemoci bylo hodnoceno prostřednictvím výzkumného nástroje The Brief Illness Perception Questionnaire (Brief-IPQ). Výzkumný soubor zahrnoval 173 pacientů a sběr dat probíhal od července 2020 do listopadu 2021 na pracovištích kardiovaskulárního oddělení. Výsledky: Celkové skóre vnímání nemoci dle Brief-IPQ bylo 42,70 (směrodatná odchylka [SD] = 9,95; min. 11; max. 70). Statisticky významné vztahy byly v naší studii zjištěny mezi vnímáním nemoci a klasifikací NYHA (p = 0,0015) a mezi vnímáním nemoci a soběstačností pacienta (p = 0,0388). Vnímání nemoci dále korelovalo s kvalitou života jak v rámci celkového skóre (rSp = 0,4113; p < 0,05), tak v rámci doménového skóre (fyzická doména: rSp = 0,4751; p < 0,05). Korelace byla nalezena také mezi vnímáním nemoci a sociální podporou (rSp = -0,2333; p < 0,05) a věkem). Závěr: Negativněji vnímají svou nemoc pacienti se závažnějším srdečním selháním (třídy NYHA III a IV) a s klesající soběstačností. Dále může subjektivní vnímání chronického srdečního selhání zhoršovat klesající kvalita života, výskyt deprese, horší sociální podpora nebo vyšší věk pacienta.

Aim: The aim of this cross-sectional study was to determine the illness perception of the chronic heart fail- ure, and to describe its links with selected characteristics. Methods: Data were obtained with a questionnaire survey, data on NYHA classification were obtained from the patient's medical records. Illness perception was evaluated by The Brief Illness Perception Questionnaire (Brief-IPQ). The sample included 173 patients, and data were collected from July 2020 to November 2021 at the cardiovascular ward. Results: The overall Brief-IPQ score was 42.70 (SD = 9.95; min. 11; max. 70). Statistically significant rela- tionships were found between illness perception and NYHA classification (p = 0.0015), and between illness perception and self-sufficiency of the patient (p = 0.0388). Illness perception further correlated with quality of life overall score (rSp = 0.4113; p <0.05) and within the domain score of quality of life (physical domain: rSp = 0.3642; p <0.05; emotional domain: rSp = 0.4751; p <0.05). A correlation was also found between illness perception and depression (rSp = 0.5371; p <0.05), social support (rSp = -0.2333; p <0.05), and age (rSp = 0.1628; p <0.05). Conclusion: Patients with more serious heart failure (NYHA classes III and IV) and decreasing self-sufficiency perceive their illness more negatively. Furthermore, illness perceptions of chronic heart failure may be exacerbated by decreasing quality of life, the incidence of depression, poorer social support, or older age of the patient.

• Klíčová slova
• vnímání nemoci,
• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• deprese MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• samostatný způsob života MeSH
• sociální opora MeSH
• srdeční selhání * psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• duševně nemocní MeSH
• lidé MeSH
• předsudek MeSH
• sociální percepce MeSH
• stereotypizace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou; Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder) je celoživotní neurovývojová porucha. Mezi její hlavní symptomy patří hyperaktivi-ta, impulzivita či nepozornost. Dále se velmi často pojí s obtížemi v oblasti exekutivních funkcí, včetně problémů s vnímáním času. Potíže s vnímáním času přinášejí nejčastěji problémy při plánování, ať už ve smyslu stanovování si krátkodobých cílů, či prostého plánování, kolik je zapotřebí času na dokončení jednoduchého úkolu. Tyto zdánlivě banální deficity mohou však v běžném životě způsobovat značné problémy. O vztahu symptomatologie ADHD a vnímání času u dospělých osob se toho v současné době ví velice málo, ačkoliv se zřejmě jedná o diagnosticky i terapeuticky významnou souvislost. Aktuálně roste zájem o zkoumání asociace mezi nervovými a behaviorálními projevy ADHD, neboť neurologické studie ukázaly mnohé anatomické rozdíly. Nedávné studie taktéž zjistily, že pokud jedinci s ADHD užívají medikaci, má jejich vnímání času tendenci se normalizovat. ADHD je spojena nejen s výraznými rozdíly souvisejícími s vnímáním času, ale i rozdíly v rámci časové perspektivy. Časovou perspektivu lze vnímat jako individuální charakteristiku, zahrnující kognitivní, motivační, emoční i sociální procesy. V této oblasti získává rostoucí pozornost Zimbardův koncept časové perspektivy a z něj vycházející dotazník časové perspektivy (ZTPI), který zahrnuje celkem pět dimenzí: negativní minulost, pozitivní minulost, hédonistická přítomnost, fatalistická přítomnost a budoucnost. V současné době se vnímání času i časová perspektiva u osob s ADHD dostává v oblasti výzkumu do popředí zájmu a přináší tak nové aspekty ADHD. Lepší porozumění i této oblasti ADHD v dospělosti může vést ke zlepšení terapeutických přístupů a účinně pomoci ke zlepšení kvality života populace s ADHD.

ADHD (Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder) is a lifelong neurodevelopmental disorder. The main symptoms include hyperactivity, impulsivity or inattention and difficulties with self-control. Furthermore, it is very often associated with difficulties in the field of executive functions, including problems with the perception of time. Problems with time perception most often result as problems with planning, whether in terms of setting short-term goals or simple planning of how much time is needed to complete a simple task. However, these seemingly trivial deficits can cause significant problems in everyday life. Very little is currently known about the relationship between ADHD symptoms and the perception of time in adults, although it is most likely a diagnostically and therapeutically important connection. There is currently a growing interest in investigating the association between neural and behavioral manifestations of ADHD, as neurological studies have shown many anatomical differences. Recent studies have also found that when individuals with ADHD take medication, their perceptions of time tend to normalize. ADHD is associated not only with significant differences related to the perception of time, but also differences within the time perspective. The time perspective can be perceived as an individual characteristic, including cognitive, motivational, emotional and social processes. One of the well-known concepts for measuring time perspective is the Zimbardo Time Perspective Inventory (ZTPI), which includes a total of five dimensions: negative past, positive past, hedonistic present, fatalistic present and future. Currently, perception time and time perspective in people with ADHD comes to the forefront of research and thus brings new aspects of ADHD. A better understanding of ADHD in adulthood can lead to improved therapeutic approaches and effective help to improve the quality of life in the ADHD population.

• MeSH
• dospělí MeSH
• duševně nemocní psychologie   MeSH
• exekutivní funkce MeSH
• hyperkinetická porucha * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• psychologické testy MeSH
• vnímání času * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Výzkum vizuální percepce u schizofrenie přinesl mnoho poznatků naznačujících narušení percepce u pacientů trpících schizofrenií. Tato narušení se projevují v abnormalitách v percepční organizaci, ale i v subtilnějších symptomech, jako v senzitivitě ke kontrastu, v percepci tvaru či pohybu. Tato narušení jsou přítomna jak u pacientů v remisi, tak u jejich příbuzných a mění se v průběhu nemoci. Předpokládá se, že jsou dílčí manifestací neurobiologických abnormalit a změn konektivity v mozku, a proto jejich zkoumání může přispět k lepšímu porozumění onemocnění. Příspěvek přináší přehled nejdůležitějších výzkumných zjištění týkajících se narušení vizuální percepce u schizofrenie.

Research on visual perception in schizophrenia has brought a large amount of data showing perceptual impairments in patients suffering from schizophrenia. These impairments manifest in abnormalities in perceptual organization as well as in more subtle symptoms such as contrast sensitivity, form and motion perception. They are present even in patients in remission and in their relatives and they change during the course of the illness. Considering that they are partial manifestations of neurobiological abnormalities and alterations in connectivity in the brain, investigating them might contribute to better understanding of the illness. The article presents a summary of major research in visual perception impairments in schizophrenia.

• MeSH
• iluze MeSH
• lidé MeSH
• retina patofyziologie   MeSH
• rozpoznávání obrazu * MeSH
• schizofrenie * komplikace   MeSH
• zraková percepce * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Dostatečná motivace, správná znalost a vhodné podmínky jsou z pohledu jednotlivce klíčové pro zdravý životní styl respektující primární prevenci obezity. Cílem této práce bylo zjistit současný stav percepce problematiky obezity v dospělé populaci mužů a žen. Náhodně vybranému souboru byl administrován dotazník detekující subjektivní vnímání obezity jako choroby, míru potřebných znalostí a individuální chování v oblasti fyzické aktivity a výživy. Součástí dotazníku byly i údaje respondenta o vlastní tělesné výšce a hmotnosti. Zpracováno bylo 276 dotazníků od (87 % oslovených), jednalo se o 141 respondentů a 135 respondentek. Studie potvrdila rozdílný přístup v percepci obezity jako choroby u mužů a žen (p < 0,001). Ženy, přestože a také právě proto, že jsou ve větší míře vystaveny diskriminaci kvůli své tělesné váze (p < 0,001), vykazují nižší zastoupení nadváhy a obezity a rovněž vyšší míru znalostí i kontrolovaného chování v oblasti výživy, více respektují jako zdroje informací o problematice obezity odbornou veřejnost. Téměř polovina vyšetřovaných mužů a čtvrtina žen ve vyšetřovaném souboru nevěděla, kde získat dostatečné informace k správnému hubnutí. Ostatní za hlavní zdroj informací identifikovali internet. Až 77 % procent obézních nebo respondentů s nadváhou pravidelně necvičilo a pouze 37 % z nich alespoň částečně souhlasilo s tvrzením, že obezita je u lidí způsobena nedostatkem pohybu. Zjištěné rozdíly v oblasti percepce tělesné hmotnosti, informačních zdrojů, motivací i preferovaných mechanismů kontroly tělesné hmotnosti mezi muži a ženami je třeba zohlednit v návrhu strategií cílených na podporu zdraví a protektivního chování jednotlivce zaměřeného na prevenci obezity a s ní spojených komorbidit.

Sufficient motivation, right knowledge, and appropriate circumstances are the key players for healthy behaviour prone to prevent obesity and its' comorbidities from an individual's perspective. The aim of this cross-sectional pilot study was to detect the temporary state of obesity problems' perception in adult women and men. The Questionnaire – concerning perception of obesity, discrimination because of obesity, knowledge of obesity prevention and individual behaviour together with self-monitored data about body weight and body height – was developed and administered to a randomly selected sample of 276 adult women and men. The respondent rate was 87% (141 men and 135 women). The study confirms the different approach in the perception of obesity as a disease in men and women (p < 0.001) with a disadvantage for men. The women, against the fact, and probably as well, because of the fact, that they feel discrimination because of obesity in higher proportion, show a lower representation of obesity and overweight in comparison to men. The women as well show a higher level of knowledge about obesity and controlled behaviour in the area of nutrition, and show a higher reflection of advice by health care professionals. Almost one-half of addressed men and one-third of these women did not know where they should achieve the right information about obesity treatment. The rest of the sample identified the internet as their main source of information. Almost 77% of the overweight and obese did not do physical activity regularly and only 37% of them at least, in part, agreed with the affirmation that obesity is caused by lack of physical activity. In conclusion: There were detected gender based differences in perception of body weight, sources of information, and preferredmechanisms of body weight control, which should be taken into account in the proposal of obesity prevention strategies.

• MeSH
• chování při vyhledávání informací MeSH
• cvičení MeSH
• dospělí MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• obezita * epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• představa o vlastním těle MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• sebepojetí MeSH
• senioři MeSH
• sociální diskriminace MeSH
• zdravé chování MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe * MeSH
• životní styl * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH