Úvod. Cílem vylepšeného protokolu zotavení po operaci (ERAS) je dosáhnout dřívějšího zotavení, zkrácení délky pobytu v nemocnici (LOS) a zlepšení výsledků rehabilitace pacientek. Po zavedení našeho protokolu ERAS jsme se snažili přezkoumat získané zkušenosti. Naším cílem bylo vyhodnotit LOS, pooperační komplikace, analgezii při propuštění, spokojenost pacientky a náš protokol ERAS ve srovnání s literaturou. Metody. Jednalo se o retrospektivní studii celé naší prospektivně utvářené databáze v období od ledna 2016 do prosince 2016. Byly shromážděny demografické údaje o pacientkách, LOS, analgezie při propuštění a komplikace. Spokojenost pacientek byla stanovena pomocí desetibodového Likertova dotazníku. Výsledky. Celkem 70 pacientek podstoupilo rekonstrukci prsu pomocí volného laloku na dolní epigastrické stopce (DIEP). Průměrný věk při chirurgickém výkonu byl 51 let (rozmezí 23-71). Průměrný LOS byl 4,89 dní (rozmezí 4-0). Celkem 61 pacientek (87 %) bylo propuštěno do 5 dnů. Celkem 65 pacientek (93 %) bylo propuštěno domů bez nutnosti podání opioidů. Velké a malé komplikace se vyskytly u 3 pacientek (4 %), resp. u 5 (7 %) pacientek. Nebyl zjištěn žádný případ úplného nebo částečného selhání laloku. Třicetidenní spokojenost pacientek byla vysoká (> 9/10) ve všech oblastech, ale pacientky si stěžovaly na nevolnost a zvracení. Závěr. Přijetí našeho zlepšeného protokolu zotavování po autologní rekonstrukci prsu vedlo ke snížení průměrného LOS a potřeby opioidů, podobně jako v současné literatuře. Zjistili jsme však, že existují další vylepšení, která lze v našem protokolu ERAS provést, a že stále je třeba evidence-based kontroly k ověření naší praxe. Tato musí probíhat paralelně s edukačními a kontrolními cykly, aby bylo podpořeno užívání ERAS, které může bezpečně optimalizovat výsledky u pacientek.

Background. Enhanced recovery after surgery (ERAS) aims to achieve earlier recovery, reduced hospital length of stay (LOS) and improved outcomes. Following the introduction of our ERAS protocol, we sought to review our ERAS experience. Our aims were to evaluate the LOS, post-operative complications, discharge analgesia, patient satisfaction and our ERAS protocol compared to the literature. Methods. This was a retrospective review of all our prospectively managed database between January 2016 and December 2016. Patient demographics, LOS, discharge analgesia and complications were collected. Patient satisfaction was determined using a 10-point Likert scale questionnaire. Results. A total of 70 patients underwent breast reconstruction using free deep inferior epigastric artery (DIEP) flaps. The mean age at surgery was 51 years (range 23–71). The mean LOS was 4.89 days (range 4–10). 61 patients (87%) were discharged within 5 days. 65 patients (93%) were discharged home on no controlled opioids. Major and minor complications were encountered in 3 patients (4%) and 5 (7%) patients respectively. There were no cases of complete or partial flap failure. 30-day patient satisfac-tion was high (>9/10) across all domains but patients complained of nausea & vomiting. Conclusion. The adoption of our enhanced recovery protocol for autologous breast re-construction has resulted in a mean LOS and opioid use reduction similar to contemporary literature. However, we have seen that there are further refinements that can be made to our ERAS protocol and there is still a need to develop a stronger evidence base to support our practices. This is in parallel with ongoing education and audit cycles to foster a culture of ERAS that can safely optimise patient outcomes.

• MeSH
• délka pobytu MeSH
• lidé MeSH
• mamoplastika * metody   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• volné tkáňové laloky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Přesný vztah mezi genovou mutací hematopoetických buněk (clonal hematopoiesis of indeterminate potential; CHIP) a klinickým projevem nebyl doposud jasně popsán. Cílem této akademické multicentrické klinické studie je prozkoumat souvislost mezi přítomností CHIP v periferní krvi a incidencí ischemické CMP (iCMP) a současně tak prokázat, zda CHIP ovlivňuje etiopatogenezi aterosklerózy, což by mohlo vést k určení nového možného rizikového faktoru v diagnostice predispozice k iCMP. Metodika: Jedná se o multicentrickou prospektivní studii, do které je zapojeno 14 iktových a komplexních cerebrovaskulárních center v ČR. Předpokládaný celkový počet je 1 000 zařazených pacientů ve věku 70 a více let a 50 odebraných vzorků aterosklerotických plátů, na jejichž zajištění budou spolupracovat vybraná chirurgická pracoviště. Sledované parametry zahrnují osobní a farmakologickou anamnézu, laboratorní parametry, neurologické parametry a výsledky vybraných zobrazovacích vyšetření. Předpokládaným výstupem bude definování role konkrétních alelických variant a jejich zastoupení jako rizikového faktoru pro rozvoj aterosklerózy a následné manifestace iCMP.

Aim: The exact relationship between the gene mutation of hematopoietic cells (clonal hematopoiesis of indeterminate potential; CHIP) and the clinical manifestation has not yet been clearly described. The aim of this academic multicentric clinical study is to investigate the association between the presence of CHIP in peripheral blood and the incidence of ischemic stroke, and at the same time, to demonstrate whether CHIP contributes to the etiopathogenesis of atherosclerosis. This could lead to the identification of a new potential risk factor in the diagnosis of ischemic stroke predisposition. Methodology: This is a multicenter prospective study involving 14 primary and comprehensive stroke centers in the Czech Republic. The total number of enrolled patients aged ≥ 70 years is expected to be 1,000. The selected surgical centers will collaborate to provide 50 atherosclerotic plaque samples. Monitored parameters include personal and pharmacological history, laboratory parameters, neurological parameters, and results of selected imaging examinations. The expected outcome will be the definition of specific allelic variants and their frequencies as risk factors for the development of atherosclerosis and subsequent manifestation of ischemic stroke.

• MeSH
• arterioskleróza MeSH
• hematopoéza MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * etiologie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Studie THERESE Study (vliv srdečního selhání se zachovalou ejekční frakcí na 2letou úmrtnost pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí – protokol pro multicentrickou, prospektivní studii případů a kontrol Úvod: Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) má vysokou prevalenci u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Může negativně ovlivnit úmrtnost pacientů s CHOPN, ale v současné době chybějí robustní data. Cíl: Cílem studie THERESE (angl. The influence of hearT failure with preserved ejection fraction on 2-year mortality of patients with cHronic obstructivE pulmonaRy disEaSE) je zhodnotit možný vliv HFpEF na úmrtnost pacientů ve stadiu C a D podle kritérií Globální iniciativy pro chronickou obstrukční plicní nemoc (GOLD). Metody: Jedná se o multicentrickou, prospektivní studii případů a kontrol, do níž plánujeme zařadit 150 pacientů. Diskuze: Data ze studie THERESE nám poskytnou informace o možném vlivu HFpEF na úmrtnost pacientů s CHOPN. To by mohlo být důležité v další léčbě pacientů s CHOPN, neboť potenciálně okamžitá diagnóza HFpEF a její následná léčba by mohly zlepšit prognózu pacientů. Rovněž budeme mít k dispozici data o prevalenci HFpEF u různých fenotypů CHOPN, což je sekundárním cílem studie.

Cíl Zjišťovali jsme, zda jsou zkrácený protokol (AP) tvořený pouze jednou akvizicí před podáním kontrastní látky a jednou akvizicí po podání kontrastu a z nich odvozené obrazy (první pokontrastní subtrahovaný [FAST] obraz a obraz s projekcí s maximálním intenzitou [MIP]) vhodné pro screening magnetickou rezonancí (MR) prsu. Metody Provedli jsme prospektivní observační studii hodnotících (reader study), kteří hodnotili 443 žen s mírně nebo středně zvýšeným rizikem, u nichž bylo provedeno celkem 606 screeningových MR. Vhodné ženy měly normální mamogram nebo mamogram s benigním nálezem a v případě heterogenně denzních nebo extrémně denzních prsů (n = 427) byla provedena následná ultrasonografie s normálním nebo benigním nálezem. Zkušení radiologové hodnotili jako první obraz v MIP, v němž hledali významné enhancement, a poté prohlédli celý AP (tvořený MIP a FAST obrazy, a volitelně jejich nesubtrahovanými zdrojovými obrazy), s cílem popsat enhancement a stanovit diagnózu. Analýza na základě plného diagnostického protokolu (FDP) byla provedena jako poslední. Výsledky Doba akvizice MR pro FDP byla 17 min, zatímco akvizice pro AP jen 3 min. Průměrná doba pro hodnocení jedné MIP a celého AP byla 2,8 s, resp. 28 s. Bylo diagnostikováno jedenáct karcinomů prsu (čtyři duktální karcinomy in situ a sedm invazivních karcinomů; všechny měly stadium T1N0 a intermediární nebo vysoký grade), čemuž odpovídal podíl nově detekovaných karcinomů 18,2 na 1 000. Hodnocení MIP bylo pozitivní u 10 (90,9 %) z 11 karcinomů a umožnilo určit nepřítomnost karcinomu prsu s negativní předpovědní hodnotou (NPV) 99,8 % (418 z 419). Hodnocení celého AP, stejně jako hodnocení FDP, umožnilo stanovit diagnózu všech karcinomů (11 [100 %] z 11). Specificita a pozitivní předpovědní hodnota (PPV) AP a FDP byly ekvivalentní (94,3 % vs. 93,9 %, resp. 24,4 % vs. 23,4 %). Závěr Doba akvizice MR 3 min a doba hodnocení MIP obrazu zkušeným radiologem 3 s jsou dostatečné k prokázání nepřítomnosti karcinomu prsu při hodnotě NPV 99,8 %. Při délce hodnocení < 30 s pro celý AP byla diagnostická přesnost stejná jako tato přesnost při použití FDP a vedla k podílu nově detekovaných karcinomů 18,2 na 1 000.

• MeSH
• časná detekce nádoru metody   MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• nádory prsu diagnóza   patologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Roboticky asistovaný trénink chůze představuje moderní koncept neurorehabilitace u pacientů po CMP. Cílem naší randomizované intervenční studie je zhodnotit přídatný efekt robotické rehabilitace chůze u pacientů v subakutní fázi ischemické CMP a porovnání s kohortou pacientů absolvujících standardní (protokolem definovanou) ústavní rehabilitaci. Primárním sledovaným parametrem je úroveň funkční kategorizace chůze. Sekundárními sledovanými parametry jsou časové parametry chůze (10metrový test chůze, Timed Up and Go), změny tělesného složení, modifikovaná Rankinova škála, index Barthelové, balanční škála Bergové a dotazník Subjektivní hodnocení strachu z pádů. Radiologická substudie sleduje dynamiku vývoje strukturálních změn a atrofie mozkové tkáně pomocí MR. Metody: Prospektivní randomizovaná otevřená monocentrická studie zařazující pacienty do 6 týdnů od první ischemické CMP. Konvenční rehabilitací (fyzioterapie, ergoterapie a mechanoterapie) jsou léčeny obě skupiny po dobu 60 min 5× týdně, celkem 15× po dobu 3–4 týdnů (celkem 1 200 min). Intervenční skupina navíc absolvuje roboticky asistovaný trénink chůze pomocí přístroje Lokomat 20–50 min 5× týdně, celkem 15× po dobu 3–4 týdnů (celkem 1 800 min). Sběr dat probíhá ve čtyřech časových obdobích: před zahájením intervence (T0), v polovině intervence (T1; 8. den), hodnocení po ukončení rehabilitace (T2; 15. den) a 3 měsíce po ukončení (T3).

Aim: Robot-assisted gait training represents a modern concept of neurorehabilitation in stroke patients. Our randomized interventional study aims to assess the additive effect of robot-assisted gait rehabilitation in subacute ischemic stroke patients and to compare its effect with patients undergoing standard institutional protocol-defined rehabilitation. The primary endpoint is the functional ambulation category. The secondary endpoints include gait time parameters (10 Meter Walk Test, Timed Up and Go), changes in body composition, modified Rankin scale, Barthel index, Berg balance scale, and a questionnaire Falls Efficacy Scale – International. Radiological sub-study evaluates the dynamics of brain structural changes and atrophy using MRI. Methods: This is a prospective randomized open monocentric study enrolling patients within 6 weeks from the onset of the firs ischemic stroke. Both groups are treated with conventional rehabilitation (physiotherapy, occupational therapy and mechanotherapy) for 60 min 5 times a week, a total of 15 times for 3 to 4 weeks (a total of 1,200 min). The Lokomat group undergoes robot-assisted gait training using the interventional exoskeleton for 20-50 minutes 5 times a week for a total of 15 times for 3 to 4 weeks (a total of 1,800 min). Data collection takes place over four time periods: pre-intervention (T0), mid-intervention (T1; day 8), post-rehabilitation assessment (T2; day 15), and 3 months post-intervention (T3).

• Klíčová slova
• Lokomat,
• MeSH
• chůze MeSH
• lidé MeSH
• neurologické poruchy chůze rehabilitace   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• indukce ovulace MeSH
• lidé MeSH
• luteální fáze MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Far too little attention has been paid to health effects of air pollution and physical (in)activity on musculoskeletal health. The purpose of the Healthy aging in industrial environment study (4HAIE) is to investigate the potential impact of physical activity in highly polluted air on musculoskeletal health. A total of 1500 active runners and inactive controls aged 18-65 will be recruited. The sample will be recruited using quota sampling based on location (the most air-polluted region in EU and a control region), age, sex, and activity status. Participants will complete online questionnaires and undergo a two-day baseline laboratory assessment, including biomechanical, physiological, psychological testing, and magnetic resonance imaging. Throughout one-year, physical activity data will be collected through Fitbit monitors, along with data regarding the incidence of injuries, air pollution, psychological factors, and behavior collected through a custom developed mobile application. Herein, we introduce a biomechanical and musculoskeletal protocol to investigate musculoskeletal and neuro-mechanical health in this 4HAIE cohort, including a design for controlling for physiological and psychological injury factors. In the current ongoing project, we hypothesize that there will be interactions of environmental, biomechanical, physiological, and psychosocial variables and that these interactions will cause musculoskeletal diseases/protection.

• MeSH
• běh * MeSH
• biomechanika MeSH
• dospělí MeSH
• klinické protokoly MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• zdravé stárnutí * MeSH
• znečištění ovzduší * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Moderní perioperační péče typu ERAS (Enhanced Recovery After Surgery) vede ke snížení frekvence pooperačních komplikací a zkrácení délky hospitalizace. K dosažení těchto výsledků je nezbytná dostatečná adherence k ERAS protokolu. Míra adherence k protokolu, jeho účinnost a bezpečnost není u geriatrických pacientů známa. Cílem studie je zhodnotit adherenci k ERAS protokolu a jeho bezpečnost u geriatrických pacientů indikovaných k plánované střevní resekci. Metoda: Formou unicentrické prospektivní nerandomizované studie byla hodnocena konsekutivní sestava 111 pacientů, kteří podstoupili plánovaný resekční výkon v oblasti kolorekta bez ohledu na operační přístup (laparoskopicky, konvenčně). Perioperační péče byla u všech pacientů vedena dle ERAS protokolu. K hodnocení byli pacienti rozděleni do dvou věkových skupin (<65 let – 51 pacientů a ≥65 let – 60 pacientů). V každé skupině byla sledována adherence k protokolu, pooperační morbidita a mortalita, parametry perioperační péče, délka hospitalizace a 30denní rehospitalizace. Výsledky: Celková adherence k protokolu byla 81,5 % u mladších pacientů a 77,5 % u starších pacientů (p=0,03). V ostatních sledovaných parametrech nebyl mezi oběma skupinami prokázán žádný statisticky významný rozdíl. Nikdo nezemřel. Incidence závažných komplikací (stupeň IIIa–IIIb) byla u mladších pacientů 7,8 %, u starších pacientů 6,7 %. Medián pooperační délky hospitalizace byl 9 dní u mladších pacientů a 8 dní u starších pacientů. Frekvence rehospitalizace byla 8 % u mladších pacientů a 3,4 % u starších pacientů. Závěr: U geriatrických pacientů v elektivní kolorektální chirurgii lze dosáhnout dostatečné adherence k ERAS protokolu bez zvýšení rizika pooperačních komplikací a počtu rehospitalizací ve srovnání s mladšími pacienty. Implementace ERAS protokolu je i u geriatrických pacientů možná.

Introduction: The enhanced recovery after surgery (ERAS) protocol decreases postoperative complications and reduces the length of hospital stay. To achieve these results, high adherence to the protocol is necessary. The level of adherence to the protocol, its efficacy and safety are unknown in geriatric patients. The goal of this study was to assess adherence to the ERAS protocol and its safety in elderly patients undergoing elective colorectal surgery. Method: This was a single-centre, prospective, non-randomized study. One hundred and eleven patients undergoing elective colorectal resections were included in the study, irrespective of the type of surgery (laparoscopic or conventional). Perioperative care followed the ERAS protocol in all patients. The patients were divided into two age groups (<65 years − 51 patients and ≥65 years − 60 patients). Protocol adherence, postoperative morbidity and mortality, perioperative care parameters, length of hospital stay and readmission within 30 days were monitored in each group. Results: Overall protocol adherence was 81.5% in the younger patients and 77.5% in the elderly patients (p = 0.03). No statistically significant difference was found between the two groups in any of the other parameters analysed. No fatalities occurred in the entire study group. The incidence of serious complications (grade IIIa−IIIb) was 7.8% in the younger patients and 6.7% in the elderly. Median postoperative length of hospital stay was 9 days in the younger patients and 8 days in the elderly patients. Readmission rates were 8% in the younger patients and 3.4% in the elderly patients. Conclusion: Sufficient adherence to the ERAS protocol can be achieved in geriatric patients undergoing elective colorectal surgery without increasing the risk of postoperative complications and readmissions compared to younger patients. Implementation of the ERAS protocol is feasible in geriatric patients.

• Klíčová slova
• ERAS - Enhanced Recovery After Surgery,
• MeSH
• geriatrie MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• klinické protokoly MeSH
• kolorektální chirurgie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• perioperační péče MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH

Úvod: Moderní postupy v perioperační péči vycházející z principů medicíny založené na důkazech zlepšují pooperační výsledky. Jejich osvojení však není běžnou klinickou praxí na většině chirurgických pracovišť. Cíl: Cílem naší studie bylo vypracování protokolu a jeho zavedení do praxe. Předmětem sdělení je tolerance protokolu v našich podmínkách. Pacienti a metoda: Do prospektivní randomizované studie byli zařazeni nemocní operovaní (otevřená střevní resekce) na chirurgické klinice 4/2005–12/2007 a randomizováni do fast track skupiny (n = 53) a non-fast track skupiny (n = 52). Ve fast track skupině (FTS) bylo postupováno podle protokolu akcelerované rehabilitace, v non-fast track skupině (non-FTS) tradičním způsobem. Výsledky byly statisticky zhodnoceny. Dva nemocní z FTS byli vyřazeni z hodnocení pro časné porušení protokolu personálem. Protokol i informovaný souhlas pacienta byly schváleny etickou komisí nemocnice. Výsledky: Skupiny se nelišily věkem, diagnózou a délkou operace. Analgezie byla významně lépe kontrolovaná ve FTS, podobně tolerance perorálního příjmu byla v této skupině vyšší (operační den – průměrně 634 ml, proti 304 ml). Návrat střevní pasáže byl ve sledované skupině rychlejší (průměrně 2,1 proti 3,9 dnů). Frekvence pooperačních komplikací byla nižší, délka hospitalizace byla kratší (medián 7,0, proti 9,0 dne, p < 0,001). Závěr: Vypracovaný protokol fast track pooperační rehabilitace bylo možné v rámci studie zavést do klinické praxe. Tolerance nemocnými byla velmi dobrá. Uplatnění postupů akcelerované rehabilitace je v našich podmínkách možné, znamená to však překonat horší toleranci ošetřujícího personálu.

Introduction: Modern procedures in peri-operative care arising from evidence-based medicine improve postoperative results. Their acceptance is however not a common clinical practice at most surgical centers. Aim: The aim of our study was to design a protocol and introduce it into the praxis. The subject of announcement is tolerance of protocol in our conditions. Patients and method: Prospective randomized study included patients who were operated on (open bowel resection) at Department of Surgery in period 4/2005–12/2007. They were randomized in fast track group (n = 53) and non-fast track group (n = 52). Protocol with accelerated recovery was used in the fast track group (FTG) and we used traditional approach in the not-fast track (non-FTG). Results were statistically evaluated, 2 patients (FTG) were excluded from analysis for protocol failure (protocol was non kept by anesthesiologist in 1 patient and by the nurse in the second patient). Protocol and informed consent form was approved by the Hospital Ethics Committee. Results: Both groups did not differ in age, diagnosis and length of surgery. Analgesia was controlled significantly better in FTG; similarly oral intake tolerance was higher in this group (day of surgery – mean value 634 ml versus 304 ml). Restoration of bowel functions was also faster in interventional group (mean time 2.1 versus 3.9 days). Frequency of postoperative complications was lower and hospital stay was shorter (median 7.0 versus 9.0 days, p < 0.001). Conclusion: Designed fast track protocol of postoperative recovery could be introduced in clinical praxis in terms of study. Patients’ tolerance was very good. Application of accelerated recovery procedures is possible in our conditions but it means primarily to overcome worse tolerance of attending personnel.

• MeSH
• dospělí MeSH
• klinické protokoly MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pooperační bolest MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• pooperační péče metody   MeSH
• střeva chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: Studies have shown the value of using fast-track postoperative recovery. Standard procedures (non-fast-track strategies) remain in common use for perioperative care. Few prospective reports exist on the outcome of fast-tracking in Central Europe. The aim of our study was to assess the effect and safety of our own fast-track protocol with regard to the postoperative period after open bowel resection. PATIENTS AND METHODS: One hundred and five patients with ASA score I-II scheduled for open intestinal resection in the period April 2005-December 2007 were randomly selected for the fast-track group (FT) and non-fast-track group (non-FT). A designed protocol was used in the FT group with the emphasis on an interdisciplinary approach. The control group (non-FT) was treated by standard established procedures. Postoperative pain, rehabilitation, gastrointestinal functions, postoperative complications, and post-op length of stay were recorded. RESULTS: Of 105 patients, 103 were statistically analyzed. Patients in the FT group (n=51) and non-FT group (n=52) did not differ in age, surgical diagnosis, or procedure. The fast-track procedure led to significantly better control of postoperative pain and faster restoration of GI functions (bowel movement after 1.3 days vs. 3.1, p<0.001). Food tolerance was significantly better in the FT group and rehabilitation was also faster. Hospital stay was shorter in the FT group - median seven days (95% CI 7.0-7.7) versus ten days (95% CI 9.5-11.3) in non-FT (p<0.001). Postoperative complications within 30 postoperative days were also significantly lower in the FT group (21.6 vs. 48.1%, p=0.003). There were no deaths and no patients were readmitted within 30 days. CONCLUSIONS: Following the FT protocol helped to reduce frequency of postoperative complications and reduced hospital stay. We conclude that the FT strategy is safe and effective in improving postoperative outcomes.

• MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• klid na lůžku statistika a číselné údaje   MeSH
• klinické protokoly MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pacientem kontrolovaná analgezie statistika a číselné údaje   MeSH
• perioperační péče metody   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• střeva chirurgie   MeSH
• trávicí systém - fyziologické jevy MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH