Cíl studie: Zhodnotit vliv zrakové ostrosti a kontrastní citlivosti na subjektivní hodnocení zrakových funkcí zjištěné pomocí dotazníků u pacientů před operací katarakty a po operaci. Metodika: Zraková ostrost testována na projekčních Snellenových optotypech a logMUR tabuli s Landoltovými prstenci, kontrastní citlivost na tabuli Pelli-Robson. Dotazník zahrnoval Visual Functioning Index VF-14, Cataract Symptom Score a Global Measures of Vision - potíže a spokojenost s viděním. 37 pacientů s kataraktou bylo vyšetřeno včetně vyplnění dotazníku den před operací a 7 týdnů po operaci. Výsledky: Před operací katarakty má většina pacientů (65 %) střední potíže s viděním a většina (51 %) je mírně nespokojena. Po operaci většina pacientů (51 %) nevykazuje potíže žádné a je velmi spokojena (54 %). Zraková ostrost (ZO) koreluje ze subjektivních hodnocení pouze s indexem VF-14, a to pouze ZO neoperovaného oka (p < 0,01), binokulární ZO předoperační (p < 0,001) a po-operační (p < 0,05). Kontrastní citlivost (neoperovaného oka, operovaného oka, binokulární) koreluje s více subjektivními parametry (index VF-14, spokojenost, potíže s viděním), a to jak předoperačně, tak i pooperačně (p < 0,05, p < 0,01, p < 0,001). Závěr: Po operaci katarakty dochází k významnému zlepšení zrakové ostrosti, kontrastní citlivosti a subjektivních parametrů zrakových funkcí. Subjektivní parametry více korelují s kontrastní citlivostí než se zrakovou ostrostí. Kontrastní citlivost více vypovídá o vidění pacientů v běžném denním životě než zraková ostrost.
Purpose: To assess the influence of visual acuity and contrast sensitivity on subjective evaluation of visual function investigated by means of questionnaires in patients before and after cataract surgery. Methods: Visual acuity was tested on Snellen projection optotypes and logMAR optotype chart with Landolt rings, contrast sensitivity was tested on Pelli- Robson chart. The questionnaire included Visual Functioning Index VF-14, Cataract Symptom Score and Global Measures of Vision - self-reported trouble and satisfaction with vision. 37 cataract patients were examined, including completing the questionnaire, 1 day before and 7 weeks after the surgery. Results: Most patients (65 %) suffer from moderate troubles with their vision and are moderately dissatisfied (51 %) before cataract surgery. After the surgery, a majority of patients háve no troubles (51 %) and are very satisfied (54 %). Visual acuity (VA) correlates only with VF-14, námely only VA of non-operated eye (p < 0.01), binocular VA before (p < 0.001) and after surgery (p < 0.05). Contrast sensitivity (of non-operated eye, operated eye, binocular) correlates with more subjective parameters (VF-14, self-reported trouble and satisfaction with vision), námely both before and after the surgery (p < 0.05, p < 0.01, p < 0.001). Conclusion: After cataract surgery, visual acuity, contrast sensitivity and subjective parameters of visual functions significantly improve. Subjective parameters correlate more with contrast sensitivity then with visual acuity. Contrast sensitivity is more related than visual acuity to reál world in patients with cataract.
- MeSH
- Humans MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Evoked Potentials, Visual MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
Autoři referují o možnosti, metodice, testování a výsledcích objektivního určení centrální zrakové ostrosti na zdravých a nemocných dobrovolnících. Principem metody je (za pomoci zrakových evokovaných potenciálů – sweep VEP) extrapolace maximální vnímatelné prostorové frekvence, tedy minimálního úhlu rozlišení, který vyjadřuje zrakovou ostrost. Celkem bylo vyšetřeno 73 osob (54 zdravých a 19 objektivně zrakově postižených), kdy byla porovnávána zraková ostrost zjištěná testováním na ETDRS tabuli s ostrostí extrapolovanou pomocí sweep VEP. Výsledky zjištěné těmito dvěma metodami se statisticky významně neshodovaly. Závěr: objektivní testování zrakové ostrosti v současné době nedoporučujeme k rutinnímu použití, vyšetření prozatím slouží pro potřeby odhadu zrakové ostrosti a objektivizaci funkčnosti zrakové dráhy jako celku.
The authors refer about the possibility, method, testing and results of objective assessment of the central visual acuity in healthy and visually impaired volunteers. The principle of the method is (using visually evoked potentials – sweep VEP) extrapolation of the maximal perceived spatial frequency, or the minimal angle of separation, which represents the visual acuity Altogether 73 persons (54 healthy and 19 objectively visually impaired) were examined, the visual acuity established using the ETDRS chart was compared to the acuity extrapolated from the sweep VEP. Results obtained by means of those two methods did not statistically significantly correlate. Conclusion: The objective testing of the visual acuity we do not recommend for routine use, the examination is at this time used for the purpose of estimation of the visual acuity and objectification of visual pathway functionality as a whole.
- MeSH
- Diagnostic Techniques, Ophthalmological MeSH
- Financing, Organized MeSH
- Humans MeSH
- Visual Acuity physiology MeSH
- Evoked Potentials, Visual physiology MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Evaluation Study MeSH
- MeSH
- Child MeSH
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Professional Competence MeSH
- Children with Disabilities MeSH
- Problem Solving MeSH
- Social Facilitation MeSH
- Education, Special MeSH
- Teaching MeSH
- Persons with Visual Disabilities MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
Cíl: Cílem předložené práce je detailní popis klinického nálezu u čtyř dětí s náhle vzniklým poklesem zrakových funkcí psychogenní příčiny. Metodika: Retrospektivně byla vyhodnocena zdravotnická dokumentace čtyř dívek s průměrným věkem 13 let (medián 14 let, interval 9–17 let), které byly sledovány na Oční klinice LF OU a FN Ostrava v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014. U všech dívek bylo provedeno komplexní oční a neurologické vyšetření včetně magnetické rezonance (MR) mozku, vizuálních evokovaných potenciálů (VEP), elektroretinografie (ERG) a v jednom případě lumbální punkce. Všechny dívky absolvovaly vyšetření dětským psychologem. Výsledky: U žádné z dívek v našem souboru případů jsme neprokázali organickou příčinu poklesu zrakové ostrosti. Výsledky oftalmologického, neurologického i doprovodných vyšetření (VEP, ERG, MR, lumbální punkce) byly ve všech případech negativní. Psychologické vyšetření prokázalo u všech dívek převahu psychosomatického původu obtíží. Po absolvování třech psychoterapeutických sezení u dětského psychologa došlo k plné úpravě zrakové ostrosti u všech dívek v našem souboru případů. Závěr: Neorganická ztráta zraku je klinická diagnóza vyhrazená pro stavy jedno- nebo oboustranného nevysvětlitelného poklesu zrakové ostrosti při absenci organického očního nebo celkového onemocnění. Diagnostický proces tohoto onemocnění je zdlouhavý, vyžadující multioborovou spolupráci. Základním léčebným přístupem je psychoterapie, která by měla probíhat pod dohledem zkušeného dětského psychologa.
Purpose: The objective of the present paper is a description of clinical findings in four children with non-organic visual loss (NOVL). Methods: A retrospective case series analysis was performed on four girls who were followed up at the Ophthalmology Department of the University Hospital Ostrava from 1st January 2014 to 31st December 2014. The mean age of these patients was 13 years (median 14 years, range 9–17 years). Ophthalmological and neurological examinations were performed, including brain MRI, visual evocated potentials, electroretinography as well as lumbar puncture in one case. All girls were examined by a children psychologist. Results: An organic cause of reduced visual acuity was not identified in any of the four cases. The results of ophthalmological, neurological and other examinations (VEP, ERG, MRI, lumbar puncture) were negative. Psychological examination confirmed predominant psychosomatic background of the disorder in all cases. Visual acuity resolved completely in all patients after three psychotherapy sessions led by a child psychologist. Conclusion: Non-organic visual loss is a clinical diagnosis of inexplicable monocular or binocular visual acuity impairment without any organic eye disorder or general disease. Diagnostic process is lengthy and requires cooperation of various medical specialities. Psychotherapy is the primary therapeutic approach and should be supervised by an experienced child psychologist. Key words: non-organic visual loss – psychogenic vision disorders – childhood The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- MeSH
- Psychology, Child MeSH
- Diagnostic Techniques, Ophthalmological MeSH
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Eye Diseases * diagnosis etiology psychology MeSH
- Vision Disorders diagnosis etiology psychology MeSH
- Stress, Psychological complications MeSH
- Psychophysiologic Disorders * diagnosis etiology MeSH
- Psychotherapy methods MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Visual Field Tests utilization MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Visual Acuity * MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Cíl: zhodnotit změny zrakové ostrosti, kontrastní citlivosti a barvocitu v závislosti na stanovené pooperační době a typu implantované IOL a porovnat zrakové funkce u pacientů s pseudofakií jednoho a obou očí. Metodika: 45 pacientů s kataraktou bylo vyšetřeno před operací a dále za 2 a 4 měsíce po operaci katarakty. Zraková ostrost (ZO) testována na logMÚR tabuli s Landoltovými prstenci, kontrastní citlivost (KC) na tabuli Pelli-Robson a SWCT, barvocit (BC) pomocí Farnsworthova standardního D-15 testu a Lanthonyho desaturovaného D-15 testu. Soubor rozdělen na skupinu s pseudofakií jednoho oka a skupinu s pseudofakií obou očí a dále dle typu implantované PC IOL - PMMA nebo hydrofobní akrylát. Kontrolní soubor tvořily fakické osoby bez oční patologie. Výsledky: Po operaci katarakty došlo v obou skupinách k významnému zlepšení monokulární i binokulární ZO (p < 0,05), monokulární i binokulární KC na obou typech tabulí – Pelli-Robson (p < 0,05), SWCT ve všech prostorových frekvencích (p < 0,05), také došlo ke snížení počtu malých chyb ve Farnsworthově D-15 testu (p < 0,05), snížení počtu malých a velkých chyb v Lanthonyho desaturovaném D-15 testu (p < 0,05) a celkovému zlepšení barvocitu (p < 0,05). Výsledky vyšetření po 2 a 4 měsících se nelišily, vyjma KC v prostorové frekvenci 12 c/st (p < 0,05). Pacienti s pseudofakií obou očí měli pooperačně lepší binokulární ZO a KC v prostorových frekvencích 12 a 18 c/st a dosáhli hodnot srovnatelných s kontrolním souborem. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v ZO, KC či BC mezi čočkami z PMMA a hydrofobního akrylátu. Závěr: zrakové funkce testované psychofyzikálními metodami ZO, KC a BC se pooperačně významně zlepšují, jsou po 2 měsících po operaci stabilní. Operace 2. oka zlepšuje binokulární zrakové funkce, jejichž úroveň se neliší od zdravých fakických osob. Typ implantované čočky neovlivnil výslednou ZO, KC ani BC.
Purpose: To assess the change in visual acuity, contrast sensitivity and colour vision in relation to the time after cataract surgery and to the type of implanted IOL, and to compare visual functions by patients with one and two pseudophakic eyes. Methods: 45 cataract patients were examined before and then 2 and 4 month after the cataract surgery. Visual acuity (VA) was tested on logMAR optotype chart with Landolt rings, contrast sensitivity (CS) was tested on the Pelli- Robson chart and the SWCT chart. For colour vision (CV) testing, the standard Farnsworth D-15 test and the desaturated Lanthony D-15 test were used. The patients were divided into two groups – a group with one pseudophakic eye and a group with two pseudophakic eyes, and also according to the type of IOL – PMMA or hydrophobic acrylate that had been implanted. Control group was composed of phakic subjects with no ocular pathology. Results: After the cataract surgery, in both groups there was a significant improvement in monocular and binocular VA (p < 0.05), in monocular and binocular CS using both types of charts – Pelli-Robson (p < 0.05) and SWCT in all the spatial frequencies (p < 0.05). Also, a significant decrease in the number of minor errors in the standard Farnsworth D-15 test (p < 0.05) as well as a substantial decrease in the number of minor and major errors in the desaturated Lanthony D-15 test (p < 0.05) and an overall improvement of CV (p < 0.05) were detected. There was no difference between the results 2 and 4 month after the surgery, except for CS in 12 c/deg (p < 0.05). The patients with two pseudophakic eyes had postoperatively better binocular VA and CS in the spatial frequencies of 12 c/deg and 18 c/deg and attained postoperative values comparable to those of control subjects. No significant difference in VA, CS or CV was found between the PMMA and hydrophobic acrylate intraocular lenses. Conclusion: After the cataract surgery, the visual functions tested by means of psychophysical methods of VA, CS and CV significantly improve and are stable 2 month after the surgery. The second eye surgery improves binocular visual functions the level of which doesn’t differ from that of normal phakic subjects. There was no influence of the type of IOL on final state of VA, CS or CV.
