Dysfagie neboli porucha polykání je častým problémem u stárnoucí populace, přičemž její výskyt narůstá s věkem. Fyziologická ztráta motorických a senzitivních funkcí vede k presbyfagii, což je nepravá dysfagie u zdravých jedinců. Skutečná dysfagie vzniká při komplikacích způsobených akutním onemocněním. Incidence dysfagie je vysoká, v USA se udává, že 6–7 % osob trpí touto poruchou. U seniorů nad 65 let je aspirační bronchopneumonie, často způsobená dysfagií, čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí. Po cévní mozkové příhodě (CMP) se dysfagie vyskytuje u 37–38 % pacientů a u neurodegenerativních onemocnění, jako je demence, až u 93 % pacientů. Dysfagie ve stáří ovlivňuje všechny fáze polykání: orální přípravnou, orální transportní, faryngeální a ezofageální. Diagnostika vyžaduje spolupráci specialistů a zahrnuje metody jako FEES a VFSS. Terapie se zaměřuje na udržení bezpečného příjmu potravy a zahrnuje logopedickou intervenci, cvičení a manévry na zlepšení svalové síly a koordinace. Kompenzační techniky a rehabilitační postupy jsou klíčové pro prevenci komplikací. Presbyfagie je často opomíjená, a proto je důležitá mezioborová spolupráce a edukace rodinných příslušníků pro zajištění adekvátní péče. Korespondenční adresa: MUDr. Jana Šatanková, Ph.D. Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové e-mail: jana.satankova@fnhk.cz

Dysphagia, or swallowing disorder, is a common problem in the aging population, with its incidence increasing with age. The physiological loss of motor and sensory functions leads to presbyphagia, which is a false dysphagia in healthy individuals. True dysphagia occurs with complications caused by acute illness. The incidence of dysphagia is high, with 6-7% of people in the USA reported to suffer from this disorder. In the elderly over 65, aspiration bronchopneumonia, often caused by dysphagia, is the fourth most common cause of death. After a stroke, dysphagia occurs in 37-38% of patients and in neurodegenerative diseases such as dementia in up to 93% of patients. Dysphagia in old age affects all phases of swallowing: oral preparatory, oral transport, pharyngeal and oesophageal. Diagnosis requires the collaboration of specialists and includes methods such as FEES and VFSS. Therapy focuses on maintaining safe eating and includes speech therapy intervention, exercises and manoeuvres to improve muscle strength and coordination. Compensatory techniques and rehabilitation procedures are key to preventing complications. Presbyphagia is often neglected, so interdisciplinary collaboration and education of family members is important to ensure adequate care.

• MeSH
• endosonografie metody   MeSH
• fluoroskopie metody   MeSH
• lidé MeSH
• polykání fyziologie   MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• rehabilitace metody   MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úprava konzistence tekutin a stravy je terapeutickou možností při dysfagii. Pro jednotlivé úpravy viskozity tekutiny a modifikace pevné stravy existuje množství označení, které jsou terminologicky nejednoznačné, vágní, např. „konzistence medu“ nebo „měkká strava“. Nejednoznačnost terminologie ovlivňuje efektivitu a bezpečnost aplikace této terapeutické metody, kdy výsledná konzistence tekutiny či potravy může být pro odlišné chápání vágního termínu reologicky odlišná od konzistence, která byla zjištěna jako bezpečná během objektivního vyšetření polykání. IDDSI (International Dysphagia Diet Standardization Initiative) je iniciativa usilující o aplikaci mezinárodní standardizované terminologie potravin a tekutin s upravenou texturou pro využití u osob s dysfagií všech věkových kategorií, v různých typech zdravotnických i sociálních zařízeních a v různých kulturních prostředích. Cílem IDDSI je zlepšit bezpečnost orálního příjmu u pacientů s dysfagií a zároveň zlepšit podmínky pro výzkum v oblasti dysfagie.

Texture-modified diet and thickening liquids are a therapeutic option for dysphagia. Many of the terms referring to liquid viscosity modifications and solid diet modifications are terminologically ambiguous and vague, e. g. “honey consistency liquid” or “soft-textured diet.” The inconsistent terminology adversely affects patient safety and the efficiency of the application of this therapeutic method. Possible misunderstanding of the vague terms between staff members can result in using a different consistency of the fluid or food from the consistency that was found to be safe during the objective swallowing examination. The International Dysphagia Diet Standardization Initiative (IDDSI) is seeking application of international standardized terminology for texture-modified foods and liquids for use in people with dysphagia of all ages, in all care settings, and in different cultural settings. The goal of IDDSI is to improve patient safety of oral intake and evolve the field of dysphagia research.

• MeSH
• lidé MeSH
• pití MeSH
• poruchy polykání * diagnóza   klasifikace   ošetřování   MeSH
• přijímání potravy * MeSH
• strava, jídlo, výživa MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• epistaxe * ošetřování   terapie   MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé MeSH
• management péče o pacienta * klasifikace   organizace a řízení   MeSH
• první pomoc klasifikace   metody   MeSH
• transport pacientů klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• chirurgie nosu klasifikace   MeSH
• chirurgie operační * klasifikace   MeSH
• endoskopie klasifikace   metody   MeSH
• epistaxe * chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• kontraindikace léčebného výkonu MeSH
• lidé MeSH
• nos chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• nosní dutina chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• arterie chirurgie   MeSH
• chirurgie nosu * klasifikace   metody   škodlivé účinky   MeSH
• epistaxe * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• ambulantní péče klasifikace   MeSH
• epistaxe * etiologie   ošetřování   MeSH
• hospitalizace MeSH
• informovaný souhlas pacienta MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská diagnóza klasifikace   MeSH
• perioperační péče metody   MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• příjem pacientů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Evropská akademie otologie a neurootologie a Japonská otologická společnost společně publikovaly v roce 2017 konsenzus definice, klasifikace a stagingu cholesteatomu středního ucha. Cílem práce je aplikace nového klasifikačního systému u operací cholesteatomu na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN Hradec Králové. Materiál a metody: Autoři retrospektivně zpracovali soubor pacientů operovaných pro chronický středoušní zánět s cholesteatomem v letech 2013–2017. Operováno bylo 104 pacientů, 56 mužů a 48 žen. Výsledky: Bylo provedeno celkem 142 operačních výkonů, 77 primárních a 65 sekundárních, bylo prokázáno 116 cholesteatomů, 3 byly neklasifikovatelné. Z primárních cholesteatomů byl kongenitální cholesteatom operován u 4 pacientů a získaný cholesteatom jsme zjistili v 70 případech (60,3 %). Nejčastější byl retrakční typ získaného cholesteatomu (60 operací, 51,7 %), převažovaly cholesteatomy vzniklé z retrakce pars flaccida. Získané cholesteatomy nevznikající z retrakční kapsy byly méně časté (10 operací, 8,6 %), přičemž převažovaly sekundární cholesteatomy vznikající přerůstáním dlaždicobuněčného epitelu perforací bubínku (6 operací, 5,2 %). Z 65 sekundárních operací byl cholesteatom nalezen ve 39 případech (33,6 %), reziduální cholesteatom se vyskytoval u 20 pacientů (17,2 %), recidivující u 19 pacientů (16,4 %). Rozsah cholesteatomu odpovídal stadiu I u 42 (36,2 %) pacientů, stadiu II u 60 (51,7 %) pacientů, stadiu III u 13 (11,2 %) pacientů, ve stadiu IV byl operován pouze 1 pacient (1,0 %). Autoři dále rozebírají výskyt jednotlivých typů cholesteatomů v lokalitách STAM. závěr: Nové klasifikační systémy cholesteatomu mají potenciál k vytvoření jednotné databáze pacientů s chronickým hnisavým středouším zánětem s cholesteatomem. Jistě bude přínosné pokračovat v rozšiřování databáze prospektivně.

Introduction: In 2017, the European Academy of Otology and Neurotology and the Japanese Otological Society published Joint Consensus Statements on the Definitions, Classification and Staging of Middle Ear Cholesteatoma. The aim of this work is an application of the new classification system at the Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery of the University Hospital Hradec Králové. Material and Methods: Authors retrospectively revised a group of patients who underwent surgery for chronic otitis media with cholesteatoma in years 2013–2017. A total of 104 patients, 56 males and 48 females, were enrolled in the study. results: A total of 142 surgeries (77 primary, 65 secondary) revealed 116 cholesteatomas of which 3 remained unclassifiable. A congenital cholesteatoma was found in 4 patients, an acquired cholesteatoma was found in 70 cases (60.3%). The most common type was retraction pocket cholesteatoma (60 surgeries, 51.7%), with predominance of pars flaccida cholesteatomas. Acquired non-retraction pocket cholesteatomas were less common (10 surgeries, 8.6%), where secondary to tympanic membrane cholesteatomas predominated (6 surgeries, 5.2%). Of the 65 secondary surgeries, 39 cholesteatomas were found (33.6%), residual cholesteatomas were found in 20 patients (17.2%), and recurrent cholesteatomas were found in 19 patients (16.4%). Stage I cholesteatoma was found in 42 (36.2%) patients, stage II cholesteatoma in 60 (51.7%) patients, stage III cholesteatoma in 13 (11.2%) patients and stage IV cholesteatoma in a single patient (1.0%). Authors further examine incidence of cholesteatoma types in comparison with STAM sites. Conclusion: New cholesteatoma classification systems have potential to build unified database of patients with chronic suppurative otitis media with cholesteatoma. It will be certainly a benefit to continue to prospectively expand the database.

• Klíčová slova
• kongenitální cholesteatom, získaný cholesteatom,
• MeSH
• cholesteatom středního ucha * chirurgie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Otický hydrocefalus je vzácnou komplikací akutního hnisavého středoušního zánětu u dětí projevující se ranní nauzeou, zvracením, bolestmi hlavy, zhoršením zraku a diplopií. Patogeneticky se jedná o komplikaci akutní mastoiditidy s trombózou esovitého splavu, která má za následek zvýšení intrakraniálního tlaku. Zobrazovací metody volby jsou CT a MRI vyšetření, definitivní potvrzení diagnózy přináší lumbální punkce. Terapie je zaměřena na snížení intrakraniálního tlaku, sanaci středoušního zánětu, systémovou antibiotickou a antikoagulační terapii. Uvádíme kazuistiku čtyřletého chlapce s otickým hydrocefalem, který byl primárně vyšetřován pro lézi okohybných nervů a přetrvávající bolesti hlavy po prodělané otogenní meningitidě. Byla provedena antromastoidektomie, zahájena intravenózní antibiotická terapie a antikoagulační terapie. Došlo k rychlému zlepšení celkového stavu a kompletní obnově funkce okohybných nervů.

Otitic hydrocephalus is a rare complication of acute suppurative otitis media. The main symptoms are nausea, vomiting , headache, blurred vision and diplopia. Pathogenetically it is thought to be a complication of acute mastoiditis with lateral (sigmoid) sinus thrombosis causing intracranial hypertension. Diagnosis is suspected upon CT and MRI images, lumbar puncture should be done for confirmation. Treatment includes methods to lower intracranial pressure, surgical treatment of middle ear infection, systemic antibiotic and anticoagulation therapy. We present a 4-year-old boy with otitic hydrocephalus that primarily came for lesion of abducens and oculomotor nerve and headache after treatment of otogenic meningitis. Antromastoidectomy was performed, followed by intravenous antibiotic and anticoagulation therapy. The patient made a fast and complete recovery, the palsy of the eye movement involved nerves recovered completely as well.

• Klíčová slova
• otický hydrocefalus,
• MeSH
• bolesti hlavy etiologie   MeSH
• diplopie etiologie   MeSH
• hydrocefalus * chirurgie   diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• městnavá papila etiologie   MeSH
• nauzea etiologie   MeSH
• otitis media * komplikace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Tracheostomie patří mezi výkony prováděné k zajištění dýchacích cest, nejčastěji z důvodu nutnosti dlouhodobé umělé plicní ventilace a toalety dolních dýchacích cest. Dětská tracheostomie má svá specifika, na která je třeba myslet pro předcházení komplikací, stejně tak dekanylace by u dětí měla mít jasná pravidla. Metodika: V naší práci představujeme retrospektivní soubor 50 dětských pacientů, kterým byla v letech 2012–2018 provedena tracheostomie. Srovnáváme indikace k tracheostomii, průměrnou dobu intubace před provedením tracheostomie, techniku, komplikace a zda došlo následně k dekanylaci. Výsledky: Naše práce potvrzuje nejčastější indikace k provedení tracheostomie u dětí: umělá plicní ventilace a toaleta dýchacích cest, a to především z důvodu polytraumatu. Průměrná doba intubace před provedením tracheostomie byla 12,5 dne, nejčastější technikou byla dolní tracheostomie. Komplikace se vyskytly pouze malé u 14 % pacientů, 46 % dětí zůstalo trvalým nositelem tracheostomické kanyly. Závěr: Tracheostomie u dětí je spojená s vyšší morbiditou, dlouhou dobou hospitalizace a často s nutností trvalé následné péče. Dekanylace u dětí bývá obtížnější, do budoucna lze diskutovat zavedení dekanylačního protokolu.

Introduction: Tracheostomy belongs among the procedures done to secure the airways. Most commonly it is performed for the need of long-term mechanical ventilation and management of airways. Paediatric tracheostomy has its specifics which need to be taken into consideration to prevent complications, as well as decannulation should have its rules. Methods: In our paper we present a retrospective study of 50 children that underwent tracheostomy between the years 2012-2018. We compare indications for tracheostomy, average time of intubation before tracheo­stomy, technique, complications and decannulation rate. Results: Our results confirm the main indication for tracheostomy in children: long-term mechanical ventilation and management of upper airways mostly due to polytrauma. Average time of intubation before tracheostomy was 12,5 days, mostly used technique was inferior tracheostomy. We found only minor complications in 14% of patients, 46% of children stayed long-term tracheostomized. Conclusion: Tracheostomy in children and adults is linked to higher morbidity, long hospitalization and often to the need of permanent follow-up. Decannulation might be more complicated than in adults, we should discuss a decannulation protocol in the future.

• Klíčová slova
• indikace, dekanylace,
• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• tracheostomie * metody   MeSH
• umělé dýchání MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH