Cíl studie: Zmapovat chování oftalmologů v České republice stran ochranných pomůcek v době pandemie COVID-19 (coronavirus disease 2019), a to jak v době povinných restriktivních opatření, tak po jejich rozvolnění. Vyhodnotit informovanost o možném vlivu ochrany nosu a úst (roušek, respirátorů) na kvalitu očního vyšetření, zejména na výsledek počítačového perimetru (PP) a měření nitroočního tlaku (NOT). Materiál a metoda: V rámci dvou odborných oftalmologických akcí v České republice, které se konaly v roce 2022, jsme pomocí dotazníku získali data od přítomných očních lékařů. Vyhodnotili jsme získané demografické parametry, frekvenci užívání a typ ochranných prostředků nosu a úst i zkušenosti oftalmologů s kvalitou oftalmologického vyšetření při použití ochranných pomůcek. Cíleně jsme se zaměřili také na informovanost oftalmologů o možném vlivu ochranných pomůcek na výsledek PP a měření NOT. Výsledky: Získali jsme data celkem od 212 respondentů (148 žen, 44 mužů, ve 20 případech nebylo pohlaví uvedeno). V 91,5 % se lékaři shodli, že použití respirátorů a roušek činí oftalmologické vyšetření obtížnější, přičemž mezi nejčastější potíže patřilo zamlžování okulárů (85,8 %), zamlžování vyšetřovací čočky (85,8 %), zamlžování čoček při předpisu brýlové korekce (79,2 %). S těmito problémy lékaři nejčastěji bojovali buď úplným odložením respirátoru (24,1 %), či minimálně jeho stažením pod nos (39,2 %). V době rozvolnění opatření pak signifikantně více mužů neužívalo při oftalmologickém vyšetření vůbec žádnou ochranu nosu a úst (15,8 % muži vs. 4,2 % ženy; p = 0,032). Důležitým zjištěním byl fakt, že 35,6 % respondentů nevědělo, zda sestra provádí perimetrické vyšetření u pacienta s nasazeným respirátorem/rouškou, či bez ochranných pomůcek, tedy si nebyli vědomi možného vzniku artefaktů. Možných obtíží s měřením NOT s nasazeným respirátorem si bylo vědomo pouze 21,2 %, celých 59,9 % respondentů si toto riziko neuvědomovalo (39,6 % se nad tímto problémem nikdy nezamýšlelo, 20,3 % respondentů bylo přesvědčeno, že nasazený respirátor na měření NOT vliv mít nemůže). Závěr: Používání ochranných pomůcek nosu a úst jednoznačně ovlivňuje oftalmologické vyšetření a činí jej obtížnějším. Přestože oftalmologové patří ke skupině ve vysokém riziku pro možný přenos infekce při výkonu svého povolání, často ochranu nosu a úst odkládali ve snaze eliminovat zamlžování okulárů a vyšetřovacích čoček. Informovanost oftalmologů o možném ovlivnění výsledků PP a měření NOT s nasazeným respirátorem byla v našem dotazníkovém šetření malá. Je tedy vhodné o této problematice více diskutovat a lékaře na tato rizika upozornit.
Purpose: The aim of the study was to map the behavior of ophthalmologists regarding protective equipment during the COVID-19 pandemic (coronavirus disease 2019), both during the time of the mandatory restrictive measures and after their relaxation. Another aim was to evaluate the awareness of ophthalmologists in the Czech Republic about the possible impact of nose and mouth protective measures (masks, respirators) on the quality of eye examinations, especially on the results of standard automated perimetry (SAP) and intraocular pressure (IOP) measurement. Materials and Methods: As part of two professional ophthalmological events in the Czech Republic, which took place in 2022, we obtained and evaluated data from the ophthalmologists in attendance using a questionnaire. We evaluated demographic parameters, frequency of use and type of nose and mouth protective equipment and their influence on the quality of ophthalmological examination as well as the awareness of ophthalmologists about their possible influence on the outcome of SAP and IOP measurements. Results: We obtained data from a total of 212 respondents (148 women, 44 men, in 20 cases gender was not stated). In 91.5% of cases, ophthalmologists agreed that the use of respirators and masks makes ophthalmological examination more difficult. The most common problems were eyepiece fogging (85.8%), examination lens fogging (85.8%), and lens fogging when spectacles correction was prescribed (79.2%). The respondents most often combated these problems either by completely removing the respirator (24.1%) or at least by pulling it under the nose (39.2%). At the time when the measures were relaxed, significantly more men did not use any nose and mouth protection at all during ophthalmological examinations (15.8% of men vs. 4.2% of women; p = 0.032). An alarming finding was the fact that 35.6% of respondents did not know whatsoever whether the nurse was performing a perimetry examination on a patient with a respirator/mask or without protective equipment, i.e. they were not aware whatsoever of the possible formation of artifacts. Only 21.2% of respondents were aware of the possible difficulties of measuring IOP while wearing a respirator, while 59.9% of respondents were not aware of this risk (39.6% had never considered this problem, 20.3% of respondents were convinced that a respirator could not have an effect on the measurement of IOP). Conclusion: The use of nose and mouth protective equipment clearly affects the ophthalmological examination and makes it more difficult. Although ophthalmologists belong to a group at high risk for the possible transmission of infection in the performance of their profession, they often removed nose and mouth protection in an effort to eliminate fogging of eyepieces and examination lenses. The awareness of ophthalmologists regarding the possible influence on the results of SAP and IOP measurement by wearing a respirator was low in our questionnaire survey. It is therefore advisable to discuss this issue more widely and warn doctors about these risks.
- MeSH
- ambulantní péče * statistika a číselné údaje MeSH
- COVID-19 * psychologie MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- ochranné prostředky klasifikace MeSH
- oftalmologie statistika a číselné údaje MeSH
- poskytování zdravotní péče statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit stav očního povrchu u pacientů léčených analogy prostaglandinů s ohledem na obsaženou konzervační látku. Metodika: Do observační studie bylo zařazeno 60 pacientů léčených monoterapií analogy prostaglandinů pro glaukom nebo oční hypertenzi. Kontrolní skupinu tvořilo 20 pacientů se suspektním glaukomem nebo oční hypertenzí bez lokální či celkové antiglaukomatózní léčby. U všech pacientů byla zaznamenána demografická data, osobní a oční anamnéza. Pacienti vyplnili dotazník složený z českého překladu Ocular surface disease index? (OSDI). Na sledovaných očích byla v rámci očního vyšetření zhodnocena úroveň hyperémie spojivky dle Efrona, odečten break up time (BUT) a stanoven stupeň barvení spojivky a rohovky podle Oxfordské klasifikace. Léčení pacienti byli rozděleni podle použité konzervační látky v léčivém přípravku na 3 skupiny: bez konzervačních látek (18 pacientů), s konzervační látkou polykvadium-chlorid (17 pacientů) a s konzervační látkou benzalkonium-chlorid (BAK) (25 pacientů). Výsledky: V kontrolní skupině byla statisticky významně nižší úroveň barvení spojivky a rohovky fluoresceinem ve srovnání s pacienty ve skupinách bez konzervačních látek (p = 0,001), polykvadium-chlorid (p = 0,007) a BAK (p = 0,002). Ve skupině bez konzervačních látek byly statisticky významně nižší hodnoty hyperémie spojivky ve srovnání s pacienty ve skupině polykvadium-chlorid (p = 0,011). Mezi ostatními skupinami významné rozdíly prokázány nebyly. Rozdíl mezi skupinami ve výsledné hodnotě OSDI ani BUT nebyl statisticky významný. Závěr: Naše studie potvrdila, že stav očního povrchu u pacientů na monoterapii analogy prostaglandinů je horší než u neléčených jedinců. Statisticky významné rozdíly mezi léčenými pacienty v závislosti na obsažené konzervační látce však prokázány nebyly.
Purpose: The aim of this study was to evaluate the ocular surface in patients treated with prostaglandin analogues considering contained preservative agent. Methods: 60 patients with glaucoma or ocular hypertension treated with prostaglandin analogue monotherapy were enrolled in this observational study. 20 patients with glaucoma suspect or ocular hypertension without local or systemic glaucoma medication formed the control group. Demographic data and medical history were recorded for each participant. Patients filled in the Ocular surface disease index? (OSDI) questionnaire and underwent an ophthalmological examination including assessment of conjunctival hyperaemia according to Efron, tear film break up time (BUT) and fluorescein staining according to the Oxford grading scheme. Treated participants were divided into 3 groups according to the preservative contained in the currently used prostaglandin analogue: the preservative-free group (18 patients), the polyquaternium group (17 patients) and the benzalkonium chloride (BAK) group (25 patients). Results: The control group had significantly lower fluorescein staining than the preservative-free group (p=0.001), the polyquaternium group (p=0.007) and the BAK group (p=0.002). The conjunctival hyperaemia was significantly lower in the preservative-free group compared to the polyquaternium group (p=0.011). There was no significant difference among the other groups. The difference neither in the OSDI score nor in the BUT was statistically important. Conclusion: This study confirmed that the ocular surface is worse in patients treated with prostaglandin analogue monotherapy than in people without glaucoma medication. A significant difference among treated patients depending on a preservative agent was not proved.
- Klíčová slova
- analoga prostaglandinů, ocular surface disease, benzalkonium-chlorid, hyperémie spojivky, polykvadium-chlorid,
- MeSH
- antihypertenziva škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- aplikace lokální MeSH
- barvicí látky metabolismus MeSH
- benzalkoniové sloučeniny škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- fluorescein metabolismus MeSH
- glaukom * farmakoterapie MeSH
- konjunktiva metabolismus účinky léků MeSH
- konzervační prostředky farmaceutické * škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nemoci spojivky chemicky indukované MeSH
- oční hypertenze * farmakoterapie MeSH
- oční roztoky chemie škodlivé účinky MeSH
- polymery škodlivé účinky MeSH
- prostaglandiny F syntetické škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- rohovka metabolismus účinky léků MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- syndromy suchého oka chemicky indukované MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Klíčová slova
- analoga prostaglandinů, ocular surface disease, benzalkonium-chlorid, hyperémie spojivky, polykvadium-chlorid,
- MeSH
- antihypertenziva škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- aplikace lokální MeSH
- barvicí látky metabolismus MeSH
- benzalkoniové sloučeniny škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- fluorescein metabolismus MeSH
- glaukom * farmakoterapie MeSH
- konjunktiva metabolismus účinky léků MeSH
- konzervační prostředky farmaceutické * škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nemoci spojivky chemicky indukované MeSH
- oční hypertenze * farmakoterapie MeSH
- oční roztoky chemie škodlivé účinky MeSH
- polymery škodlivé účinky MeSH
- prostaglandiny F syntetické škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- rohovka metabolismus účinky léků MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- syndromy suchého oka chemicky indukované MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
