• MeSH
• astigmatismus MeSH
• kontraindikace léčebného výkonu MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multifokální intraokulární čočky * MeSH
• refrakční vady terapie   MeSH
• senioři MeSH
• úzkost komplikace   MeSH
• zraková ostrost MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• multifokální kontaktní čočky, torické kontaktní čočky,
• MeSH
• astigmatismus * MeSH
• kontaktní čočky * MeSH
• lidé MeSH
• presbyopie * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• kontaktní čočky s hranovým filtrem,
• MeSH
• astigmatismus terapie   MeSH
• kontaktní čočky * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• myopie terapie   MeSH
• poruchy barevného vidění * terapie   MeSH
• retinopathia pigmentosa terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Cílem práce bylo vyhodnocení klinických výsledků implantace torické nitrooční čočky Acrysof IQ Toric SN6AT3_8 (Alcon Laboratories, Inc., Fort Worth, TX, USA) včetně zhodnocení její rotační stability. Materiál a metodika: Do retrospektivní studie jsme zařadili 30 očí 16 pacientů (4 muže, 12 žen; průměrný věk 68 let) s hodnotou pravidelného rohovkového astigmatismu od -1,5 do -4,0 Dcyl. Všichni pacienti podstoupili nekomplikovanou operaci katarakty s implantací torické nitrooční čočky (TIOL) na Oční klinice LF UP a FN Olomouc během roku 2020. Kontrolní vyšetření proběhlo v rozmezí 3–6 měsíců po operaci katarakty. Sledovali jsme výslednou nekorigovanou zrakovou ostrost do dálky (UDVA), pooperační refrakci, rotační stabilitu implantované čočky a subjektivní spokojenost pacientů. Výsledky: Průměrná hodnota předoperačního rohovkového astigmatismu byla -2,41 ±0,67 Dcyl. UDVA se zlepšila z průměrné hodnoty 0,45 ±0,25 (vyjádřeno v decimálních hodnotách Snellenových optotypů) na hodnotu 0,91 ±0,16. Hodnota sférického ekvivalentu 0,41 ±2,92 se po operaci zlepšila na -0,11 ±0,27. Průměrná hodnota reziduálního pooperačního astigmatismu byla -0,52 ±0,49 Dcyl. Průměrná odchylka od plánované osy byla 4,87 ±4,75. Subjektivní spokojenost hodnotili pacienti ve škále známek 1–5, průměrná známka byla 1,5. Závěr: Implantace TIOL představuje u pacientů s rohovkovým astigmatismem a kataraktou bezpečné a efektivní řešení. Naše výsledky dokládají zlepšení UDVA, rotační stabilitu TIOL a subjektivní spokojenost pacientů s výsledkem operace.

Purpose: The aim of the study was to evaluate the clinical results of the implantation of the toric intraocular lens Acrysof IQ Toric SN6AT3_8 (Alcon Laboratories, Inc., Fort Worth, TX, USA), including an evaluation of its rotational stability. Material and methods: 30 eyes of 16 patients (4 males, 12 females; mean age 68 years) with regular corneal astigmatism ranging from -1.5 to -4.0 Dcyl were included in this retrospective study. All the patients underwent uncomplicated cataract surgery with the implantation of a toric intraocular lens (TIOL) at the Department of Ophthalmology of the Faculty of Medicine and Dentistry of Palacký University in Olomouc and University Hospital Olomouc during the course of 2020. Follow-up examinations were performed 3–6 months after cataract surgery. We monitored the resulting uncorrected distance visual acuity (UDVA), postoperative refraction, rotational stability of the implanted lens and subjective patient satisfaction. Results: mean preoperative corneal astigmatism was -2.41 ±0.67 Dcyl. UDVA improved from a mean value of 0.45 ±0.25 (expressed in decimal Snellen optotype values) to 0.91 ±0.16. The spherical equivalent value of 0.41 ±2.92 improved to -0.11 ±0.27 postoperatively. The mean deviation from the planned axis was 4.87 ±4.75. Subjective satisfaction was rated by patients on a scale of 1–5, with a mean score of 1.5. Conclusion: TIOL implantation is a safe and effective solution for patients with corneal astigmatism and cataract. Our results demonstrate improved UDVA, rotational stability of the TIOL and subjective patient satisfaction with the outcome of the surgery.

• MeSH
• astigmatismus diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• implantace nitrooční čočky * klasifikace   metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• katarakta terapie   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zrakové testy klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíle: Prokázat změny ve fúzní vergenci do dálky a do blízka měřené prizmatickými lištami při kompenzaci přítomné heteroforie a použití aktuální korekce ametropie. Dále stanovit rozdíly v hodnotách AC/A poměru stanoveného heteroforickou (výpočetní) a gradientní metodou. Materiál a metody: Základní soubor obsahoval 19 subjektů s průměrným věkem 21,5 ±3,0 let (min. 18, max. 27). Heteroforii do dálky a do blízka jsme vyšetřovali pomocí Von Graefeho testu. Fúzní rezervy do dálky a do blízka jsme vyšetřovali pomocí prizmatických lišt a zaznamenávali v prizmatických dioptriích. Základní soubor jsme rozdělili do šesti výzkumných souborů dle velikosti heteroforie do dálky a do blízka. Jednalo se o soubor pacientů s ortoforií do dálky (D OR) a do blízka (B OR), dále o soubor pacientů s exoforií do dálky (D EX) a do blízka (B EX) a soubor pacientů s esoforií do dálky (D ES) a do blízka (B ES). Výsledky: V případě obou skupin s exoforií (dálka, blízko) došlo ke statisticky významnému zvýšení NFV (D EX, p = 0,01, respektive B EX, p = 0,02). Ve skupinách s esoforií ve skupině na dálku (D ES) se projevilo snížení průměrných hodnot obou fúzních rezerv. Tento výsledek ale nebyl statisticky významný (PFV D, p = 0,89 a NFV D, p = 0,07). Ve skupině s esoforií na blízko se ukázalo zvýšení průměrných hodnot obou fúzních rezerv. Výsledek nebyl významný na určené statistické hladině (PFV B, p = 0,83 a NFV B, p = 0,89). Závěr: Porovnáním hodnot fúzních vergencí u pacientů s exoforií a s ortoforií jsme prokázali, že při přítomnosti exoforie do dálky nebo do blízka dochází ke zvýšení stejnostranné fúzní vergence. Nález byl statisticky významný do dálky i do blízka (p = 0,01, respektive p = 0,02). Naopak se nám tento fakt nepodařilo prokázat ve skupině pacientů s esoforií. V naší studii jsme také prokázali statisticky významný rozdíl (p < 0,001) v hodnotách AC/A poměru měřeného gradientní a heteroforickou metodou. Hodnoty stanovené gradientní metodou jsou nižší (3,0 ±1,1 pD/D versus 5,8 ±0,9 pD/D) než u heteroforické metody.

Aims: To demonstrate changes in distance and near fusional vergence measured with prism bars, while compensating for present heterophoria using current ametropia correction. In addition, to determine the differences in values of the AC/A ratio determined by the heterophoric (calculation) and gradient methods. Material and methods: The basic sample includes 19 subjects with a mean age of 21.5 ±3.0 years (min. 18, max. 27). We used the Von Graefe technique for examination of distance and near phoria, and prism bars for examination of fusion vergences measured in prism diopters. We divided the basic cohort into six research sets according to the size of distance and near heterophoria. This was a cohort of patients with distance (D OR) and near orthophoria (N OR), a cohort of patients with distance (D EX) and near exophoria (N EX) and a set of patients with distance (D ES) and near esophoria (N ES). Results: In the case of both groups with exophoria (distance, near) we found a statistically significant result only for negative fusion vergence (NFV). There was a statistically significant increase in NFV in the sample with distance and near exophoria (D EX, p = 0.01 and B EX, p = 0.02, respectively). In our study, we also demonstrated a statistically significant difference (p < 0.001) in the values of the AC/A ratio measured by the gradient and heterophoric methods. The values determined by the gradient method are lower (3.0 ±1.1 pD/D versus 5.8 ±0.9 pD/D) than by the heterophoric method. Conclusion: By comparing fusion vergence values in patients with exophoria and orthophoria, we demonstrated that in the presence of distance or near exophoria there is an increase in ipsilateral fusion vergence. In the case of an increase in ipsilateral fusion vergence, the finding was statistically significant both distance and near (p = 0.01 and p = 0.02, respectively). By contrast, we were unable to prove this fact in the group of patients with esophoria. In our study, we also demonstrated a statistically significant difference (p < 0.001) in the values of the AC/A ratio measured by the gradient and heterophoric methods. The values determined by the gradient method are lower (3.0 ±1.1 pD/D versus 5.8 ±0.9 pD/D) than by the heterophoric method.

• MeSH
• astigmatismus diagnóza   patologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• keratokonus * diagnóza   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• optická koherentní tomografie metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• pachymetrie rohovky * metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Cieľ: Oboznámenie sa s problematikou detského keratokónusu s dôrazom na význam rutinného vyšetrenia rohovkovou topografiou a tomografiou detí a adolescentov z predisponovaných skupín. Cieľom je včasná detekcia keratokónusu a jeho subklinickej formy čo umožní skorú liečbu s predpokladanými lepšími pooperačnými výsledkami. Materiál a metodika: Rohovkovým tomografom Pentacam AXL boli vyšetrené deti a adolescenti s astigmatizmom rovným alebo väčším ako 2 dioptrie (aspoň na jednom oku) a pacienti s aspoň jedným rizikovým faktorom ako je šúchanie očí pri alergických ochoreniach, pozitívna rodinná anamnéza na keratokónus alebo niektorá z foriem sietnicových dystrofií. Celkovo sme do súboru zahrnuli 231 očí (116 pacientov), z čoho bolo 54 dievčat a 62 chlapcov. Výsledky: Vyhodnotený bol parameter Belin-Ambrósio deviation index kde sme ako subklinický keratokónus zaradili spolu 41 očí a ako klinický keratokónus sme označili 12 očí. Ďalej boli rohovkové mapy hodnotené individuálne kde sme ako subklinický keratokónus zaradili spolu 15 očí a ako klinický keratokónus sme označili 6 očí. V našom súbore, v porovnaní s kontrolnou skupinou sa subklinický a klinický keratokónus vyskytoval najčastejšie v skupine pacientov s astigmatizmom a v skupine tzv. šúchačov očí. Po individuálnom zhodnotení sa v našom súbore vyskytoval keratokónus častejšie u chlapcov ako u dievčat. Záver: Väčšina pacientov s keratokónusom je zachytená až keď dôjde k zníženiu zrakovej ostrosti, ktorá vzniká v dôsledku zmien na prednej ploche rohovky. Rohovková topografia a tomografia nám umožňuje sledovať aj počiatočné zmeny na zadnej ploche rohovky a tým nám pomáha detegovať subklinickú formu keratokónusu a dáva možnosť jeho skorého ošetrenia. Preto je dôležité určiť si, ktoré skupiny sú rizikové a u ktorých by sa mala vykonávať rohovková topografia a tomografia rutinne.

Aim: To introduce the topic of pediatric keratoconus, highlighting the importance of routine corneal topography and tomography in children and adolescents from predisposed groups. To attempt to ensure the early detection of keratoconus and its subclinical form, enabling early treatment, which brings better expected postoperative results. Material and methods: Using the corneal tomograph Pentacam AXL we examined children and adolescents with astigmatism equal or greater than 2 diopters (in at least one eye) and patients with at least one risk factor such as eye rubbing in the case of allergic pathologies, positive family history of keratoconus or certain forms of retinal dystrophy. In total, we included 231 eyes (116 patients), of which 54 were girls and 62 were boys. Results: The Belin-Ambrósio deviation index parameter was evaluated, in which we classified a total of 41 eyes as subclinical keratoconus and 12 eyes as clinical keratoconus. Next, the corneal maps were evaluated individually, in which we included a total of 15 eyes as subclinical keratoconus and 6 eyes as clinical keratoconus. In our group, compared to the control group, subclinical and clinical keratoconus occurred most often in the group of patients with astigmatism and in the group of so-called “eye rubbers”. After individual evaluation, keratoconus occurred more frequently in boys than in girls in our cohort. Conclusion: Most patients with keratoconus are diagnosed when there is a deterioration of visual acuity and changes on the anterior surface of the cornea. Corneal topography and tomography allows us to monitor the initial changes on the posterior surface of the cornea, and helps us to detect the subclinical form of keratoconus and the possibility of its early treatment. Therefore, it is important to determine which groups are at risk and groups in which corneal topography and tomography should be performed routinely.

• MeSH
• astigmatismus MeSH
• dítě MeSH
• keratokonus * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• průřezové studie MeSH
• rohovková topografie * metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Ciele: Sledovat zmeny chirurgicky indukovaného astigmatizmu rohovky a stability umelej vnútroocnej šošovky (IOL) v case po operácii katarakty. Porovnat zamenitelnost meraní medzi automatickým keratorefraktometrom (AKRM) a biometrom. Materiál a metodika: Prospektívna observacná štúdia, v ktorej sme sledovali dané parametre na 25 ociach (25 pacientov) v prvom dni, prvom týždni, prvom a v tretom mesiaci po nekomplikovanej operácii katarakty. Ako nepriamy ukazovatel zmeny stability IOL sme použili astigmatizmus indukovaný IOL (rozdiel medzi refraktometriou a keratometriou). Na analýzu zhody medzi prístrojmi sme použili Blant-Altmanovú metódu. Výsledky: V horeuvedených casových bodoch klesal chirurgicky indukovaný astigmatizmus nasledovne: 0,65 D; 0,62 D; 0,60 D a 0,41 D (v prvom dni, týždni, mesiaci a tretom mesiaci). Astigmatizmus indukovaný zmenou polohy umelej vnútroocnej šošovky sa menil nasledovne: 0,88 D; 0,59 D; 0,44 D a 0,49 D. Zmeny v oboch parametroch boli štatisticky signikantné (p<0,05). Merania hodnoty astigmatizmu aj uhla astigmatizmu nevykazovali štatisticky signikantný rozdiel medzi prístrojmi (p>0,05). Záver: Chirurgicky indukovaný astigmatizmus aj astigmatizmu indukovaný IOL signikantne klesal v case (p < 0,05). Pokles chirurgicky indukovaného astigmatizmu rohovky bol najvýraznejší medzi prvým a tretím mesiacom po operácii. U astigmatizmu indukovaného IOL bol najväcší pokles do prvého mesiaca po operácii. Rozdiely v meraní medzi biometrom a AKRM boli štatisticky nesignikantné, avšak klinická zamenitelnost medzi danými metódami je otázna, obzvlášt u merania uhlu astigmatizmu.

Aims: To analyze changes in surgically induced corneal astigmatism and articial intraocular lens (IOL) stability over time following cataract surgery. To compare the interchangeability of measurements between an automatic keratorefractometer (AKRM) and a biometer. Material and methods: In this prospective observational study, the above-mentioned parameters were collected from 25 eyes (25 subjects) on the first day, first week, first and third month after uncomplicated cataract surgery. We used IOL-induced astigmatism (difference between refractometry and keratometry) as an indirect indicator of IOL stability change. We used the Blant-Altman method to analyze consistency between devices. Results: At the above time points, surgically induced astigmatism (SIA) decreased as follows: 0.65 D; 0.62 D; 0.60 D and 0.41 D (in the first day, week, month and third month respectively). Astigmatism induced by changes of the position of the IOL varied as follows: 0.88 D; 0.59 D; 0.44 D and 0.49 D. Changes in both parameters were statistically significant (p<0.05). Neither the measurements of the astigmatism value nor the astigmatism angle showed a statistically significant difference between the devices (p>0.05). Conclusion: Both surgically induced astigmatism and astigmatism induced by IOL decreased over time, in which both changes were statistically significant. The decrease in SIA was most pronounced between the first and third month after surgery. For IOL-induced astigmatism, the greatest decrease was within the first month after surgery. The differences in measurement between the biometer and AKRM were statistically insignificant, but the clinical interchangeability between the given methods is questionable, especially with regard to measurement of the astigmatism angle.

• MeSH
• astigmatismus * diagnóza   etiologie   MeSH
• extrakce katarakty metody   škodlivé účinky   MeSH
• implantace nitrooční čočky metody   škodlivé účinky   MeSH
• katarakta MeSH
• lidé MeSH
• nitrooční čočky MeSH
• posunutí nitrooční čočky MeSH
• prospektivní studie MeSH
• refraktometrie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH

• MeSH
• algoritmy MeSH
• astigmatismus * patologie   terapie   MeSH
• brýle * MeSH
• optické jevy MeSH
• optometrie metody   MeSH

PURPOSE: Posterior corneal vesicles (PCVs) have clinical features that are similar to posterior polymorphous corneal dystrophy (PPCD). To help determine whether there is a shared genetic basis, we screened 38 individuals with PCVs for changes in the three genes identified as causative for PPCD. METHODS: We prospectively recruited patients for this study. We examined all individuals clinically, with their first-degree relatives when available. We used a combination of Sanger and exome sequencing to screen regulatory regions of OVOL2 and GRHL2, and the entire ZEB1 coding sequence. RESULTS: The median age at examination was 37.5 years (range 4.7-84.0 years), 20 (53%) were male and in 19 (50%) the PCVs were unilateral. Most individuals were discharged to optometric review, but five had follow-up for a median of 12 years (range 5-13 years) with no evidence of progression. In cases with unilateral PCVs, there was statistically significant evidence that the change in the affected eye was associated with a lower endothelial cell density (p = 0.0003), greater central corneal thickness (p = 0.0277) and a steeper mean keratometry (p = 0.0034), but not with a higher keratometric astigmatism or a reduced LogMAR visual acuity. First-degree relatives of 13 individuals were available for examination, and in 3 (23%), PCVs were identified. No possibly pathogenic variants were identified in the PPCD-associated genes screened. CONCLUSION: We found no evidence that PCVs share the same genetic background as PPCD. In contrast to PPCD, we confirm that PCVs is a mild, non-progressive condition with no requirement for long-term review. However, subsequent cataract surgery can lead to corneal oedema.

• MeSH
• astigmatismus * MeSH
• dědičné dystrofie rohovky * diagnóza   genetika   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• edém rohovky * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rohovka patologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• transkripční faktory genetika   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• anizometropie klasifikace   terapie   MeSH
• astigmatismus klasifikace   terapie   MeSH
• brýle MeSH
• dítě MeSH
• hypermetropie klasifikace   terapie   MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• kontaktní čočky klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• laserová chirurgie rohovky metody   MeSH
• lidé MeSH
• myopie klasifikace   komplikace   terapie   MeSH
• refrakční vady * klasifikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH