Příručka, která se zaměřuje na miniinvazivní roboticky a video asistované torakoskopické chirurgické výkony, zejména na onkologické plicní operace. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• chirurgická onkologie MeSH
• chirurgie plic MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• nádory plic chirurgie   MeSH
• roboticky asistované výkony MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• chirurgie
• pneumologie a ftizeologie

• MeSH
• bronchiální píštěl chirurgie   MeSH
• drenáž metody   přístrojové vybavení   MeSH
• empyém pleurální chirurgie   MeSH
• hrudní chirurgické výkony * klasifikace   metody   MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná metody   MeSH
• infekce dýchací soustavy * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony klasifikace   metody   MeSH
• plicní nemoci chirurgie   MeSH
• terapie ran pomocí řízeného podtlaku metody   MeSH
• torakoplastika klasifikace   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná dějiny   trendy   MeSH
• hrudní chirurgie * dějiny   organizace a řízení   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony dějiny   trendy   MeSH
• nádory plic diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• plošný screening MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodní články MeSH

Úvod: Karcinom plic je závažným zdravotním problémem s vysokou mírou úmrtnosti. V kontextu chirurgických řešení přinášejí minimálně invazivní přístupy včetně uniportální torakoskopické techniky potenciální výhody, jako je rychlejší rekonvalescence a zvýšená spolupráce pacientů. Cílem studie bylo porovnat dosažitelnost mediastinálních lymfatických uzlin mezi uniportálním a multiportálním torakoskopickým přístupem a ověřit, zda použití uniportálního přístupu nemá vliv na radikalitu provedené lymfadenektomie. Metody: Srovnávací studie provedená v období od ledna 2015 do července 2022 ve Fakultní nemocnici Ostrava porovnává radikalitu mediastinální lymfadenektomie mezi pacienty operovanými uniportálním torakoskopickým přístupem a těmi, kteří byli operováni multiportálním torakoskopickým přístupem. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 278 pacientů. Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v počtu dostupných lymfatických stanic mezi podskupinami. Průměrný počet odstraněných lymfatických uzlinových stanic byl 6,46 v levém hemithoraxu a 6,50 v pravém hemithoraxu. Třicetidenní pooperační morbidita pro celou populaci pacientů byla 24,5 %, přičemž u 18,3 % se vyskytly mírné komplikace a u 3,6 % závažné komplikace. Celková míra úmrtnosti ve studovaném souboru byla 2,5 %, se statisticky významným rozdílem v úmrtnosti mezi uniportálním a multiportálním přístupem (1,0 % vs. 6,4 %, p=0,020). Závěr: Uniportální přístup prokázal srovnatelnou dostupnost a výtěžnost lymfatických uzlin jako multiportální. Mezi přístupy není rozdíl ani v pooperační morbiditě. Studie naznačuje možnost nižší mortality po uniportální resekci plic ve srovnání s multiportální resekcí plic, k tomuto závěru je ale nutno přistoupit velice zdrženlivě.

Introduction: Lung cancer is a serious health problem with a high mortality rate. In the context of surgical management, minimally invasive approaches, including uniportal thoracoscopic techniques, offer potential benefits such as faster recovery and increased patient cooperation. The aim of this study was to compare the accessibility of the mediastinal lymph nodes between uniportal and multiportal thoracoscopic approaches and to verify whether the use of the uniportal approach affects the radicality of the lymphadenectomy. Methods: A comparative study conducted from January 2015 to July 2022 at the University Hospital Ostrava focused on evaluating the radicality of mediastinal lymphadenectomy between subgroups of patients undergoing surgery using the uniportal thoracoscopic approach and the multiportal thoracoscopic approach. Results: A total of 278 patients were included in the study. There were no significant differences in the number of available lymphatic stations between the subgroups. The mean number of lymph node stations removed was 6.46 in the left hemithorax and 6.50 in the right hemithorax. Thirty-day postoperative morbidity for the entire patient population was 24.5%, with 18.3% having minor complications and 3.6% having major complications. The overall mortality rate in the study population was 2.5%, with a statistically significant difference in mortality between uniportal and multiportal approaches (1.0% vs 6.4%, p=0.020). Conclusions: The uniportal approach demonstrated comparable accessibility and lymph node yield to the multiportal approach. There was also no difference in postoperative morbidity between the two approaches. The study suggests the possibility of lower mortality after uniportal lung resection compared with multiportal lung resection, but this conclusion should be interpreted with caution.

• MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenektomie * metody   mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• mediastinum chirurgie   patologie   MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony * metody   mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• nádory plic chirurgie   MeSH
• pneumektomie metody   mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• torakoskopie metody   mortalita   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: Lung cancer poses a significant challenge with high mortality rates. Minimally invasive surgical approaches, including the uniportal thoracoscopic technique, offer potential benefits in terms of recovery and patient compliance. This study focuses on evaluating the radicality of mediastinal lymphadenectomy during uniportal thoracoscopic lung resection, specifically assessing the reachability of established lymphatic stations. METHODS: A comparative study was conducted at the University Hospital Ostrava from January 2015 to July 2022, focusing on the evaluation of radicality in mediastinal lymphadenectomy across three patient subgroups: uniportal thoracoscopic approach, multiportal thoracoscopic approach, and thoracotomy approach. The study implemented the routine identification and excision of 8 lymph node stations from the respective hemithorax to assess the radicality of lymph node harvesting. RESULTS: A total of 428 patients were enrolled and evaluated. No significant differences were observed in the number of lymph nodes removed between the subgroups. The mean number of lymph nodes removed was 6.50 in the left hemithorax and 6.49 in the right hemithorax. The 30-day postoperative morbidity rate for the entire patient population was 27.3%, with 17.5% experiencing minor complications and 6.5% experiencing major complications. Statistically significant differences were observed in major complications between the uniportal approach and the thoracotomy approach (3.5% vs 12.0%, p = 0.002). The overall mortality rate in the study population was 3%, with a statistically significant difference in mortality between the uniportal and multiportal approaches (1.0% vs 6.4%, p = 0.020). CONCLUSIONS: The uniportal approach demonstrated comparable accessibility and lymph node yield to multiportal and thoracotomy techniques. It is equivalent to established methods in terms of postoperative complications, with fewer major complications compared to thoracotomy. While our study indicates a potential for lower mortality following uniportal lung resection in comparison to multiportal lung resection, and demonstrates comparable outcomes to thoracotomy, it is important to approach these findings cautiously and refrain from drawing definitive conclusions.

• MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná metody   MeSH
• lidé MeSH
• lymfadenektomie metody   MeSH
• nádory plic * chirurgie   patologie   MeSH
• plíce patologie   MeSH
• pneumektomie škodlivé účinky   metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• torakotomie * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Zavedení screeningového programu plicního karcinomu v České republice a jeho diagnóza v časnějších stadiích zvyšuje potřebu provádění anatomických plicních segmentektomií. Cílem této studie je popsání časných výsledků prvních roboticky asistovaných torakoskopických segmentektomií v Česku. Metody: Naše centrum provedlo 151 robotických anatomických plicních resekcí od zahájení programu v srpnu 2020 a dosáhlo statutu centra pro proktoring a case observation. Program robotických segmentektomií jsme zahájili po dokončení 70 robotických lobektomií. Retrospektivně jsme analyzovali výsledky našich prvních 20 pacientů indikovaných k robotické segmentektomii. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 60 let, 11 žen a 7 mužů. Hlavní indikací byla primární plicní malignita (n=13), plicní metastáza (n=2) a abenigní léze (n=3). Provedli jsme 11 prostých segmentektomií, 6 komplexních (S2, S3, S1a+2, S10 vpravo) a jednu S6 segmentektomii vpravo s bronchoplastikou. Průměrný počet odebraných uzlin u NSCLC byl 20, průměrná krevní ztráta 25 ml (od 10 do 100 ml) a průměrný operační čas 200 minut. Všechny resekční okraje byly bez nádoru. Nebyla třeba žádná konverze k torakotomii, ve dvou případech jsme konvertovali k robotické lobektomii pro lokalizaci ložiska v blízkosti intersegmentální hranice a tyto pacienty vyloučili ze studie. Komplikace se vyskytly u 1 pacienta, a to paréza nervus laryngeus recurrens. Hrudní drenáž trvala průměrně 1,9 dne a doba hospitalizace 3,9 dne. Závěr: Zahájení programu robotických segmentektomií po dokončení robotické učicí křivky nabízí dle naší zkušenosti nadějné výsledky. Robotická technologie a předoperační plánování usnadňuje tento technicky náročný výkon zejména při nutnosti bronchoplastiky.

Introduction: The initiation of lung cancer screening in Czechia and diagnosis in earlier stages has been reflected by an increasing demand for anatomical lung segmentectomy. The purpose of this study was to describe early results of the first robotic-assisted thoracoscopic segmentectomies performed in the country. Methods: Our institution has performed 151 robotic anatomical lung resections since the initiation of the screening program in August 2020, which enabled us to attain the status of a proctoring and case observation centre. The robotic segmentectomy program was initiated after completing 70 robotic lobectomies. We performed a retrospective analysis of the results of our first 20 patients indicated for robotic segmentectomy. Results: Median age of the patients was 60, with 11 females and 7 males. The most common indications included primary lung malignancy (n=13), pulmonary metastasis (n=2) and benign lesions (n=3). We performed 11 simple segmentectomies, 6 complex (S2, S3, S1a+2, S10 on the right) and one right S6 segmentectomy with bronchoplasty. The mean number of harvested lymph nodes for NSCLC was 20, the mean blood loss was 25 mL (from 10 mL to 100 mL), and the mean operative time was 200 minutes. All resection margins were tumour-free. There was no conversion to thoracotomy. Two patients were excluded as they required conversion to robotic lobectomy given that their lesions were localized close to the intersegmental plane. One complication (recurrent laryngeal nerve paralysis) occurred in 1 patient. Mean chest tube duration was 1.9 days and length of stay 3.9 days. Conclusion: Our experience suggests that implementation of the robotic segmentectomy program after completion of the robotic learning curve provides promising outcomes. Robotic technology and preoperative planning facilitate this technically demanding procedure especially when bronchoplasty is required.

• Klíčová slova
• robotické plicní segmentektomie,
• MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic * chirurgie   MeSH
• pneumektomie metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roboticky asistované výkony metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Retrotracheální forma je vzácnou variantou retrosternální strumy. Incidence je nízká, představuje přibližně 4 % všech retrosternálních strum. Tradičním přístupem k léčbě tohoto typu patologie je krční přístup kombinovaný s vysokou torakotomií. V poslední době je však patrný nárůst nových metod a technologií, které tak otevírají nové možnosti pro chirurgické řešení těchto stavů. Cílem této kazuistiky je prezentovat potenciál videorobotického přístupu při léčbě retrotracheální strumy. Autoři úspěšně využili tuto inovativní metodu při léčbě retrotracheálního ložiska, což přináší naději na efektivnější a méně invazivní chirurgické zákroky v této obtížně přístupné oblasti.

The retrotracheal form is a rare variant of retrosternal goitre. The incidence is low, representing approximately 4% of all retrosternal goitres. The traditional approach to the treatment of this type of pathology is the cervical approach combined with high thoracotomy. Recently, however, new methods and technologies have begun to emerge that also open new possibilities for the surgical management of these conditions. The aim of this case report was to present the potential of a video-robotic approach in the treatment of retrotracheal goitre. The authors have successfully used this innovative method in the treatment of retrotracheal lesions, bringing hope for more effective and less invasive surgical interventions in this difficult-to-access area.

• Klíčová slova
• retrotracheální struma,
• MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mediastinální struma * chirurgie   MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• nádory průdušnice chirurgie   diagnóza   MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• torakoskopie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Zhodnocení souboru pacientů s predoperační lokalizací plicních nodulů pomocí plicního markeru Somatex. Metodika: V období od března 2019 do února 2022 jsme pomocí CT navigace zavedli lokalizační spirálky systému Somatex u 17 po sobě jdoucích pacientů. Retrospektivně jsme hodnotili technickou úspěšnost zavedení, stabilitu lokalizační spirálky a komplikace CT navigace. Zaznamenali jsme délku výkonu na CT, čas od označení ložiska k chirurgickému výkonu a hodnotili jsme klinickou úspěšnost danou počtem konverzí operačního výkonu. Výsledky: Ve sledovaném období byla zavedena lokalizační spirálka systému Somatex u 17 pacientů. Technická úspěšnost zavedení spirálky k ložisku byla 100%. U 16 (94%) pacientů bylo označení ložiska stabilní, jedenkrát došlo k dislokaci markeru z plicního parenchymu během operace. Nedošlo k závažným komplikacím souvisejícím s lokalizačním výkonem. Během kontrolního CT po zavedení markeru byl detekován asymptomatický pneumothorax bez nutnosti zavedení hrudního drénu u 13 pacientů (76 %), ve třech případech (18%) se vyskytlo nevýznamné krvácení v plicním parenchymu. Peroperačně byl zjištěn klinicky nevýznamný hemothorax u jednoho pacienta (6 %). Doba výkonu na CT pracovišti byla 8-20 minut, s průměrem 13 minut. Doba od označení leze do operačního výkonu byla 44-380 minut, s průměrem 172 minut. V našem souboru nebylo nutné ani vjednom případě konvertovat videoasistovanou tóra kotomii na výkon otevřený. Závěr: CT navigovaná lokalizace plicních nodulů spirálním markerem Somatexje spolehlivou, rychlou a bezpečnou metodou pro navigaci videotorakoskopické resekce malých plicních nodulů.

Aim: Our aim is to evaluate a cohort of patients who had undergone preoperative localisation of lung nodules with the lung marking system Somatex. Methods: From March 2019 to February 2022 we positioned localisation spirals Somatex in 17 consecutive patients by means of CT navigation. We retrospectively evaluated the technical succes, the spiral marker stability and complications of CT navigation. We recorded time between the end of the procedure and the operation, and we evaluated the clinical success expressed with the number of conversion of the operation procedure. Results: In time of the study the lung localisation marker Somatex was introduced in 17 patients. The technical success was 100%. In 16 (94%) patients was the localisation stable. There was the one case of perioperative dislodgement of the marker. There weren ́t any serious complications of the procedure. At control CT we detected asymptomatic pneumothorax without the need for drainage of the pleural space at 13 patients (76%), in three cases (18%) insignificant parenchymal bleeding occured. Clinically insignificant hemothorax was found in one patient (6%). The procedure duration in the CT room was 8-20 minutes with the mean time interval 13 minutes. The time between marking and the operation procedure was 44-380 minutes with the mean interval of 172 minute. There was no conversion of the videoasisted thoracotomy to the open thoracosurgicall operation. Conclusion: CT navigated localisation of lung nodules with spiral marker Somatex is reliable, quick and safe method for navigaion of the thoracoscopic resection of small lung nodules.

• MeSH
• biopsie tenkou jehlou pod endosonografickou kontrolou metody   MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná * metody   MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roboticky asistované výkony metody   MeSH
• solitární plicní uzel * chemie   diagnostické zobrazování   MeSH
• video-asistované techniky a postupy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: We report our experience in starting RATS (robotic-assisted thoracic surgery) lobectomy program during COVID-19 pandemic. METHODS: Data from 20 consecutive cases undergoing RATS lobectomy between August 2020 and April 2021 were prospectively accumulated into our database. RESULTS: The mean operational time was 235±69 minutes (median 210, range 175 to 370). Conversion-to-open rate was 5 %. One patient was converted to an open procedure during surgery due to surgical bleeding. One patient (5 %), with sever chronic obstructive pulmonary disease (COPD), had prolonged air leak with chest drainage 11 days and conservative treatment. Morbidity rate was 10 % (2 patients). Estimated costs of RATS lobectomy in our department were $9,590 (range $8,250–$12,730). 30-days mortality was 0%. CONCLUSIONS: Safe robotic surgery is based not only on improved robotic equipment, but also on good technical skills and medical knowledge. It requires training of the entire operating room team. The learning curve is steep, involving port placement, use of the correct robotic arms, availability of the proper instrumentation, and proper patient positioning (Tab. 2, Ref. 28).

• MeSH
• COVID-19 MeSH
• hrudní chirurgie video-asistovaná ekonomika   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pneumektomie * ekonomika   metody   škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• roboticky asistované výkony * ekonomika   metody   škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   výchova   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Torakoskopická ablace fibrilace síní (TARAFS) s použitím bipolární radiofrekvenční energie (Medtronic Cardioblate Gemini-S) by měla vést k antrální izolaci plicních žil (PŽ) a izolaci zadní stěny levé síně (LS). Elektrofyziologické nálezy po ablaci touto technikou ale nejsou známy. Metody a výsledky: U 22 pacientů s recidivou fibrilace síní (FS) po oboustranné TARAFS provedené pro perzistující FS byla zvolena radiofrekvenční katetrizační ablace s odstupem alespoň tří měsíců po TARAFS. Výsledky: Z 22 pacientů nebyla izolace zadní stěny LS nalezena u 15 (68,2 %) pacientů. U 12 pacientů nebyly endokardiálně zjištěny známky žádné předchozí ablace, u dvou pacientů byly izolovány pravé PŽ a u jednoho pacienta byly izolovány levé PŽ. Na konci ablace byla izolace zadní stěny LS dokončena u všech 15 pacientů. U 18 z celkových 22 pacientů bylo katetrizační ablací dosaženo nevyvolatelnosti FS. Závěr: U značného počtu pacientů s recidivou FS po TARAFS není izolace plicních žil ani zadní stěny LS dokončena a na elektroanatomické voltážové mapě nejsou nalezeny žádné známky předchozí ablace, které by usnadnily následnou katetrizační ablaci. U většiny pacientů je k dosažení nevyvolatelnosti FS kromě izolace zadní stěny LS nutná další ablace.

Background: Thoracoscopic atrial fibrillation ablation (TARAFS) using irrigated bipolar radiofrequency energy (Medtronic Cardioblate Gemini-S) should result in wide isolation of the pulmonary veins (PVs) and posterior left atrial (LA) wall (the box-lesion technique). Electrophysiological findings after this technique using this instrumentation are not known. Methods and results: 22 patients with AF recurrence after bilateral TARAFS for persistent AF had a radiofrequency catheter ablation (CA) at least three months after TARAFS. Results: Out of 22 patients, the box lesion was not completed in 15 (68.2%) patients. 12 had no endocardial signs of any prior ablation, 2 had right pulmonary PVs isolated and 1 had left PVs isolated. At the end of CA, box lesion was finished in all 15 patients and AF non-inducibility was achieved in 18 patients. Conclusion: In a considerable number of patients with AF recurrence after TARAFS box lesion is not finished and no signs of prior ablation to guide a touch-up catheter ablation are found on electroanatomical voltage map. In majority of patients, additional ablation beside box lesion is needed to achieve AF non-inducibility.

• Klíčová slova
• voltážová mapa,
• MeSH
• ablace metody   MeSH
• fibrilace síní * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• recidiva MeSH
• torakoskopie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH