JavaScript NENÍ povolen !

Hidradenitis suppurativa (acne inversa) je chronické, zánětlivé, recidivující, vysilující kožní onemocnění, které se projevuje postpubertálně bolestivými, hluboko uloženými, zánětlivými lézemi v oblastech, kde jsou lokalizovány apokrinní potní žlázy, nejčastěji v axilách, inguinách a anogenitálně (Dessau definice, 1st International Conference on Hidradenitis suppurativa, 30. 3.–1. 4. 2006, Dessau, Německo). Hidradenitis suppurativa je velmi závažné onemocnění s četnými komplikacemi, komorbiditami a s refrakterními následky pro pacienta, ale bývá bohužel často chybně nebo velmi pozdě diagnostikováno. Postiženo je 1 % populace, projevuje se nejčastěji od puberty do 50. roku věku a častěji jsou postiženy ženy. Primární patologický proces je lokalizován do oblasti terminálního vlasového folikulu s následným postižením apokrinních potních žláz. Klinicky nacházíme komedony (jedno/vícepórové), bolestivé hluboce uložené zánětlivé noduly, abscesy, drénující sinusy, jizvení a sekundární lymfedém. Dle tíže klinického obrazu dělíme pacienty do tří stupňů Hurleyho klasifikace, dále se používají k hodnocení léčby dynamické skórovací systémy. V roce 2015 byly vydány Evropské S1 doporučené postupy pro léčbu hidradenitis suppurativa/acne inversa a následně terapeutický algoritmus pro léčbu onemocnění, který dělí terapii na první linii (lokální klindamycin 1%; systémová antibiotika: tetracyklin – doxycyklin, rifampicin + klindamycin; adalimumab), druhou linii (infliximab, acitretin, glukonát zinku, resorcinol, intralezionální glukokortikoidy) a třetí linii léčby (kolchicin, botulotoxin, isotretinoin, dapson, cyclosporin, hormonální terapie – antiandrogeny). Dále má nezastupitelnou roli v léčbě chirurgie a adjuvantní terapie. Mezioborová spolupráce je důležitá v celostním přístupu k hidradenitis suppurativa.

Hidradenitis suppurativa or acne inversa is a chronic, inflammatory, reccurent, debilitating skin disease that usually presents after puberty with painful, deep-seated, inflamed lesions in the apocrine gland-bearing areas of the body, most commonly the axillaries, inguinal and anogenital regions (Dessau definiton, 1st International Conference on Hidradenitis suppurativa, March 30-April1, 2006, Dessau, Germany). Hidradenitis suppurativa is very serious illness with certain complications and comorbidities and refractory results for the patients, but unfortunatelly it is still either lately or misdiagnosed. Prevalence is 1% of population. It starts after puberty and the incidence declines after fifth decade. Women are more prone to hidradenitis suppurativa. Primary patological proces is localised to the terminal hair follicle with ongoing apocrine gland involvement. Clinically we see comedones, painfull deep-seated inflamed nodules, abscesses, draining sinuses, scarring, secondary lymphedema. Hurley scale devides the patients into three stages according to the clinical picture. Other dynamic scaling systems are used. In 2015 were printed European S1 guideline for the treatment of hidradenitis suppurativa/acne inversa, followed by therapeutical algorithm, which devides therapeutical options into three lines: 1st line (topical clindamycin 1%; systemic anibiotics: tetracyclin - doxycyclin, clindamycin + rifampicin; adalimumab), 2nd line (infliximab, acitretin/etretinate, zinc gluconate, resorcinol, intralesional glucocorticoids) and 3rd line (colchicine, botulinum toxinum, isotretinoin, dapson, cyclosporin, hormonal therapy – antiandrogens). Adjuvant therapy and surgery is necessary. Multidisciplinary attititude is important for the therapeutical outcome.

Kapitola

Léčba gynekologických zánětů

Mašata, Jaromír, 1969-
Autor Autorita ORCID Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Moderní farmakoterapie v gynekologii a porodnictví. 2019 ; () : 122-154.

ISBN 978-80-7345-607-8
Medvik
Zdroj

Článek

Úspěšná léčba těžké formy hidradenitis suppurativa u mladé ženy
[Successful treatment of hidradenitis suppurativa in young woman]

Dermatologie pro praxi. 2018 ; 12 (4) : 191-194.

Dermatol. praxi (Print)
ISSN 1802-2960
Medvik
Zdroj

Hidradenitis suppurativa (HS) je chronické, recidivující zánětlivé onemocnění postihující především mladší aktivní jedince. Ženy jsou postiženy 3× častěji než muži. Vyznačuje se tvorbou hlubokých zánětlivých bolestivých lézí v oblastech s výskytem apokrinních žláz. HS má výrazně negativní vliv na život pacientů, a to po stránce fyzické, psychociální i ekonomické. Léčba HS závisí jak na závažnosti, tak na aktivitě onemocnění. U těžkých forem je preferována léčba kombinovaná – farmakologická a chirurgická. Je uvedena kazuistika mladé ženy s těžkou formou hidradenitis suppurativa, úspěšně léčené kombinací antibiotik, adalimumabem a plasticko‑chirurgickými zákroky.

Hidradenitis suppurativa (HS) is a chronic recurrent inflammatory disease affecting mainly young active people. The frequencyof HS is three times higher among females than men. HS is characterized by deep painful nodules in apocrine gland areas. HShas negative impact on patient‘s quality of life involving physical, social and economic aspects. The treatment of HS dependson severity of the disease and on its activity. The combined treatment – medical and surgical is prefered for the patients withsevere form of the disease. This case report describes a young woman with severe form of HS and its succesful treatment withcombination of antibiotics, adalimumab and surgical procedures.

MeSH
adalimumab aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
antibakteriální látky aplikace a dávkování MeSH
dospělí MeSH
hidradenitis suppurativa * diagnóza epidemiologie farmakoterapie chirurgie MeSH
klindamycin aplikace a dávkování MeSH
kvalita života MeSH
lidé MeSH
neúspěšná terapie MeSH
stupeň závažnosti nemoci MeSH
výsledek terapie MeSH
Check Tag
dospělí MeSH
lidé MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
kazuistiky MeSH

Článek

Tuboovariální absces ve 39. týdnu gravidity (kazuistika)
[Tubo-ovarian abscess in the 39th week of pregnancy (case report)]

Česká gynekologie. 2017 ; 82 (4) : 322-326.

ISSN 1210-7832
Medvik
Zdroj

Cíl práce: Popis případu pacientky s tuboovariálním abscesem v termínové graviditě. Typ práce: Kazuistika. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice s poliklinikou Karviná Ráj. Vlastní pozorování: Prezentován je případ pacientky hospitalizované pro bolesti břicha a zvracení ve 39. týdnu gravidity. Vzhledem k nejasné etiologii a dynamice růstu zánětlivých parametrů je indikováno ukončení těhotenství formou indukce porodu. Postpartálně provedené vyšetření komputerovou tomografií pak stanoví příčinu dosavadních obtíží. Konzervativní terapie diagnostikovaného abscesu adnex je však nedostačující. Čtvrtý poporodní den je pacientka indikována k chirurgické intervenci a je provedena jednostranná adnexektomie. Závěr: Na některou z klinických forem hlubokého pánevního zánětu je nutno myslet i u těhotných žen, ačkoliv se jedná o diagnózu v tomto období vzácnou. Včasná a správně stanovená diagnóza spolu s adekvátní terapií jsou však zcela rozhodující pro snížení perinatální i mateřské morbidity a mortality.

Objective: A case of tubo-ovarian abscess in a patient with term pregnancy. Design: Case report. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, Nemocnice s poliklinikou Karviná Ráj. Case report: I hereby report a case of a patient in her 39th week of pregnancy hospitalized for abdominal pain and vomiting. Due to unclear aetiology and growing dynamics of inflammatory markers the ending of the pregnancy by induction of labour was indicated. Postpartum examination performed through computed tomography determines the cause of current problems. Conservative therapy of the diagnosed adnexal abscess, however, is insufficient. In the fourth postpartum day, the patient is indicated for surgical intervention and unilateral salpingo oophorectomy is performed. Conclusion: Even though rare during this period, some forms of clinical pelvic inflammatory disorders during pregnancy have to be taken into consideration. Timely and correct diagnosis combined with adequate therapy is of vital importance for reduction of perinatal and maternal mortality and morbidity.

Článek

Hidradenitis suppurativa – symptomy, diagnostika a léčba
[Hidradenitis suppurativa – symptoms, diagnostics, and therapy]

Časopis lékařů českých. 2017 ; 156 (3) : 127-132.

ISSN 0008-7335
Medvik
Zdroj

Hidradenitis suppurativa je chronické onemocnění s přítomností recidivujících zánětlivých nodulů, secernujících píštělí, abscesů a jizvení zejména v místech kožních záhybů, kde se vyskytují terminální vlasy a apokrinní žlázy. Choroba se manifestuje po pubertě, nejčastěji ale ve třetí dekádě s přetrváváním nemoci do vyššího věku. Její prevalence se v Česku pohybuje kolem 0,5 %. Axilární a ingvinální postižení je častější u žen, perianální a gluteální lokality převažují u mužů. Přesná etiopatogeneze choroby není známa, primární je hyperkeratóza vedoucí k okluzi vlasového folikulu s následným rozšířením až rupturou jeho infundibula, která podnítí rozsáhlou zánětlivou reakci v okolí. Kouření a obezita se řadí mezi potenciální vyvolávající faktory. Léčebný postup je závislý na stadiu onemocnění, v iniciálních fázích se uplatňuje lokální terapie antibiotiky, antiseptiky nebo dlouhodobé systémové podávání antibiotik. U pokročilejších forem se v poslední době osvědčili antagonisté TNF-α. Další léčebnou možnost představuje chirurgické odstranění celé postižené oblasti, nicméně ani pak nejsou vyloučené recidivy onemocnění v okolí excidované oblasti.

Hidradenitis suppurativa is a chronic skin disorder characterized by recurrent inflammatory nodules, fistulas, abscesses, and scarring mainly in the intertriginous areas with terminal hair and apocrine glands. Hidradenitis suppurativa manifests usually after puberty, in the third life decade and persists for many years. The prevalence of the disease is estimated to be 0,5 % in the Czech Republic. Women are most often affected in the axillary and inguinal parts, while men in the perianal and gluteal areas. The exact pathogenesis is still unknown. It is assumed that hyperkeratosis of the hair follicle leads to its occlusion, dilatation and further rupture when keratin and bacteria are spilled into the dermis causing a massive inflammatory reaction. Smoking and obesity belong to the main triggering factors. Without therapy, the disease is chronic and progressive. The standard therapy depends on the extension of the disorder. For not extensive lesions, treatment consists of topical antiseptics, antibiotics or long- term therapy with systemic antibiotics. In more advanced stages, systemic therapy with TNF-α antagonists is needed. Further therapeutic modality is surgical intervention and wide excision of the affected area. Nevertheless, recurrences in the adjacent tissue cannot be avoided.

MeSH
adalimumab terapeutické užití MeSH
antibakteriální látky MeSH
diferenciální diagnóza MeSH
hidradenitis suppurativa * diagnóza epidemiologie etiologie terapie MeSH
humanizované monoklonální protilátky MeSH
klindamycin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
klinické zkoušky jako téma MeSH
kvalita života MeSH
lidé MeSH
prognóza MeSH
rizikové faktory MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
přehledy MeSH

Článek

Panikulitida bérce jako první projev Crohnovy choroby – popis případu
[Leg panniculitis as the first manifestation of Crohn's disease]

Československá dermatologie. 2017 ; 92 (1) : 26-30.

ISSN 0009-0514
Medvik
Zdroj

Autoři popisují případ dosud zdravého 26letého muže s jeden rok trvajícími recidivami panikulitidy na dolních končetinách bez gastrointestinálních obtíží. Histologicky byl přítomen nekaseifikující granulomatózní zánět. Na základě kožního nálezu a pozitivitě ASCA (Anti-Saccharomyces Cerevisiae Antibodies) protilátek byla indikována koloskopie, která prokázala Crohnovu chorobu. Léčba prednisonem, mesalazinem a azathioprinem byla bez efektu. Biologická léčba i. v. infliximabem vedla k remisi kožního i gastrointestinálního nálezu. Autoři uvádí současné poznatky o metastatické Crohnově chorobě.

Authors refer a case of a 26-year-old, otherwise healthy, man with panniculitis of lower extremities recurring for one year. Skin biopsy finding showed non-caseating granulomatous inflammation. Because of cutaneous findings and ASCA (Anti-Saccharomyces Cerevisiae Antibodies) positivity colonoscopy was performed with diagnosis of Crohn's disease. Treatment with prednisone, mesalazine and azathioprine had no effect. Biological treatment with infliximab resulted in remission of both cutaneous symptoms and gastrointestinal involvement. Authors review current knowledge on metastatic Crohn's disease.