Východisko. Česká republika patří mezi země s vysokou spotřebou alkoholu na obyvatele. Nadměrná konzumace alkoholu u mladých dospělých nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav. Cílem práce je sledovat subjektivní zdraví, nemocnost a spotřebu zdravotní péče u osob s rizikovým, škodlivým a problémovým konzumem alkoholu. Metody. Analýzy vycházejí z dotazového šetření provedeného na reprezentativním vzorku 2221 osob (muži 51,4 %) ve věku 18–39 let (průměrný věk. 29,9 let, s.d. 5,8). Úroveň rizika ve vztahu k pití byla zjišťována screeningovým dotazníkem AUDIT (The Alcohol Use Disorders Identification Test), přičemž pro analýzy byla použita kategorizace na čtyři skupiny s kritickými hodnotami 8, 16 a 20 bodů. V dotazníku byly sledovány konzumní zvyklosti dotázaných, zdravotní stav, demografické, sociální a psychologické charakteristiky. Výsledky. Subjektivní posouzení tělesného a duševního zdraví se výrazně liší v závislosti na dosaženém skóre ve screeningovém dotazníku AUDIT. Více než čtvrtina respondentů, která spadá do kategorie problémového pití, považuje své tělesné a duševní zdraví za špatné nebo velmi špatné. Problémoví pijáci ve srovnání s bezproblémovými konzumenty častěji vyhledávají odbornou pomoc pro psychické problémy (3,1% vs. 21,3 %; p < 0,01), mají za poslední rok v průměru více vyšetření u lékaře (3,1 vs. 4,8; p < 0,05), více epizod nemoci (1,4 vs. 6,8; p < 0,01), více dnů neschopnosti pro nemoc (10,4 vs. 27,6; p < 0,01) a jsou častěji hospitalizováni (6,9 % vs. 18,7 %; p < 0,01). Závěry. Výsledky potvrzují asociaci mezi rizikovým, škodlivým a problémovým pitím, vnímáním zdravotního stavu a čerpáním zdravotnických služeb. Úprava nevhodných konzumních vzorců prostřednictvím krátké intervence praktického lékaře může vést ke zlepšení zdravotního stavu a ke snížení zdravotnických nákladů společnosti.

Background. The aim of this work was to investigate subjective well-being, morbidity and healthcare needs of persons with hazardous, harmful and problematic alcohol consumption. Methods. Data from a questionnaire-based survey performed on a representative sample of 2221 persons (of these, 51.4% were men) aged 18 to 39 (average age 29.9, s.d. 5.8) were used for the analysis. The level of risk related to alcohol consumption was assessed through the screening questionnaire (the Alcohol Use Disorders Identification Test [AUDIT], and categorization into 4 groups with critical scores of 8, 16 and 20 was applied to the analysis. The questionnaire focussed on the respondents’ drinking habits and health and their demographic, social, and psychological background and circumstances. Results. The respondents’ subjective assessment of their physical and mental health varied significantly across the different score categories in AUDIT. Over one-quarter of the respondents falling in the category of harmful or problem drinkers rated their physical and/or mental health as poor or very poor. Compared to no-problem alcohol users, problem drinkers sought special help for emotional problems more frequently (3.1% vs. 21.3%; p < 0.01); visited their doctors more frequently during the past year (3.1 vs. 4.8; p < 0.05); had more episodes of illness (1.4 vs. 6.8; p < 0.01), more days of sick leave (10.4 vs. 27.6; p < 0.01); and were hospitalized more frequently (6.9% vs. 18.7%; p < 0.01). Conclusions. The results support/confirm the link between hazardous, harmful and problematic alcohol consumption on the one hand and the drinkers’ perception of their health status and use of medical/healthcare services on the other hand. A modification of inappropriate consumption patterns through a short intervention by a general practitioner can lead to health improvement and reduction of the drinkers’ healthcare costs.

• Klíčová slova
• Všeobecná zdravotní pojišťovna, TPOab, TSH, screening,
• MeSH
• komplikace těhotenství diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci štítné žlázy diagnóza   MeSH
• štítná žláza MeSH
• těhotenství MeSH
• testy funkce štítné žlázy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH