Infekční nemoci patří k nejčastějším důvodům návštěvy praktického lékaře, v nemocnicích jsou používána antibiotika pro léčbu či profylaxi v průměru u třetiny pacientů. V éře narůstající rezistence na antibiotika nabývá správný přístup k jejich používání na významu. Celkové snížení spotřeby antibiotik a změna v přístupu k jejich používání může redukovat selekční tlak na vznik rezistence a může pomoci zachovat účinnost těchto léků. Doporučené postupy pro terapii infekčních onemocnění jsou jedním z nástrojů racionální antibiotické politiky. Postupy musejí vycházet z reprezentativních dat založených na důkazech a musejí respektovat národní trendy výskytu antibiotické rezistence. Znalost a respektování doporučených postupů jsou základními nástroji pro ovlivňování kvality používání antibiotik. Odborné poradenství v oblasti antibiotické léčby je v České republice zajišťováno antibiotickými středisky. Jejich role je rovněž nezastupitelná při shromažďování podkladů pro tvorbu doporučených postupů pro antibiotickou terapii.
Infectious diseases are one of the most common reasons for a general practicioner visit, while in hospitals, antibiotics are used for treatment or prophylaxis on average in one third of patients. In the era of increasing antibiotic resistance, the rational approach to the use of antibiotics is becoming more important. The overall reduction in antibiotic consumption and the change in approach to use may reduce the selection pressure for resistance and help maintain the effectiveness of antibiotics. The best practices for treating infectious diseases are one of the tools of rational antibiotic policy. Guidelines must be based on representative evidence‑based data and respect national trends in the prevalence of antibiotic resistance. Knowledge of best practices and respecting them are essential tools for influencing the use of antibiotics. In the Czech Republic, an expert advice on antibiotic treatment is provided by antibiotic centers. Moreover, the role of antibiotic centers is irreplaceable in gathering evidence for the development of best practices for antibiotic therapy.
- Klíčová slova
- antibiotická střediska,
- MeSH
- antibakteriální látky * terapeutické užití MeSH
- antibiotická rezistence MeSH
- infekční nemoci * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- spotřeba léčiv trendy MeSH
- vytváření politiky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky MeSH
- antibiotická rezistence * fyziologie MeSH
- bakteriální léková rezistence fyziologie MeSH
- beta-laktamová rezistence fyziologie MeSH
- Escherichia coli metabolismus účinky léků MeSH
- Haemophilus influenzae metabolismus účinky léků MeSH
- infekce dýchací soustavy epidemiologie farmakoterapie MeSH
- infekce močového ústrojí epidemiologie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- Streptococcus metabolismus účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl studie: Podat komplexní informace o vaginální mikrobiotě z historického pohledu až po nejnovější poznatky o struktuře vaginálního mikrobiomu a jeho fungování. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Ústav klinické mikrobiologie, Fakultní nemocnice a LF UK, Hradec Králové. Metodika: Literární rešerše a kompilace dat s využitím databází PubMed, Web of Science, Ovid, a dalších na základě klíčových slov (vaginal microbiota/ microbiom; vaginal discharge; bacterial vaginosis; vulvovaginitis; vaginal Lactobacillus). Výsledky: Vaginální mikrobiom představuje specifický kompartment lidského mikrobiomu. Jedinečné podmínky poševního prostředí charakterizuje relativně chudá a vysoce specifická nutriční nabídka ve formě glykogenu, jehož dostupnost je pod kontrolou estrogenů. Kyselé pH je výsledkem produkce laktátu vaginálními epiteliemi, a zvláště fermentativními bakteriemi, kterým dominují laktobacily. Kyselina mléčná se vyskytuje ve dvou izomerních formách a jejich vzájemný poměr pravděpodobně uděluje vaginální mikrobiotě určitý stupeň stability a schopnosti odolávat některým, zejména pohlavně přenosným infekcím. Výsledkem je nízká diverzita vaginální mikrobioty a naopak vysoká dynamika změn jejího složení pod vlivem různých exogenních a endogenních faktorů. Zvýšení diverzity může být paradoxně spojeno s dysbiotickým stavem, jako je bakteriální vaginóza. Jednotlivé vaginální laktobacily, typicky Lactobacillus crispatus, charakterizují hlavní komunitní typy vaginálního společenstva. Vedle toho však může u zdravých žen existovat také alternativní ne-laktobacilární mikrobiota, jejíž frekvence výskytu je závislá na etnickém původu. Závěr: Definici vaginální mikrobioty nelze jednoznačně vztáhnout na přítomnost či absenci jednotlivých mikroorganismů, i když výskyt některých z nich relativně silně koreluje s dysbiózou či eubiózou. Složení mikrobioty je důležité, ale je jen jedním ze základních atributů přirozené mikrobioty pochvy. Funkční definice vaginální mikrobioty vyplývá z její struktury a dynamiky, ale také vztahu k etnicitě, fyziologickému statusu poševního prostředí a genetické výbavě ženy.
Objective: Presentation of complex information about the vaginal microbiota from historical view to current concepts with focus on latest findings on the structure and functioning of the vaginal microbiome. Design: Review article. Setting: Department of Clinical Microbiology, University Hospital and Faculty of Medicine in Hradci Králové, Charles University in Prague. Methods: Literature review using the databases (PubMed, Web of Science, Ovid, etc.) with keywords (vaginal microbiota/ microbiom; vaginal discharge; bacterial vaginosis; vulvovaginitis; vaginal Lactobacillus). Results: The vaginal microbiome is a specific compartment of the human microbiome. Unique conditions of the vagina are characterized by a few microbial species, usually lactobacilli, which are able to utilize glycogen, which is under control of estrogens. Lactobacilli and other fermentative bacteria together with vaginal epithelial cells produce lactic acid and are responsible for acidifying vaginal milieu. Lactic acid occurs in two isomeric forms, and their relative ratio is likely to give the vaginal microbiota a certain degree of stability and ability to withstand some infections. This microbiota is manifested by a low degree of diversity and by the high dynamics of changes of its composition under the influence of various exogenous and endogenous factors. Increase in diversity can be paradoxically associated with a dysbiosis such as bacterial vaginosis. Individual species of lactobacilli mainly Lactobacillus crispatus characterize the main community state types in the vagina. Apart from lactobacilli, healthy women may be colonized with a non-lactobacillary microbiota whose rate is dependent on ethnicity. Conclusion: The definition of vaginal microbiota cannot be only related to the presence or absence of individual microorganisms, although the incidence of some of them can be correlated with dysbiosis or eubiosis. The composition of microbiota is important, but it is only one of the basic attributes of normal vaginal microbiota, but not sufficient; that is the functional definition of vaginal microbiota in relation to its structure and dynamics, including the influence of ethnicity, physiological status of the vagina, and genetic disposition of woman.
- Klíčová slova
- vaginální mikrobiom,
- MeSH
- dysbióza MeSH
- kyselina mléčná MeSH
- Lactobacillus fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota * fyziologie MeSH
- vagina mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Bakteriální rezistence patří k nejzávažnějším fenoménům moderní medicíny. Staphylococcus aureus je jednou z bakterií, u kterých výskyt rezistence na antibiotika představuje závažnou komplikaci při účinné léčbě infekčních onemocnění. Meticilin‑rezistentní S. aureus (MRSA) je typickým původcem infekcí u pacientů s anamnézou pobytu v nemocničním prostředí. Vyvolává obdobné spektrum onemocnění jako meticilin‑senzitivní kmeny, nevyznačuje se vyšší virulencí. Pochopení patogeneze stafylokokových infekcí a mechanismů vzniku antibiotické rezistence je základní podmínkou pro vývoj nových účinných léků. Tento přehledový článek popisuje rozdělení MRSA dle genetických a epidemiologických charakteristik na komunitní, nemocniční a zvířecí kmeny. Informuje o jejich charakteristice, odlišnostech a rozšíření, což má praktický dopad při volbě optimální terapie a preventivních opatření. Čtenáři je podán ucelený přehled možností terapie infekcí způsobených MRSA a nastíněn genetický podklad i základní mechanismy stafylokokové antibiotické rezistence.
Bacterial resistance counts to the most serious problems of modern medicine. Staphylococcus aureus is one of the bacteria in which the incidence of antibiotic resistance is a problem complicating the effective treatment of infectious diseases. Methicillin‑resistant S. aureus (MRSA) is a typical pathogen in patients with a history of medical hospitalization. It induces a similar spectrum of diseases like methicillin‑sensitive S. aureus strains, there is no higher virulence in MRSA strains. Understanding the pathogenesis of staphylococcal infections and mechanisms of antibiotic resistance is essential for the development of new effective drugs. This article provides comprehensive information on the division of MRSA strains according to genetic and epidemiological characteristics to community, hospital and animal strains, their characteristics, differences and distribution. This has a practical impact on the choice of optimal therapy and preventive measures. This review also summarizes MRSA treatment possibilities, the genetic background, and basic mechanisms of staphylococcal antibiotic resistance.
- Klíčová slova
- telavancin,
- MeSH
- aminoglykosidy terapeutické užití MeSH
- antibakteriální látky škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bakteriální léková rezistence MeSH
- bakteriemie farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- beta-laktamová rezistence MeSH
- daptomycin terapeutické užití MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí * farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- infekce získané v komunitě farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- lidé MeSH
- methicilin rezistentní Staphylococcus aureus * genetika izolace a purifikace patogenita účinky léků MeSH
- minocyklin terapeutické užití MeSH
- rezistence na vankomycin MeSH
- stafylokokové infekce * farmakoterapie mikrobiologie přenos MeSH
- Staphylococcus aureus genetika MeSH
- teikoplanin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- tigecyklin MeSH
- vankomycin * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- cestování MeSH
- klinické laboratorní techniky metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- malárie diagnóza farmakoterapie MeSH
- mikrobiologické techniky metody MeSH
- Plasmodium ovale účinky léků MeSH
- primachin terapeutické užití MeSH
- Q-horečka diagnóza terapie MeSH
- rickettsiové infekce * diagnóza farmakoterapie MeSH
- tropická malárie * diagnóza farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Geografické názvy
- Jihoafrická republika MeSH
- Klíčová slova
- ceftolozan/tazobactam,
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- bakteriální léková rezistence MeSH
- cefalosporiny terapeutické užití MeSH
- Enterobacter účinky léků MeSH
- fixní kombinace léků MeSH
- gramnegativní bakteriální infekce farmakoterapie MeSH
- gramnegativní bakterie * účinky léků MeSH
- inhibitory beta-laktamasy * terapeutické užití MeSH
- kyselina penicilanová analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiální testy citlivosti * metody MeSH
- pseudomonádové infekce farmakoterapie MeSH
- Pseudomonas aeruginosa * účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Polyomaviry patří mezi skupinu virů, která je v poslední době v popředí zájmu mnoha vědeckých skupin. Po 35 let se zdálo, že jedinými lidskými polyomaviry budou viry JC a BK, známé patogeny imunokompromitovaných pacientů. V roce 2007 však byly izolovány další dva - WU a Kl polyomaviry, jejichž patogenita je stále diskutována. O rok později přibyl další zástupce - polyomavirus spojovaný s karcinomem z Merkelovych buněk a do konce roku 2014 jich bylo popsáno dalších 7. Některé z nich se podařilo spojit s různými chorobami, u jiných se uvažuje, že jsou součástí běžného mikrobiomu kůže a sliznic. V článku autoři shrnuli základní informace o všech doposud popsaných lidských polyomavirech.
Polyomaviruses belong to a group of viruses that has recently attracted the attention of many research groups. During 35 years, JC and BK viruses, known pathogens in immunocompromised patients, seemed to be the only human polyomaviruses. But in 2007, two other polyomaviruses, WU and KI, were isolated whose pathogenicity is still a matter of discussion. A year later, another human polyomavirus, associated with Merkel cell carcinoma, was identified, and seven more were described by the end of 2014. Some of them were found to be related to various diseases, others seem to be a part of the normal skin and mucosal microbiome. The article summarizes basic information about all so far described human polyomaviruses.
- MeSH
- lidé MeSH
- polyomavirové infekce * etiologie MeSH
- Polyomavirus * klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíl práce: Periprotetické infekce jsou závažnou komplikací totálních endoprotéz (TEP) kyčelního a kolenního kloubu. Součástí komplexního terapeutického přístupu v rámci dvojdobé reimplantace je použití spacerů (dočasné kloubní náhrady) s obsahem antibiotik. Cílem této práce bylo zhodnotit bakteriologické nálezy u vybraných pacientů s periprotetickou infekcí, u kterých byl použit komerčně připravený spacer s gentamicinem. Materiál a metodika: V letech 2008–2012 byl použit u 24 pacientů při ošetření infekce kloubní náhrady kyčelního nebo kolenního kloubu – v rámci dvojdobé reimplantace – ready-made cementový spacer s gentamicinem. K mikrobiologickému vyšetření byly z první revize odeslány všechny komponenty endoprotézy a vzorky periprotetické tkáně, v druhé době pak spacer a vzorky okolní tkáně. U šesti pacientů se zavedeným spacerem kolenního kloubu byla měřena hladinu gentamicinu v kloubní tekutině. Pacienti byli následně pravidelně sledováni. Výsledky: Výsledkem bakteriologického vyšetření byl kultivační průkaz agens v 22 případech z 24 (92 %). Nejčastěji byly vykultivovány koaguláza-negativní stafylokoky, dále byl izolován Staphylococcus aureus, korynebakteria, anaerobní bakterie a Salmonella Enteritidis, citlivých ke gentamicinu bylo 19 z 25 prokázaných agens (76 %). Kultivační vyšetření spacerů bylo pozitivní u dvou pacientů, vykultivovány byly koaguláza-negativní stafylokoky, v obou případech rezistentní ke gentamicinu. Po dobu sledování (minimálně 2 roky) pacientů nedošlo u žádného z nich k rozvoji další periprotetické infekce. Závěr: Úspěšnost reimplantací TEP kyčelního a kolenního kloubu ve dvojdobém rytmu s užitím ready-made spacerů s gentamicinem byla v našem souboru 100 %, po dobu minimálně dvou let nedošlo v našem souboru pacientů k zaznamenání dalšího periprotetického infektu. Z hodnocení nálezů bakteriologického vyšetření našeho souboru vyplývá, že ready-made spacer s gentamicinem pokrývá pouze 76 % spektra původců. Řešením by bylo použití spaceru nasyceného kombinací vankomycinu a gentamicinu, které by zajistilo antimikrobiální působení vůči všem vykultivovaným agens.
Background: Periprosthetic infection is a serious complication in total hip and knee arthroplasty. The complex therapeutic approach within two-stage reimplantation includes the use of antibiotic-impregnated spacers (temporary joint replacements). The aim of this paper was to evaluate bacteriological findings in selected patients with periprosthetic infection in whom a ready-made gentamicin-impregnated spacer was used to treat the infection. Materials and methods: Between 2008 and 2012, a ready-made, gentamicin-impregnated cement spacer was used in 24 patients to treat periprosthetic hip or knee infection within two-stage reimplantation. All components of the prosthesis and periprosthetic tissue samples were sent for microbiological examination at the first revision surgery, while at the second revision surgery, the spacer and surrounding tissue samples were sent in. In six patients with an inserted knee spacer, the level of gentamicin in the joint fluid was measured. Subsequently, the patients were regularly monitored. Results: Twenty-two (92%) of 24 patients were bacteriologically positive by culture. The most commonly detected causative agents were coagulase-negative staphylococci. Other isolates were Staphylococcus aureus, Corynebacterium, anaerobic bacteria, and Salmonella serotype Enteritidis. Nineteen (76%) of 25 primary pathogens were gentamicin sensitive. Spacers from two patients were culture positive for coagulase-negative staphylococci that tested resistant to gentamicin. During the follow-up of at least two years, none of the patients developed another periprosthetic infection. Conclusion: The success rate of two-stage-reimplantation total hip and knee arthroplasty using ready-made, gentamicin-impregnated spacers was 100 % in our cohort of patients; no other periprosthetic infection was reported during the follow-up of at least two years. From the bacteriological results, it appears that the ready-made, gentamicin-impregnated spacer only covers 76 % of the range of the causative agents. The solution would be to use a spacer impregnated with a combination of vancomycin and gentamicin that would be effective against all cultured species.
- MeSH
- antibakteriální látky * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- artroplastiky kloubů * MeSH
- bakteriologické techniky metody MeSH
- chemoprofylaxe metody MeSH
- chirurgie operační metody MeSH
- debridement MeSH
- DNA bakterií analýza MeSH
- infekce spojené s protézou * diagnóza mikrobiologie terapie MeSH
- inhibitory syntézy proteinů farmakologie terapeutické užití MeSH
- kostní cementy MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiální testy citlivosti MeSH
- okultní krev MeSH
- ortopedie MeSH
- polymethylmethakrylát chemie MeSH
- pooperační komplikace etiologie mikrobiologie terapie MeSH
- protetické prostředky MeSH
- protézy - design MeSH
- protézy kloubů mikrobiologie MeSH
- replantace MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stafylokokové infekce diagnóza terapie MeSH
- Staphylococcus epidermidis izolace a purifikace MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
