Dyslipidemie je nejčastější metabolickou poruchou v západní společnosti a hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj ischemické choroby srdeční (ICHS). Léčba dyslipidemie je stále nedostatečná a doporučené cíle LDL cholesterolu jsou dosahovány jen u malé části pacientů. Nejdůležitější skupinou léků pro léčbu dyslipidemie jsou statiny. Ačkoli jde zřejmě o jednu z nejbezpečnějších lékových skupin vůbec, terapie statiny může vést ke svalovým bolestem a ke zvýšenému riziku rozvoje diabetes mellitus (DM). Přerušení nebo ukončení léčby statiny je v klinické praxi časté, statiny jsou také často předmětem negativních sdělení v médiích. Inklisiran je modifikovaný oligonukleotid fungující na principu interference RNA. Inhibuje translaci mRNA pro proprotein konvertázu subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9), což vede k dlouhodobému poklesu koncentrace LDL cholesterolu. Účinek inklisiranu se snižuje o přibližně 2 % měsíčně, takže efekt jediné dávky trvá zhruba dva roky. Při podávání jedenkrát za šest měsíců vede terapie tímto lékem k poklesu LDL cholesterolu o 50-55 %, u vybraných pacientů potom až o 65 %. Terapie inklisiranem není spojena se změnou počtu krevní destiček, lymfocytů, monocytů nebo neutrofilů, nevede ke změnám koncentrací cirkulujících cytokinů tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα) nebo interleukinu 6 (IL-6) a není spojena s indukcí tvorby protilátek proti tomuto léku. Nežádoucí reakce v místě vpichu tak zůstávají jediným relevantním nežádoucím účinkem této léčby. Inklisiran tak získává potenciál stát se široce preskribovaným lékem, který výrazně přispěje k léčbě dyslipidemie a v konečném důsledku povede ke snížení incidence a prevalence ICHS.

Dyslipidemia is the most frequent metabolic abnormality in western world population and a major risk factor for coronary artery disease (CAD) development. Dyslipidemia treatment is still insufficient and achieving target LDL-level infrequent. Statins are a cornerstone of dyslipidemia management. Although statins are one of the safest drugs on the market, statin therapy can be associated with muscle symptoms and increased risk of DM development. Statin discontinuation is frequent, often driven by negative media coverage. Inclisiran is a therapeutic oligonucleotide that employs RNA interference and inhibits the translation of PCSK9-mRNA leading to long-lasting LDL-cholesterol lowering. LDL-cholesterol-lowering effect of inclisiran is reversed at the rate of approximately 2% per month, so the effect of a single dose persists up to approximately two years. When administered once every six months, inclisiran therapy decreases the level circulating LDL-cholesterol by 50-55% and up to 65% in selected patient populations. Inclisiran therapy is not associated with alterations in platelet count, blood lymphocyte, monocyte or neu- trophil count, does not cause alterations in blood TNF-alpha or IL-6 concentrations and does not induce relevant anti-drug antibodies. The only relevant side effect is an adverse reaction at the injection site. In- clisiran thus has the potential to become widely prescribed drug that will greatly contribute to dyslipidemia management and further decrease of CAD incidence.

• Klíčová slova
• inclisiran,
• MeSH
• dyslipidemie * farmakoterapie   MeSH
• kardiologie trendy   MeSH
• kardiovaskulární látky * aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci farmakoterapie   MeSH
• LDL-cholesterol analýza   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• oligonukleotidy aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• PCSK9 inhibitory aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• RNA interference fyziologie   MeSH
• RNA fyziologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

AIMS: To perform the first study in Czech Republic on heart transplant recipients (HTRs), compare the risks for different types of cancer and provide comprehensive analysis of skin cancer and other types of cancer morbidity from which we would be able to derive an evidence-based skin cancer surveillance program. MATERIALS AND METHODS: A retrospective cohort study was performed to determine and compare standardized morbidity ratio (SMR) of different types of cancer developed after heart transplantation. We analysed data obtained from medical documentation of 603 HTRs transplanted between 1993 and 2010. RESULTS: 191 incident cases of malignancy occurred in123 HTRs (20.4%). According to expectations, nonmelanoma skin cancer was the most frequent type of malignancy (119 cases) with SMR 7.6 (P < 0.001), followed by lung cancer with SMR 2.7 (P < 0.001). SMR for melanoma was 2.5, P = 0.129. Other types of cancer in HTRs (prostate and kidney cancer) were less frequent (SMR 2.06, P = 0.038 and SMR 2.03, P = 0.122). CONCLUSION: The risk of malignancy development is significantly higher for HTRs compared to the general population. Squamous cell carcinoma of the skin is the most frequent type of cancer followed by basal cell carcinoma. These findings emphasise the importance of regular skin cancer screening in HTRs.

• MeSH
• bazocelulární karcinom epidemiologie   MeSH
• imunosupresiva škodlivé účinky   MeSH
• incidence MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory kůže epidemiologie   MeSH
• následné studie MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• spinocelulární karcinom epidemiologie   MeSH
• transplantace srdce škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika epidemiologie   MeSH

Chronic hypoxia induces an increased production of nitric oxide (NO) in pulmonary prealveolar arterioles. Bioavailability of the NO in the pulmonary vessels correlates with concentration of L-arginine as well as activity of phosphodiesterase-5 enzyme (PDE-5). We tested a hypothesis whether a combination of L-arginine and PDE-5 inhibitor sildenafil has an additive effect in reduction of the hypoxic pulmonary hypertension (HPH) in rats. Animals were exposed to chronic normobaric hypoxia for 3 weeks. In the AH group, rats were administered L-arginine during chronic hypoxic exposure. In the SH group, rats were administered sildenafil during chronic hypoxic exposure. In the SAH group, rats were treated by the combination of L-arginine as well as sildenafil during exposure to chronic hypoxia. Mean PAP, structural remodeling of peripheral pulmonary arterioles (%DL) and RV/LV+S ratio was significantly decreased in the SAH group compared to hypoxic controls even decreased compared to the AH and the SH groups in first two measured parameters. Plasmatic concentration of cGMP and NOx were significantly lower in the SAH group compared to hypoxic controls. We demonstrate that NO synthase substrate L-arginine and phosphodiesterase-5 inhibitor sildenafil administered in combination are more potent in attenuation of the HPH compared to a treatment by substances given alone.

• MeSH
• arginin aplikace a dávkování   MeSH
• hypoxie komplikace   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• krevní tlak účinky léků   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• piperaziny aplikace a dávkování   MeSH
• plicní hypertenze farmakoterapie   etiologie   patofyziologie   MeSH
• potkani Wistar MeSH
• puriny aplikace a dávkování   MeSH
• sulfony aplikace a dávkování   MeSH
• synergismus léků MeSH
• vazodilatancia aplikace a dávkování   MeSH
• výměna plynů v plicích účinky léků   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: The aim of the present paper is to review the evolution of concepts regarding the use of Class I and III antiarrhythmic drugs (AADs) in myocardial infarction over the past four decades. METHODS: Results of animal experiments carried out By the authors and papers pu Blished Between 1970 and 2012 in journals and the Pu BMed search system were used. RESULTS: Animal experiments carried out as early as the 1970s showed that Class I B and IC AADs lose their antiarrhythmic effect and electrically desta Bilize ventricles in the very early phase of myocardial ischemic focus formation. The cause of this is interaction Between Class I B and IC AADs as well as Class III AADs with sympathetic neural activation (SNA) of the heart in the early phase of myocardial ischemia. Given the extremely high and uneven distri Bution of noradrenaline in tissue, SNA results in dispersion of the depolarization and repolarization processes in the ventricles. The clinical sequels of the interaction Between the effects of AADs and SNA are as follows: the antiarrhythmic effect of AADs is restored in AMI once SNA has resolved; mem Brane-desta Bilization of the ventricles can Be restored any time in the presence of randomly occurring SNA not only due to increasing myocardial ischemia But, also, as a result of psychological stress (emotions), and any pre-existing structural heart disease will enhance the pro-fi Brillatory effect of a randomly occurring SNA. CONCLUSIONS: Despite the a Bove risks, AADs continue to play an irreplacea Ble role in suppressing post-myocardial arrhythmias and in preventing sudden cardiac death following ICD placement. The risk of AADs' proarrhythmic effect in SNA can Be reduced By com Bining them with Beta- Blockers. The last recourse when attempting to suppress malignant ventricular tachyarrhythmias is left sympathetic denervation of the heart.

• MeSH
• antiarytmika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• blokátory sodíkových kanálů řízených napětím farmakologie   MeSH
• defibrilátory implantabilní škodlivé účinky   MeSH
• infarkt myokardu komplikace   MeSH
• kočky MeSH
• lidé MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• náhlá srdeční smrt prevence a kontrola   MeSH
• psi MeSH
• srdeční arytmie komplikace   farmakoterapie   MeSH
• sympatický nervový systém účinky léků   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• kočky MeSH
• lidé MeSH
• psi MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Komplexní frakcionované síňové potenciály (CFAE) mohou poskytnout vodítko při ablaci perzistentní fibrilace síní (FS). Tato studie hodnotila vztah mezi automaticky detekovanými CFAE v srdečních síních a místy, v nichž došlo k ukončení dlouhodobé perzistentní FS ablací. Metodika: Padesát konsekutivních pacientů podstoupilo stupňovanou ablaci dlouhodobé perzistentní FS. Před ablací byly vytvořeny elektroanatomické mapy levé síně (LS), pravé síně (PS) a koronárního sinu (CS) s automaticky detekovanými CFAE. Stupňovaná ablace se snahou obnovit sinusový rytmus jako ideálním cílovým momentem výkonu se provedla s použitím jednobarevné elektroanatomické mapy. Vztah mezi místy CFAE a místy ukončení FS byl retrospektivně analyzován u 38 pacientů, u nichž byla FS terminována ablací. Výsledky: Bylo nalezeno 70 míst CFAE v LS, 48 míst CFAE v PS a 20 míst CFAE v CS u 35 (92 %), 30 (79 %), respektive 19 (50 %) pacientů. Průměrná vzdálenost mezi místem ukončení FS a nejbližším místem CFAE byla 21,7±17 mm. Průměrná vzdálenost mezi místem ukončení FS a nejbližším místem CFAE ≤10, respektive 11–20 mm byla nalezena u 11 (29 %), respektive 10 (26 %) pacientů. Ukončení FS bylo dosaženo až po ablaci 85±28 % míst CFAE v LS, 58±28 % míst CFAE v CS, a 16±33 % míst CFAE v PS. Závěr: Ačkoli u většiny pacientů místa CFAE přímo nekorelovala s místy ukončení FS, většina míst CFAE v LS a více než polovina míst CFAE v CS byla cílena před dosažením terminace FS, což naznačuje spíše kumulativní efekt ablace CFAE.

Background: Complex fractionated atrial electrograms (CFAE) may provide a target for ablation of persistent atrial fibrillation (AF). This study evaluated relationship between the automatically detected CFAE in the atria and the sites of long-standing persistent AF termination during ablation. Methods: Fifty consecutive patients underwent a stepwise ablation for long-standing persistent AF. Left atrial (LA), right atrial (RA), and coronary sinus (CS) electroanatomic maps with automatically detected CFAE were obtained before ablation. Stepwise ablation with the ideal endpoint of sinus rhythm restoration was subsequently performed using plain electroanatomic maps. The relationship between CFAE sites and AF termination sites was retrospectively analyzed in 38 patients in whom ablation terminated AF. Results: There were 70 LA CFAE sites, 48 RA CFAE sites, and 20 CS CFAE sites found in 35 (92 %), 30 (79 %), and 19 (50 %) patients, respectively. Mean distance between the AF termination site and the closest CFAE site was 21.7±17 mm. Distance between the AF termination site and the closest CFAE site ≤ 10, or 11–20 mm was found in 11 (29 %), and 10 (26 %) patients, respectively. AF termination was achieved after ablation of 85 ± 28 % LA CFAE sites, 58±28 % CS CFAE sites, and 16 ± 33 % RA CFAE sites. Conclusions: Although the CFAE sites and AF termination sites did not directly correlate in a majority of the patients, most of the LA CFAE sites and more than half of the CS CFAE sites had been targeted before AF termination, suggesting rather cumulative effect of CFAE ablation.

• Klíčová slova
• komplexní frakcionované síňové potenciály,
• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární využití   MeSH
• elektrofyziologické techniky kardiologické * metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• epikardiální mapování metody   využití   MeSH
• fibrilace síní * diagnóza   terapie   MeSH
• katetrizační ablace * metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční síně anatomie a histologie   patofyziologie   patologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Although cycle length (CL) constitutes a fundamental descriptor of any arrhythmia, there is not larger study describing mean CL in electrophysiologically confirmed cavo-tricuspid isthmus (CTI)- dependent atrial flutter (AFL). We analyzed retrospectively digital recordings of 121 patients (98 men; age 64±11 years) referred for radiofrequency ablation of persistent CTI-dependent AFL. Median of mean AFL CL was 240 ms (interquartile range (IQR) of 222-258 ms, overall range of 178-399 ms). The distribution of CL was not normal (Shapiro Wilk test, p<0.001). Both counterclockwise and clockwise (14.9 % of all cases) AFLs were comparable in their CL; 240 (IQR 222-258) ms vs. 234 (217-253) ms, respectively. AFL CL<200 ms and AFL CL<190 ms was noticed in 5 (4.1 %) and 3 cases (2.5 %), respectively. In multivariate regression analysis, age (increase by 6±3 ms per decade of age, p=0.036), treatment with specific antiarrhythmic drugs (increase by 11±6 ms, p=0.052) and the history of cardiac surgery (increase by 26±9 ms, p=0.004) were independently associated with AFL CL. In conclusions, the distribution of AFL CL is not normal. The prevalence of AFL with short CL is low. Short CL<200 ms does not rule out the CTI-dependent AFL, especially in young and otherwise healthy patients.

• MeSH
• flutter síní patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• regresní analýza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• trikuspidální chlopeň patofyziologie   MeSH
• vena cava inferior patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

The most common cause of sudden cardiac death is ventricular fibrillation (VF). In addition to the status, size and location of the ventricular focus, a major pathogenic mechanism triggering VF is autonomic dysbalance (disturbance). This term refers to a wide range of reflex changes in the ratio of sympathetic to vagal ventricular activation over time, occurring immediately after coronary artery occlusion at the onset of acute myocardial infarction (AMI). Another trigger of VF is autonomic disturbance due to emotional stress. Experimental and clinical research into autonomic disturbances associated with coronary artery occlusion and emotional stress was given considerable attention as early as some 30 years ago when researchers were already searching for ways of inhibiting autonomic disturbances using predominant sympathetic and vagal activation by beta-blockers (BB) and atropine, respectively. The aim of our paper is to compare results obtained 30 years ago with current status of experimental and clinical research into SCD prevention. Another aim is to identify questions that have remained unanswered to date; answers to these outstanding questions could help further reduce the risk of SCD.

• MeSH
• autonomní nervový systém patofyziologie   MeSH
• fibrilace komor komplikace   patofyziologie   MeSH
• infarkt myokardu komplikace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• modely kardiovaskulární MeSH
• náhlá srdeční smrt MeSH
• převodní systém srdeční patofyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The aim of this study was to investigate the possible effect of PPARalpha and PPARgamma2 variants on weight and eating attitudes as well as on their changes after 2.5-year follow-up. The study was carried out in 246 Czech non-diabetic obese women (age 49.0 +/- 11.9 years; BMI 38.1 +/- 7.0 kg/m(2)). The comprehensive weight management programme included lowenergy diet, increased physical activity and lifestyle modification. Anthropometric parameters (body weight and height, waist and hip circumferences) and body composition were measured. The Three-Factor Eating Questionnaire and Beck Depression Inventory were evaluated. At baseline and after the follow-up period, fasting levels of serum glucose, plasma adiponectin, ghrelin, leptin, and lipid profile were determined. The dependence of monitored parameters on the Pro12Ala in PPARgamma2 and Leu162Val in PPARalpha and stage of the treatment (baseline; 2.5- year follow-up) was evaluated using the repeated measures ANOVA model. The cohort was re-examined after 2.5 years, independent of regular checkups and adherence to lifestyle recommendation. Significant favourable changes in anthropometric indexes, lipid profile, leptin, ghrelin and adiponectin levels as well as in dietary restraint and hunger scores were revealed at 2.5-year check-up. However, no changes in the scores of disinhibition and depression were demonstrated. Despite several observed significant differences between carriers and non-carriers of the minor alleles at baseline and at the follow-up, the repeated measures ANOVA did not reveal any significant effect of the PPARalpha and PPARgamma2 polymorphisms on anthropometric, biochemical, hormonal and psycho-behavioural characteristics, neither at baseline nor at the 2.5-year follow-up.

• MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• genetická predispozice k nemoci genetika   MeSH
• genotyp MeSH
• jednonukleotidový polymorfismus genetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obezita genetika   MeSH
• PPAR alfa genetika   MeSH
• PPAR gama genetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH