BACKGROUND: Air pollution has been linked to increased mortality and morbidity. The Program 4 of the Healthy Aging in Industrial Environment study investigates whether the health and wellbeing benefits of physical activity (PA) can be fully realized in individuals living in highly polluted environments. Herein, we introduce the behavioral, psychological and neuroimaging protocol of the study. METHODS: This is a prospective cohort study of N = 1500 individuals aged 18-65 years comparing: (1) individuals living in the highly polluted, industrial region surrounding the city of Ostrava (n = 750), and (2) controls from the comparison region with relative low pollution levels in Southern Bohemia (n = 750). Quota sampling is used to obtain samples balanced on age, gender, PA status (60% active runners vs. 40% insufficiently active). Participants are screened and complete baseline assessments through online questionnaires and in-person lab-based assessments of physiological, biomechanical, neuroimaging and cognitive function parameters. Prospective 12-month intensive monitoring of air pollution and behavioral parameters (PA, inactivity, and sleep) follows, with a focus on PA-related injuries and psychological factors through fitness trackers, smartphones, and mobile apps. Subsequently, there will be a 5-year follow-up of the study cohort. DISCUSSION: The design of the study will allow for (1) the assessment of both short-term variation and long-term change in behavioral parameters, (2) evaluation of the incidence of musculoskeletal injuries and psychological factors impacting behavior and injury recovery, and (3) the impact that air pollution status (and change) has on behavior, psychological resilience, and injury recovery. Furthermore, the integration of MRI techniques and cognitive assessment in combination with data on behavioral, biological and environmental variables will provide an opportunity to examine brain structure and cognitive function in relation to health behavior and air pollution, as well as other factors affecting resilience against and vulnerability to adverse changes in brain structure and cognitive aging. This study will help inform individuals about personal risk factors and decision-makers about the impact of environmental factors on negative health outcomes and potential underlying biological, behavioral and psychological mechanisms. Challenges and opportunities stemming from the timing of the study that coincided with the COVID-19 pandemic are also discussed.
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- cvičení * MeSH
- dospělí MeSH
- kognice fyziologie MeSH
- látky znečišťující vzduch analýza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mozek diagnostické zobrazování fyziologie MeSH
- neurozobrazování MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychická odolnost MeSH
- pyrimidiny chemie MeSH
- senioři MeSH
- výzkumný projekt MeSH
- zdravé chování MeSH
- zdravé stárnutí MeSH
- znečištění ovzduší škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
V předkládané studii se zabýváme vztahem fyzické aktivity a kvality života u vzorku 254 českých seniorů, u nichž jsme prostřednictvím strukturálního modelování analyzovali vztah mezi těmito dvěma proměnnými. V navrhovaném modelu předpokládáme nepřímý vztah mezi fyzickou aktivitou a životní spokojeností, který je zprostředkovaný vnímanou osobní účinností a specifickými oblastmi kvality života (vnímaným psychickým a fyzickým zdravím). Vyšší úroveň fyzické aktivity byla spojena s vyšší mírou vnímané osobní účinnosti (β=.70, p <.001). Vnímaná osobní účinnost byla spojena s vnímaným psychickým zdravím (β=.25, p <.01), které bylo spojeno s životní spokojeností (β = 0.24, p <0.001). Oproti původnímu předpokladu souvisela vnímaná osobní účinnost jen málo s vnímaným tělesným zdravotním stavem (β=-.04, p <.001) a vnímaný zdravotní stav byl jen málo vztažen k životní spokojenosti (β = 0.07, p <0.001). Model odpovídal našim datům (CFI = 0.827, RMSEA = 0.080 [CI = 0.047 až 0.115], SRMR = 0.065) a vysvětloval 93% rozptylu v životní spokojenosti.
In this study, we focus on a relationship between physical activity (PA) and quality of life (QOL) in a sample of 254 Czech older adults. We conducted a path analysis within a structural equation modeling framework to test a social cognitive pathway of the PA-QOL relationship. The proposed model hypothesized indirect paths between physical activity and life satisfaction, mediated by self-efficacy and domain-specific QOL. Higher levels of PA were associated with higher self-efficacy (β=.70, p <.001). Self-efficacy was associated with mental health (β=.25, p <.01) which was then associated with life satisfaction (β=.24, p <.001). In contrast to our original presumption, self-efficacy was only little associated with perceived physical health (β=-.04, p <.001) and perceived health status was only slightly related to life satisfaction (β = 0.07, p <0.001). The model represented an acceptable fit to the data (CFI = 0.827, RMSEA = 0.080 [CI = 0.047 až 0.115], SRMR = 0.065), and explained 93% of variance in life satisfaction.
