Cíl: Přehled diagnostických možností a standardizovaných metod specifikace klinických symptomů spojených s děložní myomatózou. Metodika: Rešerše literatury v databázích zaměřená na vyhledání validovaných metrik hodnocení symptomatologie myomů. Výsledky: Shrnutí obligatorních a fakultativních vyšetřovacích metod v diagnostice děložních myomů a metod vyšetření reprodukčních parametrů páru ve vztahu k myomatóze. Definování metrik krvácivých projevů myomatózy s akcentací „Obrázkového záznamu menstruačního krvácení“. Přehled metrik algických projevů myomatózy a kvality života s důrazem na „Dotazník kvality života s diagnózou – Myomatóza – Škála závažnosti příznaků“. Závěr: Smyslem aplikovatelných metrik, které sumarizují objektivní nález a subjektivní potíže pacientek, je popis a evaluace případných korelací a dynamiky změn zdravotního stavu v závislosti na zvolené terapii.
Aim: A review of diagnostic options and standardized methods for specifying clinical symptoms associated with uterine myomatosis. Methods: A literature search of databases aimed at finding validated metrics for assessing myomas symptomatology. Results: Summary of obligatory and optional examination methods in the diagnosis of uterine fibroids and methods of examination of reproductive parameters of the couple in relation to myomatosis. Defining the metrics of bleeding manifestations of myomatosis with emphasis on the “Pictorial Bleeding Assessment Chart”. Reviewing metrics of algic manifestations of myomatosis and quality of life with emphasis on the “Quality of Life Questionnaire – Myomatosis – Severity Symptom Scale”. Conclusion: The purpose of the applicable metrics, which summarize objective findings and subjective complaints of patients, is to describe and evaluate possible correlations and dynamics of changes in the health status, depending on the chosen therapy.
- MeSH
- kvalita života MeSH
- leiomyom * diagnóza komplikace MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Exposure to bisphenols has been found to have adverse effects on male reproductive function in animals. Human exposure to bisphenols is widespread. Bisphenol A (BPA) and its analogues, including bisphenol S (BPS), bisphenol F (BPF), and bisphenol AF (BPAF) are utilized in various consumer products such as food contact materials and dental resins. The effects of these compounds on male fertility and spermatogenesis are unclear and findings from human studies are inconsistent. In this cross-sectional study, we evaluated the influence of BPA, BPS, BPF, BPAF (BPs) measured in semen on number of spermatozoa, total motility, progressive motility, morphology, and DNA fragmentation. We also examined the association of bisphenols (BPs) exposure with patients' occupation. A total of 358 patients aged 17-62 years with BMI 18-42 were included in the study from 2019 to 2021. BPs were extracted using solvent extraction followed by preconcentration step and determined by high-performance liquid chromatography and tandem mass spectrometry (LC/MSMS). Bisphenols were detected in 343 from 349 analysed samples (98.3% of all the samples). In 6 samples, the concentration of all BPs was under the limit of detection and in 20 samples under the limit of quantification. We did not find a statistically significant relationship between occupation and BPs. However, we observed significant correlations between the concentration of BPA and a lower motility and normal morphology. For BPS, a significant correlation with a lower ejaculate volume and a lower total sperm count was found. BPF and BPAF were detected only in 14.3% and 23.9% of samples, respectively. For BPF and BPAF, no significant correlations with spermiogram parameters were observed. Our results show that BPs are widespread in the male population (more than 90% of analysed samples), independently of an occupation and in case of BPA and BPS having a negative impact on spermiogram parameters.
- MeSH
- benzhydrylové sloučeniny * toxicita analýza MeSH
- fenoly * MeSH
- fluorokarbony * MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- sperma * MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Tento článek, založený na rešerších literatury publikované do června 2023 v databázích Web of Science (WoS), Scopus, PubMed/Medline, se zaměřením na „breast cancer“ a „fertility preservation“, rozebírá nejdůležitější aspekty a kontroverze péče o reprodukční zdraví žen s karcinomem prsu. Protinádorová léčba účinně potlačuje maligní bujení, nicméně i přes pokrok v medicíně může dojít k poškození gonád. Znalost těchto rizik a funkční spolupráce mezi onkology a lékaři centra ochrany reprodukce jsou pro pacientku zásadní. Moderní postupy ochrany reprodukce se z pohledu reprodukční medicíny jeví jako účinné a bezpečné, i když mezi onkology a gynekology není plný konsenzus.
This article, based on a review of the literature until Jun 2023 in Web of Science (WoS), Scopus and PubMed/Medline databases, focused on “breast cancer” and “fertility preservation”, summarizes aspects and reproductive health care controversies during oncological treatment in female breast cancer patients. Current oncological treatment destroys malignant growth effectively, despite advances in medicine ovarian failure can occur. Knowledges about these risks and functional collaboration between oncologists and gynecologists are essential. Modern fertility preservation procedures are effective and safe from a gynecologist's perspective, although there is not a full consensus among oncologists and gynecologists.
The compounds of seminal plasma have great potential as biomarkers of male fertility and can be used as a diagnostic tool for types of azoospermia. Azoospermia occurs in approximately 1% of the male population, and for an effective therapy of this form of male infertility, it is important to distinguish between obstructive and non-obstructive azoospermia. Proteins in seminal plasma can serve as biomarkers for diagnosing azoospermia. Considering the various types of obstructions, a combination of multiple proteins is advisable for diagnostic purposes. In this context, testicular and epididymal proteins are particularly significant, as they are specific to these tissues and typically absent in ejaculate during most obstructions. A combination of multiple biomarkers is more effective than the analysis of a single protein. This group of markers contains TEX101 and ECM1 proteins, combined detections of these two bring a diagnostic output with a high sensitivity and specificity. Similar results were observed for combined detection of TEX101 and SPAG1. The effective using of specific biomarkers from seminal plasma can significantly improve the existing approaches to diagnosis of the causes of male infertility.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Cíl: Endometrióza je chronické onemocnění s relativně vysokou prevalencí v ženské populaci. Jak nemoc samotná, tak i její chirurgická léčba mohou nepříznivě ovlivnit plodnost pacientek. Z toho důvodu se endometrióza nabízí jako možná indikace k ochraně reprodukce metodami kryoprezervace. Cílem práce je prezentovat současné poznatky o možnostech ochrany reprodukce v této subpopulaci. Metodika: Rešerše relevantní literatury v databázích PubMed/Medline, Web of Science a Scopus. Výsledky: Ochrana reprodukce metodami kryoprezervace se dosud využívala zejména v péči o onkologicky nemocné ženy. S narůstajícími zkušenostmi se výrazně zvýšila efektivnost i dostupnost těchto metod a indikační spektrum bylo rozšířeno na vybraná benigní onemocnění, jako je právě endometrióza. V současnosti jsou v praxi zavedené tři techniky: kryoprezervace embryí, kryoprezervace oocytů a kryoprezervace ovariální tkáně. Nejčastěji se využívá kryoprezervace oocytů, která je pro pacientku nejvýhodnější a dle dostupných dat představuje efektivní způsob, jak rizikovým pacientkám s endometriózou zvýšit šanci na budoucí graviditu. Smyslem je realizace ochrany reprodukce před plánovaným operačním výkonem. Závěr: Dia gnóza endometriózy negativně ovlivňuje fertilitu žen. Pro část pacientek je řešením ochrana reprodukce metodami kryoprezervace. K definování přesných, prakticky aplikovatelných indikačních kritérií, potenciálních rizik postupů a jejich benefitů i nákladové efektivnosti je potřeba dalších klinických studií.
: Objective: Endometriosis is a chronic disease with a relatively high prevalence in the female population. Both the disease itself and its surgical treatment can adversely affect the fertility of patients. For this reason, endometriosis is offered as a possible indication for fertility preservation by cryopreservation methods. The aim of this paper is to present the current knowledge on the options of fertility preservation in this subpopulation. Methods: Search of relevant literature in PubMed/Medline, Web of Science and Scopus databases. Results: Fertility preservation by cryopreservation methods has so far been used mainly in the care of women with cancer. With increasing experience, the effectiveness and availability of these methods have increased significantly and the indication spectrum has been extended to selected benign diseases such as endometriosis. Three techniques are currently established in practice: embryo cryopreservation, oocyte cryopreservation and ovarian tissue cryopreservation. Oocyte cryopreservation is the most commonly used technique, since it is the most advantageous for the patient and, according to the available data, is an effective way to increase the chances of future pregnancy for patients with endometriosis The purpose is to realize the protection of reproduction before the planned operation. Conclusion: The diagnosis of endometriosis negatively affects the fertility of women. For some patients, the solution is fertility preservation by cryopreservation methods. Further clinical studies are needed to define exact, practically applicable indication criteria, potential risks of procedures and their benefits and cost-effectiveness.
Cíl: Shrnutí nových poznatků v oblasti implantace embrya v závislosti na kvalitě endometria. Metodika: Rešerše literatury publikované do srpna 2022 v databázích WoS, Scopus, PubMed/Medline se zaměřením na „endometrial receptivity“, „polycystic ovary syndrome“, „endometriosis“, „SARS-CoV-2“. Výsledky: Receptivní stav endometria je výsledkem fyziologické remodelace, činnosti imunity modulované mikrobiomem. Tuto rovnováhu narušují myomy, polypy, saktosalpingy, adenomyóza, endometrióza, syndrom polycystických vaječníků, infekce. Diskutuje se dopad infekce SARS-CoV-2. Pro úspěšnou implantaci je klíčové časování embryotransferu. Konvenčně se pro tyto účely využívá ultrazvuk. Ve specifických případech hysteroskopie a biopsie endometria. Vzorek se hodnotí histologicky, imunohistochemicky, vyšetřuje se mikrobiom anebo transkriptom. Jako podpora implantace jsou využívány gestageny, u syndromu polycystických ovarií metformin. U opakovaného selhání implantace intrauterinní infuze mononukleárů, plazmy bohaté na destičky, subkutánní aplikace granulocyty stimulujícího růstového faktoru, intravenózní podání atosibanu, intrauterinní aplikace choriogonadotropinu. Závěr: Nejnovější výzkumy na poli transkriptomiky, proteomiky a reprodukční imunologie hlouběji odkrývají implantaci a otvírají novou etapu asistované reprodukce.
Objective: A summary of new knowledge on embryo implantation in dependence on quality of the endometrium. Methods: Literature review from August 2022 of the relevant publications in Web of Science, Scopus and PubMed/Medline databases, focused on “endometrial receptivity”, “polycystic ovary syndrome”, “endometriosis”, “SARS-CoV-2”. Results: The receptive state of the endometrium is a result of physiological remodeling and immune system activity modulated by the microbiome. This balance can be disturbed by myomas, polyps, sactosalpings, adenomyosis, endometriosis, polycystic ovary syndrome, infections. The effect of SARS-CoV-2 infection is being discussed. For a successful implantation, timing of transfer is crucial. The ultrasound examination is used conventionally. In specific cases, hysteroscopy and endometrium biopsy are recommended. Histological and immunohistochemical evaluation is performed together with examination of microbiome or transcriptome. To support the implantation, gestagenes are used, or metformin in the patients with polycystic ovary syndrome. In cases of a repeated implantation failure, the intrauterine infusion of mononuclear cells or platelet rich plasma is used, subcutaneous application of granulocyte colony stimulating growth factor, intravenous application of atosiban or intrauterine application of human chorionic gonadotropin. Conclusion: Recent research in the field of transcriptomics, proteomics and reproductive immunology uncovers the process of implantation more deeply and opens a new stage of the assisted reproduction.
- MeSH
- choriogonadotropin MeSH
- COVID-19 metabolismus MeSH
- endometrióza MeSH
- implantace embrya * fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- syndrom polycystických ovarií MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Exposure to bisphenols is related to negative effects on male reproduction. The bisphenols exposure is associated with several modes of action including negative impact on the blood-testis barrier (BTB) in testes or direct effect on spermatozoa. Bisphenols have been detected in human seminal plasma, but the possible mechanism of seminal transfer of bisphenols is not clear. Some authors consider the transfer through the blood-testis barrier to be crucial. Therefore, in this work, we compared normozoospermic men and men after vasectomy who have interrupted vas deferens and their ejaculate does not contain testicular products. We measured the concentration of bisphenol A (BPA), bisphenol S (BPS) and bisphenol F (BPF) in the urine and seminal plasma of these men using liquid chromatography tandem mass spectrometry (LC/MSMS). We found that the ratio of urinary and seminal plasma content of bisphenols did not differ in normozoospermic men or men after vasectomy. From the obtained data, it can be concluded that the pathways of transport of bisphenols into seminal plasma are not primarily through the testicular tissue, but this pathway is applied similarly to other routes of transmission by a corresponding ejaculate volume ratio. To a much greater extent than through testicular tissue, bisphenols enter the seminal plasma mainly as part of the secretions of the accessory glands.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl studie: Cílem práce je shrnutí současných poznatků o možnostech léčby poruch plodnosti u pacientů s Klinefelterovým syndromem. Metodika: Rešerše literatury publikované v databázích WoS, Scopus, PubMed/Medline do listopadu 2021. Text: Klinefelterův syndrom je chromozomální aberací způsobenou přítomností nadpočetného chromozomu X u muže. K významným klinickým aspektům patří mužská sterilita podmíněná těžkou poruchou spermatogeneze. V současné době přibývá nových poznatků o možnostech léčby poruch plodnosti u mužů s tímto onemocněním. Závěr: Mezioborová spolupráce umožňuje včasnou diagnostiku a léčbu Klinefelterova syndromu. Asistovaná reprodukce má nezastupitelnou úlohu pro léčbu poruch plodnosti pacientů s Klinefelterovým syndromem.
Objective: The goal of this article is to present the current knowledge of Klinefelter syndrome and its impact on male reproductive function as well as the current treatment options. Methods: PubMed/Medline, WoS and Scopus were searched for articles indexed until November 2021. Text: Klinefelter syndrome is a chromosomal aberration with an additional X chromosome in males. This may adversely affect testicular growth and spermatogenesis, thus resulting in male infertility. Recently, new knowledge has appeared about the treatment of male infertility. Conclusion: Interdisciplinary approach enables early diagnosis and treatment of patients with Klinefelter syndrome. Assisted reproductive technology is essential for infertility treatment in patients with Klinefelter syndrome.
- MeSH
- aneuploidie MeSH
- Klinefelterův syndrom * diagnóza genetika MeSH
- lidé MeSH
- mužská infertilita MeSH
- spermatogeneze MeSH
- testis fyziologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl práce: Porovnání incidence deformace děložní dutiny a tubárního faktoru před myomektomií a po myomektomii u pacientek s děložní myomatózou, které plánují graviditu. Typ studie: Prospektivní unicentrická kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Sledovaný soubor tvoří 108 pacientek s intramurálním nebo subserózním myomem nebo myomy, které podstoupily laparoskopickou (LM, n = 60, 55,6 %) nebo otevřenou (OM, n = 48, 44,4 %) myomektomii v období let 2013–2016 na Gynekologicko-porodnické klinice LF MU a FN Brno. Analýza je zaměřena na srovnání incidence deformace děložní dutiny a tubárního faktoru pomocí sonohysterosalpingografie (sono HSG) nebo pomocí kombinace laparoskopie (LSK) s chromopertubací a ultrazvuku před chirurgickou intervencí a po ní. Výsledky: Incidence deformace děložní dutiny u pacientek po myomektomii byla signifikantně nižší ve srovnání s pacientkami před myomektomií, a to v obou ramenech studie (LM i OM), (n1 = 37, n2 = 0, p < 0,001). Incidence tubárního faktoru u pacientek po myomektomii byla nesignifikantně snížena ve srovnání s původním souborem pacientek před myomektomií, a to v obou ramenech studie (LM i OM), (n1 = 29, n2 = 20, p = 0,239). Závěr: Myomektomie u pacientek s intramurálním nebo subserózním myomem nebo myomy signifikantně snižuje incidenci deformace dutiny děložní a nesignifikantně snižuje incidenci tubárního faktoru bez závislosti na použití laparoskopického nebo otevřeného přístupu.
Objective: To compare the incidence of uterine cavity distortion and tubal factor before and after myomectomy in women with symptomatic uterine fibroids, which are planning pregnancy. Study design: Prospective, unicentric, cohort study. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics Masaryk University and University Hospital Brno. Methods: The tracked file consists of 108 patients with intramural or subserous myoma or myomas, which underwent laparoscopic (LM, n = 60, 55.6%) or open (OM, n = 48, 44.4%) myomectomy in the period from 2013 to 2016 at the Department of Gynecology and Obstetrics LF MU and FN Brno. The analysis is focused on the comparison of incidence of uterine cavity distortion and tubal factor using sonohysterosalpingography (sono HSG) or combination of laparoscopy with chromopertubation and ultrasound before and after surgical intervention. Results: The incidence of uterine cavity distortion in patients after myomectomy was significantly lower compared to the original file in patients before myomectomy, and it in both branches of the study (LM and OM), (n1 = 37, n2 = 0, p < 0,001). The incidence of tubal factor in patients after myomectomy was insignificantly lower compared to patients before myomectomy, and it in both branches of study, (LM i OM), (n1 = 29, n2 = 20, p = 0.239). Conclusion: Myomectomy in patients with intramural or subserous myoma or myomas significantly decreases the incidence of uterine cavity distortion and unsignificantly decreases tubal factor without dependence on used laparoscopic or open method.
- Klíčová slova
- děložní faktor, tubární faktor,
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- myom * chirurgie MeSH
- myomektomie * metody MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- prospektivní studie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl práce: Stanovení incidence primárního a akutního císařského řezu a zhodnocení úspěšnosti vaginálně vedeného porodu po myomektomii. Analýza mateřských komplikací a stavu novorozence u porodu po myomektomii. Typ studie: Prospektivní pilotní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno. Metodika: Analýza souboru pacientek s fyziologicky probíhající jednočetnou graviditou a termínovým porodem plodu v poloze podélné hlavičkou. Sledovaný soubor s anamnézou myomektomie symptomatického solitárního děložního myomu (n = 67). Kontrolní soubor těhotných bez jizvy na děloze po předchozí operaci (n = 4079). Stanovení incidence primárního a akutního císařského řezu a srovnání úspěšnosti vaginálně vedeného porodu v obou souborech. Stanovení četnosti mateřských komplikací a zhodnocení stavu novorozence. Výsledky: Ve sledovaném souboru rodiček s anamnézou myomektomie byla incidence primárního císařského řezu signifikantně vyšší ve srovnání s kontrolním souborem (n = 20, 29,9 %; respektive n = 396, 9,7 %, p < 0,001). Incidence akutního císařského řezu se v obou souborech statisticky nelišila (n = 7, 10,4 %; respektive n = 570, 14,0 %, p = 0,079). Úspěšnost vaginálního porodu se v obou souborech statisticky nelišila (n = 40, 85,1 %; respektive n = 3113, 84,5 %, p = 0,079). Nejčastější komplikací v obou souborech byla nadměrná krevní ztráta (n = 9, 13,4 %; respektive n = 214, 5,2 %, p = 0,057). Ve sledovaném souboru rodiček s anamnézou myomektomie se nevyskytla žádná ruptura děložní stěny, v kontrolním souboru bez myomektomie se vyskytly dvě spontánní ruptury děložní stěny za porodu. Ve sledovaném ani kontrolním souboru nebyla provedena žádná peripartální hysterektomie. Úmrtí matky nebo plodu se v souvislosti s porodem ve sledovaném ani kontrolním souboru nevyskytlo. Závěr: Samotná myomektomie nesnižuje úspěšnost vaginálně vedeného porodu. Při důsledné selekci pacientek vhodných k vaginálnímu porodu nedochází k nárůstu incidence akutního císařského řezu ani zhoršení perinatálních výsledků. Riziko mateřských komplikací je při správném vedení porodu nízké.
Objective: To compare the incidence of primary and acute cesarean section (CS) and to compare success rate of vaginal delivery. To determine the frequency of maternal complications and evaluation of post-partum condition of the newborn. Study design: Prospective, pilot, cohort study. Setting: Department of Gynecology and Obstetrics Masaryk University and University Hospital Brno. Methods: Analysis of patients with physiologically ongoing singleton pregnancy and term delivery, vertex presentation. Women from the study group (n = 67) underwent myomectomy because of symptomatic, solitary uterine fibroid. Women from the control group (n = 4079) had no history of myomectomy. Analysis was aimed at comparing the incidence of primary and acute CS and comparing success rate of vaginal delivery in both groups and determing the frequency of maternal complications and evaluation of post-partum condition of the newborn. Results: A significantly higher incidence of primary cesarean section was observed in the study group with a history of myomectomy compared to the control group (n = 20, 29.9%; versus n = 396, 9.7 %, p < 0.001). No statistically significant difference in the incidence of acute cesarean section in both groups was recorded (n = 7, 10.4%; versus n = 570, 14.0%, p = 0.079). No statistically significant difference in the success of vaginal delivery in both groups was recorded (n = 40, 85.1%; versus n = 3113, 84.5%, p = 0.079). The excessive blood loss was the most frequent complication in both group (n = 9, 13.4%; versus n = 214, 5.2%, p = 0.057). No statistically significant difference in the incidence of uterine rupture and postpartum hysterectomy was recorded. No maternal or fetal death related to childbirth was observed. Conclusion: The history of myomectomy does not increase the incidence of acute cesarean section in the group of strictly selected patients suitable for vaginal birth and has no impact on the success of vaginal delivery. Careful management of labor is a prerequisite for a low risk of maternal complications and good perinatal outcomes.
- MeSH
- císařský řez * MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- kohortové studie MeSH
- komplikace porodu MeSH
- leiomyom diagnóza farmakoterapie chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- myomektomie * metody škodlivé účinky MeSH
- porod MeSH
- prospektivní studie MeSH
- ruptura dělohy etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
