Východiska: Metastatické postižení žlučníku je velmi vzácné. Tato kazuistika poukazuje na raritní příčinu akutní cholecystitidy, na kterou by měl chirurg, ale i ostatní ošetřující lékaři, pomýšlet v rámci diferenciální diagnostiky u pacientů s uroteliálním karcinomem. Případ: Uvádíme případ 73letého muže, který je dispenzarizován na onkologii. V roce 2019 mu byl diagnostikován infiltrující uroteliální karcinom, byla podána neoadjuvantní chemoterapie, následně v dubnu 2020 podstoupil radikální cystektomii s ureteroileostomií. Histologicky byla potvrzena kompletní regrese karcinomu močového měchýře, lymfatické uzliny byly taktéž bez nádorové infiltrace. V červenci 2021 byl pacient vyšetřován pro intermitentní bolesti břicha, převáženě pravého podžebří. Při klinickém vyšetření byl hmatný hydrops žlučníku a byl přítomný pozitivní Murphyho příznak. Pro známky akutní cholecystitidy byla u pacienta indikována akutní cholecystektomie. Histologie žlučníku odhalila metastatické postižení stěny žlučníku uroteliálním karcinomem. Závěr: Pokud se u pacientů s karcinomem močového měchýře objeví intermitentní bolesti pravého podžebří nebo známky akutní cholecystitidy a na zobrazovacích metodách je patrná ztluštělá stěna žlučníku, měli by kliničtí lékaři i radiologové zvážit možnost metastatického postižení.
Background: Metastasis to the gallbladder is very rare. This case report highlights a rare cause of acute cholecystitis, which should be considered by the surgeon and other treating physicians in the differential diagnosis of patients with urothelial carcinoma. Case: We report the case of a 73 year-old man with follow-up oncology care. He was diagnosed with infiltrating urothelial carcinoma in 2019, received neoadjuvant chemotherapy, and subsequently underwent radical cystectomy with ureteroileostomy in April 2020. Histology confirmed complete regression of bladder cancer, the lymphonodes were also free of tumour infiltration. In July 2021, the patient was examined for intermittent abdominal pain, predominantly of the right upper quadrant. On clinical examination, the gallbladder hydrops was palpable and a positive Murphy‘s sign was present. Due to the signs of acute cholecystitis, the patient was indicated for acute cholecystectomy. Gallbladder histology revealed metastatic involvement of the gallbladder wall by urothelial carcinoma. Conclusion: If patients with bladder cancer present with intermittent right subcostal pain or signs of acute cholecystitis and diagnostic imaging shows a thickened gallbladder wall, clinicians and radiologists should consider the possibility of metastatic origin of lesion.
- MeSH
- akutní cholecystitida * etiologie MeSH
- cholecystektomie metody MeSH
- karcinom z přechodných buněk * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Požití korozivní látky představuje potencionálně závažný stav s možným ohrožením života a rozvojem časných i pozdních komplikací. Příznaky a diagnostika: Příznaky u poleptání mohou být různorodé, nespecifické a nevedou ke stanovení diagnózy, nemáme-li údaj o požití nebezpečné látky. Nejprve je nutné zjistit informace o požité látce. Dalším krokem by mělo být vyšetření otorynolaryngologem. Zcela zásadní pro další léčebný postup je provedení flexibilní endoskopie horní části zažívacího traktu. Cílem endoskopického vyšetření je vyhodnotit rozsah změn v jícnu a žaludku. Podle endoskopického nálezu je pak vedena léčba postiženého pacienta. V případě podezření na perforaci musí endoskopii předcházet provedení CT hrudníku a břicha s aplikací kontrastní látky per os. Léčba: V případě přítomnosti závažných respiračních příznaků, edému hrtanu či jeho nekrózy je nutné zajištění dýchacích cest. V léčbě poleptání se uplatňují inhibitory protonové pumpy, antibiotika by měla být použita při perforaci jícnu, ve třetím stadiu poleptání, při aplikaci steroidů a postižení plic. Kortikoidy nejsou jako prevence striktur indikovány, jediná indikace k podání kortikoidů jsou těžké edematózní změny na dýchacích cestách. Způsob výživy nemocného se odvíjí podle endoskopického nálezu. Pacientům s poleptáním I. a II.A stupně podáváme iniciálně tekutou dietu na 48 hod. U pacientů s postižením II.B a III. stupně není možné aplikovat výživu dietou. Je nutné zavést nazoenterální sondu a podávat enterální výživu sondou. Při vzniku perforace GIT je indikováno akutní operační řešení. Mezi pozdní komplikace se řadí především vznik striktur. Závěr: Poleptání jícnu a žaludku se řadí mezi méně častá postižení. Svojí závažností však může pacienta ohrozit na životě či vyvolanými změnami ovlivnit život na dlouhá léta.
Introduction: Ingestion of a corrosive substance is an infrequent but serious condition with a possible threat to life. Symptoms and diagnosis: Clinical symptoms of esophageal burns are non-specific and are determined by the degree and extent of injury Subjective symptoms do not lead to a diagnosis without information of corrosive substance ingestion. It is necessary to define the substance and find out information of its local and systemic toxicity. The next step should be an ENT examination to descibe local extent of corrosive injury in the oral cavity, pharynx and larynx and exclude severe injury and oedema of larynx and urgency of tracheostomy or intubation. A flexible endoscopy of the upper digestive tract is essential for further treatment. The aim of the endoscopic examination is to evaluate the extent of changes in the oesophagus and stomach. If GIT perforation is suspected, CT scan of the thorax and abdomen must precede the endoscopy. Treatment: In the presence of obstructive respiratory symptoms, laryngeal edema or severe burns of the airways is necessary to secure the airways as the first step. Wide-spread antibiotics should be used in the case of perforation of the oesophagus, in the third stage corrosions and in lung involvement. Corticoids are not indicated as a prevention of strictures, the only indication is to reduce oedema of the airways. Patient’s nutrition depends on degree and extent of the injury. Patients with I and II.A degree burns are nourished orally, a liquid diet for 48 hours is recommended. In patients with II.B and III. degree oral intake is excluded and nasoenteral tube is inserted for tube feeding. In case of GIT perforation, an acute surgical procedure is indicated. Stenosis of the oesophagus are frequent and severe long-term consequences of severe corrosions and long-term care and repeated interventions to restore of possibility of oral feeding could be indicated. Conclusion: Oesophageal and stomach burns are less frequent injuries. However, due to its severity, it can endanger patient’s life or its quality for long years. Multidisciplinary approach is essential in corrosive injuries management.
- MeSH
- alkálie škodlivé účinky MeSH
- chemické popálení * diagnostické zobrazování etiologie komplikace terapie MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- endoskopie trávicího systému metody MeSH
- ezofágus patologie zranění MeSH
- kyseliny škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nekróza chemicky indukované diagnostické zobrazování etiologie MeSH
- prognóza MeSH
- žaludek patologie zranění MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Pooperační delirium je závažná komplikace, vyskytující se u pacientů především nad 65 let. V této věkové kategorii patří k častým komplikacím a jeho projevy jsou popisovány až u 50 % operovaných. Pooperační delirium svojí závažností výrazně ovlivňuje jak pooperační morbiditu, tak i mortalitu. Základním předpokladem pro snížení rizika vzniku pooperačního deliria je včasná identifikace rizikových pacientů. U nich se pak snažíme cíleně redukovat rizikové faktory pro vznik a rozvoj delirantního stavu. Již při operaci volíme individuální přístup k vedení anestezie. V pooperačním období také preferujeme postupy, které přispívají ke snížení rizika rozvoje deliria. V případě rozvoje této komplikace primárně preferujeme řešení možné příčiny stavu a využíváme nefarmakologické postupy. Farmakologická intervence by měla být vyhrazena jen pro nemocné s hyperaktivní formou deliria. Cílem článku je přiblížit opatření, která pomáhají deliriu předcházet, a současně i využívané léčebné postupy.
Postoperative delirium is a serious complication occurring mainly in patients over 65 years. This complication is common in the above mentioned age group and has been described in up to 50% of patients. Postoperative delirium has a significant impact both on postoperative morbidity and mortality. Systematic and early detection of at-risk patients is essential to reduce the risk of postoperative delirium. Targeted efforts are then developed in thus identified patients to reduce the risk factors for developing delirium. An individualized approach to anesthesia is adopted during the surgery. Procedures that contribute to reducing the risk of developing delirium are preferred in the postoperative period. If this complication does occur, it is primarily preferred to manage any potential cause of the condition using non-pharmacological procedures. Pharmacological interven- tion should be reserved only for patients with a hyperactive form of delirium. The aim of the article was to shed more light on measures that help to prevent the delirium and on the therapeutic procedures used.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
