INTRODUCTION: The SD1 and SD2 indexes (standard deviations in two orthogonal directions of the Poincaré plot) carry similar information to the spectral density power of the high and low frequency bands but have the advantage of easier calculation and lesser stationarity dependence. METHODS: ECG signals from metabolic syndrome (MetS) and control group patients during tilt table test under controlled breathing (20 breaths/minute) were obtained. SD1, SD2, SDRR (standard deviation of RR intervals) and RMSSD (root mean square of successive differences of RR intervals) were evaluated for 31 control group and 33 MetS subjects. RESULTS: Statistically significant lower values were observed in MetS patients in supine position (SD1: p=0.03, SD2: p=0.002, SDRR: p=0.006, RMSSD: p=0.01) and during tilt (SD2: p=0.004, SDRR: p=0.007). CONCLUSION: SD1 and SD2 combining the advantages of time and frequency domain methods, distinguish successfully between MetS and control subjects.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• diagnóza počítačová MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom diagnóza   patofyziologie   MeSH
• oscilometrie metody   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• srdeční arytmie diagnóza   patofyziologie   MeSH
• srdeční frekvence * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: 24 hour ambulatory blood pressure monitoring (ABPM) values for patients who have office BP of 130/80 mm Hg have not been clearly reported. AIM: The determination of ABPM values in treated hypertensive subjects corresponding to a mean office BP of 130/80 mm Hg. METHODS: BP measurement in subjects 40-70 years old, by ABPM and mercury sphygmomanometer. The inclusion criteria were: mean office BP systolic (SBP) 128-132 mm Hg and diastolic (DBP) 78-82 mm Hg. Seventy six subjects met all study inclusion criteria. RESULTS: Mean office BP: SBP 129.5 ± 1.1 mm Hg, DBP 79.9 ± 1.3 mm Hg. Mean 24 hour BP: SBP 121.9 ± 2.0 mm Hg, DBP 73.1 ± 1.9 mm Hg. Mean awake BP: SBP 124.9 ± 2.4 mm Hg, DBP 75.5 ± 2.2 mm Hg. Mean asleep BP: SBP 109.1 ± 3.9 mm Hg, DBP 63.3 ± 4.0 mm Hg. CONCLUSIONS: The target values of ABPM identified in this study can be used in clinical practice and will contribute to risk stratification and treatment of hypertension.

• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku metody   MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze patofyziologie   MeSH
• krevní tlak fyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• antihypertenziva * farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• blokátory kalciových kanálů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   MeSH
• inhibitory ACE farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• léková rezistence * účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• renin-angiotensin systém účinky léků   MeSH
• spironolakton farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V roce 2003 zavádí JNC VII (The Seventh Report of the Joint National Committee on Prevention, Detection, Evaluation, and Treatment of High Blood Pressure) pojem prehypertenze. Označuje výšku systolického krevního tlaku 120-139 mmHg a diastolického 80-89 mmHg. Otázkou je, zda tento tlak máme léčit a u kterých pacientů. A zda léčbou můžeme ovlivnit výskyt hypertenze a kardiovaskulární komplikace.

The term „pre-hypertension“ was introduced in 2003 by the JNC VII (The Seventh Report of the Joint National Committee on Prevention, Detection, Evaluation, and Treatment of High Blood Pressure). It is delineated by blood pressure levels of 120-139 mm Hg (systolic) and 80-89 mm Hg (diastolic). The questions to consider are whether such pressure levels warrant treatment in general and if they do, in which patients and whether such treatment can influence the occurrence of hypertension and cardiovascular complications.

• Klíčová slova
• farmakologická léčba, vysoký normální krevní tlak, kardiovaskulární komplikace,
• MeSH
• antihypertenziva * aplikace a dávkování   MeSH
• dieta s nízkým obsahem soli využití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• měření krevního tlaku MeSH
• prehypertenze * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• zdravé chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V současnosti existuje málo dat o tom, který lék by měl být použit ke kontrole tlaku u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí. V observačních studiích se v poslední době ukazuje jako účinný lék spironolakton. Tato studie byla iniciována ke zhodnocení účinku spironolaktonu na snížení krevního tlaku u pacientů s rezistentní hypertenzí. Do multicentrické, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie ASPIRANT byli zařazováni pacienti se systolickým krevním tlakem v ordinaci > 140 mmHg nebo diastolickým TK > 90 mmHg přes léčbu minimálně třemi různými antihypertenzívy, včetně diuretika. 117 pacientů bylo randomizováno k užívání spironolaktonu (n = 59) nebo placeba (n = 58) metodou prosté randomizace. Naším primárním cílem bylo prokázat statisticky významný rozdíl v poklesu průměrného denního systolického a diastolického tlaku při ambulantním monitorování krevního tlaku po 8 týdnech léčby mezi skupinami užívajícími spironolakton a placebo. Analýza byla provedena s daty 111 pacientů (55 ve spironolaktonové skupině a 56 v placebové skupině). Po 8 týdnech byl rozdíl v poklesu průměrného denního tlaku při ambulantním monitorování krevního tlaku mezi skupinami –5,4 mmHg (95% CI –10,0; –0,8) pro systolický (p = 0,024) a –1,0 mmHg (95% CI –4,0; 2,0) pro diastolický krevní tlak (p = 0,358). Hodnoty nočního systolického krevního tlaku při ambulantním monitorování krevního tlaku, 24hodinového ambulantního monitorování krevního tlaku a krevního tlaku v ordinaci byly spironolaktonem významně sníženy (rozdíl –8,6, –9,8 a –6,5 mmHg; p = 0,011, 0,004 a 0,011), zatímco pokles hodnot diastolického krevního tlaku při těchto měřeních nebyl statisticky významný (–3,0, –1,0 a –2,5 mmHg; p = 0,079, 0,405 a 0,079). Jediný laboratorní parametr, který predikoval pokles krevního tlaku po 8 týdnech léčby spironolaktonem, byl poměr aldosteron/plazmatická reninová aktivita na počátku léčby. Výskyt nežádoucích účinků byl v obou skupinách srovnatelný. Spironolakton vedl k významnějšímu poklesu systolického tlaku u starších pacientů > 62 let a byl srovnatelně účinný u mužů i u žen a u pacientů s esenciální i sekundární hypertenzí. Horší léčebná odpověď byla zjištěna u pacientů se vstupním diastolickým tlakem > 97 mmHg. Spironolakton je účinný lék ke snížení systolického tlaku u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí.

At present, there is relatively little information available regarding which drug should be preferred in treatment of resistant arterial hypertension. Observational studies suggest that spironolactone could be a potent drug to treat these patients. This study was initialised in order to evaluate the efficacy of spironolactone in lowering blood pressure (BP) in patients with resistant hypertension. The patients enrolled into the ASPIRANT multi-centric, double blind, placebo-controlled study had an office systolic blood pressure of over 140 mmHg or diastolic blood pressure of over 90 mmHg, despite being treated by at least 3 antihypertensive drugs, including a diuretic. 119 patients were randomly assigned to be use either 25 mg of spironolactone daily (n=59) or placebo (n=58). Our primary aim was to find a significant difference in the decrease of average daytime systolic and diastolic blood pressure on ambulatory blood pressure monitoring (ABPM), between the groups treated by spironolactone and placebo, after 8 weeks of treatment. The analysis was performed using data from 111 patients (55 in the spironolactone group and 56 in the placebo group). After 8 weeks, the difference in the decrease of average daytime BP between the groups was -5.4 mmHg (95% CI -10.0; -0.8) for systolic (p = 0,024) and -1.0 mmHg (95% CI -4.0; 2.0) for diastolic BP (p=0.358). The average night-time systolic BP, as well as average 24-hour systolic BP and office systolic BP were significantly decreased by spironolactone (difference of -8.6, -9.8 and -6.5 mmHg; p=0.011, 0.004 and 0.011), while the decrease of the respective diastolic pressure levels was not statistically significant (-3.0, -1.0 and -2.5 mmHg; p=0.079, 0.405 and 0.079). The only laboratory parameter that predicted a decrease of both systolic and diastolic BP after 8 weeks of spironolactone treatment was the aldosterone/plasma renin activity ratio at the beginning of the treatment. The occurrence of adverse effects was comparable in both groups. Spironolactone led to a more significant decrease of systolic blood pressure in patients aged 62 and older and its efficacy was comparable in both men and women and in patients with essential and secondary hypertension. Patients with the initial office diastolic BP levels of over 97 mmHg had a lesser therapeutic response. Spironolactone is an effective treatment for lowering systolic blood pressure in patients with resistant arterial hypertension.

• Klíčová slova
• věk, predikace odpovědi na léčbu, rezistentní hypertneze,
• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů MeSH
• financování organizované MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• placeba aplikace a dávkování   MeSH
• pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• spironolakton aplikace a dávkování   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• randomizované kontrolované studie MeSH

Arteriální hypertenze je velmi časté onemocnění kardiovaskulárního systému a svou vysokou prevalencí v dospělé populaci v průmyslově vyspělých zemích (20-50 %) představuje závažný zdravotní problém. Bohužel kontroly hypertenze je dosahováno jen u menšiny osob. Přehodnocení evropských doporučení pro diagnostiku a léčbu hypertenze z roku 2009 zdůrazňují, že monoterapie ve většině případů nevede ke kontrole krevního tlaku, a to bez ohledu na vybranou skupinu antihypertenziv. Převážná část pacientů k dosažení cílových hodnot vyžaduje kombinovanou léčbu. Česká a evropská doporučení pro léčbu hypertenze doporučují zahájit léčbu hypertenze dvěma antihypertenzívy u pacientů s krevním tlakem (TK) ≥ 160/100 mm Hg a u vysoce rizikových nemocných s manifestním kardiovaskulárním onemocněním nebo s diabetem. Cílové hodnoty systolického krevního tlaku by měly být u všech hypertoniků bez ohledu na stupeň kardiovaskulárního rizika mezi 130-139 mm Hg. V České republice poklesl podíl monoterapie ve věku 25-64 roků v letech 1997/98 a 2006/09 u mužů z 56,5 % na 37,9 % a u žen z 46,8 % na 44,6 %. V posledních 10 letech se v ČR příznivě mění léčba a kontrola hypertenze. K dispozici je i řada fixních kombinací, jejichž výhodou je jednodušší užívání a tedy vyšší pravděpodobnost adherence pacienta s léčbou. Do léčby hypertenze přichází stále nové fixní kombinace především jsou to inhibitory ACE v kombinaci s blokátory kalciových kanálů. Na trhu je fixní kombinace účinného antihypertenzíva lisinoprilu s osvědčeným blokátorem kalciových kanálů amlodipinem. Pod názvem Amesos jej uvádí firma Gedeon Richter s. r. o.

• MeSH
• amlodipin terapeutické užití   MeSH
• antihypertenziva terapeutické užití   MeSH
• blokátory kalciových kanálů terapeutické užití   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• hypertenze prevence a kontrola   MeSH
• inhibitory ACE terapeutické užití   MeSH
• krevní tlak účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• lisinopril terapeutické užití   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• balneologie ekonomika   trendy   MeSH
• lázně ekonomika   MeSH
• úhrada služeb Medicare USA ekonomika   MeSH
• zdravotní pojištění ekonomika   MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• rozhovory MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Článek reaguje na změny, které vycházejí z přehodnocení pro diagnostiku a léčbu hypertenze z roku 2009. Zaměřuje se na časnou diagnostiku poškození cílových tkání vysokým krevním tlakem, na cílové hodnoty krevního tlaku, na léčebný postup a léčbu hypertenze za specifických situací. Zabývá se také současnou situací v ovlivnění hypertenze v České republice.

Improvements in therapy (new medications and especially self-monitoring) made it possible to provide most of the diabetes management on the outpatient basis. Besides special problems related to complications and recently diagnosed cases of severely decompensated diabetes, the overwhelming majority of diabetes-related problems can now be solved without the need of hospitalization. The management of type 2 diabetes is based on education, lifestyle changes and treatment with metformin. In the next line, we can use combined pharmacological intervention – incretins, sulfonylureas, pioglitazone, acarbose and insulin. Meticulous treatment of hypertension and hyperlipidemia also forms an integral part of diabetes management.

• Klíčová slova
• cílové orgány, léčba hypertenze, kombinační terapie, hypertenze a diabetes mellitus,
• MeSH
• antihypertenziva klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• chronické poškození mozku diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• diabetes mellitus diagnóza   terapie   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární využití   MeSH
• hypertenze diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nemoci srdce diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Background. There is currently limited data on which drug should be used to improve blood pressure control in patients with resistant hypertension. Recent observational trials reported spironolactone as having good effects. This study is designed to assess the effect of the addition of 25 mg of spironolactone on blood pressure (BP) in patients with resistant arterial hypertension. Methods. Patients with office systolic BP >140 mmHg or diastolic BP >90 mmHg despite treatment with at least 3 antihypertensive drugs including a diuretic, are enrolled in this double-blind, placebo-controlled, multicentre trial. Patients are randomly assigned to receive spironolactone or a placebo at a ratio of 1:1 by the method of simple randomisation. Our primary endpoints are to show a statistically significant difference in the fall of mean day-time systolic and diastolic BP by ambulatory blood pressure monitoring (ABPM), between the spironolactone and placebo groups, after 8 weeks of treatment. Secondary outcomes are changes of serum potassium, natrium, creatinine, body weight, casual blood pressure in office, difference in the fall of mean night-time and 24-hour ABPM BP and treatment response depending on different baseline levels of aldosterone and aldosterone/PRA ratio. This study is registered with ClinicalTrials.gov, No. NCT00524615. Discussion. If spironolactone proves effective, it might become the standard of treatment in patients with resistant arterial hypertension.

• MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů MeSH
• antihypertenziva terapeutické užití   MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• hypertenze farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• krevní tlak účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• spironolakton terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH